XCOM: Enemy Unknown – strategie s ufony pro každého

Recenze z hraní PC verze

Série X-COM je s námi již téměř dvacet let a mnozí z českých hráčů ji znají spíše pod jménem UFO, neboť v 90. letech hra v Evropě vyšla právě pod tímto titulem. Navíc jen pár let zpátky jsme tu měli trilogii UFO her z dílny českých Altar Interactive. Současný XCOM: Enemy Unknown (tentokrát bez pomlčky) od studia Firaxis přitom jistě není hrou poslední, neboť zhruba příští rok nás čeká střílečka „XCOM“ časově zasazené do 60. let, do doby vzniku této anti-ufonské organizace.

Starý dobrý X(-)COM

Základní principy a mechanismy hry zůstávají i po letech stejné. Mimozemšťané zaútočili na matičku Zemi a je na vás a vaší organizaci se s nimi vyrovnat. Příběh a těch pár (ehm, tři) postavy ve hře za moc nestojí a StarCraft se jistě kdesi při pohledu na něj popadá za břicho. Hra je opět rozdělená na dvě části. Na základně musíte investovat finance a čas do výzkumu nových technologií, nakupování vybavení, rozšiřování základny a rekrutování vojáků. To vše funguje výborně a hra je díky pocitu z postupu a odemykání nových technologií opravdu návyková. Pro posouvání času je k dispozici skenování planety, přičemž zároveň dochází k určení míst útoků a identifikaci neidentifikovaných létajících objektů. Ty je pak třeba někdy sestřelit v poměrně nudné minihře. Během výsadku ovládáte jednotku několika vámi vybraných rekrutů a postupně prozkoumáváte mapu v rámci tahového systému.

Máme se smát?

Čeho si hráč obvykle všimne nejdříve, je samozřejmě grafika. Musím říct, že grafický styl XCOMu mi prostě nesedl. Kdyby mi někdo ukázal jen pár obrázků ze hry nebo z filmečků, měl bych pocit, že se jedná o hru s podobným smyslem pro humor, jako měl film „Mars útočí.“ Nebo Gotham City: Impostors. Podobného pocitu jsem se nezbavil po celou dobu hry a pořád podvědomě očekával nějaký vtípek, který se nedostavil – hra je prostě o mimozemském útoku, masovém vyvražďování a unášení lidí. Vzhledem k tématu by hře slušel více styl evokující něco depresivního, případně strašidelného.

Co se technické stránky týče, hra je poháněna unreralovskou technologií a hru byste neměli mít problém rozchodit. Bohužel to znamená, že i na maximální detaily na nějaké grafické orgie s particle efekty a vymakanou hrou světel zapomeňte. Občas narazíte i na nějaký ten grafický bug, kdy váš v animaci střelí skrz zeď, či se těla postav prolínají s prostředím. Na druhou stranu musím pochválit naprosto skvěle provedenou zničitelnost prostředí. Schovává se nepřítel za zdí? Není nic snazšího než jí zdemolovat raketometem a nachytat ho s holou zadnicí! Přesně takový pocit budete mít ale i vy, až vám to ti parchanti provedou. Pochválit musím i hudbu, která sice není tvořena bůhvíjak rozmanitým repertoárem, zato stylově nejvíce připomíná Deus Ex a atmosféře to opravdu prospívá.

U designu úrovní se ještě zastavím. Ty jsou generovány náhodně a hra dělá skvělou práci v rozestavení všemožných překážek, za kterými je možné se při postupu ukrývat. Bohužel generace úrovní má za následek ještě jednu méně pozitivní věc a tou je určitá nezajímavost úrovní. Level odehrávající se v Nigérii by klidně mohl být v Německu nebo v Japonsku. Skladiště, stavby, les, pár budov (město), most…a fádní mimozemské základny a létající talíře zrovna situaci nezachraňují.

Vzhůru do akce!

Pokud začínáte být více či méně zklamaní, mohu vás uklidnit. XCOM se hraje naprosto skvěle. Máte na výběr ze čtyř možných úrovní obtížnosti a oddělené možnosti volného savování či jedné jediné ukládací pozice ve stylu „Save and Exit.“ Nováčci tak nebudou mít nejmenší problém dostat se do hry a zároveň si jí užít. Oproti tomu pokročilí hráči a ti, kteří očekávají skutečnou výzvu, dostanou přesně ten typ hry, který jim vyhovuje.

Zajímá vás, jak probíhají výsadky? Nejprve si musíte vytvořit jednotku. Při výběru její skladby máte na výběr čtyři různé typy vojáků – Assault, Heavy, Support a Sniper. Rekrut se nejdříve musí otrkat na první misi (nebo ji spíše přežít) a poté je mu třída přidělena automaticky (na základě čeho netuším). Vtip je samozřejmě v tom, dokázat vhodně nakombinovat složení jednotky a poté využít předností a speciálních schopností daných vojáků. Ti jsou navíc za zabíjení ufonů povyšováni a s dalším rankem si odemykáte nové a nové schopnosti. Dokonce si je můžete i přejmenovávat a měnit jejich vzhled.

Co to ve výsledku znamená? Především to, že ztráta pokročilého vojáka opravdu hodně zabolí a pokud hrajete na těžší obtížnost či jen s jedním savem, jste nuceni hrát opatrně. I pokud se váš oblíbenec vrátí s pochroumaným kolínkem, musí strávit chvíli na marodce a je načas vyřazen z boje. Připočtěte si k tomu ještě fakt, že při používání raket a granátů zničíte případné „suroviny“ potřebné pro vývoj a nákup věcí na základně nebo skutečnost, že pro užitečné chycení živého mimozemšťana jej musíte oslabit a pak zpacifikovat nablízko. Díky těmto chytrým mechanismům před sebou máte hru, která vás nejdříve nutí váhavě se škrábat na hlavě, poté „to“ risknout a následně se vztekat jen a jen na sebe.

Ve vesmíru nejste sami

Zmínit musím i multiplayer, kdy si vyberete jednotku (můžou v ní být i ufoni) a v klasickém deathmatchy si to rozdáte s živým protihráčem. Pokud chcete získat body do online tabulky, musíte se přitom vejít do určitého rámce při sestavování jednotky, nebodovaný zápas může být naopak přehlídkou toho nejnabušenějšího, co vám hra poskytne. K dispozici jsou různé granáty a pušky (i plasmové a laserové), můžete ale také protivníkovo jednotku zkonvertovat na svou stranu pomocí mentální kontroly. Hra pro více hráčů podporuje i LAN, Hot Seat (hra na jednom počítači) bohužel chybí.

XCOM, X-COM nebo chcete-li UFO je stále vynikající taktická zábava. Radost mohou mít i majitelé konzolí, kde je podobných her jako šafránu (jestli vůbec). Grafika v době Frostibitů a Cryenginů sice spadá tak trošku do doby ledové, ovšem alespoň si hru na PC vychutná každý. Herní doba závisí samozřejmě na zvolené obtížnosti, ovšem řekněme takových 20 hodin u hry strávíte. U XCOMU je navíc dost možné, že si kromě multiplayeru budete chtít hrou projít znovu a to s jedním savem (nedoporučuji používat během bojů) či na těžší obtížnost.