Nekonečné letní prázdniny roztomilých školaček.
Je to už hodně dlouho, co se mi naposledy podařilo rozehrát hru, o které jsem dopředu nevěděl doslova ani jedinou větu. Když nám ale v redakčním emailu přistál kód na novinářský preview build JRPG Blue Reflection: Second Light, zlákaly mne doprovodné obrázky. Na těch bylo vidět roztomilé školačky, jak si spolu užívají na konci léta poslední dny prázdnin překvapivě v opuštěné škole a jejím okolí. Teprve po dohrání jsem dodatečně nastudoval, že se jedná o hru navazující na předchozí tituly i anime, nicméně navazující velmi volně, takže se nemusíte ničeho bát, pokud s touto značkou začnete právě tady. Tvůrci nicméně mají na svědomí také mnohem známější sérii Atelier, takže fanoušci jistě budou vědět.
Oproti klasickým JRPG titulům působí hra na první pohled poněkud "jemněji", pomaleji a vyloženě z ní sálá melancholická atmosféra konce léta, kdy je sice ještě krásně, ale už není vedro a je zřejmé, že se věci chýlí ke svému konci. Těžko to přesně popsat slovy, ale hra je těmito pocity opravdu nabitá, od nasvícení přes hudbu až po dialogy. Ty si mimochodem užijete jen v japonštině, ostatní jazyky jsou k dispozici jen formou titulků (čeština samozřejmě chybí). Dabing přitom podtrhuje dobrotivou a nevinnou povahu všech hrdinek, které nehledají nic jiného než vzájemné přátelství a dobré jídlo. S příchodem té nejnovější z nich ale začnou seriózněji řešit také otázku, kde to vlastně jsou a co se to s nimi děje.
Dabing podtrhuje dobrotivou a nevinnou povahu všech hrdinek.
Tohle totiž není normální škola. Je to škola na ostrově uprostřed nekonečné vodní plochy. Co víc, žádná z původní trojice dívek si nepamatuje, jak se sem dostala - ani nic dalšího o své minulosti nebo třeba rodině. Postupně si na tento stav ale tak nějak zvykly. Jenže pak se mezi nimi objeví nová spolužačka jménem Ao. A kvůli jejímu návratu k rodičům do "skutečného světa" se dívky rozhodnou začít vážněji prozkoumávat okolí školy. Těsně poté se objeví první tajemná lokace, propojená se školou záhadným molem. Tam dívky narazí na démony a zjistí, jak fungují jejich kouzelné prsteny, o jejichž původu také nemají tušení. Záhadný kontakt v chatovacím programu na jejich mobilech ale nabízí rady, jak prsteny používat v boji.
Zní to všechno jako jedna velká halucinace a přesně tak to vnímají i samotné dívky: jako sen, který je opravdu podivný a trvá nějak dlouho. Přesto si ale mezi jednotlivými výpravami do okolí školy najdou čas na to, aby společně vařily, povídaly si před spaním i při západu slunce na molu a celkově pracovaly na svém přátelství. Hra je mimořádně pozitivní a roztomilá, až si nejsem jistý, zda je více cílena na mužské hráče coby "waifu simulátor" nebo na ženské hráčky coby "simulátor kamarádek snů". Když nad tím tak přemýšlím, vlastně může obě role plnit stejně dobře. Každopádně si mne mírumilovná atmosféra hry a dětsky nevinné rozpravy školaček snadno získaly, protože po všech těch dramatech o Yakuze nebo zkáze Tokia či rovnou celé planety je to velmi příjemné odreagování.
Samozřejmě se klidně může ukázat, že první hodiny hry klamou tělem. Nebyla by to první taková hra, která se po sladkých prvních hodinách později zvrhne v brutální psychologický teror. Ostatně rating hry upozorňuje na násilí a sex. Jenže zároveň doporučuje věk hráčů od 12 let, takže to zřejmě nebude zas tak žhavé. Jádro hry je sociální simulátor, kde pracujete na vztazích se svými spolužačkami (asi není velký spoiler, že postupně jich ještě několik přibude). Ve výpravách do okolí školy si ale užijete tahový soubojový systém, ve kterém se průběžně nabíjejí tahy jednotlivých postav a čím déle boj trvá, tím více toto nabíjení zrychluje a boj tak eskaluje do divoké exploze útoků a protiútoků. Je to zajímavý systém, který nejspíš uspokojí příznivce tahových i realtime soubojů. Navíc je ve hře ale i stealth vrstva, díky které se můžete protivníkům na bojišti účinně vyhnout.
Hra Blue Reflection: Second Light vyjde pro PC (Steam), PS4 a Switch 9. listopadu.
