Vhodná volba na večírek?
Když vyslovím spojení „party hra od Nintenda“, tak mi jako první na mysli vyvstane série Mario Party, která svými zábavnými minihrami baví fanoušky už od roku 1998, tedy od dob Nintenda 64. Nicméně zapomenout nesmíme ani na lakomého a česnek milujícího Waria a jeho sérii WarioWare. Její první díl vyšel v roce 2003 na Game Boy Advance a Nintendo GameCube, přičemž se jednalo o kompilaci různých mikroher, nabízejících v podstatě instantní a rychlou zábavu. Od té doby jsme se dočkali mnoha dalších titulů, kdy před několika dny dorazil ten prozatím poslední, kdy se jedná o Nintendo Switch exkluzivitu WarioWare: Get It Together!. A právě té se nyní společně podíváme na zoubek.
- Platforma: Nintendo Switch
- Datum vydání: 10. 09. 2021
- Výrobce: Nintendo EPD / Intelligent Systems
- Žánr: Party hra
- Česká lokalizace: Ne
- Multiplayer: Ne (pouze žebříčky)
- Dat ke stažení: 1,3 GB
- Herní doba: 2 hodiny příběh / ostatní režimy teoreticky neomezeně
- Přístupnost: 7+
- Prodejní verze: Krabicová i digitální
- Cena: 1 199 Kč (Xzone)
Bugy jsou všude
A začněme rovnou u příběhu, jelikož ten stejně budete muset projít jako první, protože jeho hraním postupně odemknete další možnosti a režimy. Ten se točí kolem toho, že Wario s kolegy ze společnosti WarioWare Inc. dokončili svou vlastní videohru. Při prvním pokusu o spuštění se však hra nezapne, pročež se Wario rozčílí a hodí s konzolí, která následně naše hrdiny vcucne dovnitř oné hry. A právě tam zjišťujeme, že je titul zamořen herními bugy, které rozbíjejí zdejší úrovně, pročež je naším hlavním cílem tyto bugy úspěšně odstranit a samotnou hru zprovoznit.
Wario a jeho kolegové musí zničit bugy v jejich hře.
Toto putování funguje jako takový větší zábavný tutoriál, kde se seznámíte s jednotlivými postavami, vyzkoušíte si základy hry, osaháte si ovládání a ochutnáte většinu nabízených mikroher, přičemž každá z jednotlivých seancí funguje jako svůj vlastní boss fight. Během vašeho snažení navíc budete narážet na poměrně roztomilé a vtipné dialogy, občas okořeněné o příjemné animované filmečky. Celá tato výprava vám následně bude trvat zhruba nějaké dvě hodiny, přičemž je vskutku příjemné, že ji můžete zažít v lokální kooperaci s dalším hráčem, takže se tím nemusíte prokousávat sami. Osobně bych ale přeci jen uvítal trochu delší zážitek.
Různé režimy pro vaše potěšení
Každopádně po dohrání příběhu se konečně můžete pustit do toho hlavního, co titul nabízí. Jako první samozřejmě lze ve zdejší „Play-o-pedii“ vyzkoušet všechny odemčené dílčí mikrohry a tím je dostatečně natrénovat. Ve hře naleznete přes 200 těchto hříček, přičemž jejich zpracování je vskutku velice různorodé. Jednou tak budete ucpávat nosní dírku, abyste příště zase vytrhávali chlupy z podpaží, bránili kytičky před útokem či počítali probíhající postavy. Kromě toho se můžete těšit i na různé videoherní crossovery, takže zde naleznete úrovně s tematikou The Legend of Zelda: Breath of the Wild, Luigi’s Mansion či Fire Emblemu. Všechny tyto hříčky se posléze odehrávají na ploše jen několika málo sekund, což zajišťuje vskutku zběsilé tempo, které by ovšem nemuselo vyhovovat třeba menším dětem, které ještě navíc neovládají angličtinu (ačkoliv instrukce jsou většinou zadávány v rámci krátkých slovíček), a to i přes skutečně velice přímočaré ovládání.
Mikroher je hodně a nabízejí velkou různorodost.
