Jak dopadlo pokračování assassinské série, tentokrát ve vikingském kabátku?
Série o poskakujících frajerech v kápi už má na kontě několik dílů a zaryla se do srdce ne jednomu fanouškovi. A ačkoliv skryté čepele zůstaly, z Assassin's Creed se stalo RPG s obrovským světem, který je s každým dalším dílem větší a větší. A zatímco poslední dva díly nás zavedly do prosluněného Egypta a Řecka, tentokrát se s nejnovějším dílem, který nese podtitul Valhalla, podíváme do podzimní Anglie. Rovnou ovšem můžu říct, že Valhalla je titul, který lze těžko soudit podle prvního dojmu, protože si i po několika hodinách hraní dokáže nachystat nějaké to další překvapení.
- Platforma: PC, PlayStation 4, PlayStation 5, Xbox One (recenzováno), Xbox Series X|S
- Datum vydání: 10. 11. 2020
- Výrobce: Ubisoft Montreal
- Vydavatel: Ubisoft
- Žánr: akční RPG
- Česká lokalizace: ne
- Herní doba: Hlavní příběh 50-60 hodin
- Cena: od 1549 (Xzone.cz)
Je libo hru podle sebe?
Ještě, než se vrhnu na své dojmy z desítek hodin strávených s Assassin's Creed Valhalla, je určitě důležité zmínit několik prvků, na které můžete v nastavení narazit. Valhalla totiž dává větší volnost v nastavení jednotlivých aspektů hry tak, aby si ji hráči mohli přizpůsobit podle svých norem a preferovaných možností.
Jako první lze zmínit nastavení explorace, kdy si můžete vybrat z nabídky Adventure, Explorer a Pathfinder. V závislosti na zvolené možnosti se vám podle toho bude zobrazovat množství viditelných ikon na mapě, počínaje možností Adventure jako tou nejjednodušší. Dále si můžete zvolit obtížnost soubojového systému, a co fanoušci prvních assassinů určitě přivítají, je i obtížnost stealthu.
Hráč si tak může nastavit jednotlivé prvky podle toho, jak moc je upřednostňuje. Pokud si chce hru více užít ve stealthovém provedení, může si podle toho nastavit obtížnost soubojů a stealthu.
Eivor Vlkem Políbený
Ti z vás, kteří jste nějaký ten čas strávili u Odyssey, určitě nebudou překvapení tím, co si na vás ve svých počátcích Valhalla nachystá. Ano, i zde si budete moct vybrat pohlaví hlavního hrdiny. Konkrétně budete mít tedy tři možnosti, a to muže, ženu, nebo necháte Animus, aby rozhodnul za vás. To vás ovšem neomezuje si pohlaví kdykoliv během hry změnit. Já osobně si vybral roli mužského Eivora, tudíž mi odpusťte, když budu po zbytek recenze o našem vikingském příteli mluvit v mužském rodě.
Píše se tedy rok 872 našeho letopočtu. Eivor, který je rovněž známý jako Vlkem Políbený (Wolf-Kissed), se po smrti svého otce dostane do područí jarla Styrbjorna. V důsledku událostí se rozhodne Styrbjornův syn Sigurd opustit své rodné Norsko a vydat se do stříbrem zaslíbené Anglie. A právě Eivor má být Sigurdovou pravou rukou, během zakládání nové osady v Anglii. Ale nebojte se, zpátky do své domoviny se budete moci kdykoliv vrátit.
Zatímco Angličani s vámi komunikují spíše v komorních větách, Vikingové se mnohdy nebojí vyhrožovat vyříznutím jazyka, či rozseknutou lebkou.
Jistá historická stránka novému assassinovi ovšem také nechybí, a tak se Eivor na své dobrodružné cestě setká jak se spoustou zajímavých, tak i historických osobností, jako je například král Alfréd Veliký, biskup Wulfhera, nebo Ivar Ragnarsson. Pokud vás zajímá historické okolnosti a postavy z dané éry, je zde možnost zabrouzdat do databáze a nějaké ty lehké informace načerpat. Druhá dějová linka sleduje příběh bývalé zaměstnankyně společnosti Abstergo, Layly Hassan. Tato část s ní je ale značně upozaděná.
