Total War: Rome 2 – kam všechny cesty vedou

Oficiálního potvrzení nového dílu ze série Total War jsme se dočkali v létě minulého roku. Tehdy nás oslnil především hraný trailer znázorňující různou podobu moci a nadvlády. Uplynul nějaký čas a dnes už toho o plánované hře víme mnohem víc. A můžeme tak potvrdit, že Rome 2 nemění jen prostředí a dobu, ale přichází i se zásadními novotami.

Kampaň

Tak jako některé předchozí díly série i Rome 2 přinese příběhové scénáře. A tentokrát mají být opět mnohem rozsáhlejší a delší. Období budování Říma je neskutečně výpravné, inspirativní a hlavně plné událostí, které se dají skvěle zachytit v zábavním průmyslu, ať už to jsou filmy, seriály nebo hry. Pokud bychom chtěli zaznamenat celkový rozmach tohoto impéria, tak bychom potřebovali 1000 let před Kristem a ještě dalších 19 století po něm. Jenže na zaznamenání takové epochy jedna hra nestačí, autoři si musí vybrat, nějak svůj pohled omezit a zúžit. A tak nás připravovaný díl Rome 2 vezme do doby před císařstvím a konec by měl být někde v raném císařství, celkem přibližně 300 let.

Ukázkou, jak příběhová část bude fungovat, je bitva v Teutoburském lese, která se odehrála v roce 9 našeho letopočtu a ve hře také bude zahrnuta. Tento střet se odehrál mezi germánskými kmeny a římskými legiemi, které chránili provincii. V příběhu se objevují dvě zásadní postavy – správce germánské provincie Varus, který toto vysoké postavení získal kvůli rodinným vazbám, a sjednotitel kmenů Arminius, ten byl jako dítě rukojmím v Římě, kde získal vzdělání a stal se Varovým přítelem.

A tak Varus zjistil, že v hustém lese mu jsou jeho falangy k ničemu.

Varus vedl provincie špatně, nerespektoval původní obyvatele a vůdce kmenů rozhořčil natolik, že zahodili vlastní sváry a spojili se. Arminius byl zrádcem celou dobu, na začátku podnítil několik menších vzpour a poradil Varovi, aby se svým vojskem prošel provincií a demonstroval svou sílu. Jenže cesta pochodu vedla skrz Teutoburský les, který byl spíše pralesem. A právě zde číhala past.

Mise ve hře začíná pohledem na padlé legionáře a na pozadí je slyšet křik císaře Augusta, který s hněvem volá Varovo jméno a požaduje zpět své legie. V tom se záběr střihne a hra nás vrátí těsně před okamžik přepadení. Varus v tom lese skutečně ztratil celou armádu i svůj život. Jenže teď vojákům velíš ty, dokážeš alespoň zachránit část svých legií? Možností je spousta, ale bojovat proti ohromné přesile nemá moc smysl, to ostatně zjistil i Varus, který moc vojenských zkušeností neměl. Začátek je absolutní chaos, kdy se na vás valí zapálené koule a rozzuření Germáni. Past se uzavírá a vám hrozně rychle utíká čas.

Možností je taktický útěk, při kterém obětujete některé jednotky, zatímco další se budou pokoušet dostat z lesa. Nikdy to sice nebude výhra, úplně zvrátit historii asi nedokážete, ale třeba dopadnete lépe jak Varus. Jak vidíte, hra vám dá možnost si vyzkoušet zásadní historické momenty, jestli byste se v nich zachovali lépe nebo jinak.

Zrada a přepadení

Ještě víc než dřív je kladen důraz na individualitu vojáků – nesou třeba různé štíty, mají různé obličeje, postavy, brnění a chovají se trochu jinak. Také jsou různě vysocí, vůbec poprvé v historii Total War. To je třeba hezky vidět, když se ohromný polooblečený barbar vřítí mezi skupinu Římanů. Cílem je zbavit se dojmu, že jde o klony.

Další novinkou je okamžitý přesun, už to není jen o rychlosti, ale když budete někam panicky klikat, tak se podle toho vaše jednotka zařídí, a také se pokusí panicky a urgentně na dané místo dostat, i když jim třeba v cestě bude stát nepřátelská jednotka. To se vám může hodit při přepadeních, kdy se potřebujete rychle dostat z nevýhodné pozice.

V předchozích dílech jste se mohli schovávat, třeba v lese, a nepřítel vás pak neviděl. Stejně tak se mohl schovávat on. Tentokrát to bude fungovat jinak. Vidíte jen to, co vidí vaši vojáci, díky tomu můžete naplánovat přepadení. Na mapě narazíte na hezkou skálu nebo vyvýšeninu, tak za ni schováte své jednotky, a jakmile nepřítel půjde okolo, tak ho přepadnete ze zálohy a zničíte dříve, než se stihne zformovat. Ale pozor, to samé může udělat i on vám. Novinkou také je, že jakmile se jednou mapa vygeneruje, tak ji bude hra pamatovat a třeba objevené místo pro přepadení můžete využívat stále dokola – pokud se vám tam podaří nalákat nepřátele.

Rome 2 nabídne 500 jednotek, 117 frakcí a 183 regionů, více v novince.

Přepadení jdou ruku v ruce se zradami. V naší historii to tak fungovalo v jednom kuse, jakmile jste zjistili, že vám už váš spojenec k ničemu není, tak jste využili momentu překvapení a zlikvidovali ho, když to nejméně čekal. Stejně tak v Rome 2 vás občas naprosto nečekaně přepadne vás spojenec, protože se vaše plány třeba začaly křížit nebo on nabyl větších ambicí apod. A opět, i vy můžete své přátele zradit a třeba si je úplně podrobit, tak to platilo vždy. Tentokrát však musíte dávat dobrý pozor na reakce vašich poddaných. Když nebudete dodržovat slovo a dohody, tak v jejich očích můžete klesnout a začnou se vás bát nebo se jim úplně znechutíte, což se třeba projeví v revoltě nebo snížení produkce.

