1989: Úsvit svobody – deskovka

Ve střední Evropě to vře, lidé vyšli do ulic a chtějí svobodu. Co na to komunisté?

Reklama

V našem deskovkovém speciálu se objevují různé typy stolních her – od karetních fillerů a párty her, přes akčnější strategie pro každého až po náročné taktické bitvy, které si užijí jen zažraní nadšenci. Vyloženě hardcore deskovek jsme prozatím moc nepředstavili, což dnes napravíme a to hned ze dvou důvodů. Titul 1989: Úsvit svobody připomíná pád komunistického režimu v Evropě, což se báječně hodí k oslavám založení samostatného Československa, a zároveň můžeme připomenout oznámení o novém vydání Studené války společností MINDOK. Pojďme se tedy společně vrhnout do vod boje demokratů s komunisty.

Máme holé ruce!

Hned z kraje recenze budu muset upozornit všechny čtenáře a potenciální hráče – 1989: Úsvit svobody není pro každého. Prvním předpokladem je, že si seženete podobně nadšeného jedince do deskovek s historickými a politickými reáliemi, jenž se s vámi bude hrbit nad stolem klidně až tři hodiny. Další problém tkví v tom, že jeden z hráčů musí hrát za komunisty a házet klacky pod nohy liberálním živlům, což zrovna v mém okruhu byl docela problém, protože tato hra vás svou atmosférou vtáhne a hluboce zakořeněné antipatie proti totalitnímu režimu způsobily, že pro účely recenze jsem se stal rudým baronem vždy já.

1989: Úsvit svobody také vyžaduje od obou hráčů maximální soustředění. Z počátku se totiž budete v kartách a jejich provázanosti pohodově orientovat, ale s rostoucím počtem kol musíte počítat s každou událostí na stole ovlivňující dění v jednotlivých zemích. Deskovka amerických autorů Teda Torgersona (Chicago) a Jasona Matthewse (Studená válka, 1960: The Making of the President) je totiž založena na vykládání karet v předem promyšleném pořadí. Soupeř na vaše tahy kontruje stejnou mincí a postupně se tak mění situace na plánu.

Za svobodné volby!

Obrovský plán s žetony vlivu na každém významnějším centru – náboženském, dělnickém, zemědělském, intelektuálním a podobně, jasně ukazuje, kde se demokratický vliv začíná prodírat na povrch a kde se ještě komunisté zuby nehty drží. Účelem hry je samozřejmě odstavit komunisty od moci, zatímco ti jsou bodováni za to, jak srdnatě se bijí o každou zemičku pod rudou hvězdou. Plán je velmi pěkně a přehledně vypracován a srdce každého historika poskočí blahem už při jeho rozbalování a přípravě partie.

Extáze milovníka moderních dějin ovšem přichází s kartami. Každá z nich má efekt různého trvání – krátký, dlouhodobý, do konce hry, a dokáží zpřístupňovat nové události. Bez legalizace Solidarity v Polsku by asi těžko mohl přijít na scénu Lech Walesa nebo rumunský diktátor Caucescu by asi taky neutíkal z rodné země, kdyby se proti němu neobrátila. Synergie jednotlivých karet klade opravdu velký důraz na pozornost hráčů, takže se postupně mohou kupit chyby, jichž druhá straně může obratně využít.

Situaci ještě více komplikují události, jež se hrají v různých fázích hry. Tato deskovka totiž kopíruje rok 1989 od jeho počátku do konce, takže existují události pro počáteční fázi, které postupně střídají mocnější karty v pozdějších měsících (škoda jen, že se hraje na deset kol a ne na dvanáct podle měsíců). Průběh jednotlivého kola je spojen s hraním strategických karet ovlivňujících situaci na plánu. Do rukou komunistů se mohou dostat výhody demokratů a naopak. Pak je nutné taktizovat, jak které zahrát, aby to mělo co největší přínos pro vaši stranu. I soupeřovy karty vám totiž mohou přinést podstatné výhody.

Poté nastanou vhodné podmínky pro operace, které probíhají umisťováním vlastních bodů podpory na jednotlivá centra na plánu, popř. redukce podpory opozičních politiků. Ovládání jednotlivých center je důležité pro zisk bodů do tabulky v dolní části plánu. Demokraté se snaží, seč můžou, ale nemusí jim to být moc platné, pokud proti nim stojí obratný komunistický pohlavár. Vrcholem v každé zemi je boj o její osvobození od sovětského vlivu, jež probíhá pomocí měření sil – karetního souboje pomoci tzv. silových karet, které je zakončeno hodem kostkami určujícím budoucí konstelaci sil na plánu.

Havel na hrad!

Jednotlivých nuancí s možným vlivem na dění na plánu je celá řádka a žádná hra díky tomu není stejná. Američtí autoři si dali opravdu slušnou práci, abyste při hraní měli pocit souboje dvou věčně znesvářených stran. Česká verze hry, za níž stojí společnost MINDOK a překladatelé Jiří Kutina se Zdeňkem Petrůjem, ovšem nabízí nadstandardní výbavu. Každá karta má v manuálu dopodrobna vypsané historické souvislosti, jež vás naplno dostanou do hry. 1989: Úsvit svobody tak může fungovat jako skvělý edukační materiál pro zisk lepších znalostí o dané době, a to zábavnou formou.

Dnes recenzovaný titul patří mezi ty náročnější hry, k nimž se můžete dostat, a proto k jejich hraní nepřesvědčíte každého kolemjdoucího. Jednotlivé partie se totiž mohou protáhnout na dost dlouhou dobu, při níž musíte být nadmíru koncentrováni, abyste byli soupeři důstojným oponentem. Fanoušci politických čachrů se ovšem nechají pohltit atmosférou pádu totalitních režimů velmi rádi. Za cenu okolo sedmi, osmi stovek se může jednat o zajímavou alternativu na ukrácení doby, než vyjde tolik očekávaná Studená válka.