Metro Exodus – postapokalyptický výlet

Je to už několik měsíců, co došlo na odhalení Metra Exodus, velkolepého pokračování úspěšné série, ve které jsme zavítali do tunelů moskevského metra, v němž přežívají zbytky lidstva po ničivé jaderné válce. Od té doby jsme se dočkali spíše letmých informací, ale nyní máme díky americkému časopisu Game Informer konečně k dispozici větší množství konkrétních novinek. Když je spojíme s již známými věcmi a znalostmi knižního Metra 2035, pomáhají utvořit ucelenější přehled o tom, co Exodus nabídne a jak se bude lišit od předešlých dílů, kterými jsou dnes už kultovní tituly Metro 2033 a Metro: Last Light, později vydané ve vylepšené podobě zvané Metro Redux. Doporučuji nasadit si plynovou masku, překontrolovat stav munice, pustit si hudební doprovod prvního traileru hry a připravit se na velký krok do postapokalyptického neznáma.

Informace a obrázky v preview pochází převážně z článku amerického papírového magazínu Game Informer, konkrétně z digitální verze, kterou redakce Zingu zakoupila. Text obsahuje i starší, již známé informace, přičemž některé věci zmíněné v Game Informeru nejsou v preview zahrnuty. Jedná se zejména o podrobný popis průběhu konkrétních hratelných pasáží.

Varování: Článek obsahuje spoilery spojené s dějem Metra: Last Light.

Mám rád vlaky, co někam jedou

Metro Exodus se odehrává dva roky po událostech Metra: Last Light. Záhadní Temní zakročili v beznadějném boji mezi Řádem a vojáky Rudé trasy, postarali se o Rudé a vzali tak hlavnímu hrdinovi Arťomovi důvod bunkr zničit a spolu s ním i sebe a své spolubojovníky. Exodus tedy navazuje na dobrý konec Last Light a nyní se Arťom podobně jako v knižním Metru 2035, z něhož Exodus částečně vychází, pravidelně vydává na povrch zdevastované Moskvy, protože je přesvědčen, že jednou rádiem zachytil signál z vnějšího světa. Proto se stále vrací na stejné místo a snaží se o navázání kontaktu. Ostatní obyvatelé metra však Arťoma považují za blázna a jsou přesvědčení, že nikdo jiný na světě nezbyl. Nedůvěrou nešetří ani manželka Aňa a velící důstojník a tchán Miller (také známý jako Melnik). Ten už není upoután na vozíku, nohy mu nahrazují mechanické protézy, přičemž tvrdí, že venku lidi nic nečeká. Všichni by se zkrátka měli soustředit na udržování pořádku v metru, což je koneckonců poslání Řádu, tedy frakce, do níž Arťom, Aňa i Miller spadají.

Časem se však podaří přesvědčit Aňu, aby Arťoma doprovodila na povrch při dalším pokusu o navázání kontaktu. Její nedůvěra stále trvá, ale poslední výprava málem stála Arťoma život, protože nebýt záchrany z rukou ostatních hraničářů Řádu, byl by převálcován značným množstvím hlídačů, kteří patří mezi známé mutanty obývající zamrzlý povrch Moskvy (vrátit se mají i velcí okřídlení démoni). Pomocná ruka Aňy jakožto schopné ostřelovačky se tedy jistě může hodit, protože na rozdíl od knižní předlohy jsou mutanti stále velkou hrozbou. Následně se ale ukáže, že tentokrát si žádá pozornost něco jiného než další smečka hlídačů. Arťom a Aňa během výpravy uslyší zvuk, který nikdo z metra neslyšel celé roky – zvuk projíždějícího vlaku. Než však stihnou zjistit, o co sakra jde, jsou lapeni uvnitř projíždějící dodávky a do obličejů jim míří zbraně vojáků.

