Mary Skelter Finale - konec podle mých představ
Recenze Mary Skelter Finale - konec podle mých představ

Mary Skelter Finale - konec podle mých představ

Ivan Jeziorek

Ivan Jeziorek

4
Platformy PlayStation PlayStation 4 Nintendo Switch Switch

Závěr trilogie v mnohém překonal očekávání.

Reklama

Když jsem se před čtyřmi roky pouštěl do vězení Jail, vůbec jsem netušil, jaký na mne bude mít tato herní série vliv. Respektive jak moc si ji oblíbím. A nebyl jsem sám. Mary Skelter Nightmares (naše recenze zde) a její pokračování se totiž staly celkem nečekaně velmi populární a to i na poměry studia Compile Heart.

Tvůrci totiž dokázali v ideálním poměru namixovat postapokalyptický svět, dostatečně charakterově naplněné postavy, zápletka vyvolávající nepříjemný pocit a vyladěné herní mechaniky. I když to tak na první pohled nevypadá, všechny tyto ingredience propůjčily značce Mary Skelter dostatečně odlišnou identitu, aby dokázala ve srovnání s ostatními tituly žánru dungeon crawlerů vyčnívat vysoko nad průměr. A Mary Skelter Finale konečně dorazila na západ, aby fanouškům ukázala, jak má takový závěr trilogie vypadat.

  • Platforma: PlayStation 4, Nintendo Switch (recenzovaná verze)
  • Datum vydání: 1. října 2021
  • Výrobce: Idea Factory/Compile Heart
  • Distribuce: Idea Factory International
  • Žánr: dungeon crawler RPG
  • Česká lokalizace: ne
  • Multiplayer: ne
  • Dat ke stažení: 7,3 GB (Switch verze)
  • Herní doba: 70 hodin
  • Přístupnost: 16+
  • Prodejní verze: krabicová i digitální
  • Cena: 1 299 Kč (Xzone)

Jack is Back!

Název úvodní kapitoly recenze se sice odkazuje na geniální Burtonovy Ukradené vánoce, ale vyjadřuje velmi jednoduše také ústřední zápletku hry Mary Skelter Finale. Opět tady máme starého dobrého Jacka, jeho Blood Maidens a kupu vedlejších postav. Všichni konečně úspěšně uniknou z podzemního vězení a dostanou se na povrch. A stejně jako Jack Skellington, i když dosáhnou svého vysněného cíle, není důvod k oslavám. Nová oblast je stejné peklo jako podzemí. Možná ještě horší, protože okolí je poseto horami lidských mrtvol a objeví se dívky, masakrující nevinné. Tyto “sestřičky” si říkají Massacre Pink a nejhorší na nich je, že jsou vůči nim Blood Maiden úplně bezmocné. Díky shodě dalších událostí sice všichni uniknou do bezpečí, ale skupina přeživších je rozdělena na menší části a ty se samozřejmě zase ocitnou v věžích vězení Jail.

Tady vstupuje do hry jedna z hlavních herních mechanik Finale. Jde o Zapping systém, což zní sice vznešeně, ale jde o možnost kdykoli se mezi jednotlivými týmy přepínat a trochu netradičně postupovat v příběhu dopředu. Některé skupiny jsou navíc přemístěny do stejného dungeonu, do stejné věže, zatímco ostatní jsou zcela oddělené a prochází pak různými bludišti. Výhodou tohoto systému jeho je variabilita a prakticky se díky tomu vyhnete stereotypu. Zároveň je bohužel trošku složitější sžít se jednotlivými postavami, ale jen pokud jste nehráli předchozí díly. Samozřejmě všechno směřuje k tomu, že se opět skupiny spojí dohromady, ale tato mechanika Zappingu zůstává funkční po celou herní hru.

Dohromady ale zvlášť

Zapping vznikl patrně z několika důvodů, ale tím hlavním je asi obsazení hry Mary Skelter 2, které již bylo tak mohutné, že byste jej museli nějakým způsobem eliminovat nebo by to patrně vedlo k přebytku postav na výběr, ze kterých byste si vytvářeli bojovou skupinu děvčat. Rozbitím přeživších na menší skupiny navíc vyniknou rozdílné osobnosti a také vztahy mezi nimi.

Vedlejším efektem tohoto rozdělení je ale podstatné snížení tempa příběhu. Navíc je úplný začátek Mary Skelter Finale prodloužen Jackovými vzpomínkami na předchozí dva díly. Pokud jste je hráli, úplně to na obnovení vzpomínek stačí, pro ostatní je tady přichystáno shrnutí obou dílů. Ale připravte se na prodloužení úvodu hry asi o dvě hodiny.

Výhodou Zapping systému je variabilita a prakticky se vyhnete stereotypu.

Celkové tempo hry se moc od předchozích neliší, ale právě ono rozdělení vede k častějším dialogům. Ústřední body příběhu tak lehce zapadnou, zvláště když řešíte osobní dilema některých postav. Jenže ono to tak nějak nevadí, holky jsou prostě pořád roztomilé a přepínání mezi jednotlivými skupinami zmírňuje pocit únavy a stereotypu z prostředí. Vlastně to hodně záleží na vašem přístupu. Dungeony jsou plné nepřátel a také drobných puzzlů, které se většinou omezují na zavřené dveře a tahání za páky. Jenomže některé dveře neotevřete sami. Tehdy vás hra přinutí přesunout se k jiné skupině a hledat pomoc zde.

