Recenze přídavku Ascension pro Returnal

Jak pravidelní čtenáři vědí, Returnal byl pro mne nejlepší hra roku 2021. Kombinace dospělé a výpravné sci-fi s psychologickým hororem, vystavěná okolo neskutečně vypilovaných soubojových mechanik a explorace mimozemské planety, která se po každé vaší smrti proměnila nepředvídatelným způsobem, se mi zavrtala hluboko do mozku a stala se jednou z mála her v mém životě, kde mi stálo za to lovit i platinovou trofej. Od té doby tvůrci patchem opravili největší (a dle mého názoru jedinou) slabinu hry - ukládací systém. Nyní další patch přináší co-op hraní pro dva hráče. S ním dorazila zbrusu nová kapitola příběhu, v nové lokaci, s novými zbraněmi, novými příběhovými sekvencemi a samozřejmě také s novým bossem. Zadarmo.

• Platforma: PS5
• Datum vydání: 22. 3. 2021
• Výrobce: Housemarque (Finsko)
• Žánr: Roguelite Soulslike Bullet Hell
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: co-op pro 2
• Dat ke stažení: 17 GB
• Herní doba: 10+ hodin
• Cena: zdarma (vyžaduje základní hru)

Sisyfova věž

Když se tentokrát Selene probere v mimozemské džungli vedle vraku její vesmírné lodi, spatří na obzoru něco zcela nového. Kde dřív nebylo nic, tam se nyní tyčí biomechanická věž, popírající fyzikální zákony, s vrcholem ukrytým kdesi nad mraky, kam ani nelze zespodu dohlédnout. Možná se jedná o další vysílač, jako byl ten v Opuštěné citadele? Možná se konečně jedná o cestu ven z prokleté smyčky téhle planety, kde vás každá smrt pouze vrátí zpátky na místo původní havárie? Přestože mám v Returnalu nahranou stovku hodin, vykročil jsem k nové věži se stejnou kombinací údivu a zvědavosti, jako když jsem na planetě Atropos stanul úplně poprvé. Zážitek z neznáma tahle hra umí zprostředkovat jako žádná jiná.

Vstupní hala věže je pustá a pochmurná, nepopsatelné mimozemské stroje hučí a pulzují v jejích stěnách. V mrtvé galerii několik hologramů zobrazuje výjevy smrti a odtržení. Zbrusu nové mimozemské glyfy na stěnách vyprávějí příběh, který zatím neumíte přeložit, dokud nenasbíráte nové části abecedy. A teleport vede do prvního patra. Tam se na vás vrhne první skupina monster. Po jejich zabití stoupnete na teleport do dalšího patra, kde vás čeká buď ještě náročnější místnost s monstry, nebo prostorové bludiště, nebo jedna z mimozemských zásobáren se zbraněmi, vylepšeními či parazity. Nikdy dopředu nevíte, co na vás na dalším patře čeká, ani geometrie místností není stálá. Třetí patro může jednou vypadat tak a podruhé jinak.

Nepopsatelné mimozemské stroje hučí a pulzují v biomechanických stěnách.

Věž má vlastní biomy, stejně jako zbytek planety. Každých dvacet pater se utkáte s jejím strážcem, bossem jménem Algos. Následující dvacítka pater je pak citelně jiná, než ta před ní: jak stoupáte výše, mechanické části věže ustupují těm živoucím. Ačkoliv pohyby vašeho těla zůstávají konzistentní, gravitace a fyzikální pravidla věže samotné přestávají platit. Každé další patro je šílenější, než to před ním. A pokud zemřete, ve vstupní hale na vás čeká novinka v podobě operačního sálu ze Země. Pokud do něj vstoupíte, ocitnete se v nemocnici, kterou jste už nikdy nechtěli vidět. Proč ji mimozemské entity téhle planety replikovaly? Proč jim tak záleží na tom, abyste procházeli vaším osobním peklem znovu a znovu? Odpověď a případný únik možná čekají na vrcholu věže. Nezbývá než tam znovu zkusit vystoupat.

"Flow" je duševní stav

Dovolím si na tomto místě ocitovat Wikipedii, protože lépe bych to zřejmě napsat ani nezvládl:

"Flow (z angl. „proudění“, „tok“), česky též proudění, proud nebo plynutí, je duševní stav, při kterém je osoba ponořena do určité činnosti tak, že nic jiného se jí nezdá důležité, okamžik, kdy se její tělo nebo mysl vzepne k hranicím jejích možností ve vědomé snaze dosáhnout něčeho obtížného, co stojí za to. Takto, jak ho pojmenoval a definoval psycholog Mihaly Csikszentmihalyi, je zařazen do pozitivní psychologie a mluví se o něm v souvislosti s mnoha oblastmi lidského života."

Výstup na Sisyfovu věž je vystavěn se stejnou pečlivostí, výpravností a atmosférou jako původní příběhová kampaň hry, včetně sekvencí z pohledu vlastních očí, včetně filmečků, včetně několika (!) konců se závěrečnými titulky po každém z nich. Po této stránce představuje plnohodnotný čtvrtý akt příběhu, který navíc dokonale zapadá kamkoliv mezi ty původní tři (takže věž můžete hrát ještě předtím, než dokončíte hlavní hru). Co je ale největším úspěchem této nové lokace, to je absolutní dynamika, eskalace a vtáhnutí do sprintu napříč patry, kde jste průběžně odměňování extra surovinami za rychlejší postup, takže vaše dobývání věže se promění v adrenalinový běh vpřed, jak postupně pilujete svoje pohybové i bojové schopnosti a stáváte se nezastavitelným letícím dravcem, decimujícím vše okolo vás bez jediného zastavení. Pouze hra s tak dokonale vypilovaným ovládáním a bojovým systémem může dosáhnout takhle hladkého a návykového plynutí. Naposledy se mi to stalo zřejmě v roce 2016 s Doomem, když ho ještě nekazily zbytečné skákací vsuvky (jako Eternal). Rozložení každé arény ale samozřejmě hraje zásadní roli.

Kromě samotné věže přinesl přídavek Ascension také zmíněný co-op pro dva hráče, přičemž hrát můžete cíleně s kamarádem, nebo si nechat připojit náhodného online hráče. Jelikož se po smrti jednoho z vás můžete navzájem oživit, samozřejmě se díky tomu stává hra citelně snadnější - nicméně pořád musíte brát v úvahu některé společné zdroje (například lékárničky) a pokud se od sebe vzdálíte příliš daleko, připojený hráč bude teleportován k hostícímu hráči. Pokud jste se hry v minulosti báli kvůli její roguelite povaze nebo obtížnosti, možnost hrát se spoluhráčem by vám měla pomoct tyto obavy překonat. Nicméně co-op není dostupný v Sisyfově věži (ani v pasážích z pohledu první osoby nebo v denních výzvách).