První strategie využívající DirectX 12 je tu. Podaří se jí díky technologické výhodě porazit nemalou žánrovou konkurenci?
Herní průmysl v minulosti nedával moc prostoru nekvalitním titulům. Když jste byli špatní, šli jste prostě z kola ven. Díky tomuto faktu se ve středu pomyslného kroužku vyvolených udrželo jen určité procento herních vývojářů a studií. Někteří prorazili díky kvalitě, jiní naopak za pomoci kvantity. Eidost Interactive, Epic Games a Stardock Entertainment jsou zářným příkladem tvůrčích uskupení, které se svou práci dosáhli úspěchu hlavně za pomoci osobitých projektů a primárnímu zacílení na vyladěnost celku. Každý člen tohoto trojlístku je tu s námi již dvě a půl dekády. V jeho průběhu si jasně určili směr, kterým se budou jejich projekty ubírat. Stardock se například zaměřil na strategie, které tvoří už 25 dlouhých let. My se dnes podíváme pod drobnohledem na novou RTS z jeho dílen.
Ashes of the Singularity je ve vývoji již pár let. Na starosti ho měl jak Stardock, tak i menší tvůrčí uskupení Oxide Games, které při tvorbě tohoto titulu hrálo prim. Vzhledem k náročnosti celého konceptu se vývojáři rozhodli vytvořit mu 3D engine přesně na míru. Díky enginu Nitrous by měl Ashes of the Singularity zvládat bitvy obřích rozměrů bez větších problémů, to jestli se mu to v praxi daří, je už věc druhá.
Neklidná budoucnost
Válka je lidskou součástí již od samého počátku dějin. Náš druh si vždy našel důvod proč mezi sebou vést konflikt. V nepříliš vzdálené budoucnosti se naštěstí vyvinul do nové formy, v níž již neměl potřebu válčit proti svému vlastnímu rodu. Na scéně se ale objevil nový nebezpečný nepřítel. Agresivní umělá inteligence Haalee vytáhla proti lidem na všech frontách. Vy jakožto vůdce válečné mašinérie Post-Human Coalition se s ní musíte vypořádat.
Kampaň Ashes of the Singularity je hodně nevýrazná i na RTS. Celek je plochý, nezáživný a sterilní. Bitva proti agresivní AI Haalee se odehrává na jedenácti světech s osmičkou povinných a třemi nepovinnými misemi. Zdolání celého scénáře vám zabere 10 – 15 hodin. Záležet bude hlavně na vašich strategických dovednostech. Méně zdatným hráčům může Ashes of the Singularity dát klidně i 20 hodin čistého času. Osobně bych primární scénář jako komplet označil za pomalejší verzi tutoriálu. Pokud se chcete vrhnout přímo do bitev proti AI či hráčům, je dobré absolvovat přímo část hry zacílenou na rychlé seznámení se základy díla. Oproti jiným RTS je hlavní dějová linie velmi slabá. Ve srovnání se StarCraft II: Legacy of the Void, Grey Goo či Homeworld: Deserts of Kharak bych se jí nebál označit za podprůměr.
Stroje vs. Stroje
Futuristické lidstvo na bojištích už nějaký ten pátek nebojuje. Místo sebe posílá do pole robotická vozidla pod svou kontrolou. Konkurenční frakce Substrate operuje prakticky stejně. Hra vám v režimu pro jednoho i více hráčů nabídne jen tyto dva soupeřící kolosy. Obě uskupení disponují řadou různých typů vznášedel, křižníků, letadel a obřích mobilních pevností. Přes jistou míru odlišnosti a snahu o specifikaci jednotek se od sebe herní národy výrazně neliší, každý z nich má své malé pro a proti. Post–Human jsou odolní a o něco pomalejší než jejich soupeři, Substrate má naopak k dispozici efektivnější motory, lepší štíty a slabší výdrž. Při srovnání s jinými RTS projekty jsou diference soupeřů zanedbatelné.
„Hlavní báze bude vždy vaší startovní pozicí. Z tohoto bodu budete expandovat do okolí po jasně definovaných křivkách, které vždy povedou k menším obsaditelným elektrickým generátorům.”
Přestože se od sebe frakce jako celky extrémně neodlišují, mají jejich jednotky vždy specifické statistiky, schopnosti a vzhled. Celkem se dělí do tří skupin. Na počátku hry budete stavět převážně menší vznášedla, která slouží primárně k objevování mapy a následné expanzi vašeho území. Po obsazení některých strategických bodů svou armádu rozšíříte o středně těžké křižníky a letectvo. Nebeští andělé vám dají k dispozici průzkumné letouny, stíhače a bombardéry. Vzdušné síly hrají hlavně podpůrnou roli. Pokud proti nim nepřítel nasadí protiletecká pozemní vozidla, mají po srandě. Poslední veličinou, s níž je nutné počítat, jsou dreadnaughty, které do jisté míry připomínají obří vesmírné lodě. Gigantické plující pevnosti poháněné řadou trysek tvoří vždy jádro celého útoku, bez nich je každá armáda jen poloviční. Osobně jsem se při tvorbě vojska zaměřil hlavně na budování těchto kolosů, upřednostňují totiž kvalitu nad kvantitou. Což se mi v pozdějších fázích hry vyplatilo.
