The Keep - old-school do kapsy

The Keep, slibné RPG od zbraslavského Cinemaxu, jsem měl možnost vyzkoušet už dlouhou dobu před vydáním. Tehdy jsem odkládal Nintendo 3DS s velmi dobrým dojmem a nadějí, že na tuhle kapesní platformu opět zavítá něco nového, něco, co viditelně zčeří stojaté vody portfolia 3DS. A finální verze můj dojem jenom potvrdila.

Vesničan versus čaroděj

V The Keep se ujmete role bezejmenného vesničana, kterému zlý čaroděj Watrys vypálil vesnici. Za něco takového samozřejmě musí zaplatit, a nejen za to, protože Watrys unesl i děti, jež je třeba zachránit. Navíc se ve všem točí ještě otázka magických krystalů, které mimo jiné udělaly z Watryse nebezpečné monstrum. Kvůli tomu všemu se hrdina vydává do čarodějovy věže, v jejíž útrobách se The Keep odehrává. Zápletka hry tedy není nijak zvlášť složitá, což ale vůbec nevadí. Navzdory své jednoduchosti příběh stejně táhne a určuje vám jasný cíl, což je v takto laděném titulu to nejdůležitější.

Kromě toho, příběh zde stejně nepůsobí jako největší lákadlo, tím je určitě celková tématika. Jak jsem psal už v dojmech z preview verze, zapomeňte na nějaké otevřené, moderní RPG, The Keep se prostě a jednoduše soustředí na klasické old-school dungeony, které můžete v rámci poslední doby znát třeba z povedeného Legend of Grimrock. Místo zkoumání barvitého prostředí vás tak čeká průchod úzkých, temných chodeb s nesmírně hutnou atmosférou, množstvím pastí a hádanek a samozřejmě s celou řadou nepřátel. S tímhle vším se přitom pojí unikátní ovládání soustředící se jen na spodní, dotykovou obrazovku konzole. Na ní máte k dispozici inventář, kam si uskladníte všechny potřebné předměty, které najdete, přehled vaší postavy včetně možnosti navýšení tří skillů, mapu a dokonce i prostředí pro boj.

K čemu tlačítka?

V případě soubojů, probíhajících v reálném čase, zapomeňte na nějaké hektické mačkání tlačítek, stačí vám prostě a jednoduše speciální obrazovka a stylus. Vše na první pohled funguje docela složitě, ale přitom je systém boje jednoduchý. Prostředí pro boj na dotykovém displeji je rozdělený do několika částí, a jakmile přejedete stylusem třeba po jeho horní části, seknete na úroveň hlavy, čímž můžete trefit humanoidní nepřátele do jejich makovice a likvidovat otravné netopýry. Pokud se naopak protivník kryje za velkým štítem nebo vás pořád ohlodávají krysy a pavouci, přejedete stylusem po spodní části displeje a seknete níž. A pokud si to situace žádá, samozřejmě lze využít i prostřední část pro podobné účely, přičemž jde v každém případě útočit zleva i zprava. To jsou ale jen základní útoky, za určitých podmínek se vám navíc na displeji může objevit i několik šipek určujících směr pohybu stylusem pro provedení komba, třeba rychlým pohybem doleva a doprava ve spodní části nebo napříč celým displejem. Ale to jen za předpokladu, že máte dost výdrže, která zde hraje velkou roli a často s ní musíte šetřit a nemáchat kolem sebe jako blázen.

Celý soubojový systém je tak do značné míry originální a unikátní. S největší pravděpodobností vám bude chvíli trvat, než se s tím vším sžijete, ale to beru jako zanedbatelný problém. Koneckonců i já sám jsem zvyklý na tlačítka a stejně jsem se dokázal s ovládáním rychle sžít. Vše tak v důsledku funguje velmi dobře a jedná se o příjemnou a hlavně více autentickou změnu oproti tradičním bojům za pomoci tlačítek. Soubojový systém se ale i tak zčásti opírá o tradiční RPG prvky, takže se připravte třeba na to, že ne každý váš výpad musí být úspěšný.

Hlavně se ale připravte na to, že souboje jsou zpravidla dost obtížné. Hra vám sice dovolí nastavení obtížnosti, ale zapotíte se i na tu nejnižší. Za to nemůže ani tak komplexnost soubojového systému, jako spíš fakt, že nepřátelé jsou většinou docela odolní, rozhodně nepředstavují jen způsob, jak vás zpomalit. Takže se připravte na to, že budete umírat. Hodně umírat. The Keep naštěstí obsahuje možnost kdykoliv hru uložit, a tak se nemusíte bát, že kvůli vysoké obtížnosti budete celí frustrovaní muset opakovat dlouhé pasáže. Jen je třeba na to ukládání často myslet. Nicméně, pokud patříte mezi opravdové masochisty, můžete si v nastavení zapnout i trvalou smrt, takže jakmile vás zabijí, musíte nehledě na všechny okolnosti začínat zase od začátku. Upřímně řečeno, pokud se najde někdo, kdo hru s touhle obtížností dokončí, budu mu říkat pane. Sám jsem měl mnohdy velké problémy i na normální nastavení. To bych mimochodem doporučil všem, kteří nehledají nějakou ultimátní výzvu.

,,Celý soubojový systém je do značné míry originální a unikátní."