Tak začíná příběh, který se zaměřuje na únik Řádu z Moskvy, a to právě pomocí vlaku. Konkrétně jde o parní lokomotivu pojmenovanou Aurora. Zatím nevíme, proč se Řád rozhodnul opustit Moskvu, hlavní ale je, že tyto události vedou k velké výpravě, jež hráče zavede do mnoha otevřenějších lokací. Ve studiu 4A Games, které se postaralo již o vývoj Metra 2033 a Metra: Last Light, najdeme veterány, kteří se podíleli na vzniku série S.T.A.L.K.E.R. (dále jen Stalker). Během sedmiletého vývoje se přejedli otevřeného světa, a tak vytvořili Metro jakožto lineární střílečku. Po dvou hrách jim však začaly tunely lézt krkem a rozhodli se znovu změnit směr.

„Exodus navazuje na dobrý konec Last Light a nyní se Arťom pravidelně vydává na povrch zdevastované Moskvy, protože je přesvědčen, že jednou rádiem zachytil signál z vnějšího světa.“

Původně byl v plánu koncept, který by spojil všechny stanice moskevského metra do jednoho otevřeného světa. O tom jsme koneckonců slyšeli už v roce 2014 díky tehdejším informacím serveru ITC. Vývojáři však nechtěli nadále zůstávat v Moskvě a dva designéři přišli s pojetím vlakové výpravy napříč Ruskem. Tento nápad nadchnul i Dmitrije Glukhovského, autora knižní předlohy, jenž se nadále podílí na tvorbě herního scénáře. A zatímco Glukhovsky začal dávat dohromady základy příběhu, vývojáři ze 4A Games, nyní s hlavním sídlem na Maltě, se rozhodli naplno využít zkušenosti s vývojem her v otevřeném světě i v lineárním prostředí.

Roztáhněme zmutovaná křídla

Metro Exodus však není tradiční hra v otevřeném světě. Vývojáři to během posledních měsíců nejednou zdůraznili a zdůrazňují to i nyní v rozhovoru pro Game Informer. Exodus je zkrátka hybrid, který kombinuje tradiční lineární úrovně, mezi něž patří výše zmíněný úvod, s otevřenějšími lokalitami, které jsou mnohem větší než cokoliv, co jsme dosud v sérii viděli. Největší oblast v Last Light měla rozlohu 200x100 metrů, tentokrát jsou běžné mapy o rozloze 2 kilometry čtvereční. A v nich můžete dělat prakticky cokoliv. Samozřejmě se nabízí sledování hlavního příběhu, zároveň se ale můžete vydat jinam, třeba za plněním vedlejších činností, a hrát svým tempem.

Při průchodu otevřenějšími lokalitami vám ale nepomáhají žádné obvyklé berličky. Metro Exodus je drsná hra, která sice nabízí tradiční volbu obtížnosti, ale obvykle vám toho moc neusnadní. Zapomeňte na ukazatele, minimapu nebo rychlé cestování. Vše, co máte v tomto směru k dispozici, je příruční mapa s kompasem, na jejíž druhé straně si Arťom zapisuje poznámky, a dalekohled. S jeho pomocí si lze v prostředí vyznačit významné body, které se následně zaznamenají do mapy v podobě otazníků.

Jak se dá očekávat, v novém prostředí narazíte na nové kultury i hrozby. Hanza, Rudí a Říše, tedy znesvářené frakce známé z předešlých dílů i z knižní předlohy, zůstaly v moskevském metru, a tak se Arťom musí vypořádat se zcela novými skupinami. A ne všechny mají přátelské úmysly. V kostele v jednom z větších regionů kupříkladu sídlí fanatický kult, který vede jistý Silantius s přesvědčením, že za všechen zmar mohou technologie a elektronika. Kdokoliv, kdo je používá, je kacíř. Jeden z konceptů v časopise pak ukazuje příslušníka jakýchsi Dětí lesa, který je ověšený kostmi a lebkami, a v horské oblasti protkané jeskyněmi se usídlila frakce, která si libuje ve stavění dřevěných struktur a ve věšení mrtvol nepřátel.

Nejde ale jen o lidské protivníky, ruské dálavy obývají i mutanti. Ve vodách číhá hned několik opravdu nebezpečných potvor a jednou se kupříkladu Arťom vydá zachránit Aňu, která uvízla v zamořeném skladišti radioaktivního odpadu. Nejen že jde o důkaz toho, že i v otevřených lokalitách budou klasické lineární úseky bohaté na příběhové sekvence, ale navíc se jedná o dobrou příležitost seznámit se s mutanty v angličtině známými jako humanimals. Tyhle chlupaté potvory, které útočí ve skupinách, pohybují se jako opice a dorozumívají se bručením, mohou Arťomovi pořádně zatopit.

