WiiU a Nintendo 3DS se dočkalo nového dílu série Monster Hunter. My si vzali do parády 3DS verzi, abychom se přesvědčili, že likvidace všelijakých monster dokáže být pořád docela slušná zábava, kterou ale může snadno kazit množství zbytečných chyb.
Vítejte mezi příšerami
Už podle názvu musí být každému jasné, o co vlastně v Monster Hunter 3 jde především. Správně, o lov a eventuelně i chytání monster. Tento námět je alfa a omega celé hry, a i když se tváří, že jde o rozsáhlou hru s tunou možností a možná i s nějakým příběhem, stejně skončíte u toho, že budete muset zlikvidovat nějakou příšeru, a to v roli neohroženého hrdiny, kterého si na začátku hraní můžete do detailu přizpůsobit podle sebe, včetně jména, účesu nebo barvy kůže. Můžete si být jistí, že příšer na vás čeká požehnaně, především v rámci velkého množství questů. Nejdříve se budete potýkat s drobnějšími nepřáteli, kteří vám stěží nějak ublíží, ale čekají na vás i různí obrovití ještěři, draci, řada nestvůr inspirovaných dinosaury, mořské potvory, zkrátka, nudit se nebudete. Velmi často vám totiž dají nepřátelé zabrat, třeba jen tím, že chybí ukazatel jejich zdraví a ne vždy je poznat, že monstru vážně nějak ubližujete. Připravte se tedy na to, že občas vám sejmutí nějaké příšery potrvá a zaručí vám slušnou výzvu.
Ale moment. Příběh sice hra prakticky postrádá, což může určitě leckoho odradit a připravit o motivaci, ale rozsáhlá hra s tunou možností to vlastně je, aspoň z hlediska výbavy. Monstra koneckonců nemůžete likvidovat holýma rukama nebo veselým úsměvem, musíte mít pořádné zbraně, které obchodníci v novém Monster Hunter nabízejí v hojní míře. Velké meče, menší meče, dýky, štíty, luky, kladiva, rozhodně máte z čeho vybírat. Samozřejmostí přitom je, že se každá zbraň chová jinak. Zatímco s výchozím mečem a štítem udílíte slabší, ale o to rychlejší údery, s obrovitým kostěným mečem, který je téměř větší než vaše postava (takhle vážení přátelé nejlépe poznáte, že hrajete japonskou hru), mácháte tak pomalu, že mezi každým úderem máte skoro čas se nasvačit.
Klíčovou činností je pochopitelně lovení monster. Kromě menších potvor vás čekají i obrovití ještěři, které je radost likvidovat.
Bij potvoru po hlavě (nebo co to vlastně je)
Za pomoci různých materiálů, které lze vlastnoručně dolovat v jeskyních, si navíc můžete své zbraně vylepšovat. Tohle všechno se přitom netýká jen zbraní, ale i zbrojí nebo drobnějších dekorací postavy. Výše zmíněná tvorba postavy ve vás sice možná vyvolá dojem, že z počátku budete pobíhat polonazí (nejspíš motivace pro tvorbu ženské postavy), ale stejně máte už při prvním spuštění na sobě zbroj, kterou můžete taktéž vylepšovat nebo později vyměnit za lepší. Postupem času vám totiž výchozí výbava přestane stačit, kromě toho experimentovat s efekty vylepšení nebo s nově zakoupenou výbavou je docela slušná zábava.
Ovládání uprostřed boje je přitom velmi jednoduché. Stačí kamerou mířit na nepřítele, tlačítkem X vytasit zbraň a pak už jenom tlouct nepřítele, co to jde. Tolik k samotnému soubojovému systému. Problém je, že zamířit nepřítele kamerou je velmi obtížné. V tomto případě záleží na tom, zda vlastníte přídavný Circle Pad Pro, díky němuž ovládáte kameru právě přídavným Circle padem. Pokud ho nemáte, musíte kameru ovládat přes dotykový displej nebo přes křížové tlačítko v levé části konzole, což je pěkně stupidní způsob, který vám velmi snadno zaručí explodující nervy. Ono i s tím Circle padem to někdy není úplně ukázkové, ale výchozí ovládání kamery je prostě tragédie. Což je rozhodně škoda, jinak je ovládání prakticky bezproblémové. Stejně jako uživatelské rozhraní, které si můžete do jisté míry přizpůsobit. Buď máte na dotykovém displeji všechny důležité ukazatele (minimapa, výběr použitelných předmětů atd.), nebo něco necháte na dotykovém displeji a něco se vám ukáže na horním displeji. Tohle všechno navíc můžete následně upravovat podle sebe.
