Čtyři dekády létání od barevných kostiček po celou planetu Zemi.
Když se s kýmkoli pobavíte na téma virtuálního polétání, tak to prakticky znamená jediné – Microsoft Flight Simulator. Je to sice největší letecká herní série, která čítá celkem 14 her, ale nebyla ani prvním herním leteckým simulátorem, ani si Microsoft nezaslouží žádné vavříny za původní nápad a jeho převedení do reality. Letecké hry samozřejmě vznikaly již před mnohými desítkami let, ale aby dokázaly alespoň omezeně simulovat ovládání letounu pomocí pedálů a páky, to dlouhou dobu díky výpočetnímu a hlavně grafickému omezení nebylo vůbec možné.
Prvním průkopníkem alespoň omezeného počítání veličin při letu objektů těžších vzduchu byl Flight Simulator pro počítače Apple II z roku 1979 prodávaný na magnetofonových kazetách. A to ještě nikoli od Microsoftu, nýbrž od americké společnosti Sublogic, kterou si v Los Angeles založil Bruce Artwick. Tohoto pána si dobře zapamatujte, protože právě on stojí za velkým úspěchem leteckých simulátorů od Microsoftu, když celý herní žánr reálných leteckých titulů vlastně sám založil a rozvinul. Bruce totiž pracoval jako jeden z hlavních mozků vývoje leteckých a letištních radarů ve slavné firmě Hughes Aircraft v kalifornském Glendalle na předměstí Los Angeles.
- Platforma: PC, X1, XSX
- Datum vydání: 18. 8. 2020 (PC), konzole později
- Výrobce: Asobo Studio (Francie)
- Vydavatel: Xbox Game Studios (USA)
- Žánr: letecký simulátor
- Česká lokalizace: ne
- Multiplayer: ano, online
- Dat ke stažení: 98 GB
- Herní doba: 20+ hodin
- Přístupnost: neomezená
- Prodejní verze: digitální (Microsoft Store/Valve Steam), krabicová, součást Xbox Game Pass
- Cena: od 1789,-
Málokdo dnes tuší, že Hughes navrhl a vyráběl sondy Surveyor, které jako první v dějinách měkce dopadly na Měsíc, a po druhé světové válce postavil tehdejší největší letoun na světě, Hughes H-4 Hercules, jenž dodnes drží primát vrtulového letounu s nejširším rozpětím křídel vůbec (97,5 m). Artwick se svým Sublogicem vydělal jmění na vývoji a prodeji profesionálních simulátorů řízení letového provozu pro americký federální úřad letectví FAA (Federal Aviation Administration) sídlící ve Washingtonu a tak se záhy mohl věnovat svému velkému koníčku, totiž tvorbě leteckých simulátorů pro nejširší veřejnost a amatérské piloty.
Když jej pak kontaktovaly firmy IBM a Microsoft, aby pro ně založil a redigoval novou sérii leteckých her, vybral si tu z Redmondu, čímž se na začátku osmdesátých let začala odvíjet dlouhá šňůra jménem Microsoft Flight Simulator, jež trvá dodnes. A stále je u toho dnes sedmašedesátiletý Bruce Artwick, jenž nyní s Xbox Game Studios úzce spolupracuje jako konzultant vývoje leteckých titulů. Artwick si ale po Sublogicu tentokrát ve městě Champaign ve státě Illinois záhy založil ještě další vývojářské studio BAO (Bruce Artwick Organisation), které v roce 1995 Microsoft celé odkoupil. Ale to již Bruce a jeho spolupracovníci ze studií Sublogic a poté i BAO pro Microsoft vytvořili prvních šest her z řady Flight Simulator, jež Microsoft jako štědrý producent zaštítil svým jménem.