Nicméně assassínské tématiky se dočkáme velmi brzy, a ačkoliv Eivor nedává moc najevo, že by chtěl být jedním z Hidden Ones a svou skrytou čepel ve skutečnosti vůbec neskrývá, ale dává všem na obdiv, přece jenom si nějaké to jejich umění přivlastní. Později se tak třeba naučí i pověstný assassínský skok Leap of faith.
Vikingové jsou ztvárnění, no asi tak jak by jste čekali. Jejich normy jsou čest, pořádný souboj s velkou dávkou krve a samozřejmě korbel plný piva. Občas bylo zajímavé s úsměvem sledovat, jak rozdílné kultury ta anglosaská a vikingská můžou být. Zatímco Angličani s vámi komunikují spíše v komorních větách, Vikingové se mnohdy nebojí vyhrožovat vyříznutím jazyka, či rozseknutou lebkou.
Ještě větší než předtím
Už před vydáním nám vývojáři slibovali u Valhally větší mapu, než tomu bylo u předchozích dílů. Celkem tedy navštívíte pět oblastí. Sněhem zaváté Norsko, podzimní Anglii a další dvě, které v rámci příběhu nebudu prozrazovat. Poslední lokaci budete moct navštívit po dohrání hlavní dějové linky.
Musím přiznat, že první pohled na Norsko a vikingské osady v něm na mě působily velice příjemným dojmem. Rovnou vám můžu říct, že můžete očekávat velmi hornaté prostředí, po kterém dokáže Eivor samozřejmě šplhat bez jakéhokoliv horolezeckého náčiní. Ale právě na vrcholcích hor oceníte ze všeho nejvíc severské prostředí. Zasněžené kopce mě několikrát donutily jen tak se kochat krajinou, a o to více jsem si to užil večer, kdy se na nebi ukázala polární záře. Chválím i nazvučení chůze po sněhu, kdy to jinak zní, pokud Eivor chodí po ušlapaném a neušlapaném sněhu.
Těžko říct, zdali jsem si Anglii více užil ze sedla koně, nebo při plavbě na různých řekách.
Nejrozsáhlejší mapa je tedy samotný východ Anglie. Ta, ačkoliv to může být překvapivé, nepředstavuje úplně přesný opak vikingského severu. Nacházíme se totiž několik let poté, co Ragnar Lothbrok už vedl svůj první nájezd do Anglie. Můžete tudíž narazit na několik vikingských osad. I přesto ale zůstává Anglie z velké části křesťanská, a tak váš průzkum odhalí i spoustu kostelů a chrámů. Těžko říct, zdali jsem si Anglii více užil ze sedla koně, nebo při plavbě na různých řekách. V obou případech totiž vypadá překrásně, obzvláště za doprovodu skvělé hudby z produkce Jespera Kyda, Einara Kvitrafna Selvika a Sarah Schachner. Nechybí ani hudba ze strany vašich spolubojovníků, kterou si můžete poslechnout během plavby na lodi, přičemž tu můžete rovněž vyměnit za zajímavé historky.
Pojďme dobývat
Dramatický start vás rychle vtáhne do děje, ale po příjezdu do Anglie se tempo pomalu vytrácí. Ze své osady budete každou chvíli odjíždět a vrhat se do uzavírání nových a nových spojenectví. Právě úkoly, kde máte cestovat do různých oblastí Anglie a udělat malou službičku výměnou za slib věrnosti, se můžou ze začátku zdát velmi zábavné. Pokud ale nebudete mezi jednotlivými aliančními úkoly dělat alespoň pár těch vedlejších, brzy zjistíte, že se opakují v tom samém scénáři. Buď končí dobytím největší pevnosti v okolí, hrajete si na detektiva při hledání zrádce, nebo prostě a jednoduše dosazujete někoho na trůn. A to, vzhledem k tomu, kolik jednotlivých lokací se v Anglii nachází, může být po čase dost úmorné. Úkoly jsou totiž rozdělené na kapitoly a někdy bývají až zbytečně natahované. Nutno ovšem říci, že i tak dokážou někdy příjemně překvapit nečekanými zvraty.
