HITMAN - holohlavý comeback

Doporučujeme vám si přečíst kompletní recenzi první sezóny Hitmana.

Recenzovaná verze: PC

„Epizodická”… To je pravděpodobně to slovo, které odrazuje většinu z vás od koupě hry nebo lístku na hype train, který se každým dnem a každým oznámením spíše blížil vykolejení; ne z důvodu vysoké rychlosti, ale z důvodu špatně navržené trasy, nad kterou Square Enix dohlíželo. Hitman je totiž ve zkratce epizodickou hrou přesně v tom smyslu, jak to zní. Za určitou cenu si můžete koupit Intro balíček (resp. první epizodu), který vám dá to, co hra k dnešnímu dni (viz datum vydání recenze) obsahuje. Konkrétně se jedná o první dvě lokace, přesněji řečeno prolog a Paříž, přístup do módů Contracts a Escalation a k týdenním eventům.

To vás celkem vyjde, alespoň na Steamu, na 13€ (350 korun). Druhou variantou je pořízení kompletní hry, de facto Intro balíčku a Season Passu, který tvůrci nazvali „Full Experience”. Za ten na Steamu zaplatíte standardních 50€ (1350 korun). Full Experience nabídne všechny lokace, všechny módy, zkrátka všechno, co do konce roku pro hru vyjde a co tvůrci slibovali. S tím, že žádná další placená DLC nebo dodatečné balíčky vyjít nemají. Zaplatíte 50€ a máte všechno. A kde že vězí ta „epizodická” stránka věci? V tom, že jednotlivé lokace budou vycházet měsíčně. To znamená, že v průběhu příštího měsíce vyjde další část hry, pro vlastníky Full Experience samozřejmě „zdarma”, odehrávající se v italském pobřežním městečku Sapienza. Měsíc na to, tedy v květnu, vyjde další část, která vás naopak vezme do Marrakéše. A stejně tak to bude probíhat ještě další tři měsíce, během kterých nás hra zavede do USA, Thajska a Japonska.

Ve zkratce je jediný rozdíl mezi klasickým vydáním a vydáním Hitmana ten, že je hra rozdělená na šest kousků, které vyjdou po měsících pro ty, kteří si koupí celou hru. A to buď teď, nebo v krabičce, která ke konci roku vyjde a bude v ní samozřejmě všechno, až na týdenní live eventy. Zároveň tu ale pořád zůstává jedna velká otázka - stojí to za to?

Rozhřešení sedmačtyřicítky

HITMAN, tedy tenhle (a aby případně nedošlo k nějakému omylu, tak HITMAN je tenhle díl a Hitman je série), to nemá vůbec lehké. Pokud dáme stranou to, o čem jsem se vypsal v odstavcích nahoře, zůstane nám hra, na kterou se těší (nebo alespoň těšili) jak fanoušci Blood Money, tak fanoušci Absolution. A to především proto, protože se hra vrací více ke svým kořenům, ale zároveň jde o sequel Absolution, běžící na stejném,i když trochu vylepšeném enginu (Glacier) a vesměs se hraje docela stejně. Je dost pravděpodobné, že oba tábory nebudou uspokojené na 100 procent. Nebo naopak budou.

HITMAN si bere od svých předchůdců řadu věcí. A naštěstí si z toho posledního, Absolution, bere svůj styl vyprávění. Ti kteří hru hráli, určitě ví, že Hitman: Absolution byl daleko více zaměřený na příběh, byl více osobnější a s větším důrazem na postavy, cut-scény a celkový děj. Kdežto v předchozích hrách byl příběh přítomný spíš tak aby se neřeklo, něco tu hru drželo pohromadě a hra měla jak zdůvodnit to, že vás náhodně hází kolem světa, abyste někoho zabili.

HITMAN je na tom právě velmi podobně jako díl z roku 2012. Vypráví totiž víceméně osobní příběh Agenta 47, a to přesněji v době, kdy se teprve přidal k ICA, organizaci, pro kterou pracuje. A jak asi tušíte, jeho úkolem není nic prostšího, než se kouknout na svoje cíle a za příjemnou částku do bankovního účtu je odstranit tím… řekněme nejméně nápadným způsobem.