Od počasí až po celou planetu
I když Microsoft jednotlivé díly považuje za samostatné hry, označení všech titulů před odkoupením touto společností jako verze 1.0 až 5.1 střízlivě poukazuje na spíše evoluční progres než revoluční změny, protože série se od prvního titulu Flight Simulator 1.0 z roku 1982 vyvíjela velmi pozvolně. Jednička ovšem nabídla tehdy přelomovou dynamickou denní dobu i počasí, zatímco verze 2.0 o dva roky později přidala podporu myši a klávesnice pro ovládání letounů. Trojka z roku 1988 poprvé umožnila přizpůsobení zobrazovaných informací na monitoru (HUD), přičemž o rok mladší díl 4.0 přilétl s okolním leteckým provozem a hlavně editorem vlastních letadel a scénářů. Pětka z roku 1993 poprvé ukázala reálné a unikátní kokpity všech strojů (doposud to byl jediný kokpit pro všechna letadla, v němž se pouze měnilo obsazení přístroji), načež edice 5.1 premiérově obsáhla satelitní mapy krajiny pod vámi, rozmary počasí (bouřky, 3D oblačnost, mlhu) a vydání na CD.
Prvním titulem, který již celý vznikal přímo v režii Microsoftu, byl díl určený pro Windows 95 z roku 1996. O rok později vyšla „osmadevadesátka” poprvé s vrtulníky v hangáru, pročež verze 2000 z roku 1997 uvedla GPS navigaci a zrcadlení reálné doby a počasí v místě letu. Za další dva roky dorazilo řízení letového provozu (ATC), v roce 2004 speciální historická edice A Century of Flight a posledním dějstvím před aktuální novinkou byl Microsoft Flight Simulator X poprvé vydaný v roce 2006 a pak v licenci před šesti lety znovu obnovený na Steam díky anglickému vydavateli Dovetail Games známému z vláčků Train Simulator a Train Sim World.
Nový Microsoft Flight Simulator ale vyrobilo francouzské studio Asobo z vinařského města Bordeaux, které si sice vydobylo jistou proslulost hlavně kvalitní středověkou adventurou A Plague Tale: Innocence, jenže rozpaky vzbudilo spoluautorstvím na sérii The Crew vytvářenou pro Ubisoft. Tito tvůrci navíc neměli vůbec žádné zkušenosti s reálnými leteckým hrami, protože kreslenou plošinovku UP podle stejnojmenného animovaného snímku (u nás pojmenovaného „Vzhůru do oblak”) asi počítat raději nebudeme. Nicméně v Xbox Game Studios stále sedí dost zkušených veteránů z dob Sublogicu a BAO, a tak se méně zběhlí, ale zase talentovaní pracovníci z Asobo Studio naštěstí mohli opřít o značné zkušenosti svých kolegů.
Desítky letounů a letišť
Microsoft Flight Simulator ročníku 2020 vyšel rovnou ve třech obsahově odlišných edicích. Standardní obsahuje 20 letadel + 30 ručně modelovaných letišť. Prostřední Deluxe edice přidává dalších 5 + 5 strojů a lokací, načež nejbohatší verze Premium Deluxe opět přidává 5 a 5 k obsahu Deluxe edice. Maximálně tak získáte hangár se 30 letouny a k tomu 40 poctivě vymodelovaných 3D letišť. Tři desítky letadel pro účely hry sice postačují, ale jejich výběr a rozmanitost je podle mne nedostačující. Velká proudová letadla jsou tři, přičemž třídy malých dopravních bizjetů a sportovních letadel pro licence PPL/CPL jsou tu v naprosté přesile.
Dvouplošník tu je pouze jediný (sportovní Aviat Pitts Special S25) a i když nechybí legenda Boeing B-747, postrádám tu další matadory, jako např. Aérospatiale/BAC Concorde nebo Douglas DC-3 Dakota. Navíc i časové rozpětí letadel je velmi úzké, kdy zcela chybí letouny prvních průkopníků, stroje z obou světových válek, takže i jakékoli vojenské letouny, nenajdete tu rogala ani ultralighty a dokonce ani kluzáky a vrtulníky! Balón či vzducholoď, to už by byl velký folklór, ale ročník 2004 měl jak první letoun bratří Wrightů, tak i např. zmíněnou Dakotu. Poslední Steam verze Flight Simulator X má pro porovnání 24 mnohem lépe rozkročených strojů včetně tří vrtulníků, rogala, větroně i proudového bojového letounu. Malou českou stopu v hangáru letošního ročníku alespoň najdete v podobě dvou replik slavného Piper Cubu z dílny italsko-české společnosti Zlin Aviation z Napajedel.
