Crimson Alliance – málo zábavy za spoustu peněz?

Obdařené slečny totiž jen málokdy hledají schopné samce k ukojení svého chtíče, a pokud z vás chtějí náhodou něco vysát, je to povětšinou vaše duše. Jak moc uspokojivé to je sice lze jen těžko soudit, ale vzhledem k tomu, že z vás po aktu zbude jen mrtvolně bledé nic, dá se dost možná hovořit o ultimátním zážitku. A to je svým způsobem i Crimson Alliance, jehož hlavní antihrdinkou je právě jedna taková prsatá štěkna, kterou těžko ulovíte na plakát s jednorožcem, nebo roztomilé štěňátko. Naopak vás čeká cesta lemovaná stovkami mrtvých nepřátel a hlavně slibující hodiny a hodiny kvalitní zábavy. Dokonce i s přáteli.

Celá hra je totiž koncipována jako týmová záležitost, v níž se můžete ke slávě prosekat následováni až třemi dalšími lidmi. A je přitom zcela na vás, jak se do Crimson Alliance pustíte. I když titul nabízí několik klasických tříd – válečník pro boj zblízka, čaroděj pro boj zdálky a univerzální assassin – v podstatě se všemi si užijete stejně zábavy. Jen s některými víc než s jinými. Zatímco každá postava v sólo hře nabízí stejně uspokojivý zážitek, při spojení všech charakterů už to není žádná velká výhra. Zatímco mág a válečník jsou podařená dvojka, na níž si jen tak někdo nepřijde, přihození assassina do sestavy dokáže solidně zamíchat s kartami.

Týmová sestava dokáže solidně zamíchat kartami. Pokud máte v týmu assassinku, její poskakování po celé mapě je matoucí a iritující. Často se tak stává terčem útoku vašeho i vybuchujících barelů.

Její schopnosti jsou totiž týmově řečeno k ničemu a její poskakování po celé mapě je matoucí a iritující. Často se tak stává terčem útoku vašeho i vybuchujících barelů. Pokud tedy dáte dohromady tým více lidí, pravděpodobně bych doporučil zaměřit se na ostatní classy a přetrpět víc než jednoho válečníka, potažmo kouzelníka. Hra je sice navzdory zvýšené obtížnosti stejně poněkud snadná (ačkoliv čas od času dokáže pěkně potrápit), ale pořád je to lepší alternativa než umírat kvůli assassince, která se po mapě pohybuje jak veverka na speedu. A to bohužel nepřeháním.

Každá jedna postava má nicméně svůj vlastní „vývojový strom“ a ultimátní schopnost takže minimálně v singleplayerové kampani nemůžu jinak než doporučit otestování každého povolání, byť jen na chvíli. Problém nicméně je, že ne každému se do toho asi bude chtít. Crimson Alliance má totiž jasně definované, předem vytvořené dungeony (ne jako Diablo, nebo Torchlight, kde se generovaly náhodně) a procházení těch jistých míst třikrát po sobě není bůh ví jak lákavá představa. Jedinou výjimku by tak snad mohla tvořit situace, v níž byste s prvním charakterem profrčeli gamesou čistě jen v rámci příběhu, s druhým otestovali taktičtější přístup a se třetím se zaměřili na hledání všech skrytých místností a artefaktů. I tak ale žádná sláva.

Každá postava má svůj „vývojový strom“ a ultimátní schopnost. Škoda, že se dungeony negenerují náhodně, jsou předem vytvořené a nemění se.

A nepomůžou ani herní předměty. Těch je sice ve hře docela dost, ale bohužel ty co najdete během hraní, se nedají srovnávat s těmi, které je možné koupit. Abyste to totiž pochopili, jakmile gamesu zaplatíte a stáhnete, zjistíte, že je to vlastně tak trochu neúplný produkt. Ano, můžete hrát vesměs bez jakýchkoliv omezení, leč při výběru postav vás bude titul neustále bombardovat zprávami o tom, že jestli si chcete hraní skutečně užít, vážně, ale vážně byste si pro vámi zvolené povolání měli koupit speciální balíček (cena se většinou pohybuje kolem osmi set MS bodů), teprve díky němu si titul budete moci náležitě vychutnat. Nepříjemné, otravné a tak trochu nefér.

Jinak ale lze Crimson Alliance jen těžko něco vyčítat. Ano, příběh je tuctový, ale to je dnes skoro každá fantasy záležitost. Audiovizuální zpracování je naproti tomu na arkádu sympaticky povedené a některé melodické linky se dokáží zavrtat pěkně hluboko pod kůži. Stejně tak speciální efekty a částečně zničitelné prostředí. Pravda, spousta věcí může frustrovat, třeba neustále nízký počet bodů (ty dostáváte na konci každého levelu v závislosti na tom jak rychle a kudy jste dungeon prošli, kolikrát jste umřeli, kolik potvor jste zamordovali a podobně), který však svým způsobem nutí k znovuhrání. Tedy pokud patříte mezi šílence, kteří si musí neustále něco dokazovat skrze úspěchy ve hře následně prezentované na sociálních sítích.

Hra působí jako neúplný produkt. Pokud si chcete hraní opravdu užít, doporučuje Microsoft pro zvolené povolání zakoupit speciální balíček za 800 MS bodů.

Pokud tedy hledáte něco příběhově orientovaného, nikterak složitého u čeho by se zabavilo víc lidí, nelze Crimson Alliance nedoporučit. Dvojnásob, když hra podporuje offline i online co-op a dokonce kombinaci obojího zmíněného (to se v dnešních titulech objevuje až trestuhodně málo). Ne úplně dokonalý soubojový systém a relativně repetitivní dungeony jsou totiž pouze malou šmouhou na jinak dokonale čistých, alabastrově bílých dmoucích se prsou přehlížených fantasy hříček, které netouží po ničem jiném, než aby alespoň občas někdo lascivně písknul taky jejich směrem.