Zábava nemusí začít vložením disku do mechaniky, nebo karty se hrou do příslušného slotu v konzoli, ale ještě daleko dřív. Nintendo opět dokazuje, že to jde i jinak.
Pokud jste zvyklí kupovat hry převážně z digitální distribuce, tak vám odpadá starost, kde uchovávat krabičky, návody a další propriety, které se vám doma časem nahromadí. Pomiňme teď různé sběratelské edice a zaměřme se pouze na standardní edice, které obsahují nanejvýš tak už zmíněné placky nebo karty s daty (někdy pouze kód pro digitální distribuci), obal a hodně stručný návod. Tedy přiznejme si to, většina moderních videoher se vám fyzicky klidně vejde do zadní kapsy od riflí. Najdou se ale i společnosti, které na tento zaběhnutý systém zvysoka kašlou.
Přesně tak už několik let vnímám japonskou společnost Nintendo, kterou bych si s přehledem dovolil přirovnat ke gigantu jménem Apple v dobách, kdy mu velel Steve Jobs. Ať se vám to líbí nebo ne, Apple také nabízel vždycky něco navíc, což u části spotřebitelů vyvolávalo odpor a u jiných naopak nadšení. Důležité totiž je uvědomit si, kde leží ona přidaná hodnota a jestli je to pro dotyčného dostatečný důvod pro investici.
Zábava začíná!
Když jsem doma oznámil, že budeme doma chytat ryby, dostaneme klavír a zajezdíme si na motorce, díval se na mne zbytek obyvatel bytu trochu jako na blázna. Klavír byl ještě lehce uvěřitelný, ale vzhledem k prostorovým dispozicím bytu šlo o totální nesmysl. Navíc můj lehce sarkastický humor a sdělování velkého množství zavádějících informací, které všem okolo podávám, dávaly tak trochu tušit, že zase kecám. Na důvěryhodnosti přidalo pouze sdělení, že jde o věc pro Zing.
Nicméně když dorazila distribuční firma, místo slibované hry přivezla opravdu velkou bednu. Vlastně dvě, obě s označením Nintendo Labo. Takže hned na začátku upozorním, že pokud se rozhodnete koupit Nintendo Labo, tak se připravte na velkou bednu, do které by se v klidu vešel 24” monitor. Kupodivu jde ale o velmi lehkou krabici, takže výsledný dojem je krapet matoucí. Ale ona taky hned v úvodu neobsahuje klavír, robota nebo celý domeček pro panenky, ale pouze kupu papíru.
Říkáte si papír, papír, co na něm může být, takže vás možná trochu dostane i cena, za jakou se momentálně Nintendo Labo prodává. Kartony jsme totiž zvyklí spíše vyhazovat, pálit (rodiče je sbírají dětem do sběrových soutěží), ale nejsme zvyklí za ně utrácet takové peníze. Takže po otevření krabice vám určitě vyskočí v hlavě podobná slova jako: „To jsem vyhodil tolik peněz za papír, gumičky a pár reflexních lepících pásek?“ Věřte mi nebo ne, za pár hodin už budete mluvit úplně jinak.
Modelařina?
I když mám japonské chápání čehokoli děsně rád a věděl jsem, že si herní propriety budu muset sám postavit, tak nějak jsem do poslední chvíle počítal se systémem IKEA. Prostě jednotlivé díly a obšírné návody. No nejsme ve Švédsku ale v Japonsku (tedy sedím v Ostravě, ale víte, jak to myslím), a tak místo rozevření úvodní stránky, rozbalíte krabičku s paměťovou kartou, vyhodíte z konzole Mario Kart nebo Just Dance a vrazíte tam Labo. Díky tomu se vám spustí tak intuitivní návod, se kterým neměla od samého začátku problémy ani moje osmiletá dcera, která má ve výsledku na svědomí sestavení 90 % herních pomůcek. Návod je totiž příjemně komentovaný, díky dotykovému displeji si můžete jednotlivé kroky zrychlit nebo převinout zpět.
Na začátku tak víceméně stojíte před rozhodnutím, do čeho se pustit nejdříve. Slovní bitvu, jestli půjdeme nejdříve lovit ryby (a zavzpomínáme na mé staré časy, kdy jsem byl rybářem), nebo dáme vyniknout našemu hudebnímu hluchu s malým piánem, či se vrhneme na stavbu „domečku pro panenky” (které moje dcera upřímně nemá moc ráda), nakonec vyhrál prachsprostý RC robot.
