Skyshine's Bedlam – expedice do neznáma

Je to již skoro rok od okamžiku, kdy indie studio Skyshine Games vstoupilo na Kickstarter s nadějně vypadajícím projektem. Strategické postapokalyptické tahové RPG Skyshine's Bedlam si na závěr kampaně odneslo 166 tisíc dolarů. Kdo by také nepřispěl titulu, který byl samotným tvůrcem původní série Fallout přirovnán k "Falloutu na kolečkách". Tahových dílek, která se odehrávají v pustině, ale není málo. Podaří se Skyshine's Bedlam prorazit při tak pestré konkurenci?

Zájezd do pustiny

Nedávno jsme tu měli Mad Maxe, který cestoval postapokalyptickou krajinou víceméně sám. Občas je ale lepší, když se sejde obrovská skupina lidí. Ti si najmou ochranku, nastřádají jídlo, palivo a následně vyrazí na cestu do místa, kde se nachází podle všeho ještě existující a hlavně prosperující civilizace. Roli bájného Eldoráda převzalo ve Skyshine's Bedlam tajemné a mýty opředené Aztec City.

Těm, kteří se do jeho útrob dostanou, by měla tato lokace nabídnout klid a hlavně bezpečí, které při průjezdu pustinou prakticky nikde nenajdete, protože frakce, které tento vyprahlý svět obývají, nejsou zrovna nejpřátelštější. Pro některé je ale Aztec City jen sen. Takže to, jestli je to pravda či jen pohádka, budete muset vy a vaše výprava zjistit sami.

Pustinu jako takovou projíždíte na jeden jediný zátah. V Bysantine nasednete vy a vaše posádka do pojízdné pevnosti Dozer a vyrazíte na cestu do divočiny. Po značkách a předem vyznačených silnicích si to povalíte stále kupředu. Občas narazíte na překážky a přepady. Poté, co si tyto kratochvíle odbudete, jedete dál do pouště. V této fázi máte tedy jednu jedinou možnost. Buď se dostat do Aztec City anebo zemřít někde v poušti.

Transport s kusadly

Než ale absolvujete takovou náročnou cestu, musíte si svou pojízdnou pevnost vybrat. Na počátku máte k dispozici jen lidské vozítko s posádkou, tvořenou převážně turisty, kteří se chtějí dostat do legendárního Aztec City. Kostitřas, který mají příslušníci nezmutované a neupravené rasy k dispozici, je pohodlný autobus, do něhož se vejde početný počet hlav. Po absolvování minimálně jedné z náročných výprav se dostanete i k lepším typům opevnění na kolečkách. Mutanty po pustině rozváží obří brouk Gargantox, umělá inteligence si vytvořila vlastní obrněný vůz. Kyborgové a frakce Marauders mají obě trošku těžší káry. Každé z vozidel má své specifické potřeby a hlavně dovednosti.

Potřeby auta se dělí na tři typy. Pro chod vyžaduje palivo, cestující naopak potřebují jídlo, no a vývoj spolu se schopnostmi si bere vždy část vašich energetických článků. Technologická magie dokáže vojákům snížit zranění a uzdravit je. A když jí budete chtít využít ofenzivně, stačí nakouknout do zbraní, vybrat atomový hříbek a hodit ho na hlavu vašich nepřátel. Vývoj je jako celek povedený, jednoduchý a hlavně rychle viditelný na vaší spotřebě a výdrži.

Škola života

Evolucí prochází i postavy, které máte ve své družině. Dělí se na štítonoše, ostřelovače, střelce a podporu s brokovnicí. Čím víc mají za sebou jednotlivé třídy zabití, tím větší drsňáci z nich jsou. Prvním vývojem prochází již po třech zabitích, díky krvavé lázni se z nich stanou veteráni, kteří dokáží zvládnout víc a též vytváří větší zranění svým nepřátelům. Do vaší karavany smrti ale nemusíte verbovat jen lidi. Cesta je dlouhá a je na ní spousta nástrah a hlavně řada speciálních protivníků, kteří se k vám přidají jen za předpokladu, že je porazíte v čestném souboji. Porazit je není snadné, ale když se zadaří, máte ve skupince pořádné zvíře. Elitní jednotky a veteráni se stále posouvají dál díky smrti, kterou rozsévají. Nové úrovně jim ale vylepšují převážně útočné dovednosti. Na bitevním poli rozestavíte vždy maximálně šest z nich. Každé kolo máte právo na dva tahy, nestvůrám je občas při dosažení určitého počtu tahů umožněno udělat tři akce.

