Stálo nás to sice nemalé úsilí, škemrání a čekání, ale nakonec jsme přeci jen pronikli do uzavřené betaverze vysoce očekávané Doty 2 a tak vám s velkou radostí přinášíme naše dojmy.
Výzva přijata
Ačkoliv jsem v nedávném preview psal, že bych nechtěl, aby se nakonec z Doty 2 stal jen původní mód v novém kabátě, v současné době si myslím pravý opak. Beta mě totiž přesvědčila o tom, že navzdory minimu nějakých hratelnostních změn by mělo jít o naprostou herní bombu, která všechny fanoušky Doty a her studia Valve zase na nějakou dobu odpojí od reálného světa.
Určitě se ptáte proč. No proč asi. Už hratelnost původního módu byla natolik vyšperkovaná, že u ní kdejaký příznivec dokázal prosedět stovky hodin. Pokud se mezi vámi někdo takový najde, mám pro vás dobrou zprávu. A i pro ostatní. Z hlediska samotné hry zůstalo vše při starém. Hrdinové, jejich schopnosti, design mapy, základní principy, mimo jiné i hlášky z Quaka typu „Double Kill“ nebo „Dominating“, všechno tu je, a funguje to skvěle. Tak skvěle, že i relativně nezkušeného hráče, tedy fakticky vzato i mě, druhá DotA chytne a nepustí.
Jak si přeješ
Ale teď už k tomu, co přesně jsem zažil. Pokud jde o hrdiny, vyzkoušel jsem si jich poměrně dost. Třeba mého jasného oblíbence z původního módu, Razora. Dále třeba Linu, Morphlinga, nedávno přidaného Alchemysta, Doom Bringera, Enigmu, Sand Kinga nebo Juggernauta. Jejich schopnosti se od první Doty vážně nijak neliší, takže pokud jste to s nimi uměli dřív a nepřátelští hrdinové proti vám neměli šanci, máte vyhráno i teď. A pokud jste to s nimi neuměli, nebo se k Dotě dostanete vůbec poprvé, aspoň se máte co učit. On totiž pochopitelně zůstal i fakt, že se s vámi hra nijak nemazlí a jedná se o dost hardcore záležitost, jíž musíte trénovat, trénovat a zase jenom trénovat. A jen tak mimochodem také číst, co která schopnost dělá, dávat pozor na protivníky a vědět, jaký styl hraní vám sedne. Stejně tak není vůbec od věci, když vám někdo co nejdůrazněji vtluče do hlavy, že tady je rush/Rambo styl jasná sebevražda nebo ideální cesta k brzkému kicku. Sice by ve finální hře měl být přítomen nějaký trénink, nebo aspoň tutoriálová videa, v betě zatím nic takového není (pokud nepočítám stručný popis hrdinů), i když už je pro to připravena sekce v hlavním menu, stejně jako pro jednu z klíčových věcí, a to pro různé turnaje. Tím se potvrzuje, že bude DotA 2 z části zaměřená na (oprávněně) polomrtvý progaming.
Ono je celkově menu docela šikovné. Nabízí přehled všech novinek a posledních patchů, seznam přátel na Steamu, možnost ovlivnit vyhledávání zápasů podle povolení nebo zamítnutí dané oblasti (východní USA, západní USA, Evropa, Čína a zbytek Asie) nebo globální chat. Kéž by takhle komplexní menu mělo víc online her, zvlášť když je DotA 2 z velké části přeložena do češtiny. Co na tom, že má překlad velké problémy s interpunkcí, hlavně že nejsou k vidění žádné přehmaty jako v Left4Dead 2, kdy byly na denním pořádku fráze „Cvrnda zabil Bouchač“ nebo „osetrovani sebe“.
Ale to jsem trochu odbočil, takže zpátky k samotné hře. Opravdu se musíte naučit, jak s kterým hrdinou hrát, co od něj čekat a jaká je nejlepší cesta k úspěchu. Opakuji, chce to prostě trénink, ale pamatujte, že žádný učený z nebe nespadl. I když se v prvních zápasech dočkáte povzbudivých psaníček od kolegů ve stylu „Jugger, are you idiot?“, nezapomeňte, že i oni byli kdysi začátečníci. A možná také pořád jsou a jenom ze sebe dělají frajery a odpojují se hned, jak se z nich stanou obětí first blood (alias první zabití), což pro zbytek týmu zpravidla znamená jistou porážku. Taková situace bohužel nastává velmi často, naprostá většina her tak není o tom, kdo Dotu jak umí, jako spíš o tom, kdo se odpojí jako první a tím celý tým znatelně oslabí. Sice je zde možnost se do pěti minut od odpojení do hry vrátit a pokračovat nerušeně dál, ale zažil jsem jen jeden případ, kdy by této šikovné funkce někdo využil.
