Nic pro ty, kteří trpí arachnofobií, i když herní podoba Oduly není tak hrůzná jako třeba ve filmu.
Middle-earth: Shadow of War je jednou z nejvýraznějších her, které jsou k vidění na letošním Comic-Conu v San Diegu, a tak přirozeně muselo dojít na vydání nového traileru. Ten se zaměřuje na kontakt Taliona a Celebrimbora s obřím pavoukem jménem Odula (v angličtině Shelob), který na sebe dokáže brát podobu lidské ženy.
Nejde však o ledajakého obřího pavouka. Odulu jste mohli vidět už ve filmu Pán prstenů: Návrat krále, kde málem překazila cestu Froda a Sama do Mordoru. Stejně tak jste o ní mohli samozřejmě číst i v knižní předloze, v ní ale ke kontaktu došlo už ve Dvou věžích.
Tohle je vůbec poprvé, co je možné vidět Odulu se schopností brát na sebe lidskou podobu. Pokud vím, v knihách ani filmech o něčem takovém nebyla přímo ani zmínka. To by nás ale nemělo příliš překvapovat, protože vývojáři ze studia Monolith už mnohokrát dokázali, že si jsou schopní přizpůsobovat zažité prvky Tolkienova světa podle svých potřeb.
Nemusí jít ale o naprostý výmysl, který do světa Pána prstenů nezapadá. V knihách bylo naznačeno, že se Odula může dorozumívat s určitými druhy, což by mohla možnost brát na sebe lidskou podobu vysvětlit. A její matka Ungoliant nebyla vždy pavouk, tuto formu si kdysi sama zvolila. Je tedy možné, že Odula schopnost změny podoby jednoduše zdědila (thx James Faith).
Tvůrci každopádně naznačují, že motivy Oduly jsou dost nejasné, a ptají se, jestli můžeme pavoukovi věřit. Talion si podle všeho myslí, že vize budoucnosti, které mu Odula poskytuje, jsou klíčem k záchraně města Minas Ithil (později Minas Morgul) a nejen obyvatel Gondoru. Podle Celebrimbora se jí ale nedá věřit, čemuž se s ohledem na podstatu téhle potvory nelze moc divit. Dabingu Oduly se každopádně zhostila Pollyanna McIntosh, kterou můžete znát jako Jadis ze zatím poslední série seriálu The Walking Dead.
„Přebývala tam věky, zlá stvůra v pavoučí podobě. [...] Byla tu dřív než Sauron a dříve, než stál první kámen Barad-dûr; nesloužila nikomu jinému než sobě a pila krev elfů a lidí, nadouvala se a tloustla nekonečným hloubáním o nových hostinách a tkala pavučiny stínu; neboť všechno živé jí bylo za potravu a její zvratky byla tma. Široko daleko se rozlézalo její slabší potomstvo, bastardi ubohých samečků, které sama zplodila a sama požírala, z dolu do dolu, od Ephel Dúath k vrchům na východě, k Dol Gulduru, do pevností Temného hvozdu. Žádný se však nemohl měřit s Velkou Odulou, posledním dítětem Ungolianty, jež soužilo nešťastný svět,“ dočteme se o Odule v knize Pán prstenů: Dvě věže.*
*J. R. R. Tolkien: Pán prstenů: Dvě věže, Praha: Argo, 2006 (překlad Stanislava Pošustová-Menšíková), str. 362
