Ve věku nedožitých 31 let naposledy vydechlo milované i nenáviděné studio LucasArts. Skloňme na chvíli hlavy a v pokoře vzpomeňme na jeho bohatý život.
Na svět přišlo coby naivní hošík v květnu roku 1982, kdy se George Lucas po úspěchu Hvězdných válek rozhodnul penetrovat víc než jen filmový průmysl. Výsledkem téhle lásky k interaktivnímu umění a voňavým penízkům byl tvůrčí celek LucasArts, jenž se ve svých začátcích prost jakýchkoliv zkušeností dohodnul na spolupráci se společností Atari, na jejíž herní konzole zpočátku všechny hry vycházely. Mezi první vlaštovky tohoto mezidruhového křížení patřilo Rescue on Fractalus! a Bellblazer, jejichž kopie ovšem začaly kolovat mezi hráči měsíce před oficiálním uvedením na trh.
Studiu bylo jasné, že do budoucna to bude chtít trochu míň šňupání nadrcených midichlorianů a trochu víc práce s komunitou a hlavně s důvěryhodnými lidmi. Jak se ale říká, když nevíš odkud jsi, nemůžeš vědět kam směřuješ. V případě LucasArts to platilo dvojnásob, neboť si George zpočátku nevěděl rady s tím jak svůj výtvor pojmenovat. Chtěl totiž, aby bylo na první pohled jasné, že studio spadá pod jeho firmu Lucasfilm a tak ho v záchvatu kreativity pojmenoval prostě Lucasfilm Games. Že si z něj budou děti ve škole dělat srandu, bylo pyšnému otci jedno.
Chtělo to až světelné meče narvané tak hluboko v zadku, že by je ani Síla nedostala ven, aby si Lucas uvědomil svou chybu a konečně svému potomkovi vtisknul nějakou identitu – zrodilo se LucasArts Entertainment Company. Pod křídla nově vzniklého koncernu navíc spadalo i Industrial Light & Magic a Skywalker Sound a nic tak nebránilo velkému rozletu. Ještě v tomtéž roce dokázalo Lucasovo digitální sémě vyprodukovat legendární titul The Secret of Monkey Island, který na dlouho dobu definoval směřování firmy. Úspěch na sebe logicky nenechal čekat, avšak let ke hvězdám překazila vážná nemoc – sequelitida.
Pouhý rok po vydání prvního dílu spatřil světlo světa Monkey Island 2, rok na to Indiana Jones and the Fate of Atlantis (první návštěva Indyho na herních zařízeních proběhla roku 1989 – Indiana Jones and the Last Crusade: The Graphic Adventure) a v devadesátém třetím Maniac Mansion: Day of the Tentacle. Pokračování Maniac Mansion z roku 1987. Byť povětšinou šlo o kvalitně odvedenou adventurní práci, věhlasu Opičího ostrova v podstatě žádná z dalších her nedosáhla. Co bylo ale nejhorší, jako by Lucas zapomněl na svoje kořeny. S jeho capartem už pomalu flákala puberta a světlo světa stále nespatřila žádná Star Wars gamesa.
Na tu si hráči museli počkat až do roku 1993, ovšem žádné velké halo se nekonalo. Ty tam byly světelné meče, hojně využívaná i zneužívaná Síla a milované postavy z filmů. Prvním pokusem o převedení kultovního univerza na herní přístroje se stala v podstatě série simulátorů X-Wing, která na tom sice kvalitativně byla velmi dobře, ale chybělo jí to něco málo navíc. Přesto dala hra vzniknout velmi úspěšné řadě, jež ale dost možná těžila spíš z toho, že žádný jiný titul ze světa Hvězdných válek prostě nebyl. To ostatně krásně demonstrovalo vydání titulu Rebel Assault na CD-ROM, který se stal nejúspěšnějším v krátké historii společnosti.
