S odstupem hodnotíme, je-li crowdfunding budoucnost herního průmysl. Nacházíme se ve slepém rameni a zůstaneme navždy odkázání zvůli velkých konglomerací nebo je ve vzduchu závan revoluce?
Na počátku února zaplavila herní svět vlna nefalšované revoluční nálady. Studio Double Fine, dlouhodobě znechucené nechutí distributorů financovat jejich úletové tituly, totiž uspělo na webu Kickstarter se svou výzvou získat peníze od svých fanoušků.
Zvláště díky souhře okolností s uveřejněním schválení dohody ACTA a následujícímu úspěšnému odporu se tak objevily názory, že budoucnost je tady! Budoucnost, v níž se hry zaplatí předem těmi, kdo o ně stojí, a pak se budou jako pravda a láska šířit internetem…
S několikatýdenním odstupem hodnotíme, jak se vlastně nezávislá scéna Kickstarter využívá, a dočkáme-li se jednou podobného financování i ze strany Activisionu či Electronic Arts.
Vše, co jste chtěli vědět o Kickstarteru, ale bylo vám to šumák Web Kickstarter funguje od roku 2008. Od té doby hostoval zhruba 15 000 projektů, a to nejen hry, ale také kutilské inovace jako 3D tiskárnu či komiks Hůlkový řád. Nenovější pikanterií je možnost přispět partě nadšenců na tréninkový simulátor stíhačky Viper ze seriálu Battlestar Galactica. Pouhé čtyři z projektů dosáhly hranice více jak jednoho miliónu dolarů (Double Fine a Hůlkový řád jsou dva z nich). Společnost Apple zde rovněž kvalitně přečůrala miliónový únorový projekt na USB připojení k iPhonu (autoři chtěli jenom 75 tisíc dolarů…). Přesto od svého založení Kickstarter vybral více jak 125 miliónů dolarů. Jaká je šance, že se na projekty Kickstarteru vybere dost chechtáků? Zhruba půl na půl - úspěšnost činí 44%. Společnost sídlí na Mahnattanu a v posledních letech roste jako z vody – ty největší úspěchy ale zaznamenala až v únoru právě s Double Fine projektem a od té doby prakticky neslezla ze sajt věnujících se indie videohrám. Miami New Times server označila za "nejlepší nápad na webstránku od té doby, co Al Gore vynalezl internet". |
Kickstarter kam se podíváš
V současné době, tedy skoro dva měsíce po počátku Kickstarter mánie, nastřádalo Double Fine na vývoj hry velkolepých 3,336,371 dolarů. Kdo z vás to má!
Jedná se o událost, jež svého času překvapila celou scénu – WoLf si nad Double Fine Adventure škrábal hlavu před měsícem, kdy zdaleka nebylo jisté, nejde-li jenom o podvod nebo dobrý virál. Již dříve ale zazněly hlasy, že úspěch Tima Schafera může paradoxně ublížit menším projektům, kterým stačí zlomek takové sumy. A není vlastně nakonec problém především v Kickstateru samotném?
Tvrdí to totiž lidé oslovení odborným webem GameIndustry, tedy Paulina Bozek jako ředitelka Inensu, Will Luton jako veterán ze SEGA a kreativní ředitel, a jistý Mark Sorrell. Ne každý je totiž dle nich tak slavný jako Double Fine a charismatický jako Tim Schafer. Reálně proto hrozí, že uživatelé se „přejedí“ mnoha malých projektů a začnou crowdfunding ignorovat.
"Je ale třeba herní průmysl měnit? A má na to Kickstarter vůbec potenciál?"
Podle Pauliny Bozek je úspěch Double Fine Adventure "nostalgie v hodnotě 2,6 milionů dolarů" (dle tehdy vybrané cifry). Takových zdarů jako Tim Schafer se totiž prý mohou dobrat jenom lidé, kteří jsou již celebritami za své dřívější skutky. A pokud jim herní průmysl neprávem nepřeje, šance se násobí.
A ozvali se i tací, především zastánci pirátských stran, že Kickstarter je vlastně počátkem revoluce proti útlaku distributorů. Budoucnost je v této vizi růžovější než panenka Barbie. Je ale třeba herní průmysl měnit? A má na to Kickstarter vůbec potenciál?
Malé velké hry
Za uplynulý měsíc se na Kicstarteru objevila řada malých i velkých titulů. Teprve před pár dny Mendys informoval o úspěšném počátku financování postapokalyptického Wasteland 2 a dnes je z něj další miliónový úspěch (1,4 mega v době psaní tohoto textu). Ovšem co menší a nenápadnější projekty, kvůli nimž původně Kickstarter vlastně vznikal?
S minimálními nároky lze mít i nadále úspěch, jak dokazuje obskurní tower defense hra Doodle Defense, jež požadovala (a získala) pouhých 1500 dolarů. Takový vesmírný simulátor FTL už požadoval 10 000 dolarů, ale získal skoro dvanáctinásobek. A Kickstarter nabízí i další úspěšné okrajové tituly – mechwariorový simulátor Mecha Galaxy (překročil limit, ale chce více) či třeba tuto záležitost o soubojích robotů proti mutantům (vybrána zatím čtvrtina). Fantastické nápady jsou na něm vyvěšeny co pár dnů.
"Ani velkolepěji znějící projekty to nemají tak snadné, ač za nimi stojí slavné jméno."
Rozhodně však neplatí, že zcela všechny nadějně vyhlížející tituly mohou chladit šampaňské. Příkladem budiž plánovaná retro střílečka Infernal Edge 2 od Lazy Brain Games (podobně invenční jméno jistě PR neprospívá), která na Kickstarteru požadovala směšných 5000 dolarů - a v limitu dostala sotva desetinu, načež byla potracena.
Ani velkolepěji znějící projekty to nemají tak snadné, ač za nimi stojí slavné jméno. Christian Allen, spoluautor hitů jako Ghost Recon, chce 200 000 dolarů na ultramegahardcore taktickou střílečku a také on prozatím utržil sotva čtvrtinu.
Kickstarter a důvěra Je dobré si též říci, jak je na tom ekonomická stránka v případě méně neúspěchů vývojářů - pokud zklame projekt, na nějž se vybralo dostatečné množství peněz (vývojáře srazí auto nebo se ukáže, že s dolary utekli na Kajmanské ostrovy), nedochází k žádnému vracení příspěvků. Kickstarter sice před zahájením sponzoringu projekty hodnotí, takže nejde jednoduše na web plácnout ilustrace z MS Paint a vybraných pár babek utratit za alkohol. Lidská historie finančních podvodů ale naznačuje, že je jen otázkou času, než někdo provede podobnou filutálii i v tomto prostředí. Kickstarter si rovněž účtuje 5% zisku z úspěšných projektů, stejně jako Amazon za poplatky z bankovnictví, takže Double Fine web zafinancovala skromnými 166 815 dolary. |
Závan změny?
Ač je záměr Kickstarteru sympatický, v jádru nejde o nic jiného než jinak zabalenou předobjednávku (a jako bonus bez zaručené dodávky). I s předobjednávkou totiž hráč platí za hru, jíž ještě nehrál, leč přesto poskytuje vývojářů (resp. distributorům) finance na její vývoj. V Kickstarteru je sice prostředník minimalizován, nikoliv však eliminován.
Řada indie projektů slibuje za příspěvek kopii hry a jiné bonusy, ovšem nikoliv vždy vývojáři slibují také nulovou DRM ochranu (a vynechejme skutečnost, že DRM ochrana padne nejpozději do druhé seance Razoru/Skidrowu).
Princip crowdfundingu přitom již předtím s úspěchem využil jak Minecraft, tak třebas i fenomenální simulace vesmírného programu Kerbal Space Program.
Co tedy s onou utopickou vizí, že revoluce ve financování je na obzoru?
Cena AAA hry
Tim Schafer již prohlásil, že k financování Psychonauts 2, pokračování kultovních Psychonauts, by bylo potřeba vlastnit měšec o hodnotě 20 milionů dolarů. Aby se tak úspěch tří miliónů Double Fine dostal do jisté perspektivy, sáhněme po ceně vývoje současných AAA her.
Takový Modern Warfare 2 přišel na 40 miliónů, dekádu stará Shenmue na 60 miliónů a Grand Theft Auto 4 stál hezky kulatých sto milionů.
Je nasnadě, že řadu z toho tvoří reklama (a řadu ne, čísla jsou mnohdy neúplná či zkreslená), avšak tyto tituly vydělaly často více jak desetinásobek této své ceny. Modern Warfare 3 během svého prvního dne prodal 6,5 milionů kopií a utržil tak 400 milionů dolarů. Novinářskou rétorikou je to pěkných sto dvacet Double Fine Adventur nebo také 3 celé Kickstartery i s historií.
"Videohry dnes jsou a v zahraničí od 80. let byly především masovou zábavou."
Ve srovnání s těmito ciframi je zkrátka Kickstarter stále trpaslíkem. Herní průmysl se dostal na špici (vydělává dvojnásobek Hollywoodu) právě proto, že jde o průmysl. Síla distributorů, kteří vydělávají hodně a mohou tak financovat nové, drahé tituly (a odmění se za to hodně vilami), je zkrátka něco, co se počítá.
Síla Kickstarter proto tkví především pro indie scénu, která bude navždy tím kreativnějším leč chudším příbuzným slavnějších jmen. Kickstarter ji umožňuje lépe získávat prostředky, ale jak bylo doloženo, ani to není samospásné, i když zde přijdete se zajímavým nápadem či relativně slavným jménem.
Evoluce, nikoliv revoluce
Videohry dnes jsou a v zahraničí od 80. let byly především masovou zábavou. Jistě, existuje hrst titulů, které lze považovat za umění, stejně jako jiné, jež lze použít ve škole. Většinu uživatelů ovšem tyto považuje za „nezajímavé“ a po celodenní starosti si raději užije přestřelku v Gears of War nebo fitness v generickém Wii či Kinect titulu.
Kickstarter má potenciál především oslovit ultra hardcore komunitu. Vyžaduje ale od hráčů spoluúčast, na které řada z nich jednoduše nemá zájem a z hlediska přijímatelů masového média ani mít nebude.
Jisté je, že se díky němu dočkáme her, které dnes chybí – komerčně neatraktivní žánry čítají leccos od retro 8-bit videoher po tahové strategie. Ty ovšem na nezávislé scéně vznikaly dávno před úspěchem Tima Schafera, a Kickstarter tak především slibuje jejich autorům, že si ke svému hobby nebudou muset brát námezdní brigády.
A to je fantastická věc, velký herní průmysl to nicméně nezmění. Na to jsou totiž videohry již příliš davovou záležitostí, v níž se vždy najde větší počet zákazníků, kteří chtějí pouhé plug-and-play a menší počet zákazníků, toužících rozebírat narativní nuance konců Mass Effectu 3.
Uhaste molotovy, revoluce se zkrátka odkládá.
