Godzilla je jedna z mála potvůrek, jež se již delší dobu těší velké oblibě, vše odstartovalo v Japonsku a přes několik filmových zpracování, se nyní chystá vtrnout i do světa herního průmyslu. Šlápla Godzilla do černého?

Reklama

Recenzovaná verze: PlayStation 4

Vzhledem k tomu, jakou oblibu má Godzilla v Japonsku, je až s podivem, jak dlouho si musela na své první konzolové zpracování počkat. Pravdou je, že v Japonsku se zřejmě již nějaký titul na motivy této zelené potvory objevil, ale nikdy nic pořádného nedorazilo až k nám, k obyčejným smrtelníkům. Letos nastává onen zlom, hra Godzilla: The Game vychází pro PS3 i PS4, avšak celé to vypadá jako nová gameska pro PS2. Na samém začátku recenze tak okamžitě přichází na přetřes otázka, zda by Godzilla neudělala lépe, kdyby zůstala zašitá kdesi v oceánu a nevystrkovala ocas.

Godzilla, G-foce, G-energie, G-ulervoucí

První minuty po spuštění hry se doopravdy nesou ve znamení zklamání a upřímně řečeno, kdekdo to asi čekal. Již samotný tutoriál dává přesně najevo, o co v této hře půjde a nic jiného vás již v podstatě nečeká. Tutoriál navíc funguje coby úvod do příběhu hry, ačkoliv žádné scénáristické orgie rozhodně nečekejte. Pro představu vám můžeme říci, že vše začíná v roce 1954, tehdy lidé poprvé spatřili Godzillu a poté, co se několik chytrých hlav dalo dohromady, zjistili, že díky tomuto neobyčejnému tvoru, mohou získat tzv. G-energii, ze které bude mít prospěch celé lidstvo. Však to znáte, na solárních elektrárnách již dnes nikdo nezbohatne.

„Po šedesáti letech se Godzilla z hibernace probudila a dostala chuť opět provětrat své odpočaté nožky v některé z Japonských metropolí.“

Godzilla se hodila do klidu, lidstvo vybudovalo obrovské generátory poháněné G-energií a všichni byli spokojení. Co ale čert nechtěl, po šedesáti letech se Godzilla z oné hibernace probudila a dostala chuť opět provětrat své odpočaté nožky v některé z Japonských metropolí. Na patě totiž nic nepoškrábe tak dobře, jako nějaký ten kamiónek. Jako hlavní laskominu má Godzilla však právě ony generátory s G-energií. Naprostým vrcholem marnosti jsou veškeré dialogy ve hře typu: „OH NO! Co je to? Je to Godzilla! No uznejte sami, nejedná se o výborný námět pro další celovečerák?

Dávej pozor, kam šlapeš. Proč? Vždyť tady nikdo není!

Aby bylo jasno, tak tohle je přesně to, oč v celé hře běží. V hlavní dějové lince, nazývající se opravdu krutě – God of destruction, se zkrátka potulujete po několika málo arénách a ničíte vše, o co právě zakopnete, poté se objeví nějaká další potvora, té nakopete zadek a jako třešinku zlikvidujete generátor. A tak stále dokolečka dokola. Hlavní odměnou je velikost Godzilli, jelikož čím lepší je vaše počínání, tím vyšší je i váš „drobeček“. Pokud snad čekáte nějaké obměny herní náplně, nedej bože, rozličné úkoly, tak na to rychle zapomeňte.

Ani další herní režimy nikterak neohromí. Pokud nepatříte mezi kazisvěty, zkuste si režim Defend, ve kterém coby některé z monster, generátory s G-energií naopak před Godzillou chráníte, ale opět tu máme onen stereotyp a nudu. Objevíte se na scéně, náhle se vynoří nějaký vícepodlažní netvor, dostane na frak a pokračuje se dál. Celé mi to dalo zavzpomínat na seriál Strážci vesmíru, stačí místo Godzilli dosadit „zmorfovaného“ robota a jsme doma, dokonce i dialogy jsou podobně tupé, jako byly v tomto seriálu. Třetí režim nazvaný Invade je v podstatě to samé jako God of destruction, pouze s tím rozdílem, že jej nemusíte absolvovat coby Godzilla. Výčet herní náplně uzavírá boj na čas, kdy je zapotřebí postupně zlikvidovat šest monster a to v co nejkratší době.

