Recenze Bridge Constructor Portal

Hráli jsme na: PC

Krátce před akcí The Video Game Awards v prosinci 2017 se začaly rojit spekulace, že dojde k odhalení něčeho spojeného se sérií Portal od Valve. Mnozí začali doufat v příchod plnohodnotného pokračování nebo většího VR počinu, výsledek ale všechny překvapil. Nakonec byl oznámen projekt Bridge Constructor Portal, další přírůstek do řady logických her, v nichž máte za úkol stavět mosty. Reakce byly zprvu smíšené a mnozí nabyli přesvědčení, že Valve propůjčuje své značky opravdu komukoliv, kdo o ně požádá (což je nejspíš pravda). Navzdory tomu došlo pouhých několik týdnů po odhalení k vydání PC verze, na níž nově navázalo vydání verzí pro konzole. Proto nastal nejvyšší čas podívat se konečně na to, co spin-off sérií Bridge Constructor a Portal vlastně nabízí a jak se povedl.

Přemostěné testování

Jestli jste někdy hráli libovolnou hru ze série Bridge Constructor nebo jí podobný titul, nejspíš víte, co čekat. Jestli ne, tak vězte, že herní náplň je v jádru poměrně prostá. V celkem 60 testovacích místnostech, umístěných v zařízení Aperture Laboratiories, musíte dostat jeden vysokozdvižný vozík s testovacími subjekty a volitelně i celý konvoj z bodu A do bodu B. Aby se vám to podařilo, musíte začít stavět mosty. K dispozici máte ocelové pilíře, které lze jedním klikem přeměnit na kus silnice, a lana. Následně už nezbývá než se podívat na to, co každá místnost zahrnuje a jaké jsou v ní překážky, a v závislosti na nich začít stavět mosty směřující k postupu do další místnosti, testovat jejich stabilitu a v ideálním případě posílat další a další vozíky zdárně do cíle.

Tohle všechno je ale opravdu jen základ, který ovlivňuje řada věcí. Během stavění musíte počítat s rolí fyziky a různých zákonitostí, takže je třeba vytvářet mosty s pomocí dodržování určitých pravidel a také není od věci osvojit si jisté triky a praktiky, které vám přesouvání vysokozdvižných vozíků usnadní. Něco takového je koneckonců žánrovým standardem. Mnohem důležitější a svéráznější jsou však prvky série Portal. S potěšením mohu konstatovat, že obavy, že budou tvůrci z týmů ClockStone a Headup Games zacházet s Portalem dost svéhlavě, nakonec zůstaly nenaplněny. Možná je to letmou spoluprací s Valve, možná prostě tím, že vývojáři mají k Portalu úctu, ale výsledek nedělá sérii žádnou ostudu.

Během stavění tak musíte brát v potaz nejen portály, ale i kostky, tlačítka, střílny, gely, odpalovače, nádrže s kyselinou a další překážky nebo pomůcky známé z hlavních titulů série. Jediným viditelně svérázným elementem jsou různě barevné portály, jejichž vstup a výstup má vždy stejnou barvu. Tato odlišnost má ale v rámci hratelnosti smysl a usnadňuje přehled o struktuře a požadavcích testovací místnosti, takže proti ní rozhodně nic nemám.

Výsledkem je čím dál komplexnější a rozsáhlejší logická hříčka, v níž se dříve či později objeví nemalá výzva. Zprvu všechno vypadá hodně jednoduše, zhruba v polovině hry však dojde na poměrně náročné místnosti a obtížnost nového Bridge Constructoru je tak stále větší a větší a veškeré stavitelské snažení je rázem složitější a zdlouhavější. Zvlášť když budete svědomitě posílat do cíle i konvoje, které mohou s ohledem na odlišné podmínky dost změnit situaci. Zpravidla mnohem víc zatíží most, který jeden vozík hravě udrží, což má leckdy dost nepříjemné následky a potřebu ledacos předělávat a upravovat. Přizpůsobování mých výtvorů potřebám konvoje mě však dost bavilo, zčásti i proto, že máte za všech okolností k ruce velmi prosté, intuitivní a snadné ovládání.

„S potěšením mohu konstatovat, že obavy, že budou tvůrci z týmů ClockStone a Headup Games zacházet s Portalem dost svéhlavě, nakonec zůstaly nenaplněny.“

GLaDOS vrací úder

Chválím i skutečnost, že řada místností má více než jedno řešení, což má mimo jiné za následek, že leckdy lze popustit uzdu fantazii a kreativitě a vytvořit opravdu bizarní struktury, které mají s mosty asi tolik společného jako Portal Gun s páčidlem. Mimo jiné si díky tomu lze trochu napomoci při plnění několika specifických achievementů, pokud patříte mezi jejich sběratele. I tak se ale po několika desítkách místností dostavil citelný stereotyp. Sice patří mezi poměrně typické prvky žánru, ale to nic nemění na skutečnosti, že jsem se po několika hodinách začal trochu nudit. Prvky Portalu jsou sice dost pestré a místnosti se často od sebe podstatně liší, ale na pocitu, že vlastně stále dělám jedno a totéž, jen v trochu odlišných podmínkách, se bohužel nic nezměnilo. A to hlavně proto, že během hraní nedošlo na moc věcí, které by ten stereotyp dokázaly zdárně rozbít.