Alespoň to je ta sedmačtyřicítka, kterou můžeme znát z předchozích dílů a zároveň je to ta sedmačtyřicítka, kterou opět dostanete do rukou. Vycvičený, profesionální a chladnokrevný agent, který svůj úkol splní rychle, precizně a bez problémů. Samotný příběh nového Hitmana se ale hodnotí těžko, protože díky samotnému epizodickému vydávání chybí aktuálně vlastně většina hry. Na začátku dostanete pár cut-scén, na konci dostanete jednu cut-scénu ze které vysoudíte, že by ten příběh nemusel stát za zlámanou grešli, a tím to končí. I když to asi nevytvoří úsměv na tváři nikoho, kdo se na tu hru těšil, můžu říct jen to, že to až tak nevadí, protože hra to dohání hratelností.

Vražednější než kdy jindy

Moje poznámka o tom, že si HITMAN bere spoustu věcí z Blood Money i Absolution je méně nemístná, než se může na první pohled zdát. Pokud totiž rozeberete všechno, co můžete a nemůžete v HITMANovi dělat, dostanete seznam, který se skládá z věcí, které byly víceméně charakteristické jak pro Blood Money (a případně starší díly), tak pro Absolution.

Jakkoliv to ale může znít, tak se nemusíte bát, že by byl Hitman nějakým polovičním prequelem pro Absolution a polovičním sequelem pro Blood Money, kde ani jedno nebo druhé nepřevažuje. Naopak, Io-Interactive vzali z obou her to, co se fanouškům nejvíce líbilo a funkčně to splácali do sebe.

Z Blood Money se vrací například mince, které můžete házet nebo jinak používat, dále přípravy před misí (ačkoli ne úplně stejné, k tomu se ještě dostanu), manuální savy (8 pozic, přičemž má hra i auto-save) nebo otevřenější a větší mise a omezené kapsy. Už si tak do kapsy u pláštíku kuchaře nemůžete strčit brokovnici. Naopak z Absolution se zase vrací věci jako možnost tahat tělo rovnou po uškrcení, možnost do skříní a beden uklízet dvě těla a samozřejmě nechybí ani instinkt, který je tentokrát přepracovaný tak, aby ukazoval jen blízké nepřátele a cíle skrz zdi nebo vrhání předmětů (tentokrát jak ostrých, tak tupých).

No a také vás čeká třeba systém odhalení převleku, který je v HITMANovi takovou kombinací systémů z obou zmíněných her. Lidé se stejným převlekem vás tentokrát (a díky bohu) až na výjimky neodhalí. Některé konkrétní osoby, a nemusí jít jenom o ty, které mají stejnou uniformu, vás odhalí a většinou, ačkoli ne vždy, se jedná třeba o nadřízené, případně některé strážné. Stejně tak vás často prokouknou i někteří generičtí pracanti. Takových postav sice není hodně, ale jsou poměrně logicky umístěné a můžou způsobit potíže, aniž by vás ale zároveň do morků kostí frustrovaly a vždy existuje cesta, jak se jim prostě vyhnout nebo se s nimi nějak vypořádat.

Výše zmíněné věci ovšem nejsou těmi jedinými, které v HITMANovi najdete. Do hry se dostalo i pár nových vylepšení, které nejen prohlubují hratelnost, ale především otevírají nové možnosti, jak hru hrát. Mluvím tak například o možnosti nastražit zbraň na podlahu, o kterou když například zakopne strážný, tak ji vezme a půjde ji dát do nejbližší krabice na zbraně, tudíž se odlepí od své původní trasy a vy ho tím můžete izolovat nebo využít jeho absence a proklouznout někam, kde nemáte co dělat.

Další věcí je například možnost si vybrat, jakým způsobem otevřít dveře. Pokud máte klíč, můžete použít klíč. Pokud se ale tenhle účinný nástroj někde neválí, můžete použít například páčidlo a zámek násilně, ale zároveň hlučně vylomit, případně můžete využít trochu tišší přístup s pomocí šperháku, který ale nemůžete používat nekonečně často, ale jen jednou (resp. tolikrát, kolikrát máte šperhák v inventáři, což je zpravidla právě jednou).

Třetím vylepšením, které sice nejspíš nebudete tak často využívat, ale rozhodně je skvělým přídavkem, je možnost si si některými postavami promluvit. Většinou s vašimi cíli a jednoduše je tak můžete někam nalákat nebo se od nich dozvědět informace. Samozřejmě za předpokladu, že máte ten správný oblek. Rozhodně to nejsou všechna nová vylepšení, která ve hře najdete. Zbytek už ale zahrnuje víceméně jen několik detailů, které nemá cenu podrobně rozebírat.