V jeskyních, na poušti nebo pod vodou
Další významnou složkou Monster Hunter 3 Ultimate je rozmanité prostředí. Dostanete se nejen mezi přímořské útesy nebo do zasněžených oblastí, ale i na poušť nebo pod mořskou hladinu. Potápění je rozhodně zábavné zpestření, ať už kvůli jednoduchému ovládání nebo skvělému zpracování všeho, co pod hladinou najdete. Celkově je prostředí hry vytvořeno velmi detailně (často v něm také zakopáváte o různé předměty, třeba o houby, kosti nebo léčivé rostliny), a tak ve výsledku ani moc nevadí, že se hra nemůže chlubit kdovíjak oslňující grafikou, i když zároveň nejde o kdovíjakou hrůzu. Co už ale vadí jsou časté a dost dlouhé loadingy. Všechny lokace jsou rozděleny na několik menších lokalit, které jsou oddělené neskutečně otravným a dlouhým nahráváním, které skvělému zážitku z hraní nijak neprospívá a mě osobně začalo brzy dost vytáčet.
Stejně tak mě dokázal často vytočit i systém ukládání. Jakmile totiž přijmete nějaký quest, hru nemůžete nijak uložit. Buď musíte úkol zdárně dokončit, nebo ho zrušit. Z počátku to až takový problém není, koneckonců úkoly typu "najdi tři unikátní houby" zvládnete hned, ale jakmile dojde na delší a složitější questy, už to problém být může. Koneckonců, hry na kapesní konzole by měly být mobilní, nutnost nad nimi sedět bůhvíjakou dobu je absolutní nesmysl, který se může často vymstít. Snad netřeba říkat, jak může naštvat, když v autobuse zdárně rozehrajete rozsáhlý quest, vystoupíte, 3DS strčíte do kapsy, jenže než dojdete domů, vybije se vám baterka a celý postup je rázem pryč. Tohle zkrátka pánové a dámy z Capcomu nezvládli, marně se snažím přijít na důvod, proč se uchýlili k tak idiotskému systému. Nemluvě o faktu, že samotné ukládání pozice trvá mnohdy i několik vteřin. Ještě tu je jedna věc, která mě na novém Monster Hunter naštvala, a to absence jakéhokoliv dabingu. Postavy se zmůžou leda tak na nezřetelné hekání, přitom dabing by atmosféře určitě prospěl, což v minulosti skvěle dokázaly hry typu Resident Evil: Revelations. Jinak si nicméně na ozvučení nejde stěžovat
Ve hře samozřejmě nesmí chybět multiplayer, proto se k vaší honbě za monstry mohou přidat další hráči, a to jen lokálně (online multiplayer chybí), přičemž se můžete dát dohromady i s vlastníky WiiU. Bohužel, multiplayer jsem nemohl nijak vyzkoušet, jednoduše proto, že jsem neměl k dispozici žádného kolegu pro lokální hraní. Multiplayer tedy do výsledného hodnocení není zahrnutý.
Lov je u konce
Monster Hunter 3 Ultimate je ve výsledku lehce rozporuplný titul. Na jednu stranu nabízí zábavný a vyzývavý lov rozmanitých a povedených monster, množství výbavy, se kterou je radost experimentovat, skvělé prostředí včetně podmořského světa nebo vcelku příjemné ovládání. Na stranu druhou ale nabízí i otravný systém savů, časté loadingy, pitomé ovládání kamery, absenci jakéhokoliv dabingu nebo pořádného příběhu, což může vést k dalšímu problému - absenci jakékoliv motivace. Proto zvažte, jak moc vám tyto věci mohou vadit. Já se každopádně ve výsledku docela slušně bavil, a to navzdory faktu, že japonské hry nepatří mezi můj denní šálek čaje. Pocit vítězství při skolení příšery o velikosti paneláku, která ještě každou chvíli chrlí kvanta ohně, koneckonců nikdy nezklame.
Verdikt
Monster Hunter 3 se možná může pyšnit zábavnými souboji, stylovými nestvůrami, skvělým prostředím, potápěním nebo nepřeberným množstvím zbraní a vybavení, ale bohužel se pyšní i velkým množstvím technických nedodělků, které jinak lákavý titul srážejí na kolena. Přesto vás při lovu příšer určitě čeká přinejmenším slušná zábava.