„Cesta je plná špíny, která se vám lepí na paty, když se daří, tak je vše v pořádku. Pokud se ale začne situace vymykat kontrole, je zle.“

Zajímavé je, že každá z postav, na kterou při průchodem pustinou narazíte, má vlastní příběh. Díky němu dokáže oslovit. Možná si kvůli tomu dokážete k danému charakteru vytvořit i určité pouto. Osudy postav krásně podkresluje i řada náhodných situací, které mohou při průchodu mapou nastat.

Stále pod kontrolou?

Cesta je plná špíny, která se vám lepí na paty, když se daří, tak je vše v pořádku. Pokud se ale začne situace vymykat kontrole, je zle. Kanibalizmus je v takových momentech posledním, čeho byste se měli bát. Divočina totiž skrývá řadu nepříjemných překvapení, která dokáží ukončit vaše dobrodružství rychleji, než si dokážete představit. Mutanti a různí obyvatelé divočiny jsou totiž extrémně nebezpeční a každý z nepřátel, které na svém výletu potkáte, vyžaduje jinou taktiku. U mutantů kupříkladu nesmíte čekat, čím víc kol mají za sebou, tím silnější jsou. U kyborgů je to právě naopak. Ti postupem času slábnou a tím pádem je lepší vyčkávat. Každé setkání s novým nepřítelem má čím překvapit.

„Skyshine's Bedlam je perfektní hra, která dokáže zabavit na desítky hodin. Její hraní vyžaduje ale silné nervy, protože události, které v průběhu hraní můžou nastat, vás občas mohou zvednout ze židle.“

Dá se říct, že Skyshine's Bedlam má až na pár menších bugů a pádů jen nepatrné chybky. Přestože jsou situace často založeny na náhodě, po celkem krátké herní době se mohou začít zajídat. Hra jako taková je hodně náročná, takže bych se určitě nebál toho, že si začátek cesty mnohokrát zopakujete.

Abych řekl pravdu, obtížnost mi zde sedla tak na půl. Trošku mi schází možnost uložení pozice, ale takový už je princip tohoto titulu – když zemřete, musíte se na cestu vydat znovu. Jediná věc, která mě štvala trošku víc, bylo obnovování nepřátel po bitvě. Představte si souboj, kde vaši nejlepší bojují až do poslední kapky krve a zanechají po sobě jen jednoho jediného nepřítele. Ve vaší pojízdné pevnosti stále čekají jednotky, které jsou schopné vyrazit a protivníka dorazit. Problém je, že když na válečné pole dorazí, čeká na ně znovu celá družina zla. Někomu se tento aspekt může líbit, ale mě osobně moc nesedl. Krom toho, mi zde podobně jako v řadě jiných tahových strategií schází více možností akcí postav. Souboje jsou tím pádem trošku omezenější.

Jen pro otrlé

Jak bych to tedy zakončil. Skyshine's Bedlam je perfektní hra, která dokáže zabavit na desítky hodin. Její hraní vyžaduje ale silné nervy, protože události, které v průběhu hraní můžou nastat, vás občas mohou zvednout ze židle. Možná to dokonce skončí jejím vypnutím a odinstalováním. Pokud ale máte s tituly, které v sobě mají pár roguelike aspektů, zkušenosti a nevadí vám častá úmrtí, mohu vám Skyshine's Bedlam bez většího rozmýšlení doporučit. Jestli ale nemáte rádi náročnější výzvy, tak bych se tomuto smrtícímu dílku být vámi raději vyhnul, protože na vás čeká víc trápení než prožitku z hraní.

Počítač na recenzi zapůjčil Grunex.com.