A teď vy

Zatímco kampaň drží základní historické milníky a nechá vás ovlivnit jen dílčí části, tak klasická otevřená mapa vám dává možnost kompletně přepsat historii. A přiznejme si, že to nás vždy baví nejvíce. Vyberete si frakci a za tu se snažíte vydobýt slávu a úspěchy. Na výběr budete mít mezi Římem, Kartágem, Makedonií, Parthy, Egyptem, kmeny Icenů, Arvernů a Svébů.

Pokud si vyberete Řím, tak vás čeká ještě volba rodu, protože i v samotné říši se vedly boje, a tak i vy budete čelit soupeřům „uvnitř“. Pokud se objeví nějaký silný rival, můžete z něj třeba udělat generála a poslat ho daleko od Říma, ale riskujete tím, že k sobě přibalí další sympatizanty a vrátí se s armádou k vašim branám. V Rome 2 bude vnitropolitickým bojům a intrikám věnována značná část. Pokud se v tom naučíte chodit, tak proti rivalům třeba ani nebudete muset vojensky zasahovat. A jak dodává šéfdesignér James Russel: „Pokud rozhodnutí nemá žádné důsledky, tak to není žádné rozhodnutí.“

Když se třeba rozhodnete, že budete hrát za Averny, tak dostanete příležitost se stát vůdčím klanem Galů, sjednotit ostatní klany pod sebe a vzdorovat Římu. To znamená, že můžete kolem sebe koncentrovat moc a založit novou říši. U všech frakcí můžeme sledovat zásadní rozlišnosti ve způsobech boje, jednotkách i vzhledu. To byl například jeden z problému předchozího Shoguna 2, víc než o klan šlo o jeho území. Jak sami víte a mohli jste to vidět třeba ve filmech, germánské kmeny skutečně bojují diametrálně jinak než římské legie. Oproti nim třeba Parthové mnohem více kladou důraz na jízdu apod. Pokud máte rádi přepadovky v lese, tak skutečně raději zvolíte Arverny než Římany.

Stratégův pohled

Přítomny budou i lodní bitvy, které hrály velkou roli třeba při zničení Kartága, čeká nás vyloďování i bitvy u pobřeží. O přepadovkách jsme již mluvili, o různých jednotkách také, přesto pro nás Rome 2 chystá ještě další novinku, která velmi ovlivní hratelnost. A je jí nová taktická mapa. Jak jsme všichni zvyklí, na bojišti si můžete přibližovat až do úplných detailů, kdy sledujete každého vojáka v plné kráse, abyste vzápětí oddálili pohled nad celé bojiště a sledovali přesun celých jednotek. Tentokrát jdou tvůrci dál a nabídnou nám ještě větší oddálení s tím, že se kamera přenese skutečně nad bojiště a z jednotek se stanou jen body, které se pohybují v terénu. Jak sami tvůrci říkají, komunita po tom prý volala dlouho.

To samozřejmě přináší ohromné zpřehlednění situace, kdy získáte perfektní pohled na veškeré dění, zatímco v normálním pohledu může bitva působit hrozně nepřehledně a mást vás. Má to však i svá úskalí, může tak dojít k zjednodušení soubojů a zároveň s tím odpadá zásadní vlastnost předchozích her, kdy jste si každé jednotky velmi vážili, sledovali její postup bitvami a přesně jste věděli, co se s ní děje. Pokud se někdo oddálí do taktického pohledu, tak se z vojáků stanou pouhé zdroje, které může velitel chladně obětovat atd. To vše je samozřejmě na každém hráči zvlášť, navíc trochu spekuluji, jen bůh ví, jak to bude ve skutečnosti.

Total War je klenot, který se s každým dílem zdokonaluje.

Upraven bude také interface – tradiční karty reprezentující oddíly vojáků jsou nyní větší a obsahují více informací. Jejich vzhled samozřejmě odpovídá vybrané kultuře. Jak poroste armáda, tak se karty budou zmenšovat. Fixní velikost autoři opustili z toho důvodu, že prý hráč na začátku potřebuje vědět více informací a více kouká na karty než později, kdy už moc informací nepotřebuje, protože je má v hlavě. Časem se prostě se svými jednotka sžije a pozná je.

Stejně tak se snížil počet zobrazovaných informací o bitevní vřavě. Hra vás nechce upozorňovat ikonkou na blížící se salvu šípů, vojáci se prostě schovají za štíty a vy jasně poznáte, co se děje. Stejně tak se klade větší důraz na rozkazy a pokřiky – nejsou tu jen pro atmosféru, ale skutečně reflektují situaci a mají vás třeba upozornit na blížící se přepadení z lesa apod. Základní myšlenkou je co nejvíc informací ukázat v samotné bitevní simulaci a omezit tradiční zobrazování ikonek a dalších grafických ukazatelů.

Závěrem

Když se vrátíme k samotnému úvodu, kde jsem popisoval bitvu v Teutoburském lese, tak si musíme uvědomit, že Římu se dalo vzdorovat, každý dělá chyby a celé to mohlo dopadnout úplně jinak. Třeba se klany pod vaším vedením ubrání expanzi. Je to na vás, na vašich rozhodnutích a schopnostech.

Na Total War: Rome 2 si ještě chvíli počkáme, vydání je naplánováno na říjen letošního roku a stále nevíme o hře úplně vše, nemluví se třeba o tahové mapě, která je jádrem všech titulů série. Proto vám doporučuji sledovat Zing, kde se budeme novinkám věnovat.