Dojmy z hraní God of War

Začátkem března nás český PlayStation pozval do Prahy, kam přijel hlavní designér Derek Daniels představit jejich nejnovější dítko v podobě God of War, a to rovnou prvními dvěma hodinami ze hry. Ochutnávka to byla velkorysá. Prošel jsem si ji na dvě různé obtížnosti, přičemž jsem si uvědomil, jak moc toho vlastně o novém God of War nevíme, i když je už vydání hry za dveřmi. Je totiž něco jiného koukat na trailery a číst rozhovory a opravdu si hru vyzkoušet.

Taťka Kratos

Rozdíl oproti předchozím dílům je obrovský, a přestože se považuji za fanouška původních dílů, ty na mě nyní působí jako pouhé demoverze, oproti tomu, co jsem měl možnost okusit. Jak mi řekl sám Derek Daniels: „Chtěli jsme vytvořit něco daleko dospělejšího. S Kratem byla sice radost masakrovat nepřátele, ale hráči měli problém se s tímhle magorem ztotožnit“. Na tyto slova jsem musel pouze souhlasně pokynout hlavou. Jestliže má nové God of War charakterizovat jedna jediná věc, tak je to rozhodně dospívání celé série.

Za to může především Kratos, který očividně zestárnul, a především také trošku zkrotnul. O poznání ubylo jeho záchvatů vzteku a přibylo moudrých hlášek. Za tuto proměnu může pravděpodobně přítomnost jeho syna Atrea, který kompletně překopává herní zážitek, a to daleko více, než byste čekali. Podle úvodu hry je zřejmé, že Kratos je ve své nové roli poměrně nesvůj a jeho úlohu mu neulehčuje ani sám Atreus. Ten není vyloženě nerudným spratkem, ale snad po vzoru svého otce se rád vzpírá autoritám a odmlouvá.

Rozhodně bych nechtěl z příběhu prvních dvou hodin cokoli prozrazovat, nicméně vyložené zvraty nenabídl, protože pokud jste bedlivě sledovali všechny trailery, už z nich můžete vyčíst, o čem bude právě začátek příběhu. Důležité je, že Kratos se musí společně s Atreem vydat na dalekou cestu, a to i přesto, že sám Kratos si myslí, že jeho syn není na takové dobrodružství připraven.

„Nové God of War navazuje na předchozí Kratova dobrodružství.“

Když jsem se ptal na Atreovu přítomnost ve hře, byl jsem ujištěn, že tento prvek nebyl zakomponován kvůli změnám v hratelnosti (spolupráce této dvojice dává hernímu zážitku nečekaně jiný rozměr), ale opravdu chtěli Krata posunout někam dále. A to se rozhodně povedlo! Přestože náplní hry jsou stále chvílemi až masochistické souboje s mystickými nepřáteli, přestávky mezi nimi naplňuje velmi zajímavé, poutavé a emotivní vyprávění téměř až srdceryvného rodinného příběhu, což je něco, co v předchozích dílech neuvěřitelně chybělo.

[gallery jnewsslider="true" jnewsslider_zoom="true" jnewsslider_title="Nové obrázky z God of War" ids="157886,157887,157885,157882,157884,157880"]

Nebojím se možná trošku scestně přirovnat nové God of War k The Last of Us, kde vás zajímá jak samotná akce, jež je velmi zábavná, tak i příběh. Ten totiž v předchozích dílech GoW, přiznejme si, byl pouze prostředkem k bezbřehému zabíjení. Ačkoli jsem byl zprvu až zaskočen Kratovou mírností a chytrými válečnickými hláškami, okamžitě jsem byl pohlcen zajímavým a originálním příběhem zabijáka bohů, který umí porcovat maso lépe než Zdeněk Pohlreich, ale poplácat svého synátora po ramenou je pro něj složitější úkol než setnout samotného Dia.

Neuvěřitelně se těším na to, co příběh hry přinese. Sám Derek Daniels mi potvrdil, že nové God of War navazuje na předchozí dobrodružství. Ačkoli se Kratos očividně snaží udělat tlustou čáru za svou minulostí (sám Atreus považuje svého otce přinejlepším za schopného rváče, ale nic víc), ta ho nejspíše brzy dožene. Tříbí se nám tu tak hned několik dějových linek o Kratově minulosti zabijáka bohů, jeho nové úloze otce na plný úvazek a všeho, co naši dvojici v Midgardu čeká. Ten by měl mimochodem pojmout všech devět světů, autoři tak očividně netroškaří.