Nicméně se taktéž můžete vrhnout do dalších speciálních režimů, které se ve hře skrývají pod spojením „Variety Pack“. Zde naleznete celkově 10 módů, v nichž budete mít vždy různé úkoly. V Gotta Bounce se tak pokusíte udržet míč nad zemí po co nejdelší dobu, v Daily Grind si užijete primitivní side-scrollové dobrodružství, v High Five si dáte trochu alternativní volejbal, zatímco ve Friendless Battle se pokusíte přežít neustále nabíhající vlny nepřátel. Tyto čtyři režimy jsou navíc jediné z tohoto výčtu, které lze hrát v jednom hráči. Kromě toho zde pak máme Frenemy Frenzy, kde se budete s kamarády mlátit po vzoru Smash Bros., přičemž zbylých pět režimů nabízí kombinaci zmíněných mikroher, jenž jsou vždy okořeněni o nějaký hlavní cíl. Bohužel, většina těchto režimů rychle omrzí, kdy s největší pravděpodobností nakonec budete hrát hlavně tři až čtyři z nich.
Sólisté ruce pryč
Jak jste mohli z přechozího odstavce pochopit, tak pokud patříte mezi lidi, kteří nemají nikoho, s kým by hru mohli hrát, tak si příliš zábavy zřejmě neužijete. Tento nešvar mohli tvůrci odstranit za pomoci přidání tradičního online multiplayeru, avšak ten zde bohužel absentuje. Místo něho tu máme režim zvaný Wario Cup, kde vás budou na týdenní bázi čekat různé výzvy k překonání, přičemž se po jejich zdolání budete umisťovat na zdejším hodnoceném žebříčku, za což lze získat různé odměny. Ačkoliv je to docela zábava, tak to rozhodně nenahradí tradiční hraní ve více lidech. Každopádně pokud naopak někoho k sobě máte, tak si užijete odvázanou kompetitivně kooperační zábavu, která bude plná překřikování a emocí.
Pokud nemáte s kým hrát, tak si moc zábavy neužijete.
A když už jsem zmínil odměny, tak za hraní či plnění speciálních misí budete získávat penízky, které můžete utratit ve zdejším obchodu za různé předměty, jimiž následně lze zvyšovat úroveň jednotlivých postav, což vám zvyšuje základní skóre ve Wario Cup režimu a zároveň odemyká možnosti úprav těchto postaviček, kdy lze třeba vybrat vlastní paletu barev. Je to určitě příjemný bonus, avšak největší motivací pro hraní stále zůstává překonávání skóre.
Různé postavy, různé styly
Ovšem co se mi na hře líbilo, tak je nápad s tím, že každá ze zdejších 20 postav nabízí své vlastní speciální schopnosti, díky kterým lze k řešení jednotlivých hříček přistupovat vždy trochu alternativně. Jen je poněkud škoda, že vývojáři trochu více nezapracovali na jejich vyrovnanosti, jelikož některé schopnosti charakterů jsou jen čistě horší verze těch, které mají ostatní, tudíž příliš není důvod, proč byste za ně měli hrát. Tato skutečnost navíc může být poměrně nepříjemná v režimech, v nichž je výběr hrdinů náhodný, čímž se lze dostat do poměrně velké nevýhody.
Každá z postav má své vlastní schopnosti.
Pokud se ale člověk náhodou objeví ve stavu rozhořčení, tak ho pravděpodobně spolehlivě uklidní odvázaný vizuál, který v sobě skrývá hromadu různých stylů, jako jsou třeba reálné fotografie, kresby, obrazy, papírové výstřižky či grafika ostatních Nintendo her. To celé dává dohromady dadaistický guláš, jenž stejně, jako střelená hudba, má své nepochybné kouzlo.
Společenská zábava
Jestli tedy na vaše večírky či k rodinném stolu potřebujete nějakou skutečně velice rychlou a zábavnou hru, která by rozproudila adrenalin v krvi, tak s WarioWare: Get It Together! rozhodně chybu neuděláte. Jednotlivých mikroher zde naleznete požehnaně, přičemž jejich variabilita se zajistí o to, že vám na nějaký čas vydrží. Rozdílné schopnosti u každé postavy pak rozhodně potěší, avšak tvůrci mohli ještě dost zapracovat na jejich vybalancování. Pokud navíc nemáte s kým hrát, tak zamrzí i chybějící tradičnější multiplayer a krátká příběhová kampaň.
Verdikt
Rozverná taškařice, která se díky zběsilému tempu a různorodosti jednotlivých režimů a dílčích mikroher rozhodně neztratí na žádném večírku a ani v rámci příležitostného hraní v rodinném kruhu. Avšak pokud nemáte s kým hrát, tak se raději poohlédněte jinde.