Naštěstí výběr plnohodnotně vymodelovaných 3D letišť zaslouží pochvalu, protože v něm nechybí velká řádka ikonických vzdušných přístavů, jako je Tenzing-Hillary Airport u nepálské Lukly, gibraltarské letiště se silnicí napříč (stejně to máme u nás na letišti Hořovice) nebo horské letiště Courchevel ve francouzských Alpách, které vypadá spíše jako schody, protože má sklon více než 18 %, takže tam přistáváte do kopce. A samostatnou kapitolou jsou letiště s obtížnými podmínkami jako extrémně větrný portugalský ostrov Madeira (zdejší letiště se jmenuje po fotbalistovi Christianu Ronaldovi) či aljašské letiště Nanwalek s nejkratší dráhou v USA (564 m).
Roztočte si globus a leťte kam je libo
Pro volný let máte k dispozici unikátní mapu světa v podobě globusu, jenž si můžete libovolně otáčet a přibližovat. To jinými slovy znamená, že vzlétnout, přistát či prostě rovnou letět můžete z jakéhokoli místa na Zemi! Stačí si vybrat, kliknout do zeměkoule, navolit si případně letadlo a počasí, načež jste ve vzduchu na libovolném místě naší planety. Musím přiznat, že to je velmi impresivní a asi nejlepší funkce celé hry, kdy na globu vidíte část Země ve dne a část v noci, takže hra samozřejmě dokáže zrcadlit skutečné počasí a denní dobu prakticky kdekoli na zemi, jak to uvedl Flight Simulator 2000, jenže nadto také letový provoz, teplotu, vlhkost i rychlost a směr větru.
Dá rozum, že není v lidských silách přímo vymodelovat celičký svět a právě v tomto bodě hra trochu klame tělem. Zmíněná zeměkoule je pokrývaná z části předstaženými daty (proto ta ukrutně dlouhá instalace a stahování skoro 100 GB) a z části v reálném čase z cloudu streamovanými povrchy z map Bing (načítání v reálném čase lze zakázat např. pro omezení spotřeby dat). Vždy to jsou ovšem placaté satelitní 2D mapy, přičemž 3D objekty jako vozidla a budovy do prostředí dopočítává a modeluje speciálně vyvinutý algoritmus Azure AI od Xbox Game Studios. Pro povrchy celého světa se konečně smysluplně využívá cloudová platforma Microsoft Azure s databází více než 2000 TB leteckých snímků Země, zatímco všechny animace mimo povrch obhospodařuje další speciálně vyvinutý engine ACE (Asobo Conception Engine) od francouzské strany.
Staré evropské mapy
Velkým problémem je, že Microsoft svým mapám mimo domovské USA zdaleka nevěnuje tolik pozornosti a péče jako Google a u nás Seznam. A tak zatímco se pro zámoří používají mapové podklady ve vysokém rozlišení a ostrosti staré nejdéle několik let, u nás na Starém kontinentu to nejsou snímky vesměs mladší osmi let. Ještě horší je situace v naší malé zemičce, jejíž mapa Bing je až dvacet let stará! A tak velmi slabé a kolikrát rozpité rozlišení při nízkém letu mimo zámoří občas evokuje i dvacet let starý Ace Combat 3 pro první PlayStation… Zmíněný algoritmus Azure AI navíc funguje, no někdy až hrůzostrašně, že by snad bývalo lepší, kdyby hra zůstala jen u 2D placek a nesnažila se o žádné 3D budovy.
