Recenze Armored Core VI: Fires of Rubicon - válečné stroje

FromSoftware má reputaci studia, u kterého pokud se zamilujete do jedné jejich hry, budete chtít automaticky hrát všechny další. Tohle japonské vývojářské studio se v roce 2009 zapsalo do povědomí širší hráčské veřejnosti hrou Demon´s Souls, která položila základy "souls" žánru. Hidetaka Miyazaki a jeho tým od té doby pilovali tento žánr k dokonalosti, což vyvrcholilo loni trhákem jménem Elden Ring, který si odnesl většinu cen za hru roku a prodal přes 20 milionů kusů. Ačkoliv historie tohoto vývojářského studia začala v devadesátých letech fantasy sérií King´s Field, kterou lze považovat za předchůdce souls her, během devadesátých let FromSoftware rozjeli také druhou sérii: propracované akční "simulátory" mechů, kráčejících bojových robotů. Tato série se jmenuje Armored Core a po pěti číslovaných i mnoha "vedlejších" hrách se v roce 2013 odmlčela. Nyní, o dekádu později, se vrací s velmi ambiciózním šestým dílem.

• Platforma: PS5 (recenzovaná verze), PS4, XSX|S, X1, PC
• Datum vydání: 25. 8. 2023
• Výrobce: FromSoftware (Japonsko)
• Žánr: Akční "simulátor" mecha
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ano (PvP až pro 6 hráčů)
• Dat ke stažení: 43 GB
• Herní doba: 50+ hodin
• Cena: 1449 Kč (Steam)

Železná zkáza

Podobně jako v jiných jejich hrách, ani zde nekladou FromSoftware důraz na explicitní lineární příběh, nicméně nabízejí dostatek filmečků i dialogů na to, abyste se do zdejšího herního světa a mezi jeho obyvatele pořádně ponořili. V roli "vylepšeného" lidského pilota bojového robota přistáváte po efektním úvodu na zdevastované planetě Rubicon, kde v minulosti korporace ve velkém těžily unikátní látku Coral, než celou planetu pohltila zničující ohnivá katastrofa vzdáleně připomínající sluneční erupci. V ohořelých ruinách kdysi velkolepé průmyslové zástavby se nyní prohánějí bojové stroje několika různých organizací, které se snaží najít a vytěžit zbytky vzácné suroviny. Do tohoto boje vy vstupujete jako žoldák, kterého si může najmout kterákoliv strana konfliktu. Během postupu hrou ale získáte možnost vybírat si mise i zaměstnavatele, čímž ovlivníte jak obsah misí, tak směrování příběhu a jeden z jeho možných konců. Planeta Rubicon skrývá tajemství o skutečné povaze tajemné místní energie i vší té zkázy a vy dostanete příležitost vybrat si spojence i způsob, jakým to tajemství odhalíte a využijete.

Dalším společným rysem, spojujícím hru s minulými tituly FromSoftware, je důraz na výstavbu prostředí i celkové atmosféry světa, ve kterém se pohybujete. Rubicon působí tak trochu jako evakuovaná oblast po nehodě jaderné elektrárny, protože gigantické tovární komplexy doplňují ohořelá a opuštěná lidská sídliště s "paneláky" pro pracovníky továren, to vše zcela opuštěné a ponechané rozpadu. Téma ohně, doutnajícího v podzemí, bude také povědomé fanouškům série Dark Souls. Zatímco některé herní lokace jsou graficky jednodušší, jiné nabízejí ohromující výhledy na epické horizonty, kde patra továren tvoří "ocelovou oblohu" nad vaší hlavou. Některé herní mapy (tohle není otevřený svět, ale lokace spolu příjemně tematický ladí a navazují) jsou malé a jiné jsou absurdně gigantické, s mnoha patry na výšku. Když už jsme u těch přirovnání, pojďme si definitivně a přehledně říct, jak moc je tedy hra podobná souls titulům:

Podobné souls hrám:

• Propracovaná historie herního světa
• Poschovávaná tajemství v zákoutích lokací
• Ponurá depresivně melancholická atmosféra
• Početné, stylově napsané a kvalitně nadabované dialogy
• Rozhodování mezi pomalým silným tankem a hbitým křehkým útočníkem
• Mimořádně epické souboje s bossy
• Dramatické skoky v obtížnosti
• Důraz na úskoky a protiúdery

Nepodobné souls hrám:

• Sci-fi zasazení (očividně)
• Velký důraz na vertikalitu (můžete létat)
• Struktura samostatných misí, lokací a aktivit
• Možnost během okamžiku zcela změnit svůj build
• Vysoké procento střelných zbraní (a možnost hrát jen s nimi)
• Garáž, nakupování vybavení a estetické úpravy vašeho stroje

Ať se na to dívám jakkoliv, pořád mi přijde, že hra má více společných prvků se souls hrami než těch, které ji od nich zcela odlišují. Proto si myslím, že fanoušci ostatních her FromSoftware by měli Armored Core 6 dát určitě šanci, ačkoliv to není tak docela to samé. Tou jednoznačně nejvýraznější spojnicí je přitom designová filozofie, na které stojí bojový systém a víceméně všechna akce ve hře. FromSoftware očividně nadále pevně věří v radost z překonávání náročných výzev, takže hra neobsahuje nastavitelnou obtížnost: nárazy na jednoho z mnohých bossů mohou být napoprvé naprosto brutální, alespoň než si vyděláte na pořádné vybavení a pořádně se dostanete nejen do ovládání hry, ale také do porozumění jejím mechanikám, jako je například vliv plazmových zbraní na obrněné cíle. Zajímavé je, že ačkoliv jsem napoprvé u některých bossů strávil hodiny frustrace a nadávek, po jejich první porážce už jsem je zabíjel víceméně bez problémů - v tomto ohledu mi hra připomíná nejvíce Sekiro, kde bylo také potřeba bossy prostě pořádně nacvičit.