Všechny zmíněné jednotky je možné shlukovat do armádních praporů. Každý oddíl by měl v sobě mít jen stroje s určitým zacílením. Když začnete kombinovat až přespříliš, může se z vaší armády stát guláš, který nebude mít proti efektivně rozděleným útvarům protivníka šanci.
Stabilita především
Před vybudováním velkolepé armády si budete muset nejprve postavit dostatečně silné základy. Budování báze je tu pojato minimalisticky. Paleta staveb obsahuje jen pár výrobních komplexů, obranné struktury, těžební věže a podpůrné konstrukce. Defenzivní objekty vyžadují pro svou stavbu a chod logistické body, které určují velikost vaší armády. Občas si tím pádem budete muset vybrat mezi silou vojska a ochrannou složkou základního tábora.
Hlavní báze bude vždy vaší startovní pozicí. Z tohoto bodu budete expandovat do okolí po jasně definovaných křivkách, které vždy povedou k menším obsaditelným elektrickým generátorům. V jejich okolí většinou najdete 1 – 3 těžební žíly. Škála surovin tu není zrovna z nejpestřejších. V dolech těžíte jen železo a radioaktivní prvek.
„Umělá inteligence se skutečně povedla. Její reakce na nastalé situace jsou velmi svižné a úderné.”
Krom těchto dvou elementárních materiálů potřebujete pro vylepšování budov a armád také speciální surovinu zvanou quanta. Generovat jí budete v jedné z vašich těžebních struktur. Po nastřádání dostatečného počtu této látky je možné zlepšit logistiky, velikost skladů, životy jednotek a jejich účinnost. Mimo to je možné jí využít k aplikování aktivních orbitálních schopností, které zastupují aspekt magie. S jejich pomocí můžete odkrývat dosud neobjevenou mapu, vyvolávat agresivní droidy a ničit nepřátelská vojska.
Uzly vedou k vítězství
Příjemně překvapila paleta map. Ashes of the Singularity v současné verzi nabízí celkem 25 různě situovaných lokací. Hlavním cílem každé bitvy je obsazení sítě elektrických generátorů (uzlů). Kolo vyhrává ten, kdo dosáhne jako první určitého počtu bodů turinia, jenž se generuje na 4 – 7 strategických postech napojených na elektrickou síť. Úplná likvidace nepřítele je brána jen jako sekundární cesta k vítězství. Zacílení na uzly dává AI větší prostor k manévrování. Prakticky tu má jasně definované posty, na něž má útočit, zbytek je pro ni až na druhém místě.
„Pokud máte rádi strategie a nevadí vám malá pestrost armád, určitě se na tuto neotřelou RTS nezapomeňte podívat.”
Uměla inteligence se v Ashes of the Singularity skutečně povedla. Její reakce na nastalé situace jsou velmi svižné a úderné. Na rozdíl od jiných RTS tu AI nemá potřebu podvádět. Dokáže vyhrát jen za pomoci taktiky a dobře zvolené strategie. Při ovládání stovek jednotek se dopouští chyb jen v minimálním počtu případů. Popravdě jsem již dlouho neviděl v RTS tak kvalitně hrající počítač jako zde.
Dalším milým překvapením pro mne byla také optimalizace. Při hraní na středně vysoké detaily hra jela na stabilních fps bez menších či větších propadů. Epické bitvy či monstrózní výbuchy jsem též obstál bez jediného záškubu. Rozdíl DX11 a DX12 byl na mé grafické kartě nevýrazný, jednalo se jen o pár framů navíc.
RTS budoucnosti
Celkový dojem z Ashes of the Singularity kazí v mých očích hlavně nevydařená kampaň bez výrazných postav a osobitějšího námětu. Krom ní, mi tu schází i větší rozdíly mezi dostupnými frakcemi. Časem bychom se měli dle slov tvůrců dočkat řady bezplatných DLC. Snad budou obsahovat nové rasy a herní módy. Díky těmto prvkům by toto dílo mohl mít jako celek hodně dlouhou životnost. Vše ale ukáže čas.
Přes řadu menších nešvarů je Ashes of the Singularity jednou z nejvýraznějších strategií současnosti. Díky velkolepým bitvám, gigantickým mapám, perfektní optimalizaci a efektivně reagující AI je toto dílo na velmi vysoké úrovni. Pokud máte rádi strategie a nevadí vám malá pestrost armád, určitě se na tuto neotřelou RTS nezapomeňte podívat. Možná je to titul právě pro vás.
Počítač do redakce zapůjčil Grunex.com.
Verdikt
Ashes of the Singularity je díky řadě výrazných prvků hodně kvalitním titulem, přes menší nešvary je toto dílo jedním z nevýraznějších strategických projektů současnosti. Jestli vás v minulosti bavil Supreme Commander či Total Annihilation neměla by vás nová RTS od Stardocku minout.