Pokud si ale dáte od těchto hlavních úkolů pauzu a nebudete je plnit jeden za sebou, budete si je moct více užít. Určitě doporučuji věnovat se jak vedlejším úkolům, tak především vedlejším aktivitám, které bývají na mapě označené modrým bodem. Zde vás totiž čekají někdy až humorné případy lidí, kteří potřebují vaši pomoc. Kromě toho můžete narazit i na závodění v pití piva, nebo veršovaný souboj. Zatímco v předchozích dvou dílech úkoly probíhaly stylem „tady máš značku na mapě, dojdi tam a všechny zabij“, zde vás hra od střední a vyšší obtížnosti nevede u některých úkolů příliš za ručičku. Mnohdy se tak budete muset spokojit jen s malými instrukcemi a popisem hledané lokace, ale najít ji už bude jen ve vašich silách.
Aby to nebylo všechno jen o zabíjení bohabojných Angličanů, v některých případech na vás čekají i malé puzzly. Ať už se jedná o házení zapálených lahví a posouvání překážek s cílem dostat se do skryté místnosti, hraní se světly v kůži Layly u anomálií, vrstvení kamenů do výšky, nebo naopak hledání symbolu na nich, jedná se o skvělé oddychnutí. Zábavnou formou jsou udělané i kostky, které si lze zahrát v každém větším městě. Škoda jen, že tyto puzzly jsou velmi jednoduché a strávíte u nich tak maximálně pár minut.
Přesto je potom po těchto úkolech a aktivitách opět příjemné se vrhnout na prorážení hradeb beranidlem a masakrování Anglosasů obouruční sekyrou. A pokud máte toho plenění i tak málo, pořád jsou tady k dispozici nájezdy, které vám opět přinesou nějaké ty suroviny, či stříbro.
Sekyra, nejlepší přítel vikinga
A tím se dostáváme i k soubojovému systému. Opět musím zmínit, že není vše takové, jak se na první pohled zdá. Při svých začátcích v Norsku jsem se nestačil divit. Jistě máchání sekerou a mordování nepřátel vypadalo akčně a zábavně, nicméně už hned ze startu jsem měl pocit neporazitelnosti a toho, že si vlastně můžu troufnout na každého. Později během hraní jsem ovšem narazil na další typy nepřátel, kteří vyžadovali už špetku umění. Bez rolování a úskoků se tedy neobejdete, přičemž i to je potřeba hlídat, protože vaše výdrž vám nedovolí donekonečna uhýbat nepříteli a mnohdy může být právě vyčerpaná stamina pro nepřítele výhodou k vašemu usmrcení. Vždy se můžete ovšem vyléčit posbíráním nějakých těch bobulí. Pozor si dávejte i na situace, kdy na vás hodí písek a vám se tak na chvíli ztratí zorné pole.
Nečekejte avšak velké zástupy zbraní a zbrojí. Ty získáte pouze z některých úkolů, a potom ze žlutě označených bodů v podobě pokladů. Mimochodem z těchto bodů lze získat i suroviny pro vylepšovaní budov ve vaší vesnici, nebo nové ability. Trochu škoda, že ability lze většinou získat právě jen z těchto žlutých bodů, v podobě knih znalostí.
Pokud jste doufali, že Valhalla bude krvavější a brutálnější než kdy dříve, tak vás určitě potěším.
Vybavení tedy značně ubylo, což dává prostor novým možnostem. Kovář vám může zvýšit kvalitu vašeho vybavení a následně pak díky tomu lze zvyšovat i jeho samotnou úroveň. Jednoduše řečeno to znamená, že pokud chcete, můžete celou hru dohrát s jedním a tím samým vybavením, jaké dostanete na začátku. To trochu upozaďuje možnost výměny vybavení. Mnohdy jsem neviděl moc důvod k tomu, abych utrácel své drahocenné suroviny na vylepšovaní nové zbraně, když jsem mohl daleko menší počet surovin investovat do mé lepší a stávající primární zbraně.
Nicméně při zvyšování kvality zbraní a zbrojí se částečně mění i jejich vzhled a otevírají runové sloty. Právě díky runám si můžete přidat nějaké ty bonusové body do základních statistik.
Ačkoliv se o tomto systému v RPG hrách obecně mluví jako o „dovednostním stromu“ v tomto případě se jedná spíše o jakési souhvězdí. To je značně rozsáhlé a dává vám na výběr tři cesty. Boj na blízko, stealth a boj na dálku. Body získáte s každým nárůstem vaší moci a lze je utratit buďto ke zvýšení určitých základních statistik, a poté, pokud si dostatečným investováním těchto bodů otevřete střed daného souhvězdí, k odemčení bojových dovedností. Mnohdy se jedná o užitečné, ale i zábavné prvky, jako je třeba schopnost využívat dvě těžké zbraně.
Pokud jste doufali, že Valhalla bude krvavější a brutálnější než kdy dříve, tak vás určitě potěším. Krve, pokud ji v nastavení nevypnete, je tady opravdu spousta a nechybí tak ani dokončovací animace, kdy Eivor někomu rozmlátí hlavu kladivem, nebo mu usekne nohy.
To máme ale společníky
Ani tentokrát nechybí hlavnímu hrdinovi série Assassins Creed okřídlený společník, tentokrát v podobě havrana Synina. Ten vám tentokrát nedopomůže neodhalit nepřátele, tudíž ho kromě pozorování prostředí z výšky a označení některých lokací příliš často nepoužijete.
A co by to byl Viking bez koně? Ano, i zde máte transport na čtyřech kopytech, a i ten má svou vlastní staminu. Nečekejte tedy, že bude běhat do strmých kopců v plné rychlosti a pokud si nezaplatíte trénink k větší výdrži ve stájích, vyčerpá se velmi rychle i na rovince. Váš kůň má ale mnohdy problém přeskočit i tak banální překážku, jako je malá ohrada. Na druhou stranu mu nedělá problém seskočit i z třicet metrů vysokého útesu. Co mně avšak skutečně vadilo, byly chvíle, kdy jsem chtěl například na koně položit něčí tělo. To bohužel nastala situace, kdy i po několikátém zavolání přede mnou můj věrný oř prchal, jako bych na něho šel s vidlemi.
Nedílnou součástí hry je i vaše vesnice Raventhrope a ačkoliv se v počátcích může zdát, že její vylepšovaní a stavění budov je pouze mrhání drahocenných surovin, nenechte se vyvést z míry. Vylepšování vesnice je totiž důležité k odemčení dalšího obsahu, který na vás ve hře čeká. Díky novým budovám si budete moci zvyšovat kvalitu svých zbraní, upravovat vzhled a tetování své postavy, nebo třeba pomocí lektvarů navštívit i známé severské bohy, jako je třeba Thor, Loki, či Freya.
Během svého pobytu v Anglii bude mít Eivor možnost k několika milostným vztahům, bez ohledu na jeho pohlaví, přičemž jeden z nich může být na vážnější úrovni.
Bez svých přátel se ale také neobejdete. Na svých cestách kromě aliancí získáte do svých vlastních řad i zkušené válečníky. O jejich osudu přitom mnohdy rozhoduje právě Eivor, a to skrze dialogové možnosti. Vaše volba potom ovlivňuje budoucnost dané postavy a někdy musíte skutečně rozmýšlet nad tím, jestli vážně chcete vodit tuto osobu za nos a lhát ji, nebo raději všechno vyklopíte. Během svého pobytu v Anglii bude mít Eivor možnost k několika milostným vztahům, bez ohledu na jeho pohlaví, přičemž jeden z nich může být na vážnější úrovni.
Bugy, bugy, a ještě jednou bugy
Nebudeme si nic nalhávat, bugy a glitche se ve hře prostě objevují. Častokrát jsou dosti nepříjemné, a to do takové míry, že musíte celou hru restartovat a pokračovat od uložené pozice. A jak jsem záhy zjistil, ne vždy byly tyto uložené pozice dost blízko mému předchozímu progresu.
Jistě je mi jasné, že mnozí z vás budou argumentovat tím, jak obrovský titul Valhalla je, tudíž je pochopitelné občasné objevení nějakého toho bugu. Osobně mi nevadily situace, kdy jsem projížděl skrz vesničany, nebo čekal na doskakující textury. Co mi vadilo byly situace, které mi zabraňovaly pokračovat v hraní. Několikrát se mi Eivor zaseknul uprostřed rozhovoru, nebo souboje. Nepříjemné jsou i cutscény, jež probíhají v šeré místnosti, nicméně pohled kamery na vás se změní na vlnu zářivého světla, díky kterému nedokážete přečíst ani titulky. A o tom, že lip sync někdy nefunguje se zmiňovat ani nebudu.
