Dojmy z hraní Code Vein

Na akci Level Up ve Varšavě jsme si vyzkoušeli nadějně vypadající akční RPG Code Vein.

Reklama

V dubnu nás pozvala česká Cenega do Varšavy, abychom si vyzkoušeli čtveřici připravovaných her od vydavatelství Bandai Namco. Největší pozornost si celkem logicky uzurpovalo akční RPG Code Vein, které Bandai Namco přímo vyvíjí a snaha o vytvoření vlastní série Dark Souls je tu enormně znát.

Představujeme vám nové Dark S… pardon, Code Vein

V zásadě to ale nemyslím jako výtku, ostatně her v Dark Souls, respektive Bloodborne stylu je nespočet a svou inspirací se ani moc netají. Podobně je na tom i Code Vein, které si z Dark Souls bere očividně základní herní mechaniky a zejména pak soubojový systém. To ve výsledku znamená, že pokud máte s podobnými hrami zkušenosti, nebude pro vás Code Vein zase tak těžkou hrou. V opačném případě však budete umírat, umírat a zase umírat. Křivka učení se je ale velice strmá. Zatímco v mém případě mě zabil téměř hned první protivník, při druhém hraní jsem vydržel už o něco déle a na třetí pokus jsem se dostal až skoro na konec ukázkové úrovně.

Základním pravidlem úspěchu je samozřejmě dobré načasování útoků a rovněž úhybů. Volit můžete mezi rychlým, ale za to slabým útokem, jedním silnějším útokem, který vyžaduje delší trvá, a ještě jeho ultimátnější formou. Pro ni je ale nutné dlouhé nabití úderu, což bude z počátku jeden z hlavních důvodů, proč budete umírat. I v Code Vein se zbrklost trestá smrtí a vždy je lepší s každým soupeřem svést zdlouhavější, ale díky tomu i bezpečnější boj. Slabší protivníky budete moci zmasakrovat v rámci dvou až tří dobře mířených úderů, ale je třeba své útoky vhodně načasovat, a především vzájemně navazovat tak, aby protivník neměl čas k napřáhnutí.

Porodní bolesti RPG akcí se Code Vein nevyhnuly

Fundamenty „Dark Souls like“ akcí si Code Vein převzalo velmi dobře, ovšem provedení prozatím pokulhává. Začátek úrovně se odehrával v úzkých tunelech, které logicky poskytly nepříznivé prostředí nejen pro vaše manévrování, ale zejména pak práci kamery, jež na úzké koridory není očividně ještě připravena. Při úskocích pomyslná kamera sjede po okolních zdech a změní úhel tak, že protivníka máte mimo záběr. Ten se však už současně napřahuje k útoku a vy tak můžete jen odhadovat, co se stane a nezbývá vám nic jiného, než zvolit další úskok stranou a ručně si srovnat postavení kamery.

Je to způsobeno také tím, že kamera je o něco blíže, než známe z podobných titulů, a tak je zorné pole menší, což právě spolu s občas krkolomnou kamerou nevytváří zrovna úrodnou půdu pro precizní akční zážitek. Pevně však věřím, že právě tyto problémy autoři ještě vyladí.

Podobný problém mám pak s útoky. Možná to bylo mou neschopností, ale i když jsem si byl jist, že mířím na protivníka, můj úder nakonec postava zasadila vedle něj a nebylo to tím, že by nepřítel uskočil. Těžko říct, jestli je to záměr tvůrců, aby vytvořili něco složitého, něco, co musíte ovládnout opravdu mistrně, abyste uviděli závěrečné titulky. Ve mně tyto problémy vyvolaly docela silnou frustraci, protože v Code Vein se každý úder počítá a každé nadechnutí/napřáhnutí může být vaše poslední.

