Anachrony – deskovka

Budoucnost je poznamenaná pádem velkého asteroidu, před nímž je současnost varována přeživšími díky cestování časem.

Reklama

Podzimní období není jen svátkem počítačových hráčů, ale také příznivců deskovek. Předvánoční sezóna se začíná vyplňovat jedním velkým hitem za druhým a my pomalu nevíme, kde nám hlava stojí. V dnešním speciálu se zaměříme na euro hru Anachrony od tria autorů Dávid Turczi (Teotihuacan, Kitchen Rush), Viktor Peter a Richard Amann (oba Trickerion, Cerebria), jejíž hlavní náplní je příprava svého národa před kataklyzmatickou katastrofou. Jedním ze stěžejních prvků je cestování časem, takže milovníci časoprostorových trhlin zbystřete!

Jak zachránit předky?

Knížek, filmů a počítačových her pracujících s různými časovými rovinami, jež se navzájem mohou ovlivňovat, je celá řada. Jen si vzpomeňte na Looper nebo Příchozí a víte, že témat, s nimiž se dá pracovat, je celá řádka. Právě jedno takové se rozhodli využít tvůrci z Mindclash Games. Hra vás sice uvádí do děje ve 26. století, kdy se utváří tzv. Nová Země po neznámé katastrofě, která vyhladila téměř celé lidstvo. Ale s následným průzkumem nejvíce postižené lokality se přišlo na to, že na naši planetu dopadl obrovský meteorit. Náhodou se však zjistilo, že nový prvek obsažený v mimozemském tělese – neutronium, dokáže otevírat časoprostorové trhliny.

Všechny čtyři frakce Kapitolu, do nichž se lidstvo po Dni očisty seskupilo, najednou začaly uspořádávat individuální akce, jimiž chtěli upozornit své předky na hrozící katastrofu. Mimo příprav na neodvratitelný kontakt s vesmírným kusem hornin se samozřejmě zaměřili i na budoucí nadvládu nad ostatními přeživšími díky vybudovanému dominantnímu postavení. Z budoucnosti tak přicházejí zásoby a dokonce i lidé, kteří mohou pomoci vybudovat společenský řád jedné z Cest.

Různý pohled na věc

Do čela jednotlivých skupin se dostávají hráči u stolu. Můžete hrát až ve čtyřech lidech, ale myslelo se také na solitéry, kteří mohou srovnat své síly s umělou inteligencí. Záleží jen na vašem naturelu, zda se rozhodnete jít Cestou harmonie založenou na soužití s přírodou, Cestou nadvlády prosazující hrubou sílu a kontrolu území pomocí létajících pevností, Cestou pokroku moudře vyčkávajícího a vyvíjejícího technologie v ústraní nebo Cestou vykoupení obracející svou pozornost spíše duchovním směrem. Každá frakce se svými vůdci má své přednosti a samozřejmě také nedostatky, jež se budete snažit využít při budování svého zázemí.

Anachrony není soubojovou hrou, takže milovníci konfliktů a přestřelek si musí nechat zajít chuť. Skupiny obyvatel žijí ve zdánlivém míru a své spory řeší ve městě Kapitol, v němž sídlí Světová rada. Převaha v metropoli vám dá výsadní postavení spočívající v možnosti zahájit každou epochu jako první hráč. Město je zároveň jediným prostorem, kde se dají verbovat noví pracovníci, vynalézat či tvořit plány k budovám stavěným na základnách. Pohyb mezi sídlem frakce a Kapitolem je ovšem plný nástrah, takže si každý musí dobře promyslet, koho vyšle na nebezpečnou výpravu.

Chybí suroviny, popros vnuka

Průběh herního kola neboli epochy v Anachrony je jasně daný. Nejdříve odhalíte superprojekt, na němž pracují největší mozky společnosti, během čehož se pokusíte vyvarovat časovým paradoxům, jež by mohly způsobit zhroucení časoprostoru, načež si aktivujete cestovní exoskelety pro nadcházející období. Poté si promyslíte, jakým směrem se bude ubírat vaše snaha a v případě, že vám chybí suroviny, poprosíte o ně do budoucnosti, která vám mileráda vyhoví. Právě tahle mechanika je úžasná, protože v následujících epochách musíte dané suroviny zaplatit, protože jinak byste si je nemohli poslat. Prostě paráda.

