Recenze NEED FOR SPEED SHIFT 2: UNLEASHED

Závodníci a závodnice! Čeká nás další divoká jízda! Připevněte své volanty pevně ke stolu a pohodlně se usaďte. Dnes se od Vás totiž bude očekávat čistá jízda a profesionální vítězství! Minulý díl, tedy obnovený Need for Speed: Hot Pursuit, patřil těm, co si na reálný zážitek z jízdy zrovna moc nepotrpí, naopak Shift 2 bude něco přímo pro nás, pro tu skupinu hráčů, která má opravdu ráda reálné chování vozidel, hry u kterých má volant opravdu nějaký smysl a hlavně hry s do detailů propracovanými interiéry našich oblíbených vozů. Připravme se na opravdové okruhové závodění! Dnes totiž půjde o rychlost a také přesnost, dnes se ukáže kdo dokáže projíždět zatáčky nejčistěji, protože přesně o tom nové Need for Speed Shift2: Unleashed je. Nejdříve ale trochu zavzpomínejme na ty nejlepší díly série, na ty které se kladně zapsaly do naší paměti.

Hra s dobrým rodokmenem

Need for Speed je, vedle Gran Turisma, Colin McRea Rally a Forzy Motorsport, jednou z nejslavnějších, ne-li přímo nejslavnější série převážně arkádových závodů, kterou zná snad i ten, který se o herní průmysl zajímá jen čistě okrajově. První díl, nazvaný jednoduše Need for Speed, vyšel už v roce 1994 a to pro konzoli 3DO, kterou v licenci vyráběly firmy Panasonic, Goldstar a Creative. Už o rok později jsme se hry dočkali i na PC a o další rok později také na konzolích Sega Saturn a samozřejmě na nejznámějším Sony Playstation. Já se přiznám že jsem hru na PC nehrál, ale vyzkoušel jsem si jí právě na prvním PlayStationu. Ano, Need for Speed jistě není nejstarší závodní sérií, už takový Test Drive vyšel v roce 1987, ale přeci jenom, hry Need for Speed vycházejí poměrně často a to už sedmnáct let, což si obdiv jistě zaslouží. Pokusím se tu ve zkratce připomenout jenom několik pro mne nejzajímavějších dílů, a doufám že si na ně se mnou rádi vzpomenete.

Mě zásadním způsobem oslovil až pátý díl z roku 2000 s podtitulem Porsche, který zmapoval slavnou historii této značky obdivuhodným způsobem. Kromě nádherných automobilů této značky jsme se dočkali opravdu zajímavých tratí, z nichž připomenu moje oblíbené Alpy a nebo tolikrát projetou dálnici. Mohli jsme nakupovat ojeté automobily, z čehož se stala moje oblíbená zábava a způsob vydělávání peněz. Automobily jsme mohli opravovat a postupně vylepšovat za pomocí dražších dílů a hlavně mohli jsme v průběhu hry vytvořit opravdu slušnou sbírku automobilů, aniž by nás otravovala omezená garáž. Šlo zatím o nejlepší systém, ze kterého se sice jednotlivé prvky objevovali i v dalších dílech, ale nikdy netvořily tak skvěle fungující celek, jako v této hře. Mělo to prostě styl a atmosféru. Dalším zajímavým dílem se pro mne stal Need for Speed Underground z roku 2003, který sérii obohatil o řekněme obyčejné automobily, jako je třeba Peugeot 206, Ford Focus či Vokswagen Golf. Hlavní slovo potom měl samozřejmě tuning, Rychle a Zběsile bylo v módě, a tak jsme se ho dočkali i v herní podobě. Podle mě dost dobrý nápad. Co trochu nakousl první Undergroud, dotáhl k dokonalosti ten druhý. V něm jsme si mohli upravovat snad úplně všechno, šlo ale opět pouze o arkádu, i když výbornou. Od té doby ale slávná série Need for Speed zažívala spíš slušnou tvůrčí krizi, když tituly jako Most Wanted, Carbon, Pro Street a Undercover vlastně nic nového či použitelného nepřinesly.