Code Vein přidává i vlastní invenci

Na vcelku standardní, leč většinou dobře fungující soubojový systém, si vývojáři připravili vlastní nadstavbu ve formě dočasných boostů a speciálních magických schopností. Těch je opravdu hodně a vzhledem k tomu, jak často je budete moci používat, jedná se o vcelku zásadní prvek, jež bude rozhodovat o vašem úspěchu. Po stisku tlačítka R2 (hráli jsme na PlayStationu 4 Pro) máte k dispozici hned osm voleb. Na směrovém kříži vybíráte boost pro vaši zbraň, zatímco na zbylých čtyřech tlačítkách volíte z další čtveřice magických schopností.

„Obtížnost je poměrně neúprosná a vy tak musíte využívat každé možnosti, kterou vám hra nabízí.“

V tento moment jsem se vydal na dráhu investigativního žurnalisty a jal se analyzovat jakými zákonitostmi se řídí fungování těchto speciálních dovedností. Asistující slečna toho totiž o hře věděla ještě méně než já. Každá z osmi dovedností (lze však předpokládat, že bude na výběr z většího množství schopností) spotřebuje určitý počet bodů. Vržení rudého projektilu na dálku sebere pouze jeden bod, dočasné obohacení meče o elektrizující poškození pět a krátkodobé zvýšení poškození rovnou sedm bodů.

Celkem budete moci nasbírat deset bodů, které získáváte za eliminaci nepřátel. Je však možné, že s postupem hrou se bude kapacita zvyšovat. Z toho, co se mi podařilo vysledovat, jsem za každého zabitého protivníka dostal jeden bod, což znamená, že s těmito speciálními schopnostmi a boosty nebude hra šetřit. Nejde ani tak o jakési eso v rukávu na závěrečného bosse, jako spíše pevnou a nedílnou součást veškeré hratelnosti, neboť obtížnost je poměrně neúprosná a vy tak musíte využívat každé možnosti, kterou vám hra nabízí.

Ještě jeden pokus a končíme

Co se týče náročnosti, i zde je inspirace Dark Souls evidentní. Code Vein nenabídne žádnou volbu obtížnosti, jednoduše budete vhozeni do hry a je pouze na vás, jak se s nastalou situací porvete. Podobnost pokračuje i nadále, Code Vein totiž okoukává i charakteristický model Dark Souls, respektive Bloodborne, kdy se v případě vaší smrti ocitnete opět na začátku levelu, avšak můžete si probít cestu ke svému místu skonu a znovu tak získat všechny ztracené předměty a dosažený úspěch. To však není lehký úkol, protože nepřátelé se zrodí spolu s vámi, takže musíte celou anabázi absolvovat znovu. Pokud neuspějete, je váš virtuální hrobeček ztracen nadobro a vy začínáte opět od začátku.

V tomto momentu se přímo nabízí navázat na dost možná nejvýznamnější novinku, kterou jsou parťáci ovládaní umělou inteligencí. I tento koncept známe ze zmíněných titulů od From Software, ale v tomto případě máte k dispozici druhou postavu naprosto po celou hru a možná i díky tomu se mi zdá Code Vein relativně dost obtížné. V praxi to znamená, že máte po svém boku neustále dalšího bojovníka, který je ale diametrálně odlišný tomu vašemu, takže lze vaše schopnosti vhodně kombinovat.

V současné době známe pouze dva parťáky. Zbývající čekají na své představení. Ukázkovou úroveň jsem prošel s ženskou bojovnicí vyznávající především boj na dálku. Mia v rukou třímá pušku a její největší devízou je to, že dokáže zneškodnit některé soupeře ještě, než se k vám vůbec dostanou. Na druhou stranu, pokud je zahnána do kouta, musíte ji okamžitě pomoci, v přímém střetu je totiž téměř bezradná, stejně jako ostatní hrdinové, kteří se specializují na boj z dálky. Mia má sice zbraň osazenou bajonetem pro kontaktní boj, ale bez vaší pomoci se neobejde.

