Víme, že vypadá nádherně... ale jak se hraje?
Odpustím si dlouhé úvody, Kena je podle vašeho hlasování nejočekávanější hrou měsíce, takže nemá cenu nějak zvlášť tento kousek od 14-členného amerického studia Ember Lab představovat. Viděli jsme dostatek ukázek na to, abychom chápali, že hra vypadá až nepravděpodobně nádherně, ať už po stránce grafiky, animace nebo celkové přívětivé oduševnělosti. Jelikož ale před vydáním hry nevyšla ani jediná recenze, všichni jsme se začali tak trochu bát, jestli není něco špatně a ještě víc jsme chtěli vědět, jak je na tom hra s tím nejdůležitějším: hratelností. Nuže, kód na recenzi sice dorazil opravdu docela pozdě, ale přináším po pár hodinách se hrou dobrou zprávu: hraje se to stejně dobře, jak to vypadá.
Od první minuty hra působí naprosto uhlazeným dojmem a servíruje svoji mimořádnou výpravu s přesvědčivostí, za kterou by se nemuselo stydět žádné z největších herních studií. Docela by mne zajímalo, do jaké míry se do vývoje zapojila samotná Sony, protože když si vzpomenete na marketingové řeči zhruba rok zpátky o tom, jak úžasné jsou adaptivní spouště pro pocit střelby z luku, zdá se, že mluvili právě o této hře. Integrace haptické odezvy, ozvučení ovladače a adaptivních spouští je zde na špičkové úrovni. Stejně tak hra dokonale využívá SSD disku PS5 konzole a nabízí nejrychlejší ruční ukládání pozice, co jsem kdy viděl (není tam ani milisekunda prodleva, prostě to zmáčknete a je to uložené). Bleskově rychlé je také nahrávání pozice nebo rychlé cestování (fast travel).
Kena je, po svém otci, průvodcem duší. Pomáhá především najít klid duším, které se místo návratu do věčného koloběhu života a smrti zasekly na jednom místě a stávají se čím dál ztracenější, zoufalejší a nebezpečnější. Pro související magii je Kena vybavena kouzelnou holí po otci, ale tajemná energie se zdá korzovat také jejím tělem, přičemž se Kena snaží před ostatními schovat svoji ruku, zvrásčenou a protkanou onou energií. Na začátku hry narazí na duše obyvatel vesnice, kteří se trápí zaseklí na jednom místě už opravdu hodně dlouho - a ukázat jim cestu do dalšího života nebude jednoduchý boj. Kromě všudypřítomných roztomilých "Rot" potvůrek v tom Keně budou pomáhat ti obyvatelé vesnice, kteří jsou v pořádku - od dvojice rozverných sourozenců přes duchovního učitele až po trénovaného lovce.
Byl jsem upřímně překvapený, jak velkou porci hry zabírá boj. Zároveň bych se ho díky kombinacím rychlých útoků, silných útoků, speciálních komb, aktivního krytí i protiúderu nebál přirovnat k tradičním akčním adventurám typu Assassin´s Creed: Valhalla (nebo možná trefněji k Immortals: Fenyx Rising). Za nasbírané suroviny si navíc budete postupně odemykat nové schopnosti a komba. Samozřejmě ale nečekejte žádnou obrovskou výzvu - přinejmenším na nižší obtížnosti vám jde hra všemožně na ruku, od menší odolnosti nepřátel až po snadnější proces uzdravování. Po fajnšmekry je ale ve hře uzamčená čtvrtá obtížnost, která se tváří jako podstatně vyšší výzva.
To hlavní je, že boje jsou přehledné díky dobré práci kamery i čitelným animacím postav, nepřátelé alespoň zpočátku relativně pestří (bossové mají extra triky v rukávu) a dobře se to celé ovládá, byť jsem se musel trošku aklimatizovat na určitý styl animací a pohybu Keny, který je možná kvůli vizuální stylizaci i snadnější přehlednosti o malý fous pomalejší, než by se mi ideálně líbilo. Do bojů musíte kromě vlastního těla a zbraní zapojovat také hejno vašich "Rotů", kteří vám po nasměrování a stisknutí správného kontextového tlačítka budou nosit uzdravení, bourat klíčové konstrukce nepřátel a nebo se dokonce promění v unikátně ovládanou "vlnu", kterou pak můžete řízeně a ručně páčkami pořádně zamést celé bojiště.
Z herní mapy a herních menu je patrné, že máme co do činění s jedním propojeným světem, který sice není vyloženě otevřený, ale ani to nejsou úplně lineární koridory. Kromě běhání si užijete také pořádnou porci skákání a šplhání, za které by se nemusel stydět ani Nathan Drake. Navíc je všude poschováváno plno skrytých "Rot" potvůrek do vaší party, které musíte najít a rekrutovat, stejně jako další bonusové předměty, kostýmy (ehm, čepice) a meditační svatyně pro zvýšení vašeho celkového zdraví. Režim výkonu se zdá držet plynulost spolehlivých 60 snímků za vteřinu. Těžko říct po prvních zhruba třech hodinách hraní, jak dlouhá hra bude, ale pokud byste chtěli najít úplně všechno (mapa vám pomáhá počítadly pro jednotlivé regiony), tak se samozřejmě po cestě zdržíte. O nějaké to zdržení se postarají také neskutečně nádherné výhledy do krajiny, neodolatelné "idle" animace postaviček a samozřejmě: foto režim.
Každopádně jsem velmi rád, že ty největší obavy se nenaplnily: hra je technicky v perfektním stavu a hratelnost je příjemně zábavná, s extra porcí akce. Atmosféru dokresluje zdařilý anglický dabing a velmi stylová hudba, která sice není tak energická ani velkolepá jako u dvojice Ori her (které mi jinak Kena velmi připomíná svojí atmosférou), ale zato obsahuje svérázné nástroje i vokály, díky kterým je citelně originální a svoje. Ačkoliv samozřejmě netuším, zda hra neupadne do nějakého stereotypu, nebude mít nějaké extra problémy na PC nebo nějakým nedobrým způsobem neselže její zajímavě rozjetý příběh, mám takové tušení, že vývojáři ze studia Ember Lab se díky této své prvotině velmi rychle stanou jednou z nejžádanějších a také možná nejrespektovanějších entit na vývojářské indie scéně.
