Tahová strategie s kolem štěstí.
Tahové strategie jsou v současnosti hodně populární. Často jsou náročné a vyloženě trestají za selhání hráče. Pouze hrstka však má vizuál, kterým by se odlišovala, nebo dostatečně bohatou škálu válečníků, s nimiž je možné v boji počítat. Tahovka Inkulinati zaujme už v rámci předběžného přístupu na PC (či Xboxu) svým vzhledem, zda však nabízí více než grafiku připomínající Pentiment, vám řeknou naše dojmy.
V Inkulinati si zavzpomínáte na své mládí
Středověké rukopisy jsou dodnes něčím, co si dokáže získat pozornost nejen tím, jak umě jsou napsány, ale také ilustrací stran, jež často doplňují vyprávění popisující historické momenty, rytířské legendy nebo bezpočet jiných prvků života éry rytířů. Tahovou strategii v tomto vizuálním formátu si dokázal do dnešního dne představit asi jen málokdo. Vývojáři z Yaza Games se však rozhodli, že v něm vytvoří tahovou strategii Inkulinati, ve které se stejně jako ve výborné adventuře Pentiment stanete mistrem brku.
Tentokrát ale nebudete putovat skrze dějinné akty, nýbrž víceméně sedět na místě a generovat kouzelné obrázky, jež budou soupeřit s výtvory vašich protivníků. Za sebe bych tento formát přirovnal k tomu, co většina z nás dělala v mladších letech, kdy byly počítače vzácností, figurek nebylo nikdy dostatek a nejoblíbenějším bojištěm, kde se realizovaly střety rytířů z Kamelotu, byl bílý papír. Ten se rychle zaplňoval malůvkami draků, lučištníků a jiných bojovníků bojujících v zájmu jednoho nebo druhého malého malíře. V Inkulinati na vás čekají 2D bitevní pole, jež si aktuálně vychutnáte v rámci lokálních bitev, nebo skrze kampaň stojící na rogue-like základech.
Na samém začátku každého tažení si vytvoříte hrdinu. Klasicky tu do jisté míry definujete jeho podobu, načež mu máte možnost přiřadit speciální schopnost spojenou s mapou či samotnými tvory. Určité postvy jsou schopné takto získat třeba dovednost, jež jim při smrti jejich milovaných výtvorů pokaždé udělí inkoust sloužící jako surovina pro generování nových služebníků. Zpět však ke tvorbě malíře. Další věcí, již definujete, je, jaké věci dokáže během hraní vykonávat malířovou rukou. Ano, čtete správně. Do boje nezasahuje pouze štětcem, kterým vytváří obrázky, ale také tak, že přesouvá ručně už vytvořené, nebo léči jím vybrané. Možností je dost a některé jsou zajímavější než jiné.
Prim však nakonec hraje výběr armády. Tedy, po několika hodinách si s tímto prvkem můžete víc pohrát, zpočátku máte k dispozici pouze dvě verze. V jedné je pěchota tvořena králíky, zatímco druhá nabízí formát, v němž je podobně vyzbrojena tlupa pejsků. Postupem času se dostáváte k zajímavějším variantám majícím nejen lepší statistiky, ale také přinášejícím do boje nějaký ten speciální útok navíc. Za sebe jsem si oblíbil primárně drsně vypadajícího válečníka s obouručákem schopným napáchat nemalé škody všem ve svém okolí. Škála postav je dle mého dostatečná, díky čemuž je z čeho si vybírat.
Manévrovací prostor bys tu pohledal
Když už se odhodláte k útoku nedefinují jeho výsledek kostky nebo čistá náhoda, ale kolo štěstí, jež máte možnost kdykoliv zastavit. Samotný formát bojiště, na nichž se vámi nakreslené postavičky střetávají, není špatný. Většinou na nich lze relativně slušně manévrovat, občas však narazíte i na bitevní pole, která moc kvalitně vyřešená nejsou, takže se na nich lze velmi snadno dostat do patové situace, kdy žádná ze stran není schopna postoupit. Nebo lépe řečeno, odmítá udělat první tah, protože by automaticky vedl k počátku její porážky.
Takové situace naštěstí řeší formát pomaličku se měnícího kolbiště. Jakoby tvůrci věděli, že ne vždy se do sebe budou strany nadšeně pouštět, objevují se po čase na scéně různé faktory nutící nepřátele jít blíže k sobě. Jedním z mnoha takových prvků jsou kupříkladu pekelné plameny, jež dělají z okrajů pole smrtící past, kde opravdu zůstávat nechcete. Pro některé hráče se tento koncept bitevních polí reálně může stát problémem. Je totiž nutno říci, že často jsou vaše taktické možnosti značně omezené.
Vždy si ale musíte hlídat přísun inkoustu, který se na mapě objevuje po smrti obrázků nebo při přechodu mezi kapitolami, jež fakticky představují alternativu za klasické tahy. Práce s černou tekutinou je pro úspěch nezbytná. V boji ji můžete střádat, nikdo vám však nebrání ji vyplýtvat během jediného kola. Počet postav je však omezen. Je tím pádem dobré si vždy pečlivě vybrat, koho do pole nasadíte a kdo naopak bude čekat v záloze, protože právě taková volba leckdy určuje, jak celý střet dopadne.
Tahovka Inkulinati Early Access takřka nepotřebuje
Inkulinati představuje už v předběžném přístupu zajímavý tahový rogue-like titul, který se nebojí před hráče stavět taktické bitvy, jejichž zdolání není ve výsledku tak snadné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Spíše naopak, řekl bych, že dokáží občas slušně frustrovat, jenže když se do hraní pořádně ponoříte, velmi rychle naleznete v tomto formátu zalíbení, protože každé vítězství pro vás bude okamžikem plným euforie, probouzející ve vaší mysli touhu vrhnutí se na další výzvu. Silným faktorem tohoto díla je bezesporu fakt, že škála bytostí, jež se mají možnost na bojišti utkat, je velmi pestrá, takže žádné tažení nemusí být vyloženě stejné.
Řadě z vás se trnem v oku mohou stát omezenější bitevní pole, když si na něj však zvyknete, máte k dispozici už nyní obstojnou tahovou strategii, ve které se opravdu nudit nebudete. Upřímně už se nemohu dočkat na to, co nám tvůrci přinesou v následujících měsících, jelikož každá porce obsahu se u tohoto kousku bude dozajista počítat. A nyní mě omluvte, další pokus už čeká.
Hra dnes vyšla v předběžném přístupu, zakoupit ji můžete na Xboxu nebo Steamu.