Hlavní roli v daném kole tvoří fáze akcí, v níž se pokoušíte vybudovat důležité stavby, najmout lidi, získat suroviny či zkoumat v Kapitolu, nebo se rozhodnete pracovat na své základně. Možností, kam umístit svou postavu je z počátku hodně, ale soupeři mají zcela jistě svou strategii, jež se může křížit s vaší. Anachrony sice není hrou konfliktní, ale škodit a konkurovat si můžete právě zabíráním jednotlivých slotů. Je jich sice dostatečné množství, ale za pozdější aktivaci musíte zaplatit extra poplatky, což se projeví na stavu vaší ekonomiky.

Anachrony počítá s různým počtem hráčů u stolu tím, že oboustranná deska reflektuje počet přítomných frakcí. Nakonec tak budete mít vždy několik možností, kam svého pracanta umístit, v pozdější fázi řadu volných akcí a další příležitosti, což vám dostatečně zamotá hlavu. Proto je zřejmě doporučený věk určen patnáctým rokem a já s tím plně souhlasím. Komplexnost a řetězení jednotlivých rozhodnutí bude pro slabší stratégy a méně rozhodné hráče soukromým trápením, zatímco milovníci worker placementu budou chrochtat blahem.

Zkušenější nezakrní

Příprava na pád meteoritu je ovšem pouze první částí celého zážitku. On ten kámen z nebe opravdu přiletí a udělá ze Země místo neposkytující příjemné prostředí pro život. Zde nastane úprk vpřed, rabování posledních zbytků Kapitolu a lákání přeživších do své frakce, aby měla větší šanci uspět v budoucím boji o světovládu. Uvažování hráčů po Dni očisty se musí diametrálně změnit a z přípravného křečkování se musí zaměřit na krizový management. Právě tento prvek dává Anachrony tu správnou postapokalyptickou šťávu. Po vyplenění hlavního města nebo při završení poslední epochy se sečtou vítězné body a určí vítěz. Po dvou hodinách nad deskou stolu budete zcela jistě zažívat blažené pocity.

Některým hráčům by ale zcela jistě vadila absence možnosti katastrofu odvrátit, když už před ní byli svými potomky varováni. Pro ně autoři připravili přídavný modul Soudný den přidávající novou mechaniku spočívající v aktivaci vynálezů a oddalování, popř. uspíšení Dne očisty. Ne všichni obyvatelé totiž touží změnit budoucnost, takže Cesty vykoupení a pokroku nechtějí vzdorovat osudu. Soudný den bych doporučil zařadit do průběhu hry až zkušenějším cestovatelům časem, protože přináší další mechaniky, které by mohly méně zběhlým vůdcům zbytečně zamotat hlavu.

A můžeme hrát na zemi?

To bude zřejmě první otázka, když se podíváte na obrovskou krabici, jež bude zabírat podstatné místo ve vaší poličce (hned vedle Robinsona Crusoa). V jejím nitru najdete herní desku, desky hráče a vyloupavací plata se stovkami žetonů, které budete během partie aktivně používat. S tím tak souvisí výrazná prostorová náročnost (ve čtyřech lidech jsme zkrátka využili podlahu) a délka přípravy jedné herní seance atakující čtvrthodinu. Velké žetony můžete prásknout, kam chcete, ale titěrné dílky mají tendenci se zatoulat (ještě že jsou náhradní), takže na ně si dávejte pozor.

Těší mě, že všechny kousky odpovídají jednotnému grafickému stylu sci-fi filmů (napadá mě Prometheus), jenž se mírně liší u jednotlivých frakcí. Herní symboly na komponentech jsou po naučení významu všeříkající, ale z počátku bude dobré mít po ruce manuál, v němž jsou vysvětleny nejen jejich základní významy, ale dopodrobna také významy jednotlivých staveb, experimentů, paradoxů a dalších prvků. Základní pravidla se dají naučit zhruba za hodinu a jejich vysvětlení trvá přibližně poloviční čas. Pohodlí při studování manuálu umocňuje povedená česká lokalizace v režii tuzemského distributora Albi, který Anachrony přivedl na náš (a polský) trh.

Co říct závěrem? Mám rád sci-fi, hrátky s časoprostorem a eurohry mi nejsou cizí, takže jsem se u Anachrony báječně bavil bez ohledu na počet hráčů. Dvě odlišné poloviny partie udrží hráče v pozornosti i přes větší časovou náročnost. Skutečně bohatá výbava krabice obhajuje cenu okolo třinácti stovek, takže pro fanoušky žánru a tématu jasná volba, protože Anachrony bude patřit mezi čelní tituly letošního deskovkového podzimu.