Recenze Warhammer: End Times - Vermintide

Warhammer: End Times - Vermintide nám ukázalo, že práce deratizátora není zrovna snadná.

Zasazení hry do universa je už z názvu jasné. Jedná se o další z nemála her, které se odehrávají v rozsáhlém světě Warhammeru. Ve Vermintide se podíváme do města Ubersreik a okolí, které je sužováno hejnem krys. Přesněji řečeno krysí rasou Skavenů. Rasa, která by mohla mít heslo "jeden se všema a všichni na jednoho". O samotě jsou neškodní a dokonce projevují strach, ale bránit se nebojí. Přesto je jejich pravá síla v počtetní převaze. Kde menší skupinky zvládnou zaměstnat hráče, tak horda za asistence nějaké té trénované krysy, umí udělat přímo slušné předpeklí. No a přesně taková havěť obsadila město. Deratizace nepomáhá a tak přicházejí na řadu hrdinové. Na pěti dobrodruzích je, aby se z toho vysekali a přišli motivům Skavenů na kloub. A samozřejmě jim i utnuli tipec.

Děj bez příběhu nebo příběh bez děje?

Ačkoli je hra zasazená do bohatého světa Warhammeru, tak od příběhu neočekávejte nějaké zázraky. Lepší je příběh ani nehledat. Prakticky ve hře není, alespoň ve smyslu něčeho hlubšího. Pouze je nastavená nějaká zápletka, následně závěr a výplň mezi tím je jen směs různorodých misí. Hra je sice dělaná na vyřádění se s přáteli na hromadách krys, bez zoofilních úmyslů, a to hra splňuje. Ale tak nějak jsem očekával nějakou hlubší myšlenku či aspoň zvrat v ději. Nedočkal jsem se. Každopádně pro příznivce kooperačních her ve stylu Left4Dead, Killing Floor, Contagnation či jiné to může být příjemná změna od zombiků. A tam si taky lidé nestěžují na absenci silnějšího příběhu.

Lobby je prakticky lokál místní hospody. Máte tady na výběr úpravu postavy, zda tedy máte z čeho upravovat. V případě přebývajícího vybavení vaše kroky jistě povedou ke kovadlině. Zde si můžete stávající vybavení upravit či je rovnou přetavit. Ale to nejdůležitější se nachází na stole uprostřed místnosti. U velké mapy začíná ta pravá zábava. Odehrává se zde výběr misí a to buď solo, s přáteli nebo čistě náhodnými hráči.

Misí je dohromady třináct rozdělených do tří aktů. Mise jsou různorodé, co do náplně i prostředí. Kupříkladu někdy máte z bodu A dorazit do bodu B, kde při cestě obvykle čeká ještě drobný úkol. Jindy zase čeká hráče sběr a naskladnění důležitého nákladu s hlídáním zad sobě a kamarádů. Ve skrze bych to přirovnal k záškodnickým a zásobovacím misím, které se po různu střídají. Jste vlastně tak trochu partyzání ve svém vlastním městě, tedy lidském městě. Stejně jako mise, tak i lokace se naštěstí neopakují. Zavítáte jak do ulic města, jejího podsvětí… tedy stok, tak i do nejbližšího okolí města. Městské kulisy se mi osobně zamlouvaly nejvíce. Jsou tak nějak správně depresivní a hře to opravdu sedí.

Na pomyslnou otázku, jak se to tedy vlastně hraje, mám jednoduchou odpověď. Kdo hrál L4D, tak se neztratí. Jen zde je boj tváří v tvář ve větší míře než u alternativy s infikovanými lidmi. Tak nějak by se dala v krátkosti zhrnout hratelnost Vermintide.

Poznej nepřítele, poznáš i sám sebe

Skaveni disponují širokou škálou ochlupených jednotek. Ve městě se potloukají běžní krysí bojovníci ve drobných i početnějších skupinkách. Pokud budete mít štěstí a narazíte na osamělého jedince, tak poznáte jací jsou to jsou poseroutkové, i když zahnáni do kouta se nebojí bránit. Nejpočetnější kastou je kasta otroků. Tam kde síla a inteligence není za potřebí je nasazena tato kasta v nemalé míře. Když vynecháme nižší kasty a poohlédneme se na vyšších postech zjistíme, že i krysy mohou mít jistou disciplínu. Ve městě se pohybuje ve skupinkách nebo přímo ve formacích Válečná havěť. Trénovaní Skavení vojáci s nejlepší válečnou výbavou, které v početnější skupině nejsou jen krysí maso v konzervě.

