The Park - jak se nebát strašidel

Studio Funcom, které stojí za touhle novinkou, je zodpovědné i za tajemnou a drsnou MMO hru The Secret World, tudíž jsem očekával hru v podobném duchu. Horory jdou totiž Funcomu na jedničku, a tak pro mne jejich předešlá hra nasadila docela vysokou laťku. Titul se hodně inspiroval u obdobných „walking simulátorů” a adventur, jako například Dear Esther, The Vanishing of Ethan Carter a nebo Rememoried, což určitě není špatně. Ale bude moci hra konkurovat ostatním ve svém žánru, naladit se na stejnou vlnu a dopřát stejně děsivou atmosféru?

Když se daří, tak se daří

Vyprávění začíná nevinně. Odcházíte ze zábavního parku Atlantic Island. To ale ještě netušíte, že si tam váš nezbedný synek Callum zapomene svého plyšového medvídka, a jelikož už je po zavíračce, nezbývá vám nic jiného, než se vydat méďu najít. V tom se ale u pokladny otočíte a spatříte chlapce, jak běží po eskalátorech vstříc dobrodružství. A právě v tento moment začíná váš vlastní příběh a zároveň i tvrdá noční můra, o které by si mohl nechat zdát nejeden pacient psychiatrické léčebny.

Musím uznat, že i když se mi naskytl povedený psychologický záběr, kdy si vlastně matka uvědomuje, že v onom parku není sama, něco tomu scházelo. Atmosféra, jež hru provází od začátku do konce, je sice dokonale ponurá a napínavá, ale jakmile jsem se do hry konečně začínal dostávat, byl konec. Jediným plusem je, že vás hra nevede tak úplně za ručičku a máte možnost se i na vlastní riziko porozhlédnout kolem. Přiznávám, že jsem se dost zdržoval, prohlížel si okolí a prolezl každý kout. I tak mi celá příběhová linka zabrala necelou hodinu a půl, což je určitě škoda. Máte sice možnost zajezdit si na každé atrakci, kterou park nabízí a vybrat si relativně svoji cestu, ale to nic nemění na tom, že být hra delší, zážitek by se naprosto odlišil od všech zmíněných předchůdců.

Vesměs jde o krátké převyprávění pohádky o Jeníčkovi a Mařence, kterou jste určitě slyšeli jako malé děti. V případě hry The Park ale jde o to, aby dobrou zvítězilo nad zlem. Právě naopak - čarodějnice, která vás pronásleduje, vám chce dát najevo, že to jde i jinak. Tohle vše je podáno bravurně a zároveň vás hra donutí se zamyslet. A to je důvod, proč je mi opravdu líto, že vývojáři titul přerušili zrovna v tom nejlepším. Co si ale zasluhuje pozornost, je možnost prohlížet si nahodilé novinové zprávy, dopisy a vzkazy. Leckdy si pořádně počtete, ale tím lépe. Do hry je tento prvek zakomponován skvěle. Troufám si říct, že bez občasného čtení těchto „pomůcek” zdaleka nepochopíte pointu a smysl hry, který spočívá i v částečném odhalení toho, co se v celém parku děje. Za to u mne mají tvůrci palec nahoru.

Rychlá procházka parkem

Stejně jako příběh, se i hratelnost přizpůsobuje délce hry. Máte sice možnost manipulovat s různými předměty, ale přesto nejde o nic, čím by se mohl titul chlubit a vypichovat to jako svoji přednost. Studio mohlo více zapracovat na alespoň minimálním prozkoumávání a odhalování. Bohužel se tak nestalo a ze hry se stává prosté držení tří tlačítek na klávesnici. Nejhorší na tom všem je, že prostředí nějaké větší interakci přímo nahrává a díky tomu by byl titul zase o třídu výše. Netvrdím, že je u podobných her třeba otevřený svět, ale u The Vanishing of Ethan Carter právě tohle fungovalo skvěle. Mohli jste se procházet okolím bez obavy, že vás hra zase rychle nasměruje na správnou cestičku. Určitou linearitu jsem samozřejmě očekával, jen mi přijde, že tvůrci plně nevyužili potenciál, který hra skýtala. Ve výsledku jde tedy o lineární podívanou, něco jako jízda na horské dráze, která ve finále skončí neštěstím.

Je libo nášup nedodělků?

Teď přichází na řadu další nepříliš povedená věc - a tou je grafická stránka hry. Není vyloženě nejhorší, ale značně narušuje zážitek. Především nevzhledné animace, které někdy vypadaly opravdu prazvláštně. Totéž platí i pro modely a textury, jež mi přišly rozmazané a nepříjemné na pohled. Náročnosti samotné hry grafika relativně odpovídá, ale to neznamená, že si vývojáři nemohli připravit alespoň částečně působivou podívanou. Popravdě nehodnotím pouze podle vzhledu, ale hratelnost se nepřevedla v nejlepším světle, a tak jsem čekal, že minimálně zevnějšek bude vypadat přiměřeně. To se ovšem nestalo a místo toho se k vám dostane akorát hromada nepříjemných nedodělků a nepovedených věcí.

Jak už jsem zmínil, optimalizace je na velmi dobré úrovni, ale při porovnání s tím, čím se titul chlubí, nejde o nic světoborného. Hru si tedy zahrajete i na slabších sestavách a není třeba se bát trhání, či pádu snímků. Vypíchl bych i to, že jsem za celou (směšně krátkou) dobu hraní nenarazil na jedinou nepřesnost nebo jakýkoliv bug. Každopádně i tak je to dost velká daň za to, jakými technickými nedostatky hra trpí.

Docela povedenou složkou je ovšem soundtrack, který akorát povzbuzuje vzrůstající napětí, leckdy vás donutí se i leknout a to samé i zvuky. Oboje je provedeno na jedničku a spolu s dabingem se alespoň drží současného standardu. O píď tedy zvedají finální hodnocení.

Atrakce za pár korun

Jestli čekáte dlouhou a strašidelnou výpravu, musím vás zklamat. Sice hra disponuje skvělými prvky hororu, ale jakmile začne přituhovat a začne o něco jít, vybafnou na vás závěrečné titulky. Je to něco jako jít do kina s tím, že film je levnější a co se týče interakce, tak je to také téměř na stejné úrovni. Za cenovku 9,99€ jsem si představoval alespoň několika hodinové dobrodružství. Hodina a půl je prostě málo a nejhorší na tom všem je, že díky přílišné lineárnosti není možné si herní dobu byť jen o chvíli uměle natáhnout. Celý průchod příběhem opravdu navozuje pocit, jako byste byli zavřeni v nějakém vozíku a jen se rozhlíželi kolem sebe. Ano, sice se můžete povozit na místních atrakcích a číst si nalezené dopisy, avšak to slouží pouze jako lehké rozšíření podvědomí o zdejším světě a nijak vám to nepomůže. Atmosféra hry je sice vynikající, ale to na herní době nic nemění, a když k tomu přičtu i horší grafickou stránku hry, poměr ceny a zábavy není zrovna na dobré úrovni.

Počítač do redakce zapůjčil Grunex.com.