StarCraft II: Wings of Liberty – Jim Raynor se vrací

Jako za starých časů

Nejspíš bude nejlepší začít příběhem. Jak už jsme u Blizzardu zvyklí, zápletka jejich titulů bývá vždy komplikovaná a promyšlená. První StarCraft v tomto ohledu exceloval a druhý díl jde rozhodně v jeho stopách. Nicméně, za těch 12 let mohou hráči mnoho věcí zapomenout a přiznáme se, i nám čas vymazal nějaké ty spojitosti této geniální vesmírné story. Pánové a dámy z Blizzardu na to však mysleli, a tak si hned při instalaci vyslechneme snad celý příběh jedničky i datadisku Brood War. A o čem dvojka vůbec pojednává?

Perex mluví za vše. Hrdina prvního dílu, mariňák Jim Raynor, je zpět. Už to však není tak chrabrý válečník jako dřív, díky věčnému vysedávání v baru má játra jako z kamene, ale to mu nebrání pokračovat v boji se svými Terrany proti zákeřnému Dominionu i dvěma vesmírným rasám, Zergům a Protossům. Tento vleklý konflikt začal už v prvním dílu, takže i přes vysvětlivky mohou být nováčci poměrně zmateni. To je první zádrhel. Ačkoliv je hra díky několika stupňům obtížnosti přístupná snad všem, příběh patří těm znalejším a nějaké stručnější vysvětlivky při instalaci to prostě nemohou změnit. Není v našich silách příběh nějak rozpitvávat, aniž bychom prokecli něco závažného, takže si neodpustíme jednu radu pro začínající stratégy. Ačkoliv si StarCraft II vychutnáte i bez znalosti tohoto univerza, doporučujeme stejně začít prvním dílem. Teprve s ním si naplno vychutnáte právě recenzovaný titul.

Pár zmínek si zaslouží i postavy a cutscény. Všechny postavy dokážou svým charismem skvěle vtáhnout do děje. Ať už jde o zmiňovaného Jimmyho Raynora, drsného mariňáka Tychuse, lodního kapitána Matta Hornese či bývalou Raynorovu parťačku, nyní jakousi vůdkyni Zergů, Kerriganovou (opět vás musíme odkázat na první díl). I cutscény, ve kterých tyto postavy vystupují, jsou provedeny na jedničku, a ačkoliv se to nezdá, všechny pochází přímo z enginu hry, tedy žádné CG filmečky. Je to sice víceméně maličkost, u strategií bychom nějaké ty renderované scény akceptovali, ale když už si s tím Blizzard dal práci, nezlobíme se. Naopak, budete valit oči.

Jak se nám válčí

Nyní si rozebereme nejdůležitější prvek, a to hratelnost. Všechny mise oplývají neuvěřitelnou variabilitou, pocit stereotypu se snad ani nemůže dostavit. Jednou chráníte konvoj s civilisty, jindy zase sbíráte po celé mapě minerály, čistíte okolí od nepřátel, dobýváte artefakty nebo čekáte na odvoz pod šíleným tlakem mimozemšťanů. Ani prostředí jen tak neomrzí. Ať už jde o lesy, pláně, jakési industriální oblasti, vše je tu vypadá realisticky, až dostáváme pocit, že si Blizzard na každou planetu udělal osobní výlet. A dostaneme se i na planetu, která jako by z oka vypadla planetě Mustafar z třetí epizody Star Wars.

A jak vůbec většina misí probíhá? Inu, většinou vše začíná tak, že máte základnu, kterou si podle potřeby časem rozšiřujete, a krátce po startu mise dostanete nějaké úkoly. Vždy je nejlepší vyprodukovat nejdřív co nejvíc jednotek, než se pustíte do plnění mise. Jednotky však něco stojí, takže se každá základna nachází poblíž ložiska minerálů a zdrojů jakési zelené látky Vespen, které těží jednotky zvané SCV. Dále musíte dávat pozor na limit jednotek, avšak ten jde pomocí zbraňových skladů zvětšit. I o to se stará SCV, takže by se dali označit za univerzální inženýry, kteří nejen staví budovy a těží minerály, ale také opravují vše mechanické a mohou i pomoci v boji. Něco takového koneckonců platí a funguje i ve světě WarCraftu.