Opět, za mořem je krajina opravdu překrásná, plastická a velmi detailní. Kupř. na floridském mysu Canaveral krásně rozpoznáte jednotlivé odpalovací rampy (jde dokonce poznat, jaké jsou pozůstatky z programů Mercury/Gemini/Apollo a jaké se používají nyní (SpaceX), nicméně Azure AI zase např. neumí vymodelovat stojící rakety v raketové zahradě Rocket Garden v Kennedyho vesmírném centru. Algoritmus dokáže pouze rozpoznat budovu z mapy Bing a do ní fláknout nějaký náhodný a většinou neodpovídající barák. A tím jeho možnosti končí. Takže jeho mantinely lehce zamaskují velké americké a světové megapole, jako je New York nebo Hongkong, které zvláště z větší výšky zhruba od letové hladiny 030 vypadají věrně a detailně. Naprostý horor je to očekávaně v našich podmínkách. Už i Praha je pouze změť krabic, Pražský hrad nevyjímaje, nicméně alespoň plošší objekty, jako je velký spartakiádní stadion na Strahově, působí velmi uvěřitelně. Můj rezidenční Beroun ale odpovídá opravdu velice volně, protože rozmístění a tvar budov je z velké části naprostá fikce. A korunu tomu nasadil průlet nad Karlštejnem (druhý snímek ve druhé galerii), který tvůrci vymodelovali jako tři moderní věžáky vedle sebe!
V evropských podmínkách si algoritmus dohodí objekt i tam, kde ve skutečnosti není, za co můžou ty zhusta zastaralé a rozmazané mapy. Pro nejlepší možný zážitek doporučuji létat za mořem, pak budete s výhledem pod sedačku vesměs velmi spokojeni. Účelem této polovičaté technologie ovšem bylo zprostředkovat let nad jakýmkoliv ikonickým místem na světě, od Manhattanu přes pyramidy v Gíze až třeba po nádherný islandský ledovec Jökulsárlón. Nicméně nemůžu se ubránit dojmu, že kdyby se použila kombinace Google map a Google Earth včetně 3D reliéfu, jakou používá v mnohém kvalitnější a certifikovaný letecký simulátor Virtual Pilot 3D 2020, tak by výsledek napříč zeměkoulí byl daleko lepší.
Musíte si zkrátka vybrat jednu ze 341 oblastí a měst, pro něž tvůrci využili čerstvá a přesná fotogrammetrická data z Bingu. Z Evropy mají tyto nejkvalitnější snímky pouze Německo (19 měst), Španělsko (10 měst), Itálie (9 měst), Francie (8 měst), Velká Británie (2 města) a po jedné vísce z Belgie, Dánska a Švýcarska, zbytek je výhradně v Kanadě a v USA. Ve spolupráci s Mezinárodní organizací pro civilní letectví ICAO se do hry podařilo zakreslit souřadnice skoro všech letišť světa, jichž je v současnosti využíváno kolem 43 tisíc. Ve hře tak najdete 37 tisíc letišť v základním 2D zobrazení, z nichž ta reprezentativní třicítka je pečlivě ručně vymodelována ve 3D na základě plánů a CAD dat přímo od provozovatelů.
Z výše napsaného je jasné, že nový Microsoft Flight Simulator můžeme klidně titulovat jako Crysis s křídly. Je to na výkon i práci s daty velmi náročná hra, u níž si musíte zvyknout jak na extra dlouhé načítání při spuštění hry i letu v délce až několika minut, tak i na různé krátké i delší propady snímkování, které se projevují dokonce i v hlavním menu. Na sestavě s komponenty Intel i7-7700 3,0 GHz, 16 GB RAM a GeForce GTX-1060 6 GB RAM na střední předvolbu grafiky při FHD rozlišení hra běhala tu plynule, tu trhaně, občas se na chvíli letadlo zastavilo jak vrtulník, aby mi pak počítač v menu hry začal tak silně topit, hučet a naříkat, že jsem raději odbíhal do protiatomového krytu.
Tisícšedesátka je na takovouto hru samozřejmě podměrečná grafika, ale stále se s ní dalo normálně hrát, když tedy neberu v potaz to zle optimalizované menu, kde je počítač vytížen snad na 1000 %. Po technické stránce hra není moc dobře připravena, což platí hlavně o martýriu prvotního stahování a instalace. Hra potřebuje 17 obslužných aplikací(!) od lokalizačních balíčků přes jazykové sady Kinectu až po xboxové aplikace, které vám slušně zaplevelí počítač. Jakmile jedna z hlavních chybí, zacyklíte se na úvodní obrazovce u nápisu „Press Any Key To Start”. A hra vám nedá nijak najevo, co jí chybí, nota bene aby si potřebné knihovny sama postahovala!