To si samozřejmě hráči uvědomovali a možná i trochu pozdě si to uvědomili i samotní Electronic Arts, a tak se rozhodli pro zásadní krok. Celou sérii rozdělili na dva rozdílné proudy, ten reálnější (Shift) a ten arkádovější (Most Wanted a další). Dle mého názoru velmi dobrý krok. Osobně bych ale uvítal ještě jeden směr. Mám rád pohled z vnitřku kabiny, reálné pocity z jízdy a dobrý jízdní model, jako jsou ve hrách Shift, ale také mám rád otevřený svět, závody venku, střídání dne a noci a možnost zapínaní světel, stěračů a blinkrů podle libosti. No já si osobně počkám co přinese chystaný Need for Speed: The Run, na kterém pracují Black Box již více než dva roky. Zatím se toho ale o dalším pokračování moc neví, a tak se nebudu pouštět do spekulací. Pustím se radši naplno do recenze aktuálního dílu. Přeji proto příjemné čtení, pokusím se vás moc nenudit.

STAČÍ JEN NASEDNOUT…

Se Shiftem 2 se opět vrátíme na uzavřené závodní okruhy, mezi opravdové profesionály. To samozřejmě řadu z nás, silničních závodníků, co máme rádi, volnost pohybu, rozmanitost prostředí a plynulé střídaní dne a noci, zrovna moc neosloví. Je ale připravena vskutku zajímavá závodnická kariéra, ve které začínáme jako nezkušený závodník a postupně se probojováváme devíti kapitolami, ve hře znázorněnými jako plakáty, až do samého konce, vrcholu závodnického umění. Je to trochu ohrané, přiznávám. Jak už bývá zvykem, začínáme s relativně levným a slabým automobilem, v mém případě šlo o slušný Ford Focus ST, který mi ale nakonec moc nesedl, a tak jsem ho musel vyměnit za něco lepšího. Svůj automobil si ale můžete dál upravovat, i když zde nenajdete věci jako jsou neony, nebo reproduktory do kufru, možností bude stále dost.

Budete moci změnit barvu automobilu, přidat nějaké ty nálepky a nebo změnit disky kol, čímž auto získá něco z vaší jedinečné osobnosti. Mnohem důležitější ale budou jiná nastavení, týkající se chování vašeho automobilu a také jeho výkonu. Můžete si upravovat nastavení odpružení, tlaku pneumatik, řízení a spousty dalších věcí, včetně samotného motoru. Pokud Vás podobné nastavování bavilo například u Need for Speed: Porsche, tady se jistě vyřádíte. O to víc, když zjistíte, že Vámi provedené změny mají skutečně vliv na chování automobilu na závodním okruhu. Pokud navíc rádi závodíte s obyčejnými automobily, řekněme nižší střední třídy, a jste naprosto unešeni třeba z nového Renaultu Megane, můžete si ho za pomocí tuningu upravit k obrazu svému. Vyřešil se dokonce i jeden nepříjemný problém. Koupíte si své oblíbené auto, dejme tomu již zmíněný Renault Megane a investujete do něj peníze, ladíte si ho tak aby vám přesně sedl a pak jste nuceni postoupit do další úrovně, kde si musíte koupit jiné auto, jistě luxusnější, ale třeba ne podle vašich představ.

To se v Shiftu 2 vyřešilo poměrně elegantně. Jistě si vzpomínáte na Tiery, neboli kategorie vozů vzájemně závodících. Různými úpravami vašeho vozu si totiž tuto kategorii zvyšujete, a tak postupem času můžete závodit i proti luxusnějším automobilům. Pokud Vás ale vrtání se v motoru a podvozku zrovna moc nebere a radši do svého připraveného auta nasednete a jedete, nikdo Vás do něj nutit nebude. Shift 2 prostě není hardcore simulátorem, ve kterém je řízení tešší než ve skutečnosti. Hra se totiž snaží zprostředkovat reálný zážitek ze závodění i těm, co se hodiny nebaví nastavováním každé součástky. Svůj automobil si buď nastavovat nemusíte a nebo můžete zvolit jednodušší typ nastavení. Ve hře si tak své najde opravdu každý. Tuning dopadl opravdu dobře a nemám mu co vytknout. Možná jen to co asi většina hráčů nevyžaduje.