Střílí to výborně. Ale neseje to

Boji se občas nevyhnete, a tak mnohdy přichází na řadu přestřelky, které se nesou v duchu předešlých dílů, ať už jde o pocit ze střelby nebo příležitost zvolit si, jakým způsobem a z jaké pozice budete útočit. Opět máte k dispozici celou řadu na pohled chatrných zbraní, jež tvůrci navrhují tak, aby si byli jistí, že by opravdu mohly fungovat. S tím souvisí i řádné ozvučení nebo technické možnosti, například manuální natlakování pro větší účinnost projektilů. Zbraně navíc můžete vylepšovat, a to i za pochodu. Možnosti vylepšení se liší v závislosti na zbrani, ale v případě každého základního kvéru lze vyměnit pažbu, zásobník, hlaveň, zaměřovač a příslušenství. Ve hře je pak možné narazit i na vylepšení s konkrétním účelem, přičemž některé zbraně byly již v Metru 2033 a Last Light, zatímco jiné jsou zcela nové. Patří mezi ně například zatraceně účinná čtyřhlavňová brokovnice.

„Zapomeňte na ukazatele, minimapu nebo rychlé cestování. Vše, co máte v tomto směru k dispozici, je příruční mapa s kompasem, na jejíž druhé straně si Arťom zapisuje poznámky, a dalekohled.“

Jestli vám však přestřelky nevoní, můžete se uchýlit i k plížení. I to hlásí návrat, tentokrát je ale poněkud rozšířené. Nejsou zde žádné ukazatele, které vám řeknou, jestli vás protivník vidí. Pokud hrozí riziko odhalení, poznáte to na odlišném stylu hudby. Jakmile dojde k odhalení, hudba je ještě výraznější a navíc máte tu čest poslouchat, jak nepřítel upozorňuje své kolegy na vaši pozici. Pak se můžete pustit do boje, třeba s využitím různých druhů munice, nebo se znovu stáhnout. Jestli vydržíte dost dlouho mimo dohled, protivníci přestanou střílet a začnou s hledáním. Následně je můžete dál likvidovat vrhacími noži nebo útoky zblízka, které mohou být smrtící a nesmrtící, přičemž jejich provedení a animace bere v potaz váš postoj, aktuálně používanou zbraň, směr útoku či rychlost pohybu. Jak se tedy zdá, plížení prošlo opravdu výraznými změnami.

Tentokrát máte také možnost sklonit a schovat zbraň, čímž neznámým osobám jasněji sdělíte, že nemáte nepřátelské úmysly a že máte podobně jako studenti na Albertově v roce 1989 hole v ruce. Pardon, holé ruce. Tímto způsobem můžete snížit riziko, že na vás někdo začne střílet hned, jak vás uvidí, a celkově přistupovat ke hře více nenásilně, což může mít dopad na skrytý morální systém. Tvůrci vám nikdy nedají jasně na výběr, jestli chcete být dobrákem nebo parchantem, ale různé činy mají různé následky, které vám Exodus může dát sežrat, a to ještě před koncem. Hra vám alespoň dá najevo, že jste udělali něco, co může mít vliv. V jednom z vedlejších úkolů spočívajících v útoku na tábor banditů můžete nejen bojovat tak tvrdě, až se nepřátelé vzdají, ale také osvobodit uvězněné příslušníky výše zmíněného kultu. V ten moment obrazovka letmo zabliká modře, což značí čin mající vliv na morální systém. Když už je řeč o vedlejších úkolech, k těm vás může dovést průzkum, odposlouchávání cizích rozhovorů nebo pokyny postav, s nimiž se setkáte. Ve hře nenajdete seznam questů, jejich přímé zadavatele nebo nástěnky.

Kutilství u Arťoma

Fakt, že cestujete napříč Ruskem a potkáváte zcela nové komunity a skupiny, má za následek, že ekonomika založená na kulkách nahrazujících peníze je mimo hru. Ta zkrátka funguje jen v Moskvě. Na svých cestách se proto musíte mnohem více spoléhat na výrobu. Během hraní dostanete batoh, který slouží jako přenosná dílna. Následně musíte sami hledat součástky použitelné při výrobě filtrů do plynových masek, lékárniček, kulek a dalších potřebných věcí. Hlavní roli hrají dva druhy surovin, a to materiály a chemikálie, a i hledání součástek pro výrobu, kterých by mělo být většinou málo, patří do nabídky vedlejších činností. Ty dále zahrnují hledání zbraní, vylepšeného vybavení, zbraňových součástek, poznámek, nahrávek nebo vizí. Možná tedy dojde i na různé nadpřirozené prvky. Je však otázka, jak pestré vedlejší činnosti budou a jestli nesklouznou k typickým neduhům her v otevřeném světě.

Výroba má každopádně jistá omezení. Za pochodu kupříkladu nelze vyrábět munici armádní kvality ani opravovat a vylepšovat důležité vybavení, jež zahrnuje nejen plynové masky, ale i zbroj, kterou můžete vybavit třeba dodatečným pásem na větší množství munice, a zbraně. Ty se sice nikdy nepoškodí natolik, aby byly nepoužitelné, ale jejich vlastnosti se s častým užíváním zhoršují a jejich poškození může být znatelné i na pohled. Opravování a výroba těch nejlepších věcí tedy vyžaduje použití pracovních stolů, které najdete v herním světě, případně návštěvu samotného vlaku Aurora.

Starší díly měly stanice metra, Exodus má Auroru, která slouží jako mobilní základna. Postupem hrou je obrněný parní vlak rozšiřován o další vagony a najdete v něm lidi, kteří se rozhodnou přidat se k vám při cestě za hledáním nového místa k životu. Při návštěvě každého nového regionu se vlak zastaví a vy máte možnost se do něj vracet, vybírat si zbraně v jeho zbrojnici, komunikovat s lidmi, případně opravovat a vylepšovat vybavení. Také můžete doprovázet ostatní příslušníky Řádu, protože Arťom není jediný, kdo dostává důležité úkoly. Občas se ale může stát, že se někdo z výpravy nevrátí.

Piknik u cesty

Na Auroře si navíc můžete odpočinout, k čemuž lze využít i postele a tábořiště nalezené v různých lokacích. Spánek vám obnoví část ztraceného zdraví a navíc umožňuje změnu denní doby. Metro Exodus je vybaveno dynamickým střídáním počasí a také dne a noci, ale díky posteli můžete čas trochu popostrčit v závislosti na vašich potřebách. Noc je kupříkladu lepší pro tichou infiltraci, protože tma poskytuje dodatečné krytí, ale zároveň tu je hrozba kontaktu s mutanty, kteří během dne nejsou aktivní. V tomto směru by se snad Metro Exodus dalo přirovnat ke Stalkerovi, přičemž jde také o jeden z mnoha náznaků toho, že Exodus bude svobodnější a rozsáhlejší než předešlé díly, ale také drsnější.

„Ekonomika založená na kulkách nahrazujících peníze je mimo hru. Ta zkrátka funguje jen v Moskvě. Na svých cestách se proto musíte mnohem více spoléhat na výrobu.“

Drsné může být samozřejmě i samotné prostředí, jehož podoba se leckdy razantně liší. Jednak tu máme odlišnou podobu jednotlivých lokací. Některé jsou zdevastované a zamořené podobně jako Moskva, jiné však mohou být poměrně čisté a nedotčené, což s sebou přináší i bezpečnější průchod bez nutnosti konstantně nosit plynovou masku a řešit výměnu filtrů. Jednak jde také o odlišné podnebí. Pro Moskvu je stále charakteristická nukleární zima, ale Rusko je obrovská země, a tak nás čekají i místa, v nichž propuká jaro, a oblasti s krásnou podzimní atmosférou (mezi nimi je i zasazení naskriptované sekvence představené na loňské výstavě E3).

Dojde dokonce na poušť během léta, kterou najdeme ve vysušeném regionu poblíž moře. Zde nás podle všeho čekají vraky lodí a ponorek, prvky připomínající Mad Maxe, vozidla, která se hodí pro přesun napříč rozsáhlými, pustými oblastmi, a písečné bouře. Tohle všechno mimo jiné znamená, že herní příběh zabírá celý rok a že se občas dostaneme k ovladatelným vozidlům. Všude by každopádně měla být přítomná výrazná, do značné míry bezútěšná atmosféra, která je jedním z poznávacích znaků předešlé tvorby 4A Games. Okolo se válející obrázky, které jsme, jen si to přiznejme, (s)prostě převzali z Game Informeru, jsou toho dost jasným náznakem.

Nejen o vzhled prostředí se pod kapotou stará nejnovější verze interního 4A enginu, který byl pro potřeby Exodu řádně rozšířen. Fyzikální renderování, osvětlení, zpracování animací tváří a cut-scén, dynamický systém počasí, střídání dne a noci, atmosféra, umělá inteligence, to a mnohem víc doznalo zlepšení nebo uvedení a pak je tu samozřejmě řádně pokročilá grafika. Vývojáři zkrátka hodlají vytěžit maximum z hardwaru Xboxu One X, PlayStationu 4 Pro a nejvýkonnějších PC. Dokonce se zdá, že dosud zveřejněné obrazové materiály pochází právě z PC verze, která má soudě dle jednoho screenshotu v Game Informeru již připravené uživatelské rozhraní pro myš a klávesnici. Nikde to sice není vysloveně řečeno, ale vypadá to, že verze pro osobní počítače je zkrátka základ. Pokud jde ale o výdobytky výkonnějších verzí konzolí od Microsoftu a Sony, v případě Xboxu One X se počítá s nativním 4K rozlišením a podporou HDR. Vizuální vylepšení, s nimiž se setkáme při hraní na PS4 Pro, dosud zůstávají tajemstvím.

Spojení dvou světů

Metro Exodus zkrátka slibuje ledacos. Pořád jde zjevně o poctivou singleplayerovou střílečku, tentokrát se v ní ale mísí tradiční lineární úrovně známé z předešlých dílů s otevřenějšími oblastmi, které mají poněkud svobodnější ráz a připomínají sérii Stalker. Připočtěme k tomu nálož novinek typu výroby, vedlejších úkolů, většího množství cizích frakcí nebo pestřejších lokalit a vyjde nám hra, která by mohla potěšit nejen fanoušky herní série Metro a díla Dmitrije Gluhkovského, ale i Stalkera. Což je něco, co se od dob samostatného datadisku Call of Pripyat ve větší míře nikomu nepovedlo, když pominu některé opravdu povedené a rozsáhlé mody.

Vývojáři z 4A Games se očividně vrací ke svým kořenům, ale zároveň nezapomínají na to, jakým způsobem si vydobyli své místo a jméno v herním světě, a tak se snaží vytvořit hru, která spojí to nejlepší ze dvou proslulých postapokylyptických sérií a přidá i něco navíc. A protože Stalker i Metro jsou série, které mi byly vždy blízké, tak upřímně doufám, že to snažení přinese pořádný zážitek, na který budu léta vzpomínat s úsměvem.

Těšíme se

• na cestování postapokalyptickým Ruskem
• na pokračování Arťomova příběhu
• na pestré a rozsáhlé lokace i tradiční lineární úrovně
• na kontakt s novými kulturami a mutanty
• na četné zbraně a možnosti plížení
• na morální systém a jeho následky
• na pořádné technologické hody

Bojíme se

• nedostatečné pestrosti vedlejších aktivit a úkolů
• neduhů typických pro otevřený svět

Shrnutí: Větší, ambicióznější, pestřejší, drsnější. To všechno má být Metro Exodus, hra, která hodlá spojit to nejlepší ze sérií Metro a S.T.A.L.K.E.R. a nabídnout velkolepou výpravu napříč zdevastovaným Ruskem. Doporučujeme zabalit si lístek na vlak Aurora, pořádnou zásobu zbraní, munice a filtrů do plynové masky, dostatek součástek na opravu všeho potřebného, odolné oblečení do každého počasí a čisté spodní prádlo.

Metro Exodus předobjednáte na Xzone.cz a GameExpres.sk. Hra vyjde na podzim 2018 pro PC, PlayStation 4 a Xbox One.