Pane Godzilla… můžu se s vámi vyfotit?

Jako jakási herní omáčka zde funguje možnost evoluce, kde za získané body vylepšujete jednotlivá monstra. Pokud dáváte přednost procházkám se zrcadlovkou na krku, jistě oceníte možnost vytvořit si fotečku z vámi vytvořeného dioráma. Kromě toho hra obsahuje i jakousi encyklopedii monster. Nechybí zde podrobný popis monstra, výška, váha a tak dále. Za tato zpestření si autoři zaslouží pochvalu, za herní náplň jako takovou již nikoli.

Herní náplní tedy Godzilla: The Game neoslní, ale jak je to s bojovým systémem? No je to podobná bída. Vaše Godzilla (popřípadě jiné monstrum) má pouze velmi omezené množství chvatů a na nějaká komba okamžitě zapomeňte. Možnost obrany rovněž téměř chybí, jedinou možností je speciální útok, při kterém vám žádné údery od protivníka neublíží. Kromě prostého „fackování“ a ohánění se ocasem ještě můžete využít zažívací problémy vaší Godzilli a protivníka pozvracet svítivě modrým paprskem, tak jako tomu bylo k vidění v nejnovějším filmu s Godzillou z roku 2014.

To je nová hra pro PS4 nebo PS2?

Rozčarování u mě rovněž vyvolalo samotné ovládání hry, kdy otáčení příšery neprobíhá za pomoci analogových páček, ale mačkáním kláves R2 popřípadě L2… no kdo tohle vymyslel? A jako další důkaz nakrknutí každého hráče, můžu okamžitě uvést další příklad. Moc jsem se těšil, až ve vzduchu zakousnu vojenský vrtulník, popřípadě vytáhnu z moře vojenskou loď a mrsknu s ní po konvoji tanků nebo utrhnu věž mrakodrapu a zahraji si baseball. Zkrátka, až si coby Godzilla užiji trochu té srandy, ale autoři zřejmě nemají příliš velký smysl pro humor.

„Aréna odehrávající se uprostřed oceánu, coby modrá placka, na které není zhola nic a rozlohou připomíná můj dětský pokojíček z panelového bytu, to už byl absolutní vrchol.“

Vývojáři navíc neoplývají ani smyslem pro detail či estetičnost, což je na každé lokaci značně patrné. Aréna odehrávající se uprostřed oceánu, coby modrá placka, na které není zhola nic a rozlohou připomíná můj stařičký dětský pokojíček z panelového bytu, to už byl absolutní vrchol. Jak jsem již nakousl, rozloha lokací je rovněž něco absolutně nepochopitelného. Všechna místa jsou malá, neoriginální, šedivá, objekty v nich bez jakéhokoliv nápadu a neustále se opakují. Tohle že je ten next-gen?

Kupodivu hra obsahuje multiplayer, ačkoliv opět se nejedná o nic světoborného. V jedné aréně se mohou utkat dva, popřípadě tři protivníci, mazec, co říkáte? V koutku duše jsem doufal, že by hra mohla obsahovat split-screen, přeci jen vzezřením připomíná hru z PS2, kde byl split-screen vrcholem všeho, ale ani ten jsem zde nenašel. Alespoň jeden plusový bodík však za multiplayer připíši.

Za hodně peněz málo muziky

Tak si nejsem jistý, jestli se Godzilla z té obrovské hromady hnoje, které jsem ji naložil na bedra, vyhrabe. Popravdě řečeno, alespoň minimální porci zábavy hra nabízí, ale pochopil bych ji jako hru za pár korun, popřípadě jako dobrého aspiranta na hru do nabídky PS+, ale chtít za tento pravěký paskvil téměř 1600 Kč to je opravdu k smíchu (no a pak že nemají smysl pro humor). Pokud i přesto máte na kontě přebytečné peníze, navrhuji zakoupit ve zverimexu Agamu vousatou, z krabic od bot postavit pár mrakodrapů a do toho vypustit několik cvrčků. Budou to jistě lépe investované peníze.