No, a když už máte vyprodukovaný dostatek jednotek (ať už jde o vojáky, vozidla, mechy či další smrtící prostředky), hurá na nepřítele či jiný cíl dané mise. V jejím průběhu vždy dostanete i nějaké nepovinné úkoly, jejichž splnění vás dost zvýhodní a navíc za to získáte achievementy, hromadící se na vašem účtu sítě Battle.net. Když už zmiňujeme tuto ultimátní síť Blizzardu, sluší se říci, že veškerý váš pokrok je zaznamenáván a vyhodnocován, takže není problém se na vaše skutky kouknout s odstupem a uvažovat, co šlo udělat lépe a jestli náhodou není výhodné projet si nějaké mise znova. Pokud hrajete na nižší obtížnosti, něco takového potřebovat nebudete, protože hrou můžete projít jako nůž máslem. Upřímně, podle nás StarCraft nikdy nebyl moc o usilovném přemýšlení a plánování a nižší obtížnosti to skutečně splňují, takže občas se zdá být hra skutečně velmi primitivní, a navíc tu není ani moc prostoru k taktizování. Na těžší obtížnost si užijí především veteráni série a zkušenější vesmírní stratégové. Už jen kvůli tomu, že klávesové zkratky, které se leckdo naučil v prvním dílu, zde zůstaly v takřka nezměněné podobě.

Hra samozřejmě obsahuje i vedlejší mise, ale ty mívají jeden podstatný problém. Pokud ztratíte pozornost, je dost snadné tyto mise přehlédnout. Chcete příklad? Dobrá, zmiňme třeba scénu, kdy Jim Raynor potká na lodi starého dobrého protosse jménem Zeratul. Ten dá Jimovi hologram, který je následně umístěn v lodní laboratoři. Na první pohled se tak skutečně jedná jen o pouhý hologram, ve skutečnosti však jde o přístup k jedné vedlejší misi (nebo spíše komplexu misí s vlastním příběhem). O důvod víc, proč se ve hře na všechno soustředit, nicméně dokážeme si dost dobře představit, že to nemusí každý dodržovat, takže to považujeme za menší zápor. Nežádáme obrovské ukazatele přes půl obrazovky, ale nějaké důraznější indicie by pro příště nebyly od věci. Informující text prostě občas nestačí.

Tak, to bylo pár slov o základech hratelnosti StarCraftu II. Nesmíme však zapomenout i na velmi povedené mezníky mezi misemi. Ze začátku se odehrávají v baru, časem se však přesuneme na vesmírnou loď. Tam kromě výběru misí mohou hráči vylepšovat jednotky (to jde mimochodem i na bojišti s pomocí určitých budov), prohlížet si zatím dobyté úspěchy a artefakty, nebo si povídat s postavami. I vesmírná loď však obsahuje svůj bar, respektive kantýnu, a nutno říci, že velmi povedenou. Je zde přítomný jukebox plný veselých country písní nebo třeba automat se zábavnou minihrou. Při tom všem se však nemůžete pohybovat, takže vše ovládáte jen myší, v zásadě se tak jedná o jakési interaktivní herní menu.

Další věcí, která napomáhá dobrému pocitu ze hry, jsou některé vtípky, jež vás v průběhu kampaně čekají. Třeba na televizi v kantýně občas běží reklama na zbraň iPistol (snad není třeba zdůrazňovat, na co naráží) nebo v jedné cutscéně oslepující granát s cedulkou „Have a nice day“. Občas navíc narazíme v městském prostředí i na billboardy a cedule s logem samotného Blizzardu.

Jak se na to díváme

Grafická stránka hry doznala vskutku významných změn. Snad ani nebudeme zveličovat, pokud přiznáme, že má StarCraft 2 jednu z nejpůsobivějších audiovizuálních stránek současné doby. To jde samozřejmě nejlépe poznat při filmečcích. Díky izometrickému pohledu a mnoha detailům je vše přehledné i dobře vypadající, takže si vážně není nač stěžovat. Zkrátka vše, od jednotek a budov přes prostředí až k výbuchům, působí vážně impozantně. A to StarCraft II nemá ani nijak přehnané HW nároky. Jak už jsme zmínili výše, i jednotlivé cutscény zaslouží pochvalu, třeba díky promakané mimice postav.

Hudební doprovod stojí za všechny prachy, každá melodie skvěle dokresluje celkovou atmosféru i náturu bojů. Chorály nebo adrenalinově laděné skladby, zkrátka soundtrack, jak má být.

Končíme chlape

Nuže, blíží se konec recenze, takže si to tak nějak shrneme. StarCraft II se prostě povedl. Čekání za to vážně stálo. Hratelnost, příběh, postavy, hudba, grafika, časem prověřené principy, všechno bylo odvedeno na jedničku. Vadí nám snad občasná primitivnost, minimální prostor k taktizování a občas i přílišná zběsilost bojů, kdy člověk neví, co má dělat dřív. A jen tak mimochodem, Jižní Korea je teď díky StarCraftu II prakticky neutralizována, což také svědčí o jeho kvalitách, avšak doufejme, že této situace nevyužije jejich severní „bratříček“ k nějakým zákeřnostem.

Na úplný závěr ještě jedna informace. Pokud vám v této recenzi chybí cokoliv o multiplayeru, máte pravdu. Hra více hráčů je však tak komplexní a rozsáhlá, že si zaslouží vlastní recenzi, kterou přineseme časem. Pokud jste ještě neviděli naši videorecenzi, můžete to napravit v naší sekci.