Pronikli jsme do světa čerstvě vydané alpha verze samostatného DayZ titulu, abychom omrkli, co všechno teď hra nabízí, na co si dát a pozor a jak umřít na sto způsobů.
Toho dne jsem se zrovna procházel ulicemi Zelenogorsku. Na sobě jsem měl červenou bundu, motorkářkou helmu a čisté spodky, v rukou nabroušenou hasičkou sekeru, v batohu trochu jídla a pití. Po chvíli prohledávání vybílených bytů jsem vstoupil na menší dvorek, kde zrovna klečel cizí přeživší. Vypadal prakticky stejně jako hráč, kterého jsem potkal v nedalekém kravíně a se kterým jsem prohodil pár slov. Proto jsem se vydal za ním s vidinou spojení sil. Že je něco špatně, jsem si uvědomil až v okamžiku, kdy ten hráč zvedal pušku a začal na mě mířit. Jenomže na reakci už bylo pozdě. Ozvalo se pár výstřelů, moje postava mě ještě stihla informovat, že má oblečení nasáklé krví a pak už jsem jen zíral na všeříkající nápis "You are dead".
Silnější přežívá
Úvodní historkou, kterou jsem skutečně zažil, jsem chtěl říct jedno. Ve světě DayZ se s vámi nikdo nemaže a zažít můžete cokoliv. Zrada, beznaděj, překvapení, vše je tady na denním pořádku, stejně jako smrt, mající za následek absolutní ztrátu vašeho postupu. Můžete se sebevíc snažit, být sebevíc opatrní, a stejně stačí být ve špatnou dobu na špatném místě a v hledáčku špatného hráče a je po vás, přičemž musíte začít zase od nuly. Můžete si stokrát říkat, že zombie nejsou hrozba, že je prostě pořádně majznete sekerou po hlavě, a stejně stačí trocha nepozornosti mající za následek krvácení, což se vaší postavě může stát osudným.
Nikdy prostě nevíte, na co narazíte a co se vám může stát, a právě v tom tkví největší kouzlo DayZ. Není to jen survival, kdy musíte běhat od domu k domu a od vesnice k vesnici a hledat zásoby, je to hlavně platforma pro prakticky neomezenou škálu jedinečných zážitků, kdy není nic nalajnované a naskriptované, kdy není kromě smrti nic definitivní a kdy vše záleží hlavně na povaze hráčů a štěstí či smůle. Tohle všechno jste museli akceptovat při hraní původního modu pro Armu 2 a musíte to akceptovat i zde, protože v samostatném titulu se pravidla světa nemění, někdy jsou dokonce tvrdší, minimálně pokud jde o cizí hráče. Na jednoho slušného přeživšího v tuto chvíli připadne asi pět zmetků, kteří vás nehledě na chování a výbavu s radostí oddělají. Musíte zkrátka počítat s tím, že nikdy dopředu nevíte, co se stane a tak vás může DayZ stejnou měrou potěšit, ale i pořádně namíchnout. Na druhou stranu si ale můžete dělat doslova co chcete.
Pravidla DayZ světa se ve standalone titulu nemění, pořád můžete zažít prakticky cokoliv
Černarus ještě nikdy nebyla hezčím místem
Ale dost už o vidině všech možných zážitků, koneckonců tady nemá cenu cokoliv zvlášť zdůrazňovat, protože každý z vás stejně pravděpodobně zažije něco jiného než já. A navíc si jsem jistý, že vás zajímají hlavně novinky, které v tuto chvíli standalone DayZ nabízí. Začal bych rozšířenou mapou Černarusi. Na první pohled se nic nezměnilo, pořád je to ta postsovětská země okořeněná trochou české atmosféry a topografickými údaji Ústeckého kraje, kterou známe z Army 2. Spousta lesů, pole, louky, vesničky i větší města, vše je pořád na svém místě, ale zároveň je tu i pár změn.
Nad hlavním městem Černogorsk září obří sídliště plné paneláků, kousek dál můžete narazit na působivou bažinatou oblast, támhle za kopcem je úplně nové město Novoselky, Zelenogorsk obsahuje několik větších domů, a ještě k tomu díky skvěle zpracovaným texturám působí celá země mnohem víc bezútěšně a zároveň víc uvěřitelně než v Armě 2. Za změny v Černarusi tedy musím vývojáře pochválit a pokud jste si původní zemi oblíbili, tady jí budete milovat.
Přístřeší i zdroj zásob
Snad největší změnou jsou ale propracované interiéry. Naprostá většina budov je nyní otevřená a tak se hledání nezbytných zásob neomezuje jen na garáže, hangáry nebo továrny jako v modu, ale i na klasické domky a chatky, které opravdu působí dojmem, že tady dřív někdo mohl žít. Narazit přitom můžete na celou řadu různých předmětů, od zbraní a munice přes knihy (včetně Bílé Nemoci od Karla Čapka), čerstvé i shnilé jídlo a medikamenty až po batohy a různé typy oblečení, se kterým si můžete vaši postavu přizpůsobit k obrazu svému. Všechny předměty se přitom mohou časem opotřebovat, oblečení může promoknout, jinak řečeno, nejde jen o kosmetickou záležitost.
Za zmínku stojí i dobře vyřešený inventář, v němž máte ideální přehled o všech vašich zásobách. Můžete zde pohodlně přesouvat předměty z kapes do batohu (pokud nějaký máte), není problém ani jeho prostřednictvím zkusit trochu craftingu a samozřejmě zde probíhá i samotná interakce s předměty. Pro příklad, z kusu suchého oblečení lze udělat pár obvazů a pokud máte otvírák nebo sekeru, můžete s jejich pomocí otevírat konzervované potraviny (se sekerou ale bacha, vždy kvůli ní trochu jídla ztratíte, takže doporučuju najít otvírák). A pokud potřebujete k nějakým předmětům rychlý přístup, máte k dispozici několik slotů, kam lze jakoukoliv věc přesunout a stiskem patřičné klávesy použít. Celý systém inventáře je tedy dost praktický, určitě víc než inventář v Armě 2.
Změnou prošel i systém potřeb vaší postavy. Na pravé straně obrazovky už nevidíte žádné ukazatele, místo toho vás postava sama informuje, že je hladová, že má vážně žízeň, že je nemocná nebo že cítí na oblečení krev. Míru potřeb můžete sledovat tak maximálně v inventáři. Pokud jsou tabulky s texty hungry, sick nebo thirsty, jež vidíte u náhledu postavy, žluté, je to ještě v pořádku. Jakmile jsou do oranžova, už byste s tím mohli něco dělat, a jakmile zčervenají, máte seriózní problém. Dobrá zpráva však je, že např. žízeň už můžete řešit vícero způsoby. Pokud za žádnou cenu nemůžete najít láhev s vodou nebo citronovou, malinovou a kolalokovou limonádu Žlutá žgrynda, stačí najít pumpu, z níž se taktéž můžete napít. Stejně jako z rybníka, kde ale hrozí riziko vypití špinavé vody.
Zatím jen pro odvážlivce
Pokud se vám nad výše zmíněnými novinkami sbíhají sliny a uvažujete nad koupí, mějte na paměti, že jde v tuto chvíli vážně o alpha verzi. Hra je sice hratelná, ale obsahuje velké množství chyb. V inventáři narazíte na chyby, při sbírání předmětů narazíte na chyby, při boji narazíte na chyby (hlavně se připravte na to, že zombie běhají i skrz ploty a zdi), zkrátka a dobře, chyb je tu dost. Pokud čekáte plynulý a ničím nerušený zážitek, s koupí určitě počkejte. Všechna ta varování na Steam stránce hry nejsou jenom pro srandu, zatím se DayZ hodí hlavně pro absolutní nadšence a hráče, kteří chtějí pomoci s vývojem. Ne že by ty bugy byl fatální, osobně jsem zatím dokázal hrát bez větších potíží, ale nepřipravené hráče mohou leckdy zaskočit.
Pokud se vám nad výše zmíněnými novinkami sbíhají sliny a uvažujete nad koupí, pamatujte, že jde v tuto chvíli vážně o alpha verzi s řadou chyb a problémů.
Bugy navíc nejsou jediný problém, velkou překážkou může být i optimalizace, která je zatím zjevně nedotčená. Moje PC skrývá procesor Intel Core i5 s frekvencí 3,1 GHz, grafiku Nvidia GeForce GTX 660 a 8 GB RAM, přičemž mám při normálním nastavení kvality terénu a vysokému nastavení mraků a stínů většinou něco mezi 35 - 40 FPS, ve velkých městech jsem dokonce zažíval poklesy až na nějakých 21 FPS. Co teprve kdybych zkusil nastavit na vysokou úroveň úplně všechno. Optimalizace je teda zatím velká neznámá a nikdo vám nezaručí, že i se sebelepším hardwarem hra pojede plynule (tím ale nechci říct, že je můj hardware něco nového).
Znova říkám, všechna ta varování o stavu hry nejsou jen voláním do větru. Pokud hru teď koupíte, nemůžete čekat, že vám vše poběží jako na drátkách a v případě nespokojenosti můžete nadávat jen sami sobě. Já vás varoval, vývojáři vás varovali. Na druhou stranu, i v pouhém alpha stavu nabízí DayZ řadu unikátních herních prvků a parádní rozšíření konceptu původního modu pomocí vylepšené mapy Černarusi, propracovaných interiérů či pořádného inventáře a rozličných předmětů. A na opravách všech chyb se očividně usilovně pracuje, což byl i důvod, proč zatím nechci níže do sekce "bojíme se" psát něco o chybách.
DayZ má být v alpha fázi zhruba rok, což dává tušit, že tu nikdo bugy nebere na lehkou váhu a finální hra by se od nich mohla oprostit. Již v alphě je každopádně hra velmi slibná a pokud Dean Hall a kluci a holky z Bohemia Interactive neusnou na vavřínech, mohl by se z hotového produktu stát originální a neskutečně variabilní simulátor apokalypsy a skvělý generátor neomezených zážitků. A teď mě omluvte, čeká mě další výlet do Černarusi, hledání zásob a řádně hlasité zúčtování se všemi, kteří si dovolili po mě střílet. Bylo jich totiž docela dost.