Mám prostě rád tuning ve stylu Underground 2, neony spousty spoilerů, křídla a je mi líto, že se od toho upustilo a že se vizuální tuning omezil jenom na nutné minimum. Již jsem říkal, že se vrátíme na závodní okruhy a teď to trochu upřesním. Herními mody, nebo spíše disciplínami asi nikoho nepřekvapím. Nejčastěji se setkáme s klasickým závodem, kde záleží jenom na tom, kdo dojede do cíle jako první. Bude se také závodit na čas a podle očekávání i driftovat. U driftu oceníme také pohybu hlavy jezdce. Pokud totiž jezdíte klasické závody a zvolíte si pohled z helmy závodníka, což je asi nejlepší možnost, oceníte, že se závodník do zatáčky vždy koukne, což působí mnohem přirozenější. Trochu se tím omezí takový ten efekt, kdy se pře monitorem natáčíte sami a působíte přitom komicky, protože do monitoru stejně nevidíte.

U driftu se tento efekt vyplatí ještě mnohem víc, protože jezdíte samozřejmě bokem automobilu napřed, a tak je přirozené že i závodník kouká bočním okénkem. Největším lákadlem tohoto dílu jsou ale závody v noci, které vás prostě uchvátí. Viditelnost je samozřejmě omezena dosahem světel a tak je hra napínavější, ale asi ne těžší. Strašně se mi líbí když všechny budíky svítí a proto si i ve hře vybírám auta, která mají pěkně podsvícené budíky. Možná je blbost vybírat auto podle toho, ale já si tak hru užiju nejvíc. Další herní módy se pak očekávají v DLC, přičemž je znám minimálně závod na jednu míly. Vás ale bude spíš zajímat s čím že to budeme jezdit, no dočkáme se povětšinou závodních stálic, co se dá dělat.

VOZOVÝ PARK A TRATĚ

Nabídka automobilů nového Shift 2 je k mému zklamaní, ale dle všech očekávání, opět spíše klasická. Nechybí samozřejmě většina prestižních značek, bohužel s vyjímkou Ferrari, a také několik velmi zajímavých legendárních modelů. Opět jsme se dočkali vozů jako je Subaru Impreza WRX STI, Mitsubishi Lancer Evolution IX MR a X, BMW M3 E36, E46 a E92, Aston Martin DB9 Coupe a mnoha dalších donekonečna se opakujících stálic závodních her. Mimochodem u Aston Martina DB9 mě prostě štve ztvárnění přístrojové desky. Aston Martin miluju, ale přesto s ním ve většině her nejezdím, protože jsem  ještě nenarazil na slušné provedení budíků. Tento nedostatek se ale projevuje hlavně v noci, kdy budíky svítí a měli by vypadat co nejlépe, to BMW je na tom o poznání lépe, u této značky je vše vyvedeno do těch nejmenších detailů. Osobně bych ale uvítal i trochu více řekněme „nestandartních“ automobilů. V tomto ohledu si nesmírně cením PlayStation série Gran Turismo, kde si opravdu každý najde jedno ze svých oblíbených aut.

Rád bych si totiž zajezdil i s auty, které nejsou v závodníc hrách zas tak běžné. Samozřejmě automobily Škoda, když už se ve hře objevuje pěkný, ale už trochu přestárlý Seat Leon, proč zde nenajdeme Octavii RS, nebo Superb s šestiválcovým motorem. Abych ale nebyl jenom pro domácí automobilku, rád bych si zajezdil třeba se Saabem, Suzuki, civilnější Mazdou, čímkoli co nepatří do té stálé elitní skupiny automobilů. Abych ale jenom nenadával, automobilů je dost a najdou se mezi nimi i velmi zajímavé kousky. Budu proto trochu konkrétnější, třeba takový Mercedes-Benz 190E 2.5-16 Evolution 2 můžeme označit buď za ošklivé hranaté auto a nebo naopak za nádhernou nadčasovou klasiku. Mě se jeho ztvárnění opravdu líbilo a je to jedno z mála aut, za které jsem ve hře opravdu vděčný, mezi další patří BMW M3 E30 Sport Evolution o němž platí to samé a nebo překvapení v podobě Volksvagenu Golf GTi, tedy toho prvního GTička, které dnes již vypadá trochu komicky, ale je to prostě legenda stejně jako třeba Lancia Delta Integrale.