Pozor také na uživatelský účet s diakritikou nebo mezerou, to se zase hra kousne u modré načítací linky. Nepohodlné je také stahování přes 1 GB velikého klienta, teprve v něm si hra začne stahovat skoro 100 GB svých dat. A jelikož si balíčky rovnou dekomprimuje a rozbaluje, tak se jen prvotní stahování může protáhnout na pěkných pár hodin neřkuli dní. Instalace je tedy opravdu nepohodlná a uživatelsky naprosto zmetkovitá, že jsem takové kardinální chyby u velkých her již léta neviděl. Ostatně mi trvalo několik dní, než jsem si poradil se všemi chybami, kdy se hra odmítala spustit, o několika kousnutých stahováních ani nemluvě. Tady se Microsoft opět ukázal v tom nejhorším světle, kdy mi instalace Flight Simulatoru evokovala obludně zpráskaný projekt Games for Windows – Live.
Jen samá přistání na sto způsobů
Hra bohužel neobsahuje žádný kariérní režim, což je velká škoda, protože bych si klidně dovedl představit úvod v podobě letecké školy s plněním licencí, střed s dopravou pošty a zásob na odlehlá letišťátka až po vrchol linkového pilota B-747 na interkontinentálních trasách. Kromě toho volného letu se zeměkoulí tu sice letecká škola nechybí, ale pouhých 8 lekcí bere létání hopem a kromě známých základů vás nic složitějšího nenaučí. Mávat kniplem a šlapat na pedály sice budete umět, ale pokročilejším technikám už nikoli. Přitom hra volitelně dokáže simulovat prakticky všechny části předletové přípravy i letu samotného, ale nováčky do těch složitějších úkonů bohužel nijak nezasvětí.
Samozřejmě si můžete až nebývale nastavit obrovské množství předvoleb, funkcí a asistencí, takže hra disponuje dokonce i prohledáváním nastavení podle klíčových slov. Perfektní je za letu shora vysunovací nástrojový panel se základními volbami, jako jsou kamery nebo počasí, takže si okamžitě dobře zalétají jak naprostí nováčci (letadlo se nedá rozbít, zjednodušené arkádové ovládání), tak i amatérští a profesionální piloti, kteří zde využijí skoro celou klávesnici, pokud tedy nezapojí speciální letecké ovladače a panely. Hra sice nepodporuje virtuální realitu, ani kooperaci typu pilot/kopilot (ta je prý v přípravě), takže co se multiplayeru týká, na obloze potkáváte ostatní hráče a můžete si online společně zalétat, ale každý ve vlastním stroji.
Podobně, jak to umí služby typu Flight Radar, tak i nový Flight Simulator dokáže simulovat reálný letecký provoz ve vašem okolí, funguje tu dále kupř. radionavigace VOR, vysílání letištních informací ATIS, příletové a odletové trasy STAR a SID a díky kooperaci se společností Garmin jsou kokpity a letadla počítány do naprostých podrobností včetně nastavení tlaku a hustoty motorového oleje podle výšky a teploty vzduchu nebo správného nasvícení, odlesků a stínů v závislosti na poloze mraků a slunce. Každých 28 dní se pak ve hře aktualizují reálná navigační data, která poprvé v sérii dodává renomovaná společnost NAVBLUE, jež patří pod křídla Airbusu.
Více než jen obyčejná hra
Jelikož mé reálné letové zkušenosti znamenají toliko několik krátkých letů na sportovních letadlech (Zlin Z-142), kopilota na malém dopravním GippsAero GA8 Airvan, delší termiky na kluzácích a několik letů na simulátoru Boeingu B-737 NG (platforma Lockheed Martin Prepar 3D a avionika Project Magenta), poskytl jsem hru několika kamarádům, jakožto daleko zkušenějším sportovním a amatérským pilotům. Většina z nich stále favorizuje Virtual Pilot 3D 2020 a jeden dává přednost titulu Pro Flight Simulator. Je pravda, že Virtual Pilot má nižší cenovku, bohatší obsah (200 letounů včetně válečných), certifikaci FAA, mapové podklady Google Maps/Earth, lze v něm dokonce startovat i přistávat na letadlových lodích, cvičit nesmírně obtížné tankování ve vzduchu a navíc podporuje TrackIR.