„V průběhu hry bude možné měnit také váš bojový styl, který se ve hře označuje jako Blood Core.“

Většinu času však Mia pomáhala více mně než já ji. Ve vypjatých situacích mi dokázala doplnit alespoň kousíček zdraví, což mě zachránilo od jisté smrti. Když to nestihla, byla schopna mého hrdinu oživit. AI spolubojovníků se zdá na obstojné úrovni, ale na nějaké větší taktizování to rozhodně není a mnohdy se naše nevyřčené plány nesetkaly se vzájemným pochopením. Zatímco já ustupoval, Mia se sama vrhla na tři nepřátele a než jsem stihl přiběhnout, zemřela.

Jsem zvědavý, do jaké šíře bude možné upravovat vlastnosti a schopnosti vašich kolegů a samozřejmě i vaší postavy. Vypadá to, že Code Vein bude o něco více (než tolikrát skloňovaná konkurence) sázet na upravitelnost vašich speciálních schopností. Aby toho nebylo málo, v průběhu hry bude možné měnit také váš bojový styl (v klasickém žargonu RPG bychom se bavili o změně povolání), který se ve hře označuje jako Blood Core. Kdykoli v průběhu hry tak budete moci přeskočit z vyznavače přímého boje na zastánce magie či zdrženlivého válečníka na delší vzdálenosti. Bohužel o tomto ani o dalších aspektech toho zatím mnoho nevíme.

Upíři na vzestupu

Prezentace hry byla čistě o vyzkoušení jedné úrovně, takže obšírnější názor na hru jsem zatím nezískal, Code Vein však vypadá minimálně na papíře velmi zajímavě a podobně je na tom i příběhové pozadí, o kterém rovněž mnoho nevíme, ale i ta trocha vypadá slibně. Code Vein se odehrává v postapokalyptické budoucnosti (jak taky jinak), kde Zemi postihne neznámé neštěstí a prakticky z celého světa se stanou neobyvatelné ruiny, jež obsazují tajemná monstra.

Poslední nadějí je společenstvo Vein, které slučuje odvážné bojovníky, jejichž hrdinské činy jsou ale vykoupeny strašlivou cenou. Neznámá apokalypsa jim propůjčila nadlidské schopnosti, ty ale získávají vysáváním krve ostatních lidí. Trochu nečekaně se tak dostáváme k základní premise chystaného RPG Vampyr, kde se rovněž rozhodujete mezí tím, jestli někoho vysajete a získáte tím nové schopnosti, jež vám pomohou v boji, ale přijdete tím o poslední zbytky své lidskosti, anebo tak neučiníte, budete mít čisté svědomí, ale vaše dovednosti nijak výrazně nepokročí.

Code Vein má zatím dobře našlápnuto, ovšem titul je současně v takovém stavu, že lze očekávat cokoli od fantastického příběhu o tom, jak vzniklo nové Dark Souls, až po totální debakl díky nezajímavému prostředí a nenápaditému level designu, který z ukázkové úrovně nikoho příliš nenadchl. Zvláštní vizuální styl, který jasně čerpá z japonské kultury, ale je mísen s jakýmsi technologickým nábojem mi moc nesedl a neoslovil. Celé to působí jako Bayonetta obohacená o prvky steampunku, ale ze hry jsme toho zatím příliš neviděli, takže může i vizuál nakonec hodně překvapit. Code Vein by mělo stihnout vyjít ještě letos a jsme hodně zvědavi, jak se nakonec autorům tento nelehký úkol podaří zvládnout.

Souhrn: Code Vein má předpoklady stát se kvalitním RPG titulem. Osvědčený základ mísí s vlastními nápady, avšak problémů a nedostatků je stále hodně. Autoři mají čas vše doladit, moje očekávaní tak po mém prvním opravdovém seznámení s hrou rozhodně neklesá, právě naopak. Code Vein má ale před sebou ještě dlouhou cestu.

Těšíme se na