Recenze The Invincible - působivý retrofuturistický atompunk

Polské herní studio Starward Industries je jedním z těch, které se zrodily v posledních letech "štěpením" vývojářů z větších firem. Díky tomu v něm najdete veterány, kteří se podíleli na hrách jako Zaklínač 3 nebo Dying Light. Dle jejich slov mají ambice přinášet hry, které sice rozsahem nebo cenovkou spadají do AA kategorie, ale svým zpracováním a kvalitami jednoznačně zapadají mezi špičkové AAA tituly. Tento koncept úspěšně demonstrovaly v minulosti jiné relativně malé týmy a hry, například Hellblade. Pokud jste hráli jedno ze dvou veřejných dem, nejspíš už víte, že se tvůrcům povedlo jejich ambice v mnoha ohledech naplnit: The Invincible vypadá úžasně a vstup do stylizovaného světa této hry na vás udělá velký dojem.

• Platforma: PS5 (recenzovaná verze), XSX|S, PC
• Datum vydání: 6. 11. 2023
• Výrobce: Starward Industries (Polsko)
• Žánr: adventura
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ne
• Dat ke stažení: 40 GB
• Herní doba: 7+ hodin
• Cena: 799 Kč (Steam)

Ne všechno všude je pro nás

Příběh je založen na slavné sci-fi knize "Nepřemožitelný" polského spisovatele Stanisława Lema. Jedná se o poměrně kultovní román, který vyšel již v roce 1964, ale přesto již pracoval s myšlenkami velmi pokročilých technologií (prozradit, které přesně to jsou, by znamenalo zkazit překvapení z příběhu hry někomu, kdo knihu nečetl). S ohledem na dobu vzniku knihy je ale celý příběh zahalen do stylového hávu retrofuturismu a atompunku, čehož se tvůrci videohry velmi důsledně drží, nejen v celkovém designu všech přístrojů či kostýmů, ale také třeba ve způsobu, jakým postavy mluví. Výsledkem je působivé pohlcení atmosférou "zlaté éry fantastiky", kdy se budoucnost lidstva zdála být zcela zasvěcená putování vesmírem a objevování nových věcí. Fanoušci knihy se ale nemusí bát, že by dokázali celou hru předvídat - vývojáři si příběh citelně upravili a navíc jej vystavěli nelineárně, s mnoha volbami hráče v celém průběhu.

Vaše postava se jmenuje Yasna (v češtině asi spíš Jasna, nebo klidně i "Jasněnka", pokud chcete) a pracuje jako astrobiolog v šestičlenné posádce průzkumného hvězdoletu jménem Dragonfly. Na konci aktuální výpravy je váš návrat na Zemi nečekaně přerušen pokynem prozkoumat zdánlivě pustou planetu Regis III, o které vám očividně váš velitel neříká vše. Krátce po přistání na povrchu se věci dramaticky zkomplikují, členové posádky začnou mizet a podléhat tajemným jevům. Budete se muset rozhodovat mezi záchranou jejich životů a mezi hlubším průzkumem podivných ruin, které na planetě objevíte. Příběh má skvělý spád, odhalení jsou působivá a volby, před které jste postaveni, často velmi nesnadné. Nad tím vším se ovšem tyčí ústřední záhada planety, která je skvěle vystavěná a honba za jejím odhalením vás dokonale pohltí.

Váš návrat na Zemi je přerušen pokynem prozkoumat pustou planetu.

Prakticky celou hru sledujete z pohledu vlastních očí a události se dějí průběžně okolo vás, podobně jako třeba v Half-Life. Zároveň ale každým pokrokem nebo rozhodnutím v příběhu odemykáte políčka komiksového shrnutí událostí v menu hry, což mi nejprve připadlo zvláštní, ale během hraní jsem to hodně ocenil, jelikož to pomáhá udržet si dobrý přehled o událostech, obzvláště když příběh místy není vyprávěn lineárně (využívá také flashbacky apod.). Ačkoliv mne první polovina hry naprosto strhla a hltal jsem každičký nový objev a odhalení jako u málokteré hry, v druhé polovině se mi zdálo, že hra se tak trochu vzdala toho nejzajímavějšího tématu (odhalení záhady planety) ve prospěch relativně běžného dramatu na téma lidského sporu mezi dvěma "frakcemi", snažícími se záhadu planety odhalit. Hra má také několik možných konců, ale žádný mi nepřišel tak působivý, jako skvělé úvodní hodiny hry.

Příběhová hra pro přemýšlivé

Z herního hlediska je The Invincible čistokrevná adventura, kterou by nejspíš mnozí zařadili mezi tzv. chodicí simulátory. Jinými slovy, není zde akce v tradičním smyslu slova. Náplní hry je chození (a jezdění v transportéru) po povrchu planety, průzkum zajímavých lokací a vybírání dialogových voleb při interakcích s ostatními členy posádky. Nemáte ani inventář v klasickém smyslu slova, ale zato máte k dispozici několik užitečných nástrojů, od interaktivní mapy přes detektor lidských signálů až po detektor kovu, který funguje tak trochu jako rentgen a pomáhá vám zobrazit kovové prvky pod pískem nebo skalami planety, což se ukáže být velmi důležité nejen pro objevování skrytých ruin, ale také pro přežití v některých situacích.

Z herního hlediska je The Invincible čistokrevná adventura.

Jedna věc, se kterou jsem během zhruba sedmi hodin hraní (hra je působivě výpravná, ale relativně kratší a také se prodává za nižší cenu) několikrát zápasil, byla navigace. Jakmile dostanete k dispozici vozidlo, hra vám otevře místy relativně rozlehlejší nebo členitější prostředí, ale ne vždy vám dostatečně označí na mapě, kam přesně máte cestovat nebo kudy - tomu samozřejmě nepomáhá, že jakkoliv je výprava hry stylová a působivá, přeci jen se často pohybujete v relativní pustině skal a písku. Tenhle problém zároveň násobí skutečnost, že vozidlo nejezdí zas tak rychle a Jasna samotná chodí samozřejmě ještě mnohem pomaleji. Máte sice k dispozici i sprint, ale Jasna se rychle zadýchá a zpomalí, což vám po nějaké době půjde na nervy funkčně i zvukově. V žádném případě se nejedná o problém, který by byl příliš častý nebo vám mohl úplně pokazit hru, ale nejspíš si nad ním párkrát povzdychnete.

Hru jsem odehrál na konzoli PlayStation 5 a po vizuální stránce běžela i vypadala většinu času skvěle. Pokud vám planeta připadne šedivá nebo nezajímavá, tak jen počkejte, až se (v rámci příběhu) změní denní doba nebo počasí. Co bohužel poněkud zlobilo (v době vydání to již může být opravené), to byl zvuk - poměr hlasitosti dabingu některých postav nedává moc smysl (vzdálenější postava je hlasitější než ta bližší, případně hlas zaniká v hudbě apod.) a sem tam došlo k nepřirozené deformaci zvuku nebo jeho výpadku, způsobených očividně nějakým technickým problémem. Pokud ale máte zapnuté titulky, budete díky nim vždy rozumět tomu, co která postava říká. Celkově mne hra úspěšně strhla svým zajímavým příběhem a velmi stylovým vizuálem, takže jsem ty její nedostatky skousnul a dohrál ji vyloženě jedním dechem.