Jak moc času budete trávit s jednotlivými skupinami je tady spíše na vás. Aspoň na začátku každé kapitoly. Stejně musíte se všemi projít vše, co pro vás tvůrci přichystali. Když si ale vyberete jinou skupinku, než jakou jste podle logiky měli, poslechnete si tutoriály třeba až po 10 hodinách hraní. Pro fanoušky jde spíše o vtipnou nedokonalost, nováčci ale můžou dostat podstatné informace relativně pozdě.

Změny beze změn

Vyprávění příběhu rozloženého mezi několik skupin je ale prakticky jedinou změnou, protože série Mary Skelter byla vždycky o procházení dungeonů a soubojích. Finale se v tomto směru vůbec nijak neliší. Koncepce dungeonů je standardně navržena velmi dobře, cesty jsou většinou přímé, ale dokud mapu neznáte, narazíte na kupu slepých cest, ve kterých na vás ale čekají truhly s důležitou výbavou. Hádanky jsou spíše v lehké formě a složitější zákysy nehrozí, většinou stačí přepnout se na jinou skupinu. Postup v labyrintech je tak příjemně vyvážená, nejde o vyloženě hru pro děti, ale ani se moc nezapotíte.

Kromě toho mají všechny Blood Maidens speciální akce, spojené s jejich individuálními vlastnostmi. Například Red Riding Hood (ano Červená Karkulka) umí přestřihnout dráty, Gretel (Mařenka) má teleportační chleba, Snow White (Sněhurka) zase výbušné jablko a Little Mermaid (Malá mořská víla) dokáže uhasit plameny. Bohužel většina dungeonů s těmito schopnosti vyloženě pracuje a bez jejich použití se dál nedostanete.

Další systém dovoluje používat pro přesun předmětů něco jako sdílené boxy, protože jedna skupina může najít klíč, důležitý pro postup druhé skupiny. Jak jsem již ale jednou řekl, design a mechaniky dungeonů přináší koncepčně zajímavé, navíc dobře dobře zpracované.

Koncepce dungeonů je standardně navržena velmi dobře.

Bitvy ve hře Mary Skelter Finale používají stejný bojový a Job systém. Oba jsou již od prvního dílu zatraceně návykové, ale zvládnout všechny možnosti a specifikace systému povolání je trochu složité. Jednotlivé funkce se objevují postupně, ale časem si i z neoblíbené postavy můžete udělat zručného bijce, healera, buffera nebo cokoli jiného. Holky pak během soubojů nepřijímají zranění úplně v klidu. Čím víc jsou zraněny, tím víc se jim naplňuje speciální měřák, po jehož naplnění vstupují dívky do Massacre anebo Skelter režimu. Oba jsou doprovázeny pološíleným chováním, změnami vzhledu a navýšením schopností a síly. Druhý má ale nepříjemný efekt, při které dívky útočí mimo vaše příkazy a nerozlišují mezi přáteli a nepřáteli.

Musíme si pomáhat

Jakékoli postavy dungeon crawleru potřebují někde přespat. V základních táborech skupin na vás vyskočí další klasické funkce série Mary Skelter. Vyplatí se přijímat vedlejší úkoly, protože provize z nich je doslova šťavnatá a pokud přijmete všechny nepovinné úkoly před vstupem do dungeonu, víceméně je všechny po opuštění posledního patra splníte. Jde o lehký způsob, jak získat Blood krystaly pro změnu a levelování tříd Blood Maiden nebo pro vylepšování stávající výbavy.

V základních táborech skupin na vás čekají další zvláštní události, na které jste upozorněni vykřičníkem. Funguje také systém vztahů, náklonnosti k opačnému pohlaví nebo důvěry k přátelům. Jakkoli může tento systém vypadat složitě a zbytečně a dostat se v něm na maximum vyžaduje docela dost času, jde spíše o zábavu a radost z posílení samotných postav.

Hudba a celkový zvukový doprovod Mary Skelter Finale si s sebou tahá stejné linky, jaké jste mohli slyšet již v Nightmares. Neruší ani po 20 hodinách a zahraje vám i na nostalgickou strunu. Najdete samozřejmě i pár nových stop, ale upřímně řečeno jde o jeden z nejlepších soundtracků dungeon crawlerů, jaký jsem měl to štěstí při hraní poslouchat.

Mary Skelter Finale je důstojným závěrem této bezpochyby parádní série, ve které od samého začátku překonáváte zdánlivě nemožné. Obří obsazení je rozděleno do menších skupin, přibyla důležitá Zapping funkce, ale změn jako takových není moc. Za mne je to jen dobře, protože když něco funguje, není důvod to měnit.

A pokud vám to všechno nestačí, můžete se v základním menu hry přepnout na bonusovou Mary Skelter Locked Up Love True End. Jde o vtipný vizuální román, ve které se dozvíte tu “pravou pravdu” a konec.

Za kopii hry Mary Skelter Final pro účely recenze děkujeme společnosti Idea Factory Intrrnational.

Mary Skelter Finale - konec podle mých představ
PlayStation PlayStation 4
Nintendo Switch Switch

Verdikt

Mary Skelter Finale je jednoznačně vrcholem série. Většinu herních systémů znáte z předchozích dílů, jsou jako obvykle návykové a nová mechanika Zapping nabízí skvělou interakci mezi postavami. Když vezmeme v úvahu špatně trochu pomalý rozjezd hlavního příběhu a možná až moc nenáročný design dungeonů, je to absolutně dokonalé finále, které stojí za to si užít.

Hodnocení

Co se nám líbí a nelíbí?

Zap systém
pohádkové postavy
interakce
design dungeonů
použití funkčních mechanik
hudba a zvuky
bonusy
pomalý rozjezd
obsáhlý systém levelování
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam Discord Discord
Reklama
Reklama