Recenze Park Beyond: Méně gravitace, víc šílených atrakcí

Jakmile ten zvuk jednou uslyšíte, už nikdy ho nezapomenete. Je to takové nenápadné odkašlání, jako by malé dítě škrábalo v krku. Ve skutečnosti ale právě z vaší pracně vybudované horské dráhy slezl panáček, chytil se za pusu a pozvracel se. Nebylo to ale žádné malé, něžné ublinknutí. Vytapetoval vám chodník a teď upaluje dál, stále zelený a stále s potenciálem na druhou várku. Pro někoho byla legendární série RollerCoaster Tycoon spojená se stavěním atrakcí, pro mě to byly tyhle scénky, lidské příběhy, občas zakončené tím, že dotyčný poblijón byl utopen v nedalekém jezírku. Novinka Park Beyond v lecčem vychází ze čtvrt století staré hry, ale morbidní humor v ní rozhodně nenajdete.

• Platforma: PC, PlayStation 5 (recenzovaná verze), Xbox Series X/S
• Datum vydání: 16. 6. 2023
• Vývojář: Limbic Entertainment
• Vydavatel: Bandai Namco
• Žánr: budovatelský simulátor
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ne
• Dat ke stažení: 13 GB (PlayStation verze)
• Herní doba: kampaň na 25 hodin
• Cena: 1599 Kč

Hlavní je tu budování co největšího parku, který naláká co nejvíce návštěvníků. Stručně a jednoduše. Park Beyond se však od konkurence odlišuje jednou věcí: vaším úkolem je zaplnit park atrakcemi, které by v reálném světě s gravitací a bezpečnostními inspektory neobstály. Horské dráhy vystřelují vozíky s návštěvníky do vzduchu, kolem barevného kyvadla šlehají plameny a na obřím kole je… přilepené další obří kolo.

Od dob série RollerCoaster Tycoon vyšlo hned několik simulátorů podobného typu, například Planet Coaster nebo Parkitect. Park Beyond mi přijde přístupnější, ale má svoje mouchy.

Ohňostroje, výbuchy, zvukové efekty

V kampani, která obsahuje osm misí, hrajete za bezejmenného stavitele, mistra přes budování šílených atrakcí. Oproti RollerCoasteru ale nedostáváte jen jednoduché cíle typu “Měj v parku do dvou let 3000 lidí”. Postupně se vám odemykají balíčky menších úkolů, za které dostáváte drobné odměny, obvykle ve formě napumpování rozpočtu. Každá mise má pak ústřední téma a jakýsi závěrečný úkol, po kterém máte splněno.

Klíčem ke zdravému, dobře fungujícímu parku je vyvažování tří kategorií, v podstatě tří typů zdrojů, které mohou vaše atrakce produkovat. Zaprvé jde (nepřekvapivě) o peníze. Zadruhé tu najdete kategorii s názvem Fun, která vám pomáhá zvětšovat věhlas parku - když překročíte danou hranici, zvětší se limit pro počet návštěvníků a taky se vám odemkne v laboratoři nový balíček atrakcí a obchodů. Třetím zdrojem je Amazement, něco, co vám umožní udělat park ještě šílenější.

Titul si totiž pohrává s nápaditým konceptem, který vývojáři pojmenovali Impossification. Váš šéf, otravný dědula Phil, který se myslí a oblečením zasekl někde v Cirkusu Humberto, chce co nejoriginálnější atrakce. Ohňostroje, výbuchy, zvukové efekty. Zvracení na horské dráze je mu málo, Phil vyžaduje trvalé následky na psychice nebohých návštěvníků. Každá vaše atrakce tak po nasbírání určitého množství zdrojů jde “vytunit”, když ještě více uberete na realističnosti. A třeba z Medúzina paláce, kolotoče s několika rameny, se tak najednou stane chapadlovité monstrum.

K tomu všemu navíc hraje až nakažlivě pozitivní hudba, kterou složil Olivier Deriviere. Muž, který se může pochlubit naprosto opačným soundtrackem k sérii A Plague Tale.

Sledování barevných atrakcí a jejich nových a nových podob je tím nejzábavnějším na celé hře. Park Beyond ale oproti svému ikonickému předchůdci ubírá na možnostech dodatečných úprav a zmíněném mikromanagementu. V areálu tak například pochodují uklízeči, ale nelze u nich nastavit plochu, na které se mají věnovat košům a odhozeným odpadkům. Nemůžete je ani chytit za košili a přesunout ručně do oblasti, kde si někdo dal vypasený kebab a pak neuváženě vlezl do Medúzina paláce.

