Alan Wake - Kdopak by se noci bál?

Konečně se mi dostal do ruky klenot od REMEDY - Alan Wake. Jak se mi líbil mix thrilleru a akční adventury z pohledu třetí osoby? Pojďme se podívat, co hra nabízí.

Budu se snažit vyvarovat se spoilerům, avšak u takovéhle hry, kde vlastně vše je důležité, je těžké říct něco o příběhu bez spoilerů, tudíž neručím za to, že v článku žádné nebudou. Byly jste varováni.

Konečně na PC!

Já osobně jsem z mnoha důvodů zastáncem PC a žádnou konzoli doma nevlastním. Občas se ale objeví exkluzivitka, kterou bych si na počítači rád zahrál, ale nemůžu. Mezi tyto hry patří třeba série Uncharted a do nedávna sem patřil i Alan Wake. Nakonec se ale tato hra dostala na obrazovky počítačů, a tak si i PC hráči můžou vychutnat tuto nabitou atmosférickou hru, která se jen těžko zařazuje do žánru. Drobnou výhodou PC hráčů je, že hru dostávají rovnou s datadisky, které si hráči na konzolích museli dokupovat.

Příběh spisovatele

Hra vás postaví do role Alana Wake, populárního spisovatele hororových příběhů. Ten spolu se svojí přítelkyní Alicí vyráží do malého městečka Bright Falls, kde by si rád odpočinul od své práce, chodil do přírody a užíval si čistého vzduchu. Ale jak už to tak bývá, musí se něco stát, jinak by hra nebyla zajímavá. A tak, v noci, poté co se Alan pohádá s Alicí, vypadne proud, a jako by to nestačilo samo o sobě, Alice má panickou hrůzu ze tmy. Alan co nejrychleji pospíchá za Alicí, jenže přiběhne moc pozdě a už se jen kouká, jak Alice padá do vody. A pak se probudí.

Základem hry je to, že většinu času nebude vědět, co se děje. Většinu situací nebudete čekat. Hra má skutečně parádní příběh plný zvratů. V praxi jde o to, že Alan se snaží vypátrat svou zmizelou partnerku Alici. S tím mu pomáhá jeho manažer Barry. Alan pomalu zjišťuje, že se začíná dít přesně to, co se píše v knize, kterou vlastně nenapsal. A o zábavu je postaráno.

Baterka je nejlepší zbraň

Vaším největším nepřátelem bude v této hře temnota. Ve tmě na vás totiž budou útočit všelijaké kreatury. Na světle jste v bezpečí. Jak ale popojdete pár kroků od lampy, už se na vás vyhrnou temní posluhovači. Ty můžete učinit zranitelné tím, že na ně posvítíte baterkou. Ve hře se vám navíc do ruky dostane několik zbraní, které vám v bitvě proti temnu pomohou - především revolver, ale také třeba brokovnice nebo lovecká puška. Bohužel, nábojů je málo a tak mnohdy jediná možnost, jak se přes kreatury dostat, je proběhnout mezi nimi k nejbližšímu zdroji světla. S tím vám velmi pomůže skutečně vymakaný systém úhybů. Stiskem shiftu a libovolné šipky se vyhnete nepřátelskému útoku - pokud je úhyb velmi povedený, kamera provede drobnou slow-motion scénu. Kličkování mezi několika nepřáteli může být ale pěkně těžké, obzvlášť, když Alan je jen normální člověk a celkem rychle se udýchá.

Hra je rozdělena na 6 kapitol. Na začátku každé kapitoly je stručné shnutí toho, co se stalo v minulých. To může být celkem užitečné, pokud se ke hře vrátíte po delší době. Je totiž celkem dobré, alespoň trochu vnímat příběh, který je skutečně velmi dobrý. Tyto shnutí navíc ve spojení s častými cut-scénami dodávají hře na filmovosti, což se mě osobně líbilo.

Ačkoliv je hra na dnešní poměry celkem dlouhá (hrací doba je něco přes 10 hodin), ani jednou, za celou dobu jsem nepocítil stereotyp. Právě díky skvělému příběhu se ve hře za celou dobu nebudete nudit. Vždy, když by se mohl dostavit stereotyp, objeví se nějaký příběhový zvrat, který vás donutí smýšlet o celé hře jinak, než jak jste o ní smýšleli předtím. Navíc úkoly jsou skutečně rozmanité, samozřejmě se nevyhneme úkolům, kde musíme někam dojít, ale ty jsou v takovéhle hře celkem logické. Ale vždy je to okořeněno o různé zajímavé situace, jako například ježdění autem nebo bojování na hudebním pódiu rockové skupiny (moje oblíbené).

A jak je na tom hra technicky?

Grafika je poměrně dobrá. Hra měla údajně na stejném enginu vyjít už před několika lety jako sandbox. Tehdy by to byla nejlépe vypadající hra vůbec. Pak se ale kvůli smlouvám s Microsoftem předělala do její současné podoby, což pár let zabralo. I přesto ale i dneska vypadá hra dobře i dnes. Ona je hlavně pěkně dynamická. Všechno vám přijde tak reálné a zapadající do prostředí, což pomáhá navodit tu pravou atmosféru. S tím pomáhají i zvuky a hudba. Hudbu tvořil Petri Alanko, o kterém jsem popravdě dřív vůbec neslyšel, ale rozhodně věděl, co dělá. V některých situacích hudba vůbec nehraje, ale když hraje, tak podbarvuje co se děje parádním způsobem. Ve hře se navíc ještě nachází pár písní od skupiny Poets of the Fall. Zvuky jsou také dobré.

_{Píseň Children of the Elder God od skupiny Poets of the Fall, která ve hře zazní.}

Čeho jsem se bál, to byla optimalizace pro PC. Poslední dobou se až moc často stává, že port z konzolí na PC má hrozné ovládání, občas třeba chybí podrobnější nastavení grafiky a tak podobně. V Alan Wake naštěstí takovou chybu neudělali a hra se na PC ovládá dobře. Ovládací tlačítka jsou dobře rozmístěná, takže byste se v tom neměli ztrácet. Jediné místo, kde jsem trochu postřehl, že hra byla původně pro konzole, bylo řízení auta. Tam bylo trochu vidět, že se počítalo s páčkama a zatáčení na šipkách mě v prvních chvílích docela rozčilovalo. Po chvíli jsem si ale zvykl.

Hra má tři stupně obtížnosti, s tím, že nejtěžší, Nightmare, se vám odemkne až po prvním dokončení hry. Já hrál na střední obtížnost a přišlo mi to dobré v tom smyslu, že to nebylo ani moc lehké, ani moc těžké. Jinými slovy našlo se pár míst, kde jsem třeba čtyřikrát za sebou umřel, ale povětšinou jsem věděl co dělat a po chvíli jsem se i přes tyto obtížná místa dostal.

Závěrem

Alan Wake se dá na Steamu koupit za 21 eur, což je v přepočtu nějakých 550 korun. To je velmi slušná cena za takovouhle hru. Zvlášť, když v ceně jsou dvě DLC, které si museli konzoloví hráči dokupovat. Doporučuju zkusit každému.

Pokoušel jsem se přijít i na více mínusů, ale žádné mě prostě nenapadli. Jasné, párkát jsem ve hře také narazil na nějaký drobný bug, ale v globále jsem se bavil parádně.