Jdeme vlevo. Ne, prostředkem. No tak vpravo
Aktuálně nabízí DotA 2 jenom jednu mapu, stejně jako původní mód. Ano, zdá se to málo, ale věřte mi, potřebám hry bohatě postačí. Jak už jsem zmínil výše, v základu je stejná jako v první Dotě. V jednom rohu mapy je základna týmu Radiant, s centrální budovou, obrannými věžemi a kasárny, z nichž každou chvíli vybíhají creepové, tedy řadoví válečníci ovládaní počítačem. V protějším rohu stejně navržená základna Dire, která je celá ve stylově pekelném stylu, a vše propojují tři hlavní cesty (levá, pravá a prostřední) jištěné několika věžemi plus spousta postranních cestiček a celou mapu pak půlí řeka. Na ní se dají často najít posilující runy, zajišťující třeba vyšší regeneraci zdraví, zatímco na postranních cestách potkáte spíše neutrální potvory. A také tajné obchody. I tentokrát totiž hrají důležitou roli předměty, jež si pro svého hrdinu v průběhu hry kupujete za zlato. To vám padá ze zabitých creepů, neutrálních tvorů, zničených věží a zabití nepřátelského hrdiny. Liší se víceméně na základě zaměření vámi ovládaného hrdiny (síla, obratnost a inteligence), a určitě se vyplatí do nich investovat. Pouhé levelování totiž nestačí. Koupit předměty můžete buď v obchodě na území vaší základny, nebo právě v jednom z tajných obchodů. Ty kromě běžných itemů nabízí i ty, jež v tom základním koupit nejdou. O to jsou samozřejmě lepší.
Nerad bych zapomněl na menší zmínku o audiovizuální stránce. Na Source enginu vypadá druhá DotA opravdu skvěle, při maximálním přiblížení kamery můžete vidět, že je každý hrdina detailně vymodelovaný, i všechno ostatní vypadá dost působivě. Posuďte sami podle okolo se válejících screenshotů. Zvuky tomu všemu dodávají nablýskanou korunu. Každý hrdina je kompletně nadabovaný, zvuky kouzel a efektů zní přesně tak, jak byste od nich čekali, a to všechno pak doplňuje stylový hudební doprovo. Ten je většinou jen podprahový, ale i tak se jedná o kvalitní práci. Vypadá to, že Valve nového hudebního skladatele nenajalo nadarmo.
Hrát nestačí
K samotné hře by to bylo asi tak všechno, DotA 2 ale v současné době nabízí ještě něco, a to poměrně propracovaný systém spectatorů, tedy diváků. Z hlavního menu máte velmi snadný přístup k seznamu zrovna hraných her, a vy se tak můžete prakticky kdykoliv připojit a sledovat, jak si vedou samotní hráči. Už teď to funguje skvěle, a co teprve až tvůrci splní své sliby a tento systém ještě různě rozšíří.
Ono by to chtělo rozšíření ve víc ohledech, ale i v současné fázi hry mám z Doty 2 opravdu radost, zvlášť když jsem nenarazil na žádnou výraznější chybu, pokud nepočítám, že se v hlavním menu správně nezaznamenávají vaši poslední hrdinové. Jinak ale všechno funguje tak jak má. Krystalicky čistá, ale přitom neuvěřitelně komplexní hratelnost zůstala zachována, tudíž se jedná o stejně chytlavou záležitost, jako byl původní mód, a Source engine tomu všemu dodává přesvědčivý vzhled. Zkrátka, mám takový pocit, že se přidám k těm, co u Doty vysedávají dlouhé hodiny. A co teprve až se do hry dostanou další hrdinové a nové možnosti, o nichž se můžete dočíst v nedávno vydaném preview. Navíc to vypadá, že se DotA 2 zařadí mezi důvody, proč Valve neustále odpouštíme, že si s dalším Half-Life dávají tak na čas.
Stručně řečeno, zatím to vypadá na naprostou herní bombu, to říkám bez jakéhokoliv vlivu fanouškovství. Pokud už v betě jste, určitě mi dáte za pravdu. A pokud ne a chtěli byste v ní být, tak usilovně doufejte, že vám už zítra přistane v mailu pozvánka. Tohle totiž vážně stojí za to.