I přes to všechno je ale letošní HITMAN zkrátka ten starý dobrý Hitman, jakého známe. Je to prostě stealth hra z třetí osoby rozdělená na mise (a nově epizody), na jejímž začátku dostanete na zabití nějakého parchanta nebo parchantku, vyberete si vaše vybavení, máte za úkol dotyčného nebo dotyčnou zabít a utéct. Jak to uděláte, kdy a kde to uděláte a jak rychle to uděláte, to je čistě na vás a hra vás absolutně v ničem nelimituje.

Stará dobrá krev…

Teď k tomu, co dělá HITMAN dobře. Jako třeba plánování před misí. To bohužel není tak velké, jak jsem například já osobně čekal, ale zároveň je to lepší, než to, co bylo, resp. nebylo v Absolution. Před začátkem mise (nebo alespoň v případě Paříže, protože v prologu si vybavení vybrat nemůžete) máte možnost si zvolit vybavení. To je rozdělené do pěti částí - oblek (V Paříži si můžete vybrat ikonický oblek Agenta 47 nebo smoking), střelná zbraň, která se dá skrýt, dvě zařízení (jako je mince, bomba, šperhák nebo smrtelná injekce) a zbraň, kterou si můžete nechat propašovat dovnitř levelu. Zároveň si také můžete zvolit šestou věc - počáteční lokaci.

Základní výbavu, bez které se neobejdete, máte dostupnou od začátku. Ale k tomu, abyste si mohli odemknout nové startovní pozice, nové zbraně a místa, kam si můžete nechat propašovat další vybavení, potřebujete navýšit svůj „Mastery Level” pro danou lokaci. Tenhle level se zvyšuje plněním výzev, kterých je víc než dost. Těžké výzvy vám dají 5000 bodů, jiné zase 1000 nebo 500 a dohromady můžete dosáhnout až Master Levelu 20. Tudíž na vás čeká 20 odměn.

Skvělou víceméně novinkou je také větší interakce s prostředím. Můžete spustit alarm, vyhodit pojistky, uvolnit lustr, vymazat bezpečnostní záznam (protože když se připletete do cesty kameře, tak vás nahraje) a tak podobně. Dohromady to dává celek, který vám do rukou vloží pískoviště, pár figurek, bábovičky, lopatičky a vašim cílem je všechno rozflákat tím nejpreciznějším způsobem.

S tím jde v ruku v ruce také nová věc, kterou HITMAN předvádí jen v dobrém - příležitosti. Občas můžete v levelu narazit na nějaký dialog nebo dokument, ze kterého Agent 47 po chvíli vytvoří příležitost, kterou můžete sledovat. Ta vás bude plus mínus směrovat k jedné z možných cest, jak zajímavým způsobem zlikvidovat svůj cíl. Tyto příležitosti jdou případně v menu vypnout nebo minimalizovat (dostanete do rukou jen text, ale na to, kde to je nebo co přesně musíte udělat si musíte přijít sami). Jde o zajímavou věc, která vás sice vede za ručičku, ale často může vyústit v zajímavé věci, na které byste normálně nemuseli ani přijít.

...i stará špatná krev?

Svůj návrat také hlásí Contracts mód z Absolution, který se vlastně vůbec nezměnil a v jádru zůstává pořád stejný a vlastně stejně skoro až nudný. Základem je pořád to, že hráči mohou běhat po vytvořených levelech a označovat a poté zabíjet vlastní cíle podle uvážení, aby vytvořili zajímavou misi pro ostatní hráče po celém světě. Označíte si jednoho strážného, zabijete ho kladivem v převleku sovětského oficíra, dojdete na konec mise, kontrakt publikujete a ostatní hráči se musí pokusit onoho oficíra zabít se stejnou zbraní a ve stejném převleku.

Na papíře jde o poměrně zábavný mód, který by mohl hru trochu oživit, kdyby se chytl za správný konec. Ale v případě Absolution se to nedělo a neděje se tak bohužel ani v případně nového HITMANa. Proč? Je to poměrně jednoduché. Celý mód je víceméně odrbaný až na holou kost.

V praxi to znamená, že označit můžete jen hrstku lidí z celé populace kdo-ví-kolika-stovek v levelu se nacházejících lidí (zpravidla můžete označit většinu jednotlivců, případně lidí nacházející se v menší skupině; lidi z davu označit nejdou). I když přes tento problém nějak přenesete, koneckonců cílů na zabití je pořád víc než dost, nastává pak ještě jeden horší problém. Celý mód totiž jaksi neuznává netradiční způsoby zabití. Když jsem zkoušel vytvořit kontrakt v lokaci z prologu, tak jsem si vyhlédl tři cíle, jednoho jsem utopil v záchodu, toho druhého jsem nahého a omráčeného hodil srkz okenní rám, což logicky vedlo k jeho smrti, a třetího jsem nechal vystřelit vystřelovacím sedadlem stíhačky někam do pryč. Když jsem došel na konec levelu, tak mi hra laskavě oznámila, že je to splněno a aby ostatní mohli splnit můj pracně vytvořený kontrakt, tak musí všechny tři cíle zabít „libovolnou zbraní”.

