Recenze Wreckfest

Wreckfest nezapře svoji inspiraci jednak starými flatouty, jednak další legendou Destruction Derby a již méně známou Street Rod. Z každých těchto her ve Wreckfestu něco dobrého najdete, nicméně největší podobnost si novinka samozřejmě zachovává vůči prvním dvěma FlatOutům. Stále to jsou neskutečně zábavné a adrenalinové závody, v nichž je dovoleno a vyžadováno úplně vše: strkanice, bodyčeky, nárazy, bouračky, opírání, vystrčení atd. Všechny staré flatouty excelovaly vynikajícím ovládáním a krásně rozevlátým jízdním modelem s rozhoupaným pérováním jako z prvního Drivera.

Wreckfest je postaven na zcela novém interním enginu ROMU, který, co se jízdního modelu týká, dosahuje svatého grálu odlehčených závodních her na nezpevněných površích a ze současných konkurentů typu Dakar 18, Gravel, OnRush, The Crew 2 či V-Rally 4 se mu nikdo nevyrovná. Zdejší plechové kraksny krásně vyhazují zádě, některé jsou líné na směr, jiné zase přetáčivé, ale všechny se naprosto parádně řídí. Absolutní špičkou je také destrukční model pro dynamické a tzv. měkké poškozování vozidel s odpadáváním různých částí, jenž byl vypracován podle reálných nárazových testů.

Zdejší destrukce jde tak daleko, že můžete auto takřka kompletně očesat až na motor, šasi a nápravy, případně slisovat tak, že z něj zbude třeba jen střední ochranná klec a vrak se zmenší na méně než polovinu své původní délky. To je samozřejmě vyfantazírované, protože auta normálně jezdí, i když je motorový prostor zcela slisovaný. Tady jde ale především o zábavu, takže i s takovouto kostkou plechu můžete dál jet. Brutální demolice má tak sice jen spíše kosmetický význam, ale moc dobře se na ni kouká, načež vás ty zpitvořené vraky často rozesmějí. A bodíky k dobru, že jsou v autech i řidiči, kteří zejména v destrukčních derby po znepojízdnění svého vozu jen bezvládně leží na sedačce.

Celek korunuje taktéž naprosto parádní grafika zejména na starší PC verzi, ale i na standardním Xboxu One S je obrázek velmi dobrý. Na obou platformách vás překvapí zejména velice syté barvy (třeba taková výrazná obloha je překrásná) a vysoká ostrost s detailními texturami, o nichž si podobné výtvory od Milestone či KT-Racingu můžou nechat tak akorát zdát. Na konzolích se ale musíte smířit s citelně delšími nahrávacími časy, jež kolikrát zaberou několik minut a jsou tak dost otravné.

„Po startu začne naprostý masakr, jaký umí snad jen pravý potomek flatoutů.”

Oproti sérii FlatOut již ve Wreckfestu nenajdete akrobatický Stunt režim, což ani nevadí, protože ostatní jízdy jsou i tak festovně srandovní, napínavé a extrémně zábavné. Úplně stejně, jako v hrách, jimiž se Wreckfest inspiroval, zde najdete dvojici základních jízdních režimů: klasické závody na okruhy a destrukční derby v uzavřených arénách. Každý z režimů pak hostí trojici různých typů závodů a jízd od klasiky na umístění přes eliminační podniky až k týmovým utkáním.

Rozmašírujte je všechny!

Wreckfest je hlavně živelné závodění bez jakýchkoli příkras, takže tu přirozeně nepotřebujete žádné tréninky a kvalifikace, protože rychlé jízdy většinou na několik málo kol se střídají v neuvěřitelném kalupu. V režimu vlastního závodu Custom Events si ale můžete nastavit délku 1-60 kol, případně demoliční čas 2-20 minut, což je až zbytečně mnoho, protože obyčejně v destrukční aréně déle než 5-10 minut stejně nikdo nevydrží. Nemůžete se tu totiž někde na kraji zapikolovat, protože jakmile do někoho nějakou dobu nevrazíte, hra vás začne odpočítávat a v případě pasivity vás diskvalifikuje.