„Robot reaguje opravdu velmi dobře, i na velkou vzdálenost a pravý Joy-Con má navíc IR kameru, která v tomto případě funguje jako kamera s nočním viděním.”
Pamatujete si, jak se před několika roky objevili takoví malí nanorobůtci, které jste zapnuli tlačítkem na spodní straně a kteří prostě jen pobíhali po zemi na principu vibrací? Popularita téhle hračky je dávno na pohřebišti dějin, ale Nintendo ji oživilo po svém. Sestavení modelu RC robota nezabere moc času, ale dobře na něm pochopíte principy stavby. Zaklapnete do něj Joy-Cony a… na displeji se vám objeví jednoduché ovládací prvky, nepodobné řízení tanku (když chcete zatočit, přidáte plyn na jedné straně) a tím začala zábava, po které se nám už do stavby dalších předmětů nechtělo. Robot reaguje opravdu velmi dobře, i na velkou vzdálenost a pravý Joy-Con má navíc IR kameru, která v tomto případě funguje jako kamera s nočním viděním. Takže se u nás na delší dobu stalo největší zábavou sezení v obýváku a šmejdění v koupelně po tmě.
I když jsem pak měl problém dceru přesvědčit, že se musíme vrhnout i na další věci, rozhodli jsme se po úspěchu s RC robotem sestavit domeček. Stavba domu není jednoduchá. Respektive jednoduchá je, ale spíše zdlouhavá. Pokud bydlíte ve svém, vlastnoručně postaveném domečku, asi se mnou nebudete souhlasit. On totiž domeček z Laba je takové malé zaškolení do problematiky. Spoustu věcí vůbec netušíte, proč je děláte, ale ve výsledku jde o velmi logické a promyšlené části skládačky. Častokrát jsem si při sestavování dalších herních pomůcek lámal hlavu, jakým způsobem se vlastně podobné předměty vytváří. Testováním, naprogramováním, nechci nad tím moc pátrat, abych si nezničil ideály, ale tady stačí že nepotřebujete lepidlo, nepotřebujete složité pomůcky a výsledek je skvělý.
Kdo má střechu nad hlavou?
Postavili jsme tedy domeček a něco dalšího, co nedávalo moc smysl. Něco jako tlačítka, páky, kliky a dvě krabičky, spojené šňůrkou. Nutno podotknout, že všechny tyto pomůcky různě polepujete reflexní páskou, na kterou je citlivá IR kamera a když pak do domečku vložíte tablet, do komínu Joy-Con a objeví se potvůrka (takové novodobé Tamagoči) a vy začnete do děr v domečku strkat třeba tlačítko a najednou jde přepínat mezi dnem a nocí, tak vše pochopíte. Dáte do díry kohoutek a… napustíte do domečku vodu. Krabičkami spojenými šňůrkou vytvoříte portály a na další možnosti si raději přijděte sami.
Kombinací použitého příslušenství, a zasunutím do různých otvorů domečku, dokážete potvůrku poslat na projížďku v autíčku jeskyní, na let balónem nebo se pokusit sestřelovat jídlo z poliček. Nebudu prozrazovat co všechno jde s potvůrkou z domečku dělat, protože hlavní zábava spočívá právě v objevování možností, které Labo nabízí. A navíc, za vším snažením hledejte jídlo pro potvůrku, která díky němu mění svou barvu.
Upřímně se přiznám, že když dorazila manželka z práce zjistili jsme, že s RC robotem a domečkem, jsme strávili asi pět hodin, a to jsme zdaleka nebyli u konce.
Voda, prach a hudba
Stavba každého dalšího předmětu zabrala minimálně dvě hodiny, takže jsme rozjeli koncept „1 den = 1 předmět”. Nintedo totiž docílilo velmi návykového konceptu, kdy, pokud stavíte, chcete jen stavět, ale když začnete hrát, chcete pouze a jenom hrát. Snadnost sestavení a důmyslnost funkcí těchto předmětů je ze začátku nepředstavitelná. Třeba u motorky jsem měl problém se rozjet, než mi došlo, že sedím na motorce a plyn nepřidávám klasicky jako u ostatních simulátorů a arkád tlačítky, ale prostým přidáním plynu jako na motorce a brzdím pomocí brzdy na rukojeti. Podobně reagují i ryby při jejich chytání. Nestačí zaseknout a tahat, ale občas musíte povolit, dát chytané potvůrce prostor a opět přitáhnout.