K čemu je pak mód k vytvoření kontraktů, který vůbec neumí rozpoznat zajímavé a kreativní vraždy, kterých je a bylo v Hitmanovi tuna? K ničemu, vyloženě na dvě věci. Nehledě na to, že za plnění kontraktů v podstatě nedostáváte žádné odměny. Ve finále tak slouží Contracts jen na prodloužení doby tak o pět minut, než vás začne nudit. Pokud vás ale bavil tenhle mód v Absolution, tak si nejspíš stěžovat nebudete. Je to sice úplně to samé, byť ve finále vzhledem k větším možnostem ve hře, které mód neumí rozpoznat, trochu horší, ale jakž takž funkční.

Je dost možné, že tohle si uvědomovali sami tvůrci a v HITMANovi tak najdete ještě další, zcela nový mód, Escalation. Ten je zatím dostupný jenom pro prolog (ačkoli by měl podle achievementů být i u Paříže) a nabízí takovou zajímavou věc - musíte zabít svůj cíl. Kdo by to čekal. Ta novinka ale přichází v tom, že samotný kontrakt je rozdělený do pěti úrovní a s každou úrovní je kontrakt těžší a těžší. Ze začátku musíte prostě jen zabít váš cíl, poté ho zabít a něco mu ukrást a ve finále máte cílů víc, musíte je zabít určitým způsobem a nesmíte třeba nikoho pacifikovat. Nevydrží vám to dlouho, ale je to zajímavý náhled do toho, co by z toho mohlo vzniknout, kdyby se Io-Interactive rozhodli, že to udělají v dalších epizodách ještě větší a lepší. Osobně bych bral i to, kdyby to bylo prostě náhodně generované nebo kdyby bylo úrovní, případně samotných kontraktů víc. Lze ale očekávat, že to bude v Paříži zajímavější, prolog je koneckonců docela malý a je v něm všechno jednoduché. Módní přehlídka v paláci je ale jiné kafe.

Mladý, ale pořád plešatý

Kontroverzi s vydáváním máme za sebou, kontroverzi ohledně hratelnosti také, zbývá kontroverze co se grafiky a obecně technické stránky týče. Pokud bych měl několika slovy zhodnotit to, jak je na tom grafická stránka hry, asi bych se přiklonil k něčemu jako: „Je to prostě Hitman”. Co to ve zkratce znamená? Nečekejte grafické orgie, nečekejte perfektní modely a obličeje a už vůbec nečekejte fotorealistické efekty a textury. O tom Hitman prostě není a nebude. Ať už mohlo Absolution při vydání vypadat jakkoliv, toho se prostě v novém díle nedočkáte.

Znamená to ale, že je hra prostě hnusná? Ne. Najdete zde horší textury, možná nějakou chybku v animaci a celkově se může zdát, že je grafika prostě taková plochá, ale jde o pěknou hru, v jejímž případě se Io-Interactive prostě nemá co stydět. Koneckonců k čemu je pěkná grafika, kdyby hratelnost stála za houby? Naštěstí nestojí a každý správný fanda by prostě měl upřednostit tenhle fakt před tím, že spousta jiných i starších her je prostě hezčí.

Je ovšem nutno dodat poznámku o jedné důležité věci - HITMAN podporuje DirectX 12. Nečekejte ale nějaké závratné rozdíly. Obecně se DX12 od DX11 liší spíše v technických věcech, které mají za cíl primárně snížit hardwarovou náročnost her a dovolit tím nejen hezčí grafiku s více detaily, ale obecně více objektů a třeba i postav naráz. Což se u Hitmana hodí. Rozdíly mezi oběma verzemi samozřejmě nejsou tak propastné, ale musím říct, že DirectX 12 pomáhá a zároveň škodí. Zatímco u Paříže jsou místnosti, kdy mi snímky za sekundu při DX11 klesly na 55-50, při použití DX12 hra jela na stejném místě při krásných 60 fps a mohl jsem si dovolit ještě o jeden stupeň zvednout úroveň detailů. Na druhou stranu se hra začala z nevysvětlitelných důvodů sekat kdykoliv, kdy jsem například vystřelil ze zbraně nebo někoho začal dusit. A to až do takového stádia, kdy se hra na několik vteřin zasekla a totéž se objevilo po načtení savu. Přepnutí hry na DX11 problém vyřešilo, ale musel jsem zkrátka obětovat těch pár snímků za sekundu.

