Domácí studia se potýkají s opačným problémem než ty v zahraničí.
Asociace českých herních vývojářů (GDA) na tiskové konferenci v rámci akce GDS Prague 2023 přinesla výsledky za uplynulý rok.
Dozvěděli jsme se tak například, že v Česku momentálně působí 155 herních studií, každoročně jich přibývá okolo desítky. Tři čtvrtiny z nich jsou však menšího rozměru (pod 10 lidí). Velké firmy s více než 250 zaměstnanci tvoří pouze 1 % celkového počtu společností. Co se týče stáří, převládají studia založená před třemi až deseti lety. 54 % ze všech studií se nachází v Praze, dalším velkým centrem je pak už pouze Brno se 21 %.
K začátku roku 2023 v českém herním průmyslu pracovalo 2 634 lidí. Oproti předchozímu roku je to nárůst o nějakých 300 pracovníků, pracovních pozic ale vzniká mnohem více, letