Assassin’s Creed: Liberation – když žena opustí kuchyni

O tom, že ženy nepatří jen do kuchyně, se nás snaží přesvědčit i nový přírůstek do rodiny Assassins’s Creed s podtitulem Liberation a trojkou v názvu. Ta hru řadí po bok velkého ACIII, který má být jednou z největších a nejdražších her od Ubisoftu. A jen tak mimochodem vypráví příběh Americké revoluce z pohledu asasína Connora. O tom všem jste ale četli v jiné recenzi. My se dnes podíváme na podobný příběh, který se odehrává trochu někde jinde a spoustu věcí dělá po svém. Představujeme vám Aveline, na první pohled křehkou dívku, která tráví svůj volný čas osvobozováním otroků. A to vše na přenosné konzoli PS Vita!

Někoho by mohlo zklamat, že se naše hlavní hrdinka nezapojí do opravdového boje za nezávislost. Svým způsobem ale také přispívá. V New Orleans (a přilehlém okolí) zachraňuje otroky a stará se o rodinnou firmu. Občas jsou předmětem mise vlastní zájmy (boj s konkurencí), jindy pomáháte místním, zatápíte kolonizátorům nebo se jen poflakujete a vraždíte vojáky.

Kupování nových obleků, zbraní atd. najdete i v AC3, co tam však nenajdete je maskování za několik charakterů. A přesně to Aveline dělá.

Páni, další odstaveček, který by mohl někoho zklamat. Desmonda se nedočkáte, Liberation vyloženě nechce zasahovat do hlavní příběhové linky, takže zachází opatrně i s Animusem. Čas od času na vás vyskočí příkazový řádek, kde chvíli pobíhají divné znaky a mluví k vám neznámý hlas. Samozřejmě zůstává desynchronizace nebo potrhávání obrazu v ukázkách a podobné vychytávky, které jsou pro Abstergo příznačné.

Aveline v trojím podání

Třetí díl je patrný i díky prostředí, pohybu a většině herních mechanismů. Liberations však přidává i nové prvky. Kupování nových obleků, zbraní atd. najdete i v AC3, co tam však nenajdete je maskování za několik charakterů. A přesně to Aveline dělá. Občas se vydává za otrokyni, díky čemuž lépe splyne s prostředím a může se nepozorovaně pohybovat mezi otroky. Jindy se zase vydává za městskou paničku (tato persona neumí lézt po střechách, skákat apod.), což se hodí, když je potřeba proklouznout přes stráže. Jako lady je může okouzlit a použít třeba jako ochranku před bandity. Zevnějškem se ale nesmíte nechat zmást, je stejně vražedná, jako ostatní persony.

Hlavní je ale persona asasínky, která leze po střechách a nepozorovaně likviduje stráže, podněcuje vzpouru a neohroženě se vrhá do soubojů. Na výběr máte samozřejmě z několika zbraní, každá se hodí pro něco jiného. Na tiché vraždy asi nejvíce oceníte starý známý vystřelovací nůž, více protivníků zvládnete stejně s tomahavkem a na početnou skupinku elitních vojáků pravděpodobně vytáhnete šavli. Velmi oceníte také foukací otrávené šipky, kterými zlikvidujete menší jednotku z dálky, aniž by si toho kdokoliv všiml.

Různé převleky hrají velikou roli. Některé příběhové pasáže jdou provést pouze s nějakým převlečením, jindy dostanete volnost a misi můžete splnit trojím způsobem. Za bezhlavé vraždění vám poroste úroveň známosti, což se projeví na chování vojáků. A každá persona má vlastní ukazatel. Známost otrokyně můžete snižovat strháváním plakátů po městě. Likvidováním svědků vašich činů zase snižujete známost uhlazené lady. A asasínka? No promiňte, ale ta si poradí sama.

New Orleans pod dohledem

Možná vás překvapí veliká rozloha města. Mile překvapí. Za tu by se nemusel stydět ani konzolový bratříček, New Orleans je velmi detailní a i po hodinách hraní si lokace zcela neomrzíte. Na mapě se nachází spousta obchodů se zbraněmi, obleky a nechybí ani převlékárny. A právě tady se ukazuje další zábavná část. Obchody můžete kupovat, abyste při svých akcích nemuseli zdlouhavě běhat do nějakého vzdáleného místa. Plánujete přepadovku na náměstí? Rovnou se vám tam vyplatí koupit i obchod.

New Orleans je velmi detailní a i po hodinách hraní si lokace zcela neomrzíte.

Pohyb po střechách ale známe. Pak se ale přesunete do bažin, kde pobíháte po větvích, lezete po stromech a jezdíte na kánoi. Zprvu jsem se bál, že to už nebude ono, že Assassin’s Creed je o městě, o střechách. Ale všechny obavy můžete zahodit. Hledat cestičky skrz hustě zarostlý močál je stejná zábava. Pokud tedy někde nespadnete a nemůžete najít cestu zpět na větve. Plavat nebo hledat cestu po zemi se vám může pěkně protáhnout.

K této sérii neodmyslitelně patří atraktivní soubojový systém. V podstatě vám stačí dvě tlačítka a Aveline se zbraní doslova tancuje a kosí vše okolo sebe. Nepůsobí to hloupě, není to vyloženě jednoduché a hrdě to navazuje na předchozí díly série. Komba jsou velmi efektní, sebrat můžete také zbraně nepřátelům a s nimi zkoušet další útoky. V tomto směru není co vytknout.

Vity se nebojte

Ovládání je velmi jednoduché, ke klasickým konzolovým tlačítkům přidává pár vychytávek, které zvládne jen Vita. Tak třeba během vybírání kapes držíte L a na zadní dotykové ploše jedete prstem dolů. Nebo během plavby na kánoi na zadní ploše gesty pádlujete. A pak je to samozřejmě dotyková mapa, kde můžete snadno zoomovat a označovat cíle, výběr zbraní, menu atd. Trochu otravné mi přišlo osvětlování dopisů, kdy kamerku musíte namířit do přímého světla. Nejen, že jsem jednou hrál v noci a musel jsem kvůli tomu rozsvítit lampičku, ale taky se mi stalo, že Vita prostě nereagovala, přestože jsem si ji mále spálil o rozpálenou žárovku. Otevírání dopisů je taktéž zbytečnost a zdržování.

V podstatě vám stačí dvě tlačítka a Aveline se zbraní doslova tancuje a kosí vše okolo sebe.

A chyb se najde víc. Bohužel, spousta misí se vám nepovede dohrát na první pokus. Ne proto, že byste byli nešikovní. To vůbec ne, ale proto, že třeba zmizí postava, která má někde stát nebo se pokazí nějaký skript ve vojákovi a Aveline si ho nevšímá a nemůžete na něj zaútočit. A on vás také nezraňuje. Ale hra s ním počítá, a dokud ho nezabijete, tak vás nepustí dál. A tak přichází na řadu restart sekvence. A přestože mě to velmi mrzí, kvůli těmto chybám budete restartovat dost často. Vždy jsem měl chuť na Aveline zařvat: „Back to the kitchen!“ Je to ohromná škoda obzvláště proto, že hra je jinak skvělá.

V posledním odstavci se musím omluvit, že jsem nedokázal probrat vše, ale ta hra je vážně velmi komplexní. Nabízí třeba systém obchodu, kdy posíláte lodě se zbožím do okolních přístavů. Schovávat se nemusíte jen v seně, ale i mezi pracujícími lidmi. Aveline se třeba schová mezi partou uklízečů a začne zametat, stejně jako ve velkém AC3. A právě i díky těmto detailům hře odpustíte chybky a časté restartování a stejně ji dohrajete. Zajdu tak daleko, že prohlásím, že se jedná o zlomovou hru v ekosystému PS Vity. AC3: Liberation ukazuje opravdu plnohodnotnou hru s perfektní grafikou, kompletním dabingem, rozsáhlým herním prostředím, variabilní hratelností a propracovanými detaily.