HITMAN je ale náročnou hrou. Opravdu náročnou hrou a s tímhle bude muset počítat každý. Pokud doma vlastníte GTX 980Ti v SLI s i7, tak vás to asi nemusí ani trápit. Pokud ale přežíváte „jen” na GTX 970 s i5-6400 jako já, čekejte, že tohle bude pro váš počítač nevídaný záhul. Osobně nejsem schopný zvednout obě nastavení stínů (rozlišení stínů a kvalitu stínových map) na víc než minimum, aniž bych obětoval snímky za vteřinu víc, než je zdrávo. Některé stíny tím sice absolutně ztrácí na atraktivitě, ale to vás pravděpodobně nebude většinu času až tak zajímat.

Naštěstí se nedá nic špatného najít v oblasti dabingu. David Bateson se jako Agent 47 vrací silnější a lepší než kdy dřív. Dabing Diany tentokrát obstarala herečka Jane Perry. Kromě těchto dvou hlasů ale jen občas uslyšíte pár dalších a samozřejmě dav. V Hitmanovi se toho nikdy moc nenakecalo. Pochválit můžu také zvuky. Některé jsou sice hlasité, ale dodává to na atmosféře. A není nic lepšího než v noci napůl ospalý hrát se sluchátky, hodit na někoho páčidlo a nechat si prorvat ušní bubínky. A všechno zní tak jak má, což je důležité. Tentokrát jsem si ale všiml, že hudba je poměrně upozaděná. V levelech sice tvoří tu atmosférickou část a na konci levelu začne hrát skladba, která vám po čase přijde spíš trochu otravná, ale celkově se mi zdálo, že hudba nedostala tolik prostoru jako například v případě Absolution.

Civil civilem zůstane

V neposlední řadě je tu umělá inteligence. Achillova pata skoro všech stealth i další her. A řeknu to na rovinu - umělá inteligence v HITMANovi není to nejlepší pod sluncem. Nepřátelé nevidí kilometry před sebe a když kolem nich jen tak projdete, tak se za vámi neotočí, jestli třeba nekujete nějaké pikle se strunou v ruce. Kromě těchto menších nedostatků je ale umělá inteligence překvapivě dobrá a především představuje výzvu.

Zároveň je ale obtížnost tentokrát unifikovaná, nemáte na výběr jako v případě Absolution a předešlých dílů a všichni tak budou mít hru stejně těžkou. Což může být na první pohled špatná věc, na druhou stranu si prostě můžete hru potom udělat tak těžkou nebo lehkou, jak chcete. A to v závislosti na tom, jak budete hrát, co si v nastavení vypnete za pomůcky, s jakým vybavením půjdete do mise a jaké výzvy budete plnit. Najdete třeba i úkol, abyste zabili jen cíle, nebyli odhalení a nepoužívali oblek - v jedné jediné výzvě.

Osobně se mi nejvíce líbí nové možnost, které v případě skriptů umělé inteligence můžete objevit. Pokud civilista najde zbraň, uslyší nebo uvidí známky zápasu nebo zločinu, nezačne jen tak zmateně běhat do všech stran a řvát jak na lesy, ale doběhne za nejbližší povolanou osobou, která se půjde podívat, co se stalo. A mezitím můžete dotyčného civilistu nějakým způsobem zneškodnit a vyhnout se problémům. Případně můžete zkusit odběhnout pryč a doufat, že si civilista nepamatuje, jak jste vypadali. Kromě toho, když jste například objeveni v lokaci, kde nemáte co dělat, automaticky nemáte problém. Dotyčný, který vás uviděl, za vámi přijde a požádá vás abyste ho následovali. S tím, že vás jen vyvede ven, ale automaticky po vás nezačne střílet. A kromě toho nastaví záda, což je ideální šance zasáhnout.

Svůj návrat samozřejmě hlásí i možnost se vzdát a strážného, který se k vám přiblíží, pak pacifikovat svým „krav motherfaga”. Změnou tentokrát je, že nemůžete strážné ani civilisty vzít jako lidský štít. Pokud se dostanete do přestřelky, budete se muset spolehnout pouze na krytí a vlastní úsudek. Nikoli na to, že vám civilista nahradí vestu a Point Shooting (který také chybí) z Absolution zase nahradí vaše míření. Což samozřejmě znamená, že když se vzdáte skupince nepřátel a jednoho z nich bacíte do hlavy, tak nemáte moc možností, co dělat, než prostě utéct. Druhou a lepší možností je samozřejmě se do takové situace vůbec nedostat.

Profesionální neznamená perfektní

Dělá vůbec něco HITMAN špatně? Dělá. Kromě optimalizace, která je sice oproti betě - alespoň pokud vím - lepší, ale hra je pořád náročná, se dočkáte hlavně několika kiksů v umělé inteligenci, bugů a zarazí vás i samotná délka hry. Všichni víme, že tohle je první epizoda a to znamená, že vám vydrží na několik hodin (já hru dohrál za zhruba 7 hodin a čeká mě ještě tuna výzev). Ale je to prostě krátké. Pokud hru prostě proběhnete, tak si za chvíli uvědomíte, že to byla chyba. Vždycky doporučuji hrát pomalým a pečlivým způsobem a u Hitmana a tohohle dílu to platí obzvlášť.

Pokud vás ale nebaví čekat, paradoxně doporučuji počkat, až vyjdou všechny nebo většina epizod (což by mělo být přibližně v srpnu), případně až vyjde hra do konce roku v krabičce. Jediné, co ztratíte, jsou Elusive Target kontrakty, které jsem v review verzi bohužel nemohl vyzkoušet, takže sám tak nějak nevím, co od toho přesně čekat.

Velkou nevýhodou je také fakt, že musíte pro hraní hry být online. V dnešní době častý problém, kterému se bohužel HITMAN nevyhnul. Pokud vám během hraní prostě spadne internet, hra vás pošle do menu. Což je jednoduše řečeno hrozná kravina. A z menu můžete opět zapnout misi (sám to nechápu), ale pouze ty hlavní a můžete načíst pouze „offline save”. Uložené pozice jsou evidentně rozdělené na online a offline verze. Ve zkratce tak můžete hru hrát offline, ale nedostanete se k polovině věcí, které hra nabízí (což je už tak málo). Samozřejmě offline save můžete nahrát v pohodě i online. Ale v offline módu zkrátka nemůže vytvořit ani hrát kontrakty, Escalation mód a ani si prohlížet statistiky a další věci.

Kromě toho hra obsahuje také bugy. Nutno zmínit, že jsem hru hrál před vydáním Day 1 patche (jestli nějaký vůbec vyjde) a je možné, že některé problémy budou v době, kdy se hře dostanete, opravené. A možná taky ne. Aktuálně ale zkrátka zůstává to, že se mi hra v jednom případě zasekla, ve dvou případech jsem měl nekonečný loading, několikrát se objevily chyby v animacích (např. jsem zvedl položenou zbraň, pro kterou se strážný ohýbal a následně zůstal stát s rozpaženýma rukama). Občas jsem si všiml, že umělá inteligence nezareagovala adekvátně nebo prostě nijak, případně vyloženě hloupě, jednou mě také hra prostrčila zdí při dušení jednoho nebožtíka a také se mi propadla zbraň podlahou. A zrovna sniperka, krucinál. Největším problém ovšem aktuálně zůstává délka hry. Ta má sice dobrý poměr cena - hodnota, ale i tak to působí v aktuální podobě jako jednohubka na jeden večer.

Blood Money má dost možná konkurenci

HITMAN se dá označit mnoha slovy. Někteří se přikloní k odporu kvůli vydávání a začnou na hru ukazovat se slovníkem žáka páté třídy, jiní si hru zahrají a nemusí se jim líbit a třetí skupina se shodne na tom, že tohle je ten sequel, který si Hitman: Blood Money zasloužil.

Má chyby? Má. Je krátký? Zatím. Je náročný? Je. Ale to vůbec nevadí, protože dohromady ta hra prostě funguje. Aktuálně jsem se ale rozhodl pro hodnocení 7/10 kvůli samotné délce a případným chybám. Po vydání Day 1 patche a dalších epizod by nebyl problém recenzi aktualizovat a pokud si hra udrží standard, který nasadila, nebyl by problém hře udělit i vyšší hodnocení.

Pokud patříte mezi fanoušky série, tohle je dost možná ten Hitman, na kterého jste čekali deset let.

Počítač do redakce zapůjčil Grunex.com.