Jsou to sice všechno starší kousky, ale některá auta prostě nestárnou, zvlášť když podávají výtečné výkony. Mimochodem pokud si koupíte limitovanou edici cca za 1100-1200 Kč, čekájí na Vás i automobily Alfa Romeo Giulietta QV, Nissan Silvia Spec.R Aero a Lamborghini Murciélago LP640. Vzhledem k tomu že Alfa Romeo Giulietta je mým nejoblíbenějším autem současnosti, tedy až po nedostižném Aston Martinu Rapide, nešlo o složitou volbu. Jistě Vás ale zajímá i to, kde si tyto skvosty budete moci vyzkoušet. Nabídka tratí se totiž díl od dílu rozrůstá, a tak jí není co vytknout. Já osobně oceňuji i tratě, které nejsou úplně ploché, kde se jezdí také trochu z kopce v šílených zatáčkách, což člověk ocení hlavně v noci. Dočkáme se dokonce i našeho oblíbeného závodního okruhu v Brně, ano Masarykův okruh ve hře nakonec opravdu je, čímž si hra získává jistou prestiž u českých hráčů. Měl jsem ho rád v Tocca: Race driver a mám ho rád i zde.

Připraveno je ale samozřejmě i značné množství dalších zajímavých tratí. Bohužel v noci se budou jezdit jenom některé znich, a tak se třeba do již zmíněného Brna v noci nepodíváme. Zážitek je to opravdu nádherný, a to i přes to že snímky za sekundu často a ochotně klesají do nevídaných hloubek. Mě osobně toho okruhové závodění moc nenabízí, byl bych nejradši, pokud by se jezdilo v otevřeném světě, ale neuděláš nic. Obdivuhodné je, že jsou tratě vyvedeny do neuvěřitelných detailů, moc mě nezajíme jestli jsou stromy přesně tam, kde jsou na skutečné trati, mluvím teď spíš o grafických detailech a nádherného dojmu, je prostě na co se dívat Ale to už jsem tak trochu nakousl další důležitou stránku hry, a to její grafické zpracování.

THE MADNESS ENGINE

Pro mě, a rozhodně se za to nestydím, je velmi důležité i grafické zpracování hry. Jsem toho názoru, že do značné míry ovlivňuje celkovou atmosféru hry a tím i kvalitu hry, čímž má na hru větší vliv než by se mohlo zdát. Vývojáři z britského studia Sligtly Mad Studios již u prvního Shiftu, místo starého a tolik kritizovaného enginu, použily zcela nový The Madness Engine, toho samého se bohužel, dočkáme i u Shiftu 2. Proč bohužel? Hra vypadá prakticky stejně a skoro nikam se graficky neposunula. Engine je ale samozřejmě zase o něco vylepšený, dočkáme se v něm ale jenom prostého DirecX 9, musíme se prostě smířit s tím, že je hra určena hlavně na současné herní konzole a PC, respektive další vylepšovaní speciálně pro PC platformu nejsou na pořadu dne.

Není se ale čemu divit, kdyby tu nová generace konzolí už byla, tak by se ze mě pravděpodobně konzolista stal. Takhle mi nezbývá nic jiného než čekat a na teoretický Sony PlayStation 4 šetřit. Slabinu vidím především v drobných detailech. Ano, lepší a detailnější interiéry automobilu jsem zatím v žádné hře neviděl, ale občas oku vadí, že některé věci prostě nejsou kulaté, i když by to bylo vhodné. Asi nejviditelnější to je na začátku závodu u jednoho mechanika, který k autu nese pěkně hranaté kolo, až vás to praští do očí a také u některých automobilů, kde původně kulaté budíky působí trochu divně. Tessellace a DirectX 11 bude u tohoto typu her v budoucnu opravdu žádoucí. Jinak ale hra vypadá opravdu nádherně a působí skvělým subjektivním dojmem. Překvapí vás hlavně noční závody, kde si budeme hru světla a stínu doslova vychutnávat.