Osobnější a intenzivnější zážitek

Jak se ale nový God of War hraje? Jinak! A troufnu si říci, že i lépe. V našem předchozím preview už jsem naznačil, jakým směrem se bude hratelnost vydávat, tedy že se rozloučíme s fixní kamerou, která bude nyní posazena přímo za Kratovými zády. Z tohoto pohledu tak dostáváme klasickou akční adventuru, což je pro sérii velký skok, ale skvěle se hodí k celkovému vyznění hry. Příběh Krata je teď více osobní a je tak pochopitelné, že i kamera je k jeho postavě daleko blíže.

Pokud jsem ale řekl, že je nové God of War v zásadě klasickou akční adventurou, i tak si hra osvojila zajímavé a nevídané prvky. Kupříkladu za celých asi třicet hodin, které ve hře údajně strávíte, nezaznamenáte jediný střih kamery. Ta při příběhových sekvencí volně přejde z klasického third-person pohledu do potřebných záběrů a poté se vrátí zpět na své místo za Kratovým hřbetem.

Právě díky novému posazení kamery a dalším akčním prvkům působí souboje svěže, zábavněji a ještě intenzivněji. Je pravda, že už asi nebude možné masakrovat deset nepřátel najednou pomocí mocných čepelí na řetězech, ale to, co nové God of War předvádí, je rovněž velmi působivé. Jak se dá podle osobitějšího nádechu očekávat, množství nepřátel ubylo, ale úměrně s tím vzrostla jejich výdrž. I tak se ale hra drží v zajetých kolejích, kdy většinou bojujete se skupinkou slabších nepřátel, jež doplňují jeden či dva nebezpečnější tvorové.

Ze soubojů jsem v některých okamžicích dostával až videoherní orgasmus. Vaše útoky vždy zasáhnou vybraného nepřítele, vše má neuvěřitelně rychlý spád a veškeré akce na sebe navazují tak neuvěřitelně plynule a efektivně, že hra chvílemi působí jako předem renderovaný filmeček. V tomto vynikaly už předchozí díly, ale nové God of War v zajeté tradici pokračuje a notně ji vylepšuje.

Sekera Leviathan je nakonec velmi schopným nástupcem Blades of Chaos, kdy útoky na blízko a jejich variabilní repertoár nelze nic jiného než pochválit, co však působí čirou hráčskou radost, je možnost sekyru vrhat po nepřátelích. S ostatními novináři jsme se shodli, že ačkoli to vůbec nebylo potřeba, s nepřáteli jsme bojovali často jen vrháním sekery. Emocionální rozměr, který nemá daleko do toho, co zažívá divák sledující filmového Thora vrhat své kladivo (nebo spíše zažíval, RIP Mjolnir), je ohromující.

„Kdykoli máte v hledáčku nějakého nepřítele, můžete Atreovi vydat rozkaz zasypat ho salvou šípů.“

Míření probíhá vcelku klasicky, kdy jedním triggerem zamíříte a druhým sekeru hodíte. Ta se do nepřítele zasekne ale nevrátí se. Čeká na váš povel, kdy se stiskem tlačítka Leviathan s další dávkou poškození vytrhne z nepřítele a pokud mu stojí v cestě i další protivníci, rovněž jim uštědří pár ran. Házení sekyry mě ani po zhruba třech hodinách hraní neomrzelo, stejně jako celkový systém boje, jež zvláštním způsobem upravuje svou přítomností právě Atreus.

O jeho úloze jsem se již rozepsal v předchozím preview, až nyní jsem ale mohl sliby autorů otestovat v praxi. Kdykoli máte v hledáčku nějakého nepřítele, můžete Atreovi vydat rozkaz zasypat ho salvou šípů, čímž ho na sebe naláká a vy můžete provádět strategické manévry, jako je útok ze zálohy nebo se prostě jen věnovat jiným protivníkům. Atreus to na chvíli zvládne sám. Tento systém spolupráce ve výsledku znamená, že ovládáte další postavu. S každým stiskem trojúhelníku Atreus vypálí jeden šíp na vámi zaměřeného protivníka, jedná se tak o jakýsi hybridní model kooperace, jež ale nejen velmi dobře funguje, ale do celkového vyznění hry nečekaně dobře zapadá.

