Destiny: The Taken King DLC – do třetice to nejlepší?

Stánek Activison Blizzard byl impozantní. Vlastně to nebyl stánek, ani to nebyl stan. Byl to dům. Jídelna, obrovské prostranství s posezením a dokonce vlastní obchod. Po obvodu se pak otevíraly a zavíraly dveře, ze kterých vystupovali a zase nastupovali zpocení novináři. Tím narážím na vysoké teploty, které byly společným jmenovatelem celý výstavy, rozhodně nenaznačuji, že by novináři prováděli něco zakázaného. Poté co si vyhazovač zkontroloval, že mám oprávnění vstoupit do jejich domu, jsem byl pozván na pár slov od vývojářů a především na premiéru nového traileru k připravovanému DLC The Taken King, které bylo uveřejněno o pár dní později. V prostředí temné kukaně vybavené příjemnými sedačkami, obrovskou televizí a prostorového zvuku vyzněl trailer opravdu epicky.

Pak už ale rychle do vedlejší místnosti, kde jsem si mohl vyzkoušet jednu misi z připravovaného DLC. Po stolech se válely molitanové engramy (jak zelené, tak i modré a samozřejmé i legendární fialové, na zlaté epické nedošlo) a já jsem jen velmi obtížně přemáhal chuť jeden z nich nenápadně schovat do tašky a posléze ho darovat do soutěže, kam jsme konec konců věnovali prakticky vše, co jsme dostali. Zastavila mě až myšlenka na to, že nechci dělat ostudu svým krajanům a především to, že ke mně přistoupil jeden z vývojářů (ano, nešlo o zaměstnance PR nebo marketingu), přičemž jsme prohodili pár slov. Diskusi jsme řádně zkrátili díky tomu, že mám v Destiny odehráno téměř 200 hodin a odpadlo tak vysvětlování „co a jak".

Malá jednohubka z velkého menu

V rámci hratelné ukázky jsem si mohl vyzkoušet první misi z DLC The Taken King, která se odehrává na cabalské základně, jenž se rozkládá na měsíci Phobos. Už začátek mise, kdy jsem se pouze přibližoval k základně, byl na poměry Destiny hodně netradiční. Více než doposud se hrálo na vizuální efekty a scriptované události. Tam něco vybuchlo a zabilo pár nepřátel, tu se připlazil polomrtvý cabalský bojovník, aby před mým zrakem naposledy vydechnul. Vše připomínalo koridorovité akční hry, které jsou prošpikovány nascriptovanými událostmi, přesto jsem ale neprocházel žádnou úzkou soutěskou, ale vcelku otevřeným prostranstvím, což dávalo celému zážitku zcela jiný rozměr. Misí mě pomocí rádia provázely dvě osobnosti známé z původní hry a prvního DLC - komandér Zavala a Eris Morin.

Příběh The Taken King navazuje na předchozí přídavky, vysvětluje některé spojitosti a odpovídá i na pár nezodpovězených otázek. Především ale představuje následky toho, co jsme v předchozím DLC jako hráč vyvedli. Zabitím Croty, který byl hlavním bossem raidu, jste rozzlobily jeho otce, samotného boha Oryxe - krále rasy Hive. Doposud tak jde o nejsilnějšího a nejobávanějšího protivníka celé hry, o kterém se sice hovořilo už v původní hře, ovšem vždy v kontextu jeho neporazitelnosti a božské síly. Oryx tak přicestoval do naší slunečné soustavy spolu se svou obrovskou vesmírnou lodí Dreadnaught, která je impozantní už jen svou neuvěřitelnou rozlohou. Pomocí své temné síly přeměnil příslušníky ostatních ras na svou armádu takzvaných The Taken vojáků. Takže ano, vývojáři recyklují již známé nepřátele, avšak z toho co jsem hrál, musím říct, že opravdu skvěle. Vše začíná u samotného vzezření, které rozhodně budí strach, schopnosti jednotlivých nepřátel však také dostaly nový rozměr. Takový cabalský Pharalax ze svého štítu vystřeluje ničivé projektily a v případě, že se k němu přiblížíte, smete vás ze štítu vystřelená tlaková vlna. Vizuálně velmi povedené jsou také animace po zabití, kdy se tělo s pěkným efektem vypaří/shoří.

„Destiny je v současnosti nejgeniálnější FPS, co se týče dokonalosti zbraní a zábavy spojené se střelbou samotnou.“

Právě Oryx se semnou v začátku mise spojil pomocí jakési holografické projekce, aby mi hřmotným hlasem oznámil, že mě má v hledáčku. Na to se samozřejmě objevila jeho armáda a šlo do tuhého. Boj samotný se logicky nikterak nemění, vyzkoušel jsem si alespoň nové zbraně, kterých by mělo být v DLC více, jenž ve všech předchozích přídavcích dohromady. Opět mě potěšila především široká variabilita jednotlivých zbraní, kterou neurčuje pouze druh zbraně, ale také její další vlastnosti. Skvěle působí i design, který je úzce spjat s funkčností a mohou pouze potvrdit to, že Destiny je v současnosti nejgeniálnější FPS, co se týče dokonalosti zbraní a zábavy spojené se střelbou samotnou. Jistě se najde mnoho hráčů, kteří nebudou souhlasit, ale za celý svůj život jsem nenarazil na hru, která by vás neustále nutila měnit zbraně a rvát si vlasy kvůli tomu, že nemůžete tím v inventáři všechny.

Pánové Sunbreaker, Stormcaller a Nightstaler

Po poražení protivníků mě čekal únik z bortící se základny, která byla samozřejmě ztížena vlnami nepřátel. V této fázi se mi dobila hlavní super schopnost, a protože jsem hrál za warlocka, mohl jsem si konečně vyzkoušet novinku v podobě specializace s arc poškozením Stormcaller. Při aktivování super schopnosti postava mocně bouchne do země, čímž vyvolá tlakovou vlnu. Nabití elektrickou energií pak bruslíte po povrchu a z rukou střílíte mocné výboje. Srovnat s ostatními super schopnostmi lze stěží, což je dobře, protože opět přináší do hry inovaci a rozšiřuje variabilitu. Využil jsem možnosti projít si misi znovu a tentokrát jsem si vybral titána, kterému naopak doposud chyběla třída ovládající solar demage. Třída nese název Sunbreaker a co do vizuálního zážitku je rozhodně nejúžasnější. Žhnoucím kladivem můžete ničit nepřátele nablízko s podobnou bravurou jako Kratos a nebo ohněm nabitým kladivem po nepříteli rovnou hodit. Třetím do party je samozřejmě hunter, který doposud neovládal specializaci s void poškozením. Ta se jmenuje Nightstaler a umožňuje vám pomocí magického luku pálit po nepříteli mocné šípy nebo vytvořit na zemi vír, který bude ke svému středu stahovat okolní nepřátele a pomalu je zabíjet. Těším se především na to, jak právě tato funkce bude využívána v multiplayeru. Zachytit a zpomalit několik hráčů najednou zní rozhodně jako velká taktická výhoda.

„The Taken King toho však slibuje daleko více a stejně jako předchozí přídavky do značné míry překopává samotné základy.“

Přestože samotná mise bude ve výsledku daleko delší, její ukázka pro mne skončila únikem ze základny, která byla zakončena panoramatickým výhledem na zbytek monumentální základny rasy Cabal. Už předchozí DLC ukázala, že vývojáři si jsou vědomi toho, že umí vykouzlit překrásné scenérie a toho se hodlají držet i nadále. Sledovat noční oblohu na měsíci je naprosto kouzelný zážitek i téměř po roce hraní. The Taken King toho však slibuje daleko více a stejně jako předchozí přídavky do značné míry překopává samotné základy. Tím největším zásahem je změna systému levelování postavy, který přechází na klasický a léty osvědčený model získávání zkušeností za všechno co děláte, které posléze navyšují váš level. Light úroveň i nadále zůstává - bude množinou úrovní vašich zbraní a brnění a bude tak udávat především výdrž vaší postavy a samozřejmě i úroveň možného poškození. Jak to ve výsledku dopadne, teprve uvidíme, jisté už však je, že Bungie je pod drobnohledem hráčů velmi dlouho a mnoho z nich nechce překousnout vysokou cenovku DLC The Taken King.

Přečtěte si další články z Gamescomu 2015.

Výpravu na Gamescom sponzoroval náš obchod GameExpres.cz.