I v tomhle případě však mohou být alespoň malou spásou charakteristické prvky Portalu. Mezi ně patří humor, v jehož případě mám pocit, že je blíž surovějšímu a přízemnímu prvnímu Portalu než druhému dílu, který byl leckdy opravdu hodně střelený a šílený. Humor je tedy decentní a funkční, přičemž je dávkován několika způsoby. Nejvýraznějším z nich je nepochybně GLaDOS. Proslulý stroj s vražednými choutky samozřejmě nesmí chybět ani zde a leckdy nabízí opravdu šílené, ale vtipné komentáře.

To, že zastává funkci jakéhosi instruktora, je vlastně vedlejší, hlavní je, že dokáže pobavit a svým vystupováním vás ukotví ve světě Portalu. GLaDOS navíc opět dabuje Ellen McLain, takže vše zní přesně tak, jak má. Což se dá říct o celé hře. Bridge Constructor Portal není po zvukové stránce nic výjimečného, ale vše odpovídá předloze a tomu, co jednoho krásného dne vytvořili ve Valve. Přirozeně nesmí chybět ani ikonická skladba hrající z rádia, jež je součástí odlehčených scének, které doprovází váš kariérní postup.

Tyto scénky jsou vyvedené ve stylu, které studio Valve využívalo hlavně pro potřeby propagace dodatečného obsahu Portalu 2. Jinými slovy, i vizuální stránka je po všech směrech věrná. Místnosti, v nichž stavíte mosty, vážně vypadají jako testovací místnosti Aperture Laboratiories, specifické prvky Portalu snadno rozpoznáte a vše má navíc příslušnou atmosféru. Ve skutečnosti je ale většina grafických elementů velmi prostá, což má mimo jiné za následek, že s hardwarovou náročností si opravdu nemusíte dělat hlavu. Bridge Constructor Portal rozjede s trochou snahy snad i 20 let stará kalkulačka.

Nyní stavíte s portály

Některé věci jsou ale až moc prosté. Platí to zejména o zpracování portálů, které mi připadají poměrně ošklivé. Sice si je s ničím nespletete, ale po grafické stránce jsou mnohdy dost odbyté. Barevně odlišné okraje dělají dojem, že byly během několika vteřin zpracované v Malování ve Windows, a korunu tomu všemu nasazuje vždy černý střed, který působí, jako kdyby mohl stejnou měrou směřovat na druhou stranu portálu, na opačný konec vesmíru, v němž se nadále vznáší Wheatley, i do mysli Gabea Newella, v níž najdete všechno možné, jen ne myšlenky na pokračování Half-Life.

Odbyté zpracování portálů je však jednou z mála vad na kráse tohohle drobného, ale podle mého názoru povedeného titulu. Stavění mostů je zprvu zábava a postupem času větší a větší výzva, často můžete dát prostor své kreativitě a ani cena hry stanovená na 10 euro není nijak vysoká. Cenovka je přitom přijatelná hlavně s ohledem na fakt, že kompletní průchod vám může klidně zabrat 8 až 10 hodin. A pak je tu fakt, že tvůrci zachází s prvky světa Portalu dost svědomitě. Vše vypadá a zní tak, jak bych od produktu využívajícího danou značku očekával, a využití tematických hratelnostních prvků se povedlo a odlišuje Bridge Constructor Portal od ostatních žánrových kolegů.

Jen škoda, že ty odlišnosti nejsou natolik výrazné, aby dokázaly eliminovat postupný nástup stereotypu, který považuji za největší problém. Právě stereotyp je myslím rozhodující faktor v odpovědi na otázku, jestli má koupě Bridge Constructoru Portal smysl. Veteránům žánru, kteří jím mohou být již trochu přejedení, toho titul moc nenabídne. Jestli se stavěním virtuálních mostů moc zkušeností nemáte, nejspíš se budete bavit mnohem déle, nicméně nástup stereotypu hrozí i v tomto případě, protože ani já nejsem kdovíjaký stavitelský matador. Ve výsledku bych tedy hru nejvíc doporučil fanouškům Portalu. Bridge Constructor nemůže nahradit hypotetický Portal 3. Ani zdaleka. Jde ale o sympatickou, řemeslně zpracovanou logickou jednohubku, která nabízí drobný, avšak věrný a zábavný návrat do světa, v němž Cave Johnson kdysi přednášel o citronech a GLaDOS s oblibou vypouštěla jedovatý plyn. A to je něco, co je s ohledem na přetrvávající neaktivitu samotného studia Valve čím dál vzácnější a záslužnější.

Nejnovější PC hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex UltraGamer 2018.