Nejsem sice herní vývojář, ale je mi jasné, že nepřívětivá doba, ve které se nacházíme, tak obrovský titul, kterým Valhalla je a vydání hry dříve tak, aby zasáhla v den vydání nové konzole, jsou aspekty, které vývojářům znesnadnily doladění hry. Ale právě proto bych mnohem více uvítal, kdyby assassínské pokračování vyšlo klidně později, avšak v daleko lepší formě.
Přesto si nicméně myslím, že se nejedná o chyby, které by se nedaly případným budoucím patchem opravit. Koneckonců, hrál jsem v den vydání hry v horším stavu, než je právě Valhalla.
Co podle mě ale budoucí patche neopraví je umělá inteligence nepřátel. Ta někdy sice vyvolává vtipné scény, nicméně po chvíli vám začne být jasné, proč zpočátku dokázali Vikingové dobývat jednu anglosaskou pevnost za druhou. Při dobývání mnohdy stojí nečinně opodál a sledují bojující kolegy z doslova jednoho metru, přičemž jindy se nebojí zase vrhnout v počtu pěti na jednoho (většinou právě na Eivora).
O to více je hloupost umělé inteligence znát při stealthu. Ačkoliv zavraždíte některého z nepřátel a jeho parťák je od něj vzdálený na dva kroky, i po smrtelném vykřiknutí to v ostatních nevzbudí žádnou pozornost. Kromě toho jim nevadí ani šíp, jenž třeba proletí některému z nich jen pár centimetrů od hlavy. A pokud spoléháte na pískání, zatímco budete schovaní v trávě, tak vás asi mírně zklamu. Budete muset zapískat hned několikrát, aby se vůbec nepřítel odhodlal podívat, jestli teda v tom křoví něco je.
Ale právě stealth je to, v čem vývojáři tentokrát přidali plyn. Pokud jste zastáncem starších dílů, určitě vás potěší v nastavení možnost Guaranteed Assassinate, což zaručuje okamžitou vraždu bez ohledu na to, jakou má váš cíl úroveň. Zároveň budete mít možnost využít své stealthové schopnosti ve speciálních oblastech, které po vás vyžadují mít nasazenou kápi. Ne všichni obyvatelé Anglie totiž rádi vidí seveřany. A pokud vás někdo zpozoruje, vždy můžete zvrátit podezření posazením na lavičku, nebo využít opilce k odvedení pozornosti.
Hra je nicméně pro neangličtináře určitě i tak dohratelná, ale pravděpodobně si příběh v ní moc neužijete.
Nakonec je to ale vaše volba, zdali si zvýšíte obtížnost stealthu a budete tedy tichým zabijákem, nebo raději obávaným válečníkem se sekyrou v ruce.
Jak na tom budou neangličtináři?
O tom, že Valhalla je prvním titulem ze série Assassin’s Creed, není třeba dlouho diskutovat. Určitě vás bude zajímat, zdali je možné si hru i bez absence češtiny užít. Pokud ovládáte angličtinu alespoň na střední úrovni, nějaký výrazný problém to pro vás představovat nebude. Nicméně umím si představit, že pokud znalostmi anglického jazyka nedisponujete, nebo znáte jen pár slovíček, může to představovat určitý problém, a to především u střední a vyšší obtížnosti. Například u veršovaného souboje, je zapotřebí nejen odhadnout větu tak, aby se rýmovala a měla stejný počet slabik, ale také tak aby vyzněla ve správném kontextu.
To je ovšem vedlejší aktivita. Ale co ty hlavní úkoly? Na snadnou obtížnost by to asi neměl být problém, pokud si ale zvolíte jinou, mohlo by to pro vás znamenat menší obtíže. Instrukce v úkolu typu „Tábor se nachází na severu od Lundenu, tam kde rostou pampelišky“ vám můžou hrací dobu o něco prodloužit. Hra je nicméně pro neangličtináře určitě i tak dohratelná, ale pravděpodobně si příběh v ní moc neužijete.
Verdikt
Assassin's Creed Valhalla je řádným nástupcem novodobé assassinské série, který potěší především fanoušky. Pokud jste ovšem zarytým odpůrcem, tenhle díl vás pravděpodobně nepřesvědčí. Nabitý obsah vám sice zaručuje dostatek zábavy na několik desítek, ne-li stovek hodin a krásné lokace vyzývají k prozkoumávání, ale chybou na kráse je především technický stav hry a umělá inteligence nepřítel.