Všichni jmenovaní jsou běžnější obyvatelé liduprázdných ulic. Pro hráčovo potěšení mají ovšem nejedno překvapení v rukávu. Třeba proslulé okapové běžce. Nájemné vrahy Skavení populace, kteří preferují útok ze zálohy. Dále odchytávače, kteří postavu dokáží precizně oddělit od zbytku týmu. Zatím jsem jmenoval nepřátelé preferující kontaktní boj. Skaveni mají díky klanu inženýrů v repertoáru i dva specialisty upřednostňující boj z trochu bězpečnější vzdálenosti. Ratlinga používající rotační kulomet. Rozprašovače jedového větru, vrhajícího plynové granáty. Které dobrými vrhy v uzavřených prostorách zmanenají předčasný skon nejedné postavy. A nakonec Skavení lidožrout, chaotidem vypěstované monstrum klanem Tvůrců nepodobného tanku z L4D. Smůla je, když ještě laškujete se zbytky Válečné havěti, kolem běhá okapový běžec a na scénu přichází Skavení ogr. To pak chce opravdu zručné hráče, malinko štěstí a v zásobě léčivé lektvary.

Neštěstí ve hře štěstí v lásce

Nemohl jsem si pomoc, ale tohle přirovnání k lootování lepší výbavy perfektně sedí. Alespoň ta první část, tu druhou si musí přebrat každý sám. Na šanci, že padne vytoužený předmět řádné kvality a ještě na vámi hranou postavu, má vliv spousta herních prvků... a taky erupce na Slunci. Vezmeme to od počátku při výběru mise. Volba obtížnosti určí, nečekaně, jak obtížný bude průchod hrou. Ale stejně tak i množství předmětů určité kvality při losování výbavy. Jednoduše řečeno, čím vyšší obtížnost, tím méně se budou vyskytovat předměty nižší kvality. Dále šanci ovlivňují nalezené kostky v průběhu hry. Ty mohou padout ze Skaveního zlodějíčka, který se svého lupu nevzdá jen tak nebo z truhel. Vše je čistě náhodné. Jak přítomnost Skaveního lapky i obsahu jeho kořisti, stejně tak i obsah truhel. Knihy a grimoáry jsou další možností jak zvýšit své šance na zisk lepšího předmětu. Knihy jsou dohromady 3 a k nalezení jsou pouze v některých misích výměnou za lékárničku. No a grimoár to je perlička na konec. Jeho zisk přidá jistou kostku při hodu za cenu snížení zdraví všech v partě a nemožnosti mít podpůrný lektvar. Parta hráčů (boti na literaturu nejsou) je musí donést až do samého konce. No a velké finále je už jen hod kostkami. Maximálně může padnout až 7 kostek a věřte, že to je opravdu výzva. Čím víc se parta činí a máte těžší obtížnost, tím větší šance na lepší vybavení. A o to větší zklamání, když vám padne šunt. Je to prvek motivace k opakovanému hraní a pokoření hry i na těžší obtížnosti. Tak by to mělo být nejspíše chápáno. Ale po několika strastiplných projití hrou na nightmare či dokonce cataclysm a opakovaného lootu bílého předmětu a ještě na postavu, kterou nehrajete. Demotivace by tomu seděla více.

Když už jsem nakousnul téma obtížnosti, tak se neubráním jisté rozporuplnosti. Obtížnost zkrátka není dělaná pouze podle schopností hráče, ale nemalou mírou i podle dostupného vybavení. Vzhledem k obtížnosti sehnat slušnou výbavu je tenhle přístup trošku jako začarovaný kruh. Pokud hrajete s přáteli a nemáte tolik odehraných hodin, tak po čase jste pro ostatní spíše přítěž. Jak se znalostí map, tak s nedostatkem adekvátní výbavy ke zvolené obtížnosti. Pro hráče samotáře je tento problém exponencionálně znásoben.

Hra vyšla na Steamu 23.10.2015 a lze ji koupit za 27,99eur v normální edici nebo za 39,99eur ve sběratelské edici.