Runy, runy a další runy

Nepřátele ale samozřejmě nemusíte pouze mlátit tím, co máte po ruce, ať už je to meč, dýka, kladivo nebo prostá pochodeň (užitečná i pro osvětlení temných chodeb). V pořádné fantasy, kterou The Keep dozajista je, přece nesmí chybět magie. Sesílání kouzel opět probíhá skrz speciální obrazovku na dotykovém displeji a skrz runy, které často naleznete na svých cestách zatuchlými kobkami Watrysovy věže. V zásadě stačí najít správné runy a seřadit je ve správném pořadí na obrazovce, přičemž pořadí naleznete ve svitcích, na něž také často narazíte. Poté je třeba po správně seřazených runách přejet stylusem a hrdina sešle dané kouzlo. Tím může být obyčejný fireball, mrazící kouzlo, omračující kouzlo, trocha elektřiny nebo i série nebojových kouzel v čele s velmi užitečným vyléčením sebe sama. V prostředí jsou samozřejmě rozeseté lektvary pro vyléčení a obnovení výdrže a many, ale těch je zpravidla nedostatek, a tak se nějaké to léčivé kouzlo hodí jako sůl. Opět přitom platí, že kouzly není radno plýtvat, mana se snadno vyčerpá a někteří nepřátelé samozřejmě nepodlehnou všem vašim čárám.

I ostatní druhy interakce jsou ale hned zajímavější díky unikátnímu ovládání. Často je potřeba stisknout nějaké tlačítko, zatáhnout za páku, vložit klíč do zámku, přečíst text na zdi, otevřít truhlu nebo jen sebrat nějaký potřebný předmět (kromě výše zmíněných věcí zde nechybí ani různé kusy zbroje nebo prsteny). Často je také třeba zatížit nějaké tlačítko na zemi kamenem nebo stisknout cihlu, která otevře cestu dál nebo skrýš ve stylu Wolfensteina. Na nic z toho vážně nepotřebujete tlačítka, protože jakmile se na dotykovém displeji dotknete výchozího prostoru, na horní obrazovce se objeví kurzor, kterým můžete vše intuitivním způsobem provést, stačí jen správně pohnout stylusem. V případě házení kamenů, jež se hodí i při vybruslení z mnoha pastí, navíc tímhle způsobem můžete určit i sílu hodu. Obecně by se tedy dalo říct, že vlastně pro hraní The Keep nejsou tlačítka vůbec nutná, stačí jen circle pad pro pohyb, vše ostatní provádíte díky stylusu a dotykovému displeji.

Mimochodem, v rámci pastí a hádanek se také často zapotíte. Zprvu je třeba jen stisknout správná tlačítka a vyhnout se bodákům, postupem času vás ale čekají sofistikovanější nástrahy, které často vyžadují i hbitý a přesný pohyb a notnou dávku trpělivosti, ostražitosti a pozornosti. Třeba když vás hra zavře v úzké kleci, kterou stále proletují energetické výboje, nebo když se zamotáte do sítě teleportů. Nepřátelé tedy rozhodně nejsou jediný problém hrozící smrtí a určitě se dá říct, že pasti představují skvělé oživení vašeho průchodu. Hádanky jsou na tom podobně, navíc i ty občas mohou vést k nějakým tajným místnostem. Občas jsem si připadal spíše jako Indiana Jones než jako vesničan bažící po pomstě.

,,Pasti představují skvělé oživení vašeho průchodu."

Příliš temnoty

Zatím jsem vše jen chválil, a tak teď přichází řada na trochu kritiky. Ta směřuje na adresu prostředí. To sice disponuje skvělou atmosférou a slušným a často i dost variabilním level designem, ale vizuální ztvárnění všech těch temných chodeb se můžete poměrně brzy omrzet. Postupem času hra z hlediska prostředí působí opravdu lehce jednotvárně a změna barvy zdí a další drobné obměny tomu zpravidla nepomáhají. V případě takto laděné hry se samozřejmě nedají očekávat nějaké drastické proměny od úrovně k úrovni, ale i tak bych přeci jen uvítal více variabilní ztvárnění celého prostředí.

Jinak si však na vizuální stránku nemůžu stěžovat. Nikde jsem nenarazil na nějaké odbyté textury a modely nebo na nepřirozené osvětlení, i animace působí dostatečně přirozeně. Na poměry Nintenda 3DS je zkrátka samotná grafika na dobré úrovni a totéž platí i o zvucích. Hudba se opravdu povedla a krásně nahrává už tak hutné atmosféře, kvalitní dabing zase skvěle doprovází každé vyprávění o příběhu a světě hry mezi úrovněmi. A dobře se poslouchá.

Správná klasika

S ohledem na všechno popsané v recenzi by se možná dalo říct, že je The Keep vlastně jen klasický dungeon crawler s unikátním ovládáním. Vlastně je to pravda, ale víte co? To rozhodně není na škodu. I proto, že na Nintendu 3DS zkrátka v této oblasti nic jiného nenajdete a já osobně takový titul na konzoli od Nintenda vítám jako sůl. The Keep ale nebudu chválit jen proto, že nemá žádnou konkurenci, protože nehledě na to jde o opravdu kvalitní počin. Pokud tomuhle projektu dáte šanci, čeká vás náročná, ale chytlavá old-school hratelnost, na pohled obyčejný, ale solidní příběh, kvalitní audiovizuální stránka a samozřejmě ono svérázné ovládání, se kterým mě bavilo vše od boje přes kouzlení až po interakci s mnoha předměty. A to jsem ještě nezmínil, že je The Keep také dost levné, na Nintendo eShopu vás vyjde na 269 Kč.

Celkový dojem tak kazí snad jen postupem času jednotvárné prostředí, ale tím bych se být vámi nenechal příliš odradit. Pokud vlastníte 3DS a patříte mezi příznivce prastarých RPG a chcete si tu éru připomenout v modernějším pojetí, The Keep je bez debat sázka na jistotu. A pokud nesplňujete první podmínku, můžete počkat alespoň na PC verzi, která by měla časem následovat a která slibuje ještě bohatší zážitek. O tom, jestli se tenhle slib vyplní, si možná povíme zase někdy příště.