Dragon Age: The Veilguard

Miluji první díl s datadiskem, dvojku jsem si také užil a Inquisition bylo nakonec hodně dobré RPG. Vnímal jsem problémy při vývoji Veilguardu. Od multiplayerového pokusu po příběhové extempore, které jsem popravdě při hraní moc nevnímal. Achilova pata hry byla ale nakonec úplně jinde. Změna žánru na rubačku a všeobecné zjednodušování (nemyslím obtížnost) včetně znásilnění parádního lore mě hodně vadilo. Pryč jsou časy kdy Bioware vytvořilo prvního Baldura, Star Wars, Jade Empire, Neverwinter Nights a první Dragon Age. To byly hry mojí krevní skupiny. Studio se momentálně dostalo na úroveň nedávno zrušených Spiders. Béčko, které neurazí, ale ani nenadchne. Nemastné, neslané, to je při té vší historii hodně smutné. Ale abych jen nedržkoval, souboje byly většinu času pěkně akční, závěrečná část hodně dobrá a soundtrack parádní. Herní doba také potěšila a množství úkolů bylo dostatečně. Byť ale ne moc zajímavé. Ale tak jak se chci jednou vrátit k Origins, tak mě znovuzahrání posledního dílu vůbec neláká. I přes návrat některých starých známých postav. Kdo z vás není fanda původních her jako já, od výsledku si minimálně jeden bod odečtěte. Veilguard je solidní hra, ale strašný Dragon Age s otřesně optimalizovaným enginem a s doskakováním textur (hlavně ve městě).

Nemohu se zbavit pocitu, ze jde o uplne jinou hru, ktera ma mozna omylem nebo chybou, na sobe napis Dragon Age. Na hre je znat nekolik restartu. Napriklad ve hre nikdy nezazni slovo "Veilguard".
Hra je v podstate linearne napsana, a i kdyz je vam v rozhovorech velmi casto dana volba jak odpovedet, tak je to v 99% volba mezi: Optimisticka odpoved, vtipna odpoved, drsnacka odpoved. Ve vysledku je ale uplne jedno kterou vyberete, protoze jedine, co to ovlivni je to, co vas hrdina rekne, pribeh a dalsi reakce ostatnich pokracuji vzdy uplne stejne, cili tato vase volba nema prazadny vyznam. Dokonce ani nemate moznost byt negativni, nic takoveho hra nedovoluje. Cela hra navic na me pusobila jako bych se dival na nejakou romantickou komedii pro nactilete, dialogy jsou napsane naprosto otresne a byly to, co me celou hru iritovalo uplne nejvic. Postavy mluvi jako dnesni teenageri a prehravaji do te miry, ze je to misty nekoukatelne. U vetsiny partaku je jejich pribeh napsany tak plose, ze vam vlastne behem hrani ani nema kdo prirust k sdrci. Nejviditelnejsi mi to proslo u te kontroverzni nebinarni postavy, ktera se ke vsem chova jako neprijemne hovado a potom lici jak je utrapena z toho, ze ji nikdo nechape a nema rad. Prislo mi az vtipne, ze ten, kdo si dal tolik prace nam touto hrou jakoze vstipit, ze byt nebinarni je strasne bozi, predvedl takhle mizernou praci. Design nepratel je silne repetivni a navic tak zvlastne sylizovany, ze namisto nejakeho pocitu strachu nebo obav, jsou spis jako neco co vylezlo z halloweenske oslavy a to je skoda, protoze jinak po vizualni strance ma hra hodne co nabidnout. Draci vypadaji paradne a prostredi jsou doslova neskutecna, nadherna. Rozhodne stoji za to vypichnout i zpracovani vlasu, ktere je nejlepsi co se zatim kde objevilo. Boje jsou zabavne, ale velmi brzy zjistite, ze jsou od sameho zacatku az do konce porad stejne. 6 bodu davam jenom za posledni cca 2h epicke finale a nekolik nostalgickych setkani s postavami z minulych her.

Není k tomu moc co dodat. Grafika a prostředí jsou pěkné, ale vzhled postav je strašný.
Dialogy jsou psané jako pro malé děti, nepadne tam byť jen jediné nevhodné slovo, hrát za zápornou postavu je nemožné. Puzzle to samé, dělané pro malé děti.
Soubojový systém nevím jestli dát do plusů nebo mínusů, asi bych ho hodnotil tak někde mezi. Hrál jsem za Rogua se specializací na blízko a dělal jsem masivní škody, takže to rychle odsýpalo. Variace nepřátel skoro nulová a jejich chování v boji je ještě méně nápadité. Společníci jsou v boji nesmrtelní, to nevím jak je napadlo.
Celkově mně to přijde jak spíše podprůměrná hra.

Je třeba zmínit, že jsem fanoušek série a ne ortodoxní DAO uctívač, a mým nejoblíbenějším dílem je druhý. Veilguard ve spoustě věcech mi právě připomíná DA2 (s mnohem větší dávkou ME2), nejen komplikovaným vývojem ale i tím, jak funguje.
Věci, které se dost často kritizovaly u DAI (nejúspěšnějšího dílu série) jako Semi Open World lokace, souboje a questy ala MMO, zde změnili dle mě k lepšímu. Zkráceně, Veilguard v mém osobním žebříčku je hned vedle Inkvizice s tím, že DAV má zábavnější hratelnost, zápletku, výraznější sekundární antagonisty a skvělý finální akt ale DAI má zábavnější společníky.
Tím se upřímně přesunu a věnuji zbytek znaku tomu pro mě největšímu plusu a to, že DAV je příběhově důstojné ukončení, je zde uzavřeno mnoho menších linek i ze starších knih a komiksů, ať už v rámci questu nebo zmínkou v kodexu. Uspokojivě jsou zodpovězeny ty nejpalčivější otázky a záhady.
Slabinou jsou v první polovině dialogy, ty jsou místy jak na houpačce a důvodem je, že často slouží jako expozice pro nováčky nebo běžné fanoušky hrající hru jednou, nanejvýš dvakrát a vrací se po deseti letech. Bohužel na příběhu se podepsal i několikrát resetovaný vývoj, kdy třeba jednu cutscénu zapomněli upravit a nějaké ty zmínky v pozadí, které jsou poněkud v rozporu s aktuálním děním ve světě Thedas. (Bez spoilerů, dva společníci plánují kempování do oblasti, která je ale plná nepřátel.) S tím je spojená i další chyba, příběh se viditelně odehrává během týdnů a měsíců, ale často to působí jako by šlo jen o hodiny či dny. To je má největší výtka v tomhle, často příběh působí uspěchaně a na mnoha místech si viditelně zaslouží nebo měla být 1-2 minutová cutscéna navíc.
Společníci ve svém základním konceptu a jejich příběhy nejsou špatné, problém je jistá uspěchanost a zkratkovitost. Jediný společník, který mě nebavil byl Lucanis, naopak nejčastějším parťákem se stal Emmrich v doprovodu Taash, druhá jmenovaná je pro mě promrhaný potenciál a psaná příliš na jistotu. 2k znaků je málo :/