Můžete však klasicky nastavovat ceny atrakcí, kebabů nebo suvenýrů. Ďábelsky testovat, kolik jsou lidé ochotni zaplatit za toalety. Určit, že zvratky bude uklízet jen chudák pojmenovaný Miloš, který však za to dostane královskou mzdu. K ověřování, co zrovna vaši návštěvníci potřebují nebo zda je nová atrakce výdělečná, slouží přehledné barevné škálování.

Když je kolotoč lepší než dráha

Každá mise lze předem lehce upravit na schůzce s Philem a dalšími postavami, které postupně doplní váš tým. Můžete si tak například nastavit, že váš park bude cílit na rodiny s dětmi, a podle toho pak budete budovat určitý typ atrakcí. Nebo že půjdete cestou velkého risku, ale také štědrých odměn. Kampaň obecně není příliš složitá a na velkou výzvu narazíte až zhruba u páté mise, která se odehrává na malých ostrůvcích, o něž soupeříte s ústředním padouchem Hemlockem. Najednou čelíte časovému omezení a musíte si vzít půjčku, aby vám ostrovy nevyfoukl.

Zničehonic se vám zavře obrovská horská dráha s loopem, a tak zbankrotujete.

Čelíte tu ale taky nezdravému množství bugů, které se právě v páté misi ukážou v plné kráse. Park Beyond ve verzi pro PlayStation má v době psaní recenze bohužel několik technických problémů, které sice nesouvisí úplně se stabilitou hry (zjednodušeně: nepadá), ale ovlivňují třeba dokončení některých misí. Občas se resetuje váš postup, jindy se zničehonic a bez upozornění zavře váš hlavní tahák, obrovská horská dráha s loopem, a tak zbankrotujete. Podle mého pozorování si na problémy zaděláte vždy, když se snažíte něco už postaveného upravit. Přesunuli jste o metr chodník, aby se vedle vešla zmrzlinárna? O půl hodiny později zjistíte, že lidi přestali chodit na vedlejší řetízkový kolotoč a zcela bizarně si stěžují, že se na něj nedá dostat (lžou).

Vzhledem k tomu, jak krásně prostředí hry vypadá a jak nápadité některé atrakce jsou, o to víc zamrzí, že chodníky občas nenavážou a podivně se zlomí. Nebo při nasednutí na vaši vlastní horskou dráhu, kterou si chcete projet v první osobě, začne kamera blikat.

Obecně pak horské dráhy působí v Park Beyond nevyváženě. V RollerCoaster Tycoon jste postavili složité monstrum, obklopili ho pyramidami a palmami a nadšení návštěvníků neznalo hranic. Tady stromy či různé dekorace nehrají žádnou roli, pouze na monitoru či televizi vypadají hezky. Dráhy jsou navíc velmi drahé na provoz, a tak jsem většinu kampaně dokončila jen pomocí tzv. flat rides, tedy malých atrakcí na jasně ohraničeném prostoru. Budování vlastních drah navíc na gamepadu není vždy jednoduché - stavění na rovné ploše je bezproblémové, ale jakmile chcete vést trať třeba skrz díru ve skalách, kamera vás pozlobí.

Nejsou tu zatím ani žádné vláčky, lodičky nebo lanovky, se kterými šlo v RollerCoasteru vytvářet i sofistikovaná města. To vše ale teoreticky může časem přibýt, protože hra má i přes některé své problémy velký potenciál.

Výsledkem může být třeba horský lunapark s tematikou Pac-Mana.

Ten se projeví především v sandbox módu, do kterého můžete klidně skočit hned, bez dohrání celé kampaně. Najdete tu 27 map, na nichž můžete postavit park bez omezení - předem si nastavíte obtížnost nebo velikost balíku peněz, který dostanete hned na začátku. Jednodušeji také odemknete různé návrhy v laboratoři, a výsledkem může být třeba horský lunapark s tematikou Pac-Mana.

V tomto módu pak můžete utopit obrovské množství času - bez nějaké větší výzvy, ale zároveň zcela bez stresu. Ostatně to je evidentně i cíl Park Beyond. Nabídnout přístupnou budovatelskou hru, kde si ale můžete postavit gravitaci popírající dráhy dílek po dílku.