Zajímavým zjištěním je rovněž důležitost tohoto prvku. Zatímco na nejnižší obtížnost nebude potřeba Atrea příliš využívat, pokud o jeden stupínek přitvrdíte, bez synáčka se neobejdete. Ruku v ruce s tím jde zjištění, že zatímco první úroveň obtížnosti se dá označit za klasickou „casual“ volbu s mnoha úlitbami směrem k obtížnosti, už druhá v pořadí představuje relativně velkou výzvu, u které musíte opravdu dobře využívat všech herních principů.

[gallery jnewsslider="true" jnewsslider_zoom="true" jnewsslider_title="Další nové obrázky z God of War" ids="157881,157879,157878,157876,157877,157883"]

Kratos ve víru RPG principů

Fanoušci původních dílů si jistě vzpomenou, jak strohé bylo menu, do něhož jste mohli v průběhu hry vstoupit. To se teď naprosto mění a nabízí nespočet záložek, což se odvíjí zejména od toho, že můžete upgradovat svou výzbroj, zbraně i skilly, a to jak v případě Krata, tak i Atrea. Třeba takový Leviathan můžete osadit dvojící run, které značným způsobem mění schopnosti sekyry a stejně tak i topůrko. V případě Atrea pak můžete upgradovat jeho luk.

Co se týče schopností, za nasbírané zkušenosti a další herní předměty můžete vylepšovat nespočet skillů, kterých je docela hodně. 23 dovednostní se vztahuje ke zbraním, 12 ke štítu a 8 pro Spartan Rage, což je speciální bojový režim, jež přešel do God of War z předchozích dílů a který zachováním svého názvu jasně napovídá, že Kratova minulost nezůstala zapomenuta. Samotný Atreus pak nabídne k vylepšení celkem 22 skillů.

„Hra nese odkaz předchozích dílů, zároveň si ale sebevědomě vyšlapává svou vlastní cestičku.“

To je opravdu hodně možností, jak si své postavy upravovat a pouze to potvrzuje opravdu velkou herní dobu, kterou vývojáři slibují. Ruku v ruce s tím jde relativně otevřený svět. Ten má mnoho odboček a zákoutí, přičemž zatím pouze hádám, ale podle level designu si troufám tvrdit, že nás hra bude nutit se na některá místa později vracet. Rovněž nechybí charakteristické otevírání truhel pro získávání mytologických artefaktů, které zlepší Kratovy schopnosti. Celkově ale svět nabízí podstatně více sběratelských předmětů a příležitostí pro prozkoumávání. Z tak krátké ukázky se dá jen těžko soudit, ale mám pocit, že se autorům podařilo najít dobrý kompromis mezi lineárním příběhem a relativně otevřeným světem.

Vizuálně chystané God of War vypadá samozřejmě nádherně. Říkám že samozřejmě, protože exkluzivní tituly od Sony vždy vypadají skvěle. Nejnovější Kratovo dobrodružství nebude výjimkou, a to jak po stránce čistě vizuálních kvalit, tak i v ohledu uměleckého zpracování norské mytologie či krás přírody. Detailní textury, pěkná hra světel a stínů a do toho žádné technické problémy. Jen párkrát jsem zaznamenal problémy se stínováním, ale nešlo o finální verzi hry, takže není co vytýkat.

God of War je opravdovým restartem série. Nebojí se udělat zásadní změny, škrtnou zaběhlé principy a vymyslet nové prvky. A co je hodně obdivuhodné, všechno do sebe velmi dobře zapadá. Hra nese odkaz předchozích dílů, zároveň si ale sebevědomě vyšlapává svou vlastní cestičku a já si už teď troufám říct, že to je cestička k velkého úspěchu.

Těšíme se

• na zajímavý příběh
• na norskou mytologii
• na nový soubojový systém
• na nové RPG prvky

Bojíme se

• natahování herní doby
• nucení vracet se na již navštívená místa

Shrnutí: Vypadá to, že Kratos už není takový blázen a hromotluk jako dříve, za to série God of War dostává zcela novou krev do žil. Dospělejší a příběhově propracovanější pokračování, jež je do jisté míry i rebootem celé série, vypadá opravdu velmi nadějně a my už se nemůžeme dočkat. Tohle vypadá hodně nadějně!

God of War vyjde 20. dubna exkluzivně na PlayStation 4. Prodávat se bude s českými titulky a vy si již dnes můžete hru předobjednat na Xzone.cz a GameExpres.sk, kde získáte set dvou skleniček a DLC.