Pohlcující smyčka

Jak vám fanoušci a znalci Armored Core série potvrdí, jednou z nejlepších vlastností těchto her je jejich herní smyčka. Zatímco souls hry typicky staví na tom, že je jejich svět plynule propojený a vy se tak můžete nechat zcela pohltit jeho nekonečným průzkumem ve stylu "co je za tímhle kopcem a co je v tamté jeskyni", Armored Core hry jdou zcela opačným směrem a veškerý jejich obsah je rozdělen do uzavřených lokací podle jednotlivých příběhových misí nebo aktivit (aktivity jsou například "galdiátorské" zápasy v aréně, odemykající po vašem vítezství build vašeho protivníka pro vaši garáž).

V praxi tak trávíte čas střídavě akcí v jednotlivých misích nebo klidným přebíráním a vylepšováním vašeho vybavení v garáži. Jelikož mise jsou vždy odměněny finanční částkou dle vašeho výkonu a peníze slouží k nakupování dalšího vybavení, je velmi důležité nepodcenit možnost jakoukoliv odehranou misi hrát znovu neomezeně dokolečka - jednak tím můžete zlepšit svůj výkon v ní (fanoušci chtějí mít všechny mise splněné na "S" rank), ale hlavně tím hromadíte prostředky pro nakupování lepších strojů a zbraní. Pokud byste se snažili jen hnát kupředu a odehrát každou příběhovou misi jen jednou, velmi rychle byste narazili na příliš velkou obtížnost, protože si nebudete moci dovolit nakoupit dostatečně silné vybavení.

Správný postup hrou

1. Splňte příběhovou misi
2. Nakupte a nasaďte nové vybavení v garáži
3. Plňte další příběhové mise, dokud nenarazíte na příliš těžkého bosse
4. Vraťte se do již projitých misí a nahromaďte peníze jejich opakovaným plněním
5. Věnujte čas vedlejším aktivitám (Aréna, Lov) pro odemknutí dodatečného vybavení
6. Použijte nahromaděné prostředky k nákupu lepšího vybavení
7. Vraťte se lépe vybavení k tomu bossovi, který byl příliš těžký

Takhle to může na pohled působit jako docela nuda, ale mise jsou často rychlé (na pár minut) a máloco je tak zábavné a uspokojivé, jako postupně vylepšovat svůj stroj a vracet se do známých misí, abyste pozorovali, o kolik snadněji a rychleji je nyní devastujete. FromSoftware zcela záměrně udělali většinu řadových nepřátel poměrně slabých, takže radost ze zkázy, kterou rozséváte mezi nimi, je vyloženě opojná. Při návratech do starších misí se přitom díky lepšímu vybavení můžete radovat i z toho, jak původně těžké bossy ničíte stále snadněji. Samotná akce a hratelnost jsou zde tak zábavné, že fungují jako dostatečná motivace a odměna bez ohledu na skutečnost, že opakujete něco, co už znáte. Asi nejlepší přirovnání v tomto směru je, jako kdybyste se v závodní hře vrátili na již známou trať s mnohem lepším autem.

Jako kdybyste se v závodní hře vrátili na známou trať s lepším autem.

Nic to ale nemění na tom, že v některých případech je první náraz na nového bosse velmi brutální zážitek, který vás může nehezky frustrovat. Máte možnost se v takovém případě na checkpointu před oním soubojem prohrabat vašimi součástkami a změnit svůj build, ale pozor: obzvláště ze začátku hry si nebudete moci dovolit koupit všechny dostupné součástky, takže těch náhradních nebudete do výměny v misích nosit dostatek. Pokud se přitom vrátíte do hlavní garáže, kde je k dispozici také obchod pro nákupy součástek, checkpoint v dané misi se resetne a budete ji muset hrát znovu celou. Některé checkpointy před bossem přitom obsahují také cestu k němu a nějaké ty dialogy, což celkově vede k poněkud většímu downtime mimo hlavní atrakci, než by se mi líbilo. Když člověk buší hlavou proti jednomu z těžkých bossů, chce zpátky do boje naskakovat co nejrychleji a ne vždy je to tak plynulé, jak bych si přál. Odreagovat se můžete případně v PvP arénách, podporujících online boje hráčů jeden na jednoho nebo tři na tři. Osobně nejsem velkým fanouškem PvP ve hrách, ale kdoví, třeba mu v tomto případě ještě přijdu na chuť - velkým lákadlem je samozřejmě boj proti někomu, koho znáte - a jeho "osobnímu" stroji.

Podobně jako ostatní hry FromSoftware, člověku nějakou dobu trvá, než si na principy a celkové tempo hry zvykne. Měl jsem několik momentů, kdy jsem byl frustrovaný u těžkého bosse nebo jsem se nejistě díval na dlouhý seznam misí k opakovanému hraní či ještě delší seznam pohonů, čipů, trysek, podvozků a dalších součástek v garáží, se všemi těmi statistikami, ve kterých jsem se zpočátku ztrácel. S každou další hodinou mne ale hra vtahovala a bavila víc, až se zhruba po dvaceti hodinách dostavil ten okamžik, kdy jsem si uvědomil, jak jsem pohlcený a že nechci hrát nic jiného. Kromě skvělých mechanik a opojného bojového systému na tom má svůj podíl i místy nádherná výprava hry a její parádní rychlost/plynulost. Některé momenty jsou doslova nezapomenutelné, ať už se jedná o nástup některého z epických bossů nebo nasazení tankových pásů a čtyř raketometů na můj vlastní stroj, abych se v bosse proměnil já sám.