„Nintedo totiž docílilo velmi návykového konceptu, kdy, pokud stavíte, chcete jen stavět, ale když začnete hrát, chcete pouze a jenom hrát.”
Piano je pak kapitolou samou pro sebe. Při prostém používání jde o, dejme tomu, klasický klavír, ale použitím různých „čepů” docílíte toho, že vám klávesy začnou mňoukat nebo vydávat zvuk jako starý chlap, který si do toho občas i zakašle. Navíc se dají přístroje dále kombinovat, a tak pokud dáte tablet do piána a zvolíte funkci akvárium, můžete pozorovat nelovené ryby a pomocí dalších karet i přidávat vlastní rybičky. Dokonce vystřižením vlastních tvarů v kartách můžete měnit tvar nových.
Po sestavení základních pomůcek vám ale zbude v krabici ještě několik dalších tvarů. Díky nim uděláte z RC robota třeba slona nebo bagr. S malou motorkou si vytvoříte vlastní tratě nebo naskenováním jakéhokoli předmětu povrch další derby arénu.
Labo není pro každého
A dostáváme se k otázce, pro koho je Labo vlastně určeno. Rozhodně pro lidi, kteří se chtějí bavit různorodě, nekonvenčně a chtějí sami objevovat vlastní cesty zábavy. Nintendo vás sice vede díky návodům a sekci Discovery dost za ručičku, ale tomu nemusíte věnovat pozornost a jít si vlastní cestou.
Pochválit musím i reakce IR kamery na vložené vyrobené příslušenství, olepené reflexní páskou, která je extrémně rychlá. Dokonce kamera častokrát reaguje už jen při přiložení předmětu k místu zasunutí.
„Pokud nemáte trpělivost anebo nejste moc šikovní, může se jevit samotné skládání trochu nad vaše síly. Hlavně u některých malých předmětů.”
Z čeho mám trochu strach je možnost zničit díly při sestavování. Pokud nemáte trpělivost anebo nejste moc šikovní, může se jevit samotné skládání trochu nad vaše síly. Hlavně u některých malých předmětů. Stejně na mne působí výdrž jednotlivých komponent. Použitý karton má sice velmi dobrou gramáž a tuhost, ale při zápalu boje se můžete zapomenout a některé pohyblivé části i zničit. Nintendo sice dopředu počítá s opotřebením jazýčků, které třeba vydávají zvuk navijáku, a tak jej najdete v krabici rovnou 2x, ale mluvím tady spíše o případech, kdy v zápalu boje něco rozmáčknete.
Podobně mám strach u použití gumiček, kdy si momentálně neumím představit výměnu zteřelé gumičky u navijáku. Naštěstí nemusíte mít strach, že byste ztratili návod na sestavení (který si můžete pustit i pozpátku) a Nintendo už dokonce vystavilo na japonských stránkách Laba šablony komponentů, které si můžete zadarmo stáhnout.
Protože jde o papírové doplňky, můžete si všechno vyzdobit podle vlastní fantazie. Díky tomu samotným hraním zábava ještě nekončí. A protože má Nintendo své fanoušky opravdu rádo, připravilo ještě jednu lahůdku v podobě Customisation Setu, kdy najdete šablony písmen a čísel a kupu samolepek, inspirovaných Nintendo univerzem. Proč nedat svému RC broukovi třeba oči od Maria nebo princezny Peach?
Nintendo Labo Variety Kit, Robot Kit a Customisation Set koupíte v obchodech Xzone.cz a GameExpres.sk.
Verdikt
Nintendo svým dalším krokem předvedlo, že se nebojí vkročit do nových vod zábavy a nabízí díky Labu úplně jiný druh zábavy. Příslušenství, které si musíte sami vyrobit a koncept objevování, posouvá tuto hru k jiným hranicím zábavy. Ta samozřejmě nemusí sednout každému, ale pokud máte rádi párty hry nebo se rádi bavíte při hraní se svými dětmi, je Labo od Nintenda určené přímo pro vás.