Ovšem všichni se jednohlasně shodují, že letošní Microsoft Flight Simulator je podle jejich zkušeností se sportovními letadly opravdu špičkovým nástrojem i pro náročné létání, protože letouny se chovají jak mají, pokročilá a plně simulovaná funkční avionika ukazuje a simuluje reálné hodnoty a po grafické stránce jsou letouny a nebe prakticky fotorealistické. Aby ne, protože ten omezený výběr letadel jde na vrub náročnému 3D skenování interiérů a modelování exteriérů podle CAD výkresů od výrobců všech modelů ve hře. Další stroje a letiště sice nabízí herní obchod, což se vám hodí, pokud máte levnější edice, ale chtít za jediný stroj přes osm stovek a čtyři za jedno letiště, to mi přijde opravdu moc.
Všichni piloti i hráči, co si hru vyzkoušeli, se ale shodují, že citlivost ovládání při použití joypadu je naprosto přestřelená a zběsilé reakce na práci zejména výškovky nejdou ani v nastavení zcela utlumit. Perfektní jsou ale široce nastavitelné kamery uvnitř i zvenku, kdy se pro kochačku hodí pauza, jež letící stroj prostě zmrazí v prostoru a vy se tak kolem zcela svobodně můžete kochat prostředím i letounem samotným. Největším režimem hry jsou aktivity. Ty obsahují 24 scénářů přistání v náročných podmínkách a 3 dlouhé navigační přelety. A pak již kromě krátké letecké školy a volného letu zbývá jen slabá kolonka živých událostí, v níž je ale pouze jediný let – opět jedno těžké přistání na body na letiště Courchevel.
Krásné scenérie, ale střídmý obsah
Po stránce letových režimů a jejich obsahu je nový Flight Simulator docela zklamání. Chybí mu pořádná kariéra, protože bez certifikace je to stále spíše hra než profesionální nástroj, a ty zbývající lety se v drtivé většině točí pouze kolem přistávání. Celkem jen 35 vesměs podobných misí a úkolů napříč všemi režimy létání, což je na dnešní dobu sakra málo. Nicméně se zeměkoulí se samozřejmě vyřádíte dostatečně (za letu se vám v okolí označují různé body zájmu i nejbližší letiště) a stále zbývá plnění pěkné várky achievementů. Ani stoupání hráčskými žebříčky není moc dobře vyřešeno, protože mimo soutěžní let vidíte v malém okně pouze první desítku nejlepších, takže když misi opustíte, již vůbec nezjistíte, jak na tom jste.
Nový Microsoft Flight Simulator je hlavně technologickým poslem budoucnosti, protože takto svobodné a hlavně pohledné polétání nad celým světem v přenádherné grafice (pokud na to máte silný stroj) doposud žádná jiná hra nenabídla. Vybrat si známé místečko na globu a hned se nad ním pohodlně proletět v dechberoucím provedení, to je nesmírně podmanivé a zábavné samo o sobě. Ovládání padne do rukou jak úplnému začátečníkovi, tak i skutečnému pilotovi, přičemž míra nastavení od kamer a rozhraní až po asistence a navigaci je obrovská. Naprosto zbastlená prvotní instalace, ukrutné nahrávací časy, až hrůzostrašné mapy mimo Severní Ameriku, ale hlavně slabá nabídka letadel a letových režimů, která je střídmější než u minulých dílů – to jsou ale chyby, které bych u tak zkušeného a velkého vydavatele i studia opravdu nečekal.
Krabicová edice Microsoft Flight Simulator vyjde na 10 DVD v rozkládacím sběratelském balení pro PC 1. září. Za 1.799,- si ji zakoupíte na Xzone.cz:
Nejnovější PC hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex Super 2020.
Verdikt
Bezesporu technologicky nejpokročilejší a nejkrásnější hra současnosti, jejíž pohledy jsou snad ještě hezčí než skutečnost. S fotorealistickou grafikou, pečlivým simulováním každičkého aspektu fyziky a dříve nebývalou svobodou v létání ale nedokáže držet krok střídmá a úzká nabídka letadel, letové režimy na jedno brdo, rozporuplná technická stránka a hlavně kromě zámoří zastaralé mapové podklady.