Reflektory automobilů a také zadní svítilny dělají svoje, a tak noční jízda vypadá ještě lépe než ta přes den. Co mě ale opět trochu zamrzelo je optimalizace pro PC, nebo spíše pro ATi? Už první Shift si s grafikami ATi moc nerozuměl a obávám se že Shift 2 na tom o moc lépe není. Zatím co Hot Pursuit měl optimalizaci zvládnutou na výbornou, Shift a Shift 2 se tak nějak trhají i při 40-50 snímcích za vteřinu. Subjektivně mi ale přijde, že je na tom Shift 2 přeci jenom o něco lépe. Hra nicméně vypadá v pohybu mnohem lépe než na obrázcích, je prostě potřeba vidět minimálně video. O nic horší naštěstí není ani zvuková stránka hry, nádherný zvuk motorů, skřípání podvozku a další zvuky, prostě paráda. Co víc si od závodní hry přát. I hudební doprovod je v pořádku a tak za jsem opravdu spokojen.

Celkový dojem z audiovizuálního zpracování hry je pak takřka bezchybný a pokud si na dobré grafice hry potrpíte, zřejmě nebudete zklamáni, ale ani překvapeni. Bohužel se nedočkáme nejnovějšího DirectX 11, protože třeba taková Tessellace by opravdu nebyla na škodu, otázkou ale je jestli by nám pak hra vůbec jela, protože už teď patří mezi ty náročnější a hůře optimalizované. Můj Radeon HD 5770 se pohyboval kolem 35-40 FPS což není žádná sláva. To nVidia by na tom měla být o poznání lépe, třeba taková GeForce GTX 460 by vás měla nad 50 FPS udržet a to nemluvím o GTX 560. V klidů můžou být samozřejmě majitelé jedné z herních konzolí, občas prostě lituji, že jsem svůj Xbox 360 dal pryč.

CELKOVÉ HODNOCENÍ

To je asi tak všechno co bych o novém Shiftu 2 mohl říct a tak to akorát trochu schnu. Shift 2 je jistým kompromisem mezi simulátorem a arkádou, tvůrci hry  se zřejmě snažily najít ideální rovnováhu. Je ale jasné, že chtěly aby se hra především dobře prodávala, a tak nejde tak úplně o simulátor. Pokud by se vše přeneslo z okruhů na rychlostní silnice, dálnice a lesní cesty, v českých podmínkách jednoduše silnice, protože jsou u nás kvalitativně na stejné úrovni, byl bych relativně spokojen. Graficky hra vypadá parádně, ale nemyslím si že by měla dobrou optimalizaci, a tak bych jí doporučil spíš konzolistům, volant je ale u všech platforem podmínkou!

Co se týče požitku z jízdy, Shift 2 zatím nemá konkurenci, jde v něm přitom spíš o simulaci toho co se děje v kabině automobilu, což mě fascinuje. Graficky hra také patří mezi špičku a za detailně zpracované interiéry jsem opravdu vděčný. Mám silný pocit, že by Shift 2 mohl být jednou z nejlepších závodních her vůbec, ale nějak to ještě není ono. Na začátku recenze jsem napsal, že Electronic Arts svou sérii rozdělili na arkádovou a reálnou část, ale ono to není tak úplně správně. Shift 2 se totiž snaží vtírat i arkádovým hráčům, a to podle mě hru dost srazilo. Byl tu totiž potenciál vytvoření legendární hry, jako bylo třeba NFS: Porsche. Přitom stačilo jenom málo optimalizace, více aut, trochu více simulace. I tak jde o dobrou hru kterou doporučuji spíše konzolistům a majitelům grafických karet nVidia.