Asi nemusím uvádět, že po startu jakékoli jízdy nastane naprostý masakr, jaký snad umí jen pravý potomek flatoutů. Engine dokáže naprosto plynule vykreslovat parádních 24 automobilů na trati, což je dvojnásobek toho, co jezdí v minulém FlatOutu 4 od KT-Racingu. Uměláci jsou solidně agresivní (k dispozici jsou ale pouze 3 obtížnosti), nenechají se jen tak vystrčit z trati, ale hlavně jak se trochu sjede pole do chumlu, tak všichni do sebe s obrovskou chutí bourají, skákají, opírají se a vytlačují, vás nevyjímaje. Občas jsem se tak smál, že jsem měl co dělat, abych závod vůbec dojel.

Wreckfest je prostě hra, u které se budete chechtat skoro neustále. Už jen jeden z úvodních podniků v kariéře se odehrává na louce, po níž budete drandit s ukrutně uklouzanými zahradními traktůrky, a když pak při závodě potkáte obrovský kombajn, tak nebudete věřit vlastním očím, co se to před vámi na trati děje! Kariéra je ovšem pouze postupně odemykaný balík mnoha jízd a závodů napříč 5 úrovněmi, kdy si každým umístěním vyděláváte zkušenostní bodíky, za jejichž určitý počet se zpřístupní zase další balíčky podniků a turnajů.

Už jen bez pohovky

Třetím hlavním jízdním režimem po kariéře a vlastním podniku je multiplayer, bohužel už jen ten internetový. Minulé flatouty mají alespoň párty režim na střídačku pro 8 hráčů, zde se s živými jezdci utkáte výhradně online. Rozdělené obrazovky je obrovská škoda, ale na druhou stranu i v mulťáku v jednom závodě jezdí 24 hráčů (v minulém FlatOutu 4 jen 8), takže je to snad ještě větší masakr než proti umělým soupeřům. Z FlatOut: Ultimate Carnage taktéž chybí časovka, takže si ve Wreckfestu sami trať neprojedete, což je ale podružné, protože pak to je v ostrých závodech o to větší bžunda.

I po obsahové stránce staronový Wreckfest deklasuje všechny své předchůdce. Celkem tu najdete 27 unikátních lokací (22 okruhů + 5 arén) v 72 variantách. Pro porovnání, minulý FlatOut 4 má jednotlivých tratí 20 a poslední FlatOut z pera Bugbearu, Ultimate Carnage, má lokací jen 7. Jízdy na stejných tratích hra občerstvuje použitím zase odlišné barevné palety, takže jednou jezdíte za silného sluníčka, jindy zase pod červánky v podvečer apod.

Statické i dynamické počasí tu nenajdete, však v tomto pojetí závodů ani není potřeba. Snůška lokací je zcela v intencích toho, co známe ze série FlatOut, takže znovu mix silničních, bahnitých a prašných tratí s osmičkami, arénami a samozřejmě se zničitelným okolím. Jen mi přišlo, že nyní už obecně nejsou tratě tak vertikální jako dříve, už na nich není tolik umělých překážek, ale zase po nich uháníte rychleji. 22 unikátních vozů, či spíše polovraků (část jsou reminiscence na klasické vozy z Rally Trophy, jako např. na Saab 95), je v garáži samozřejmě smyšlených, ale vymodelovaných podle reálných předobrazů. Zmíněné poslední FlatOuty pak mají 18, resp. 12 strojoven.

Nové automobily nedostáváte automaticky, protože si je nejdříve musíte zakoupit za vydělané peníze. Ovšem i ten prvotní klasický „Ford Mustang” naprosto postačuje na většinu závodů, přičemž ty zmíněné specialitky, jako jsou zahradní traktůrky, vždy dostanete zapůjčené pro jejich podnik. Vaše zakoupené káry si můžete široce přizpůsobovat jak skrze nové laky, tak i montáží nových dílů, případně je k dispozici i možnost nastavování jejich parametrů.

Jestli je minulý FlatOut 4 od jiných vývojářů i producenta, kteří s touto sérií dříve neměli vůbec nic společného, naprosto nepovedeným následovníkem kdysi tak slavné řady, Wreckfest z pera původních autorů FlatOutu je naprosto parádní reminiscencí na ty nejživelnější destrukční závody historie, nad to ve vynikající grafice a s neuvěřitelnou fyzikou a bouračkami, jaké jinde neuvidíte. Jsem tak moc rád, že se šikovní Finové o svoji budoucnost již nemusí bát.

Hru koupíte na Xzone.cz.

Nejnovější PC hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex UltraGamer 2019+.