Recenze Crime Boss: Rockay City – boj o polstrovaný trůn
Crime Boss: Rockay City Recenze Recenze Crime Boss: Rockay City – boj o polstrovaný trůn

Recenze Crime Boss: Rockay City – boj o polstrovaný trůn

Ondřej Zeman

Ondřej Zeman

9
Platformy Xbox Xbox Series X|S PlayStation PlayStation 5 Windows PC

Originalita se studiu upřít nedá.

Reklama

Česká vývojářská studia do světa vypouštějí nemalé procento her, jen málokteré se však i přes nesporné kvality podaří kvůli velké konkurenci dosáhnout světového věhlasu. Mezi pomyslnou elitu prorazilo Factorio, Kingdom Come: Deliverence, nebo projekty od Amanita Design. A nyní to vypadá tak, že by se na scéně mohl objevit další titul se schopností upoutat hráče za hranicemi našeho státu. Řeč je samozřejmě o kooperační střílečce Crime Boss: Rockay City, která očividně sází na dosti divoké karty v podobě akčních hvězd a zajímavého tématu. Jak se jejím tvůrcům tato sázka vyplatila, vám poví následující řádky.

  • Platforma: PC (recenzováno)
  • Datum vydání: 28. 3. 2023
  • Výrobce: INGAME STUDIOS
  • Žánr: Kooperativní FPS
  • Česká lokalizace: ne
  • Multiplayer: Ano (kooperace)
  • Dat ke stažení: 85 GB
  • Herní doba: 15+ hodin
  • Cena: 940 Kč (Epic)

Tohle město v Crime Boss: Rockay City hledá krále

Každý hráč měl někdy sen o tom, že se stane zločineckým bossem. Pokud do takové skupiny patříte i vy, tak právě příběh Crime Boss: Rockay City vám dá možnost přesně takové dobrodružství prožít. A to za doprovodu hvězd z éry akčních filmů plných krve, drsných hlášek a chlápků, z nich testosteron vyloženě stříkal. Startujete ale pěkně na nule, přeci nechcete zažít stejný osud jako Tony Montana ve hře podle legendárního filmu Scarface. Král je však mrtev a nastal čas najít nového.

Proti vám stojí řada zločineckých bossů, mezi nimiž najdete třeba Dannyho Treja, nebo rappera Vanilla Ice. Každý má po ruce nějaké to území plné drog, elektroniky a hlavně chlapů. Zaměstnanci v Crime Boss: Rockay City stejně jako holoubci velmi rychle po ztrátě šéfa hledají novou práci a tak je třeba se s jejich pány pustit do boje. Skrze dobyvačné výpady tu osekáváte nepřátelská teritoria a za pomoci získaných financí expandujete sféru svého vlivu, a především se o něj snažíte nepřicházet spolu s územím. Vždy se je však třeba mít na pozoru, protože místním strážcem zákona je Chuck Norris se svým smrtícím kopem a jezdeckou šavlí.

Vaši protivníci i přátelé jsou v Crime Boss: Rockay City postavičky z jiné éry a tak také jednají. Někomu může jejich životní přístup svědčit, určité části hráčů však mohou připadnout jako přehlídka stereotypů. Herci však odvádějí slušné výkony a možná bych se okol nich nebál obtočit veškeré dění, které jinak z velké části stojí na pěšácích. Vlastně právě zpracování posluhovačů považuji za větší nešvar. A kde je přesně problém? V absenci jakékoliv formy kreativity, kvůli čemuž jsem měl po ruce často jen partu černých lehkých děv kyprých tvarů evokujících vzpomínky na slavné dílo Jaroslava Haška.

Zatímco zpracování většiny komparzu kritizuji, u vybraných společníků je jedna položka, kterou bych v případě příběhového zpracování pochválil, a to jsou pasáže orientované na některé postavy. Hodně výrazná mi v Crime Boss: Rockay City přijde kupříkladu linka za válečného veterána z Vietnamu Rangera. Vlastně je to takový splněný sen všech fanoušků legendární FPS Vietkong. Další faktor, který jsem schopen ocenit, je bezesporu možnost vyzbrojovat členy gangu, a především je určitým způsobem posouvat, kvůli čemuž vás pak jejich případná ztráta o to více bolí.

Žádný bankovní lupič z nebe nespadl

Přestože by nejeden člen vaší zločinecké bandy rád svou kariéru odstartoval vyloupením penězi napěchované banky, Crime Boss: Rockay City vám tuhle možnost nedá. Vše tu jde pěkně po pořádku. Na startu se svou partou navštívíte v rámci vloupaček pouze lokální obchůdky a ani tam zřejmě většina jejich členů nepodá úplně nejlepší výkon. Jak však budete postupovat kampaní, začnete si otevírat nové kšeftíky, z nichž nezískáte pouze pár ušmudlaných bankovek a nějakou tu elektroniku, ale rovnou pytle plné kapitálu, drahé šperky a tolik kokainu, že by ho nedokázal vyšňupat ani mexický kartel.

Základní myšlenka všech misí stojí na formátu, který znáte třeba ze série Payday. Váš gang vstupuje na scénu nikým nečekám, díky čemuž moment překvapení stojí na vaší straně. A vlastně celá režie akce. V určitých misích je situace snadno zvládnutelná bez jediného výstřelu. Ne vždy se vám ale povede operace realizovat tak, aby se neprobudila všudypřítomná policie. Svět Crime Boss: Rockay City je totiž nastaven tak, že reaguje na podněty, na něž by za normálních okolností zřejmě nemusel. Vezměme si třeba situaci s malým skladištěm. Tři hlídači. Na první pohled jednoduchá prácička. Jenže to by se nesměl po třetí tiché eliminaci, ve snaze vám udělat celkový zážitek o poznání zajímavější, spustit poplach.

Daleko více jsem popravdě chápal aktivaci poplachu v případě kamer, nebo nalezení hromady lupu jenže bez hlasitých podnětů mi nešlo příliš na mysl, proč by se měl alarm vlastně spustit. A pak tu byla samozřejmě AI, která pracuje ve dvou režimech. Mimo souboje představují strážci opravdu snadné cíle, s nimiž nemá hlavní hrdina ani obyčejní zloději sebemenší problém. Stačí jedna rána a je po nepříteli. Tedy v případě, že nestojíte přímo před ním, anebo na něj nekřičíte ve snaze rozpohybovat chlápka, kterého potřebujete odlákat o pár metrů dál, aby jej bylo možné jediným úderem odpravit a schovat do tašky. Ano, těla lze rovnou po zabití stylově cpát do tašek. Během hraní jsem ovšem nenašel důvod, proč to vlastně dělat, protože AI patří při porovnání v rámci žánru mezi ty tupější.

Soubojový režim Crime Boss: Rockay City zapíná umělá inteligence v momentu, kdy vás spatří, jede poplach, nebo celá mise vyloženě stojí na tom, že máte vyloupit vůz s penězi, či vyčistit nepřátelské teritorium od špíny, která jej zapleveluje. V bojích funguje o kapku lépe než mimo ně. Sice to stále není výrazné taktiky schopný protivník, ale občas přeci jen předvede nějaký ten kousek, jímž si získá vaši pozornost. Po většinu času ale drasticky selhává, což může být způsobeno více faktory. Prim ale zřejmě hraje fakt, že se proti vám po většinu času jí ovládané postavičky řítí jako vojáci když má dojít na bajonety. Jistou roli však může bezesporu hrát design map.

Je v malosti Crime Boss: Rockay City síla?

V rámci map opět provedu srovnání s Payday, které je tematicky i hratelnostně asi nejblíže tomu, co se Crime Boss: Rockay City pokouší prezentovat. Jak už bylo řečeno výše, většina misí stojí vyloženě na formátu tichých akcí, kdy míříte do jasně určeného bodu ve snaze získat předmět, nebo rovnou haldu věcí. Samozřejmě máte možnost se k situaci postavit tak, že se celou úrovní proplížíte, avšak většinou se celý vývoj ubírá směrem velkých přestřelek. Destinace, v nichž se operace odehrávají, jsou na poměry žánru vcelku malé a ve výsledku nikterak komplexně navržené. Jednoduše před sebou máte bod s dodávkou a tím to tak nějak hasne.

Samotná velikost by zřejmě nebyla až takovým problémem, pokud by se ovšem tvůrcům podařilo kupříkladu rozvrstvit místa, do nichž míříte, tak, aby představoval každý exkurz jedinečný zážitek. Po několika hodinách hraní jsem se kvůli absenci širší škály map vcelku nudil. Další faktor, který bych tvůrcům vytkl, je to, jakým způsobem je v Crime Boss: Rockay City zpracováno ohraničení bojiště. Namísto, aby hráč měl pocit, že je v živém a takřka v rámci taktiky neomezeném světě, při překročení neviditelných hranic na něj titul vyvíjí nesmyslný tlak, přestože se ze strany hrajícího většinou jedná o prosté provádění taktických manévrů.

Reálně bych si na většině map dokázal představit více využitelného prostoru, ve kterém by mohla banda operovat. Stejně tak i délka samotných misí by mohla představovat daleko delší časový úsek. Možná je to mým tempem, ale ve velkém množství případů jsem se prostě ponořil, dostal se k cílovému bodu a následně si klidně i po „pěti“ minutách odnášel lup a ujížděl přistavěnou dodávkou. Operace se vám možná i pro tento faktor velmi rychle ohrají, jelikož skáčete takřka z jedné do druhé a ve výsledku se od sebe odlišují jen minimálně.

V rámci kampaně bych však stereotyp byl asi schopen akceptovat, přeci jen se hra prezentuje jako roguelike a u těch je častým jevem, že dříve či později dochází k ohrání určitých lokací/prvků. Jedním z hlavních nedostatků Crime Boss: Rockay City je naprosto žalostná úroveň AI společníků, kteří vás „musí“ doprovázet na misích. Samozřejmě, člověk by je zvládl zmáknout většinu zcela sám, ale jen málokdo by na svých zádech unesl tolik pytlů s kořistí. Umělá inteligence je tu natolik tupá, že když své společníky zavoláte, ani jí nenapadne je poslat boční uličkou. Rovnou je vyšle pěkně středem skrze nepřátele. Nikoliv však tak, že aby šli nenápadně, ale jde pěkně skrčení a protivníkům přímo na očích. Přeci jen, co kdyby je někdo náhodou přehlédl, že? Kooperace je o poznání lepší, kampaň si v ní však nezahrajete.

Tvůrci Crime Boss: Rockay City přichází se zajímavou, avšak polovičatě realizovanou myšlenkou

Základní kameny Crime Boss: Rockay City nejsou ve své podstatě vůbec špatné. Už samo osobě nápad přijít s roguelike střílečkou orientovanou na organizovaný zločin je něco, co se jen tak nevidí. Stejně tak se tvůrcům podařilo přijít se slušným obsazením. Budování gangu je jednoduché a mise nabízejí vysoké tempo. Jejich samotné zpracování ovšem po několika hodinách silně zavání stereotypem. Je ale nutné říci, že minimálně ze začátku vám do žil perou stabilní dávky endorfinu za jejich úspěšné plnění. Odměnou vám kromě něj budou zkušenosti, zbraně a sem tam i nějaká ta kartička, ukládající fakticky váš dlouhodobý postup.

Pokud jde o samotný děj, ten představuje nepříliš komplexní jízdu plnou legend opakujících neustále ty samé hlášky sice není žádné veledílo, disponuje ovšem pár momenty, které mají jistou sílu pro veterány FPS žánru. Celkově zpracování je však ve výsledku dosti polovičaté. Tedy minimálně AI je asi hlavním nedostatkem a v tomto případě se jedná jak o umělou inteligenci ovládající nepřátele, tak i vaše společníky, bez nichž to bohužel moc nejde. Další problematickou vrstvou jsou nepřátelé objevující se často ze "vzduchu" a relativně jednoduše zpracované mapy, které po chvíli a stálém opakování těch samých lokalit znáte takřka nazpaměť. Nedostatků, či vyloženě nedoladěných aspektů je tu v mých očích hodně a vyladění bude dozajista nějaký ten pátek trvat. Po čase by se však mohl Crime Boss: Rockay City vypracovat do role relativně originálního projektu.

Crime Boss: Rockay City
Xbox Xbox Series X|S
PlayStation PlayStation 5
Windows PC

Verdikt

Crime Boss: Rockay City je rozhodně osobitým projektem. Některé jím zpracované mechaniky jsou skutečně originální. Problém je v celkovém zpracování, které je polovičaté, kvůli čemuž se jedná o průměrné dílo. Časem je tu však dozajista potenciál ke zlepšení, tak snad jej tvůrci využijí.

Hodnocení

Co se nám líbí a nelíbí?

Volba tématu spojená s herci dané éry
Originální myšlenka roguelike FPS
Bez obtíží fungující kooperace
Soundtrack
Umělá inteligence nepřátel i spojenců
Design map mohl být propracovanější
Chybí pestřejší škála poskoků
Rychlý nástup stereotypu
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam Discord Discord
Reklama
Reklama