Pak už se ale se Star Wars hrami roztrhnul pytel a každé uprdnutí LucasArts vonělo snahou povstalců vymanit se z područí Impéria. V polovině 90. let 20. století tak světlo světa spatřilo Dark Forces, vůbec první first-person střílečka tvůrčího celku, která byla víceméně klasickým klonem Dooma jen v lokacích z předaleké galaxie. O žádný zázrak nešlo, ovšem právě této hře patří obrovský dík. Byla to totiž ona, kdo stál u zrodu Jedi Knight série, do níž spadají mimo jiné veleúspěšné díly Jedi Outcast a Jedi Academy, jež ovšem vyšly až na začátku nového milénia. U recenzentů se sice tehdy obě hry setkaly s nevolí, avšak hráči a fanoušci je milovali.
A stejně nadšeně přijali i pokus o průnik do RPG žánru, se kterým vyrukovalo přizvané studio BioWare. Knights of the Old Republic je do dnešních dnů považováno za jedno z vůbec nejlepších sci-fi RPG a není se čemu divit. Druhý díl vznikající už pod taktovkou Obsidian Entertainment sice takové ovace nesklidil, avšak ne kvůli vývojářům. LucasArts naopak na vývojáře tlačilo, aby hru vydali co možná nejdřív, což ve finále vedlo k tomu, že gamesa šla do prodeje víceméně nedodělaná, plná bugů a s neuspokojivým koncem. Přesto se od roku 2004, kdy se objevila v obchodech, ustavičně volá po pokračování.
Mnohem hůř ovšem dopadlo MMO Star Wars Galaxies. To se sice zpočátku těšilo obrovské popularitě a v krátkém sledu se dočkalo hned několika datadisků. Hráčská základna však postupně ubývala a to především kvůli tomu, že tvůrci sveřepě odmítali dodržovat filmy nastavenou časovou linku a s tím spojené události. Ve hře tak nebyl problém setkávat se s postavami, které by měly být dávno mrtvé, nebo se naopak ještě nenarodily. Nejen to časem vedlo k natolik velkému odlivu, že se firma rozhodla provoz herních serverů ke konci roku 2011 zastavit.
Přečtěte si: Disney zavřelo LucasArts a ruší hry, Star Wars 1313 měl být s Boba Fettem.
První desetiletí nového století jinak ale bylo docela přívětivé. Blázni do akcí dostali Battlefront, Battlefront 2 a Republic Commando; milovníci strategií se mohli těšit z Empire at War a zastánci parodií zase dostali povedené LEGO Star Wars. S každým dalším vydaným titulem se ovšem LucasArts víc a víc podobalo papínkovi. Jinými slovy, vlastní tvůrčí činnost téměř nulová, ale do všeho mělo nutkání kecat. To se na firmě do budoucna neblaze podepsalo a v podstatě to nastartovalo její úpadek, který jen dokonalo vydání dvou dílů third-person akční adventury Force Unleashed, která plně neuspokojila hráče ani kritickou obec.
Tělo LucasArts začalo rychle chátrat a vzato kolem a kolem se není moc čemu divit, že Disney nemělo to srdce sledovat ho na kapačkách a raději ho odpojilo od přístrojů. Ve smrtelných křečích sice kdysi tvůrčí celek ještě vyprodukoval ve spolupráci s Telltale Games Tales of Monkey Island, ale ve chvíli kdy začne v horečkách blouznit a recyklovat sám sebe je třeba zakročit. Pravda, Star Wars 1313 vypadalo po čertech nadějně a možná, že by pro něj ve finále dokázalo získat lék, dřív jak za dva roky by to ale podle mnohých nebylo. Navíc, pokud je hra opravdu tak dobrá jak se tvrdí, nepochybujeme o tom, že si najde distributora.
A to je asi tak vše o co jsme se s vámi dnes chtěli při této smutné příležitosti podělit. Posledním dlouhým pohledem do otevřené rakve se loučíme se spoustou her, na nichž jsme vyrůstali a doufáme, že se LucasArts dostalo na lepší místo. Někam, kde jsou hráči důvěřiví a nekritičtí, kde pro získání financí na vývoj riskantního projektu stačí pustit úvodní znělku Hvězdných válek a kde všichni ví, že Han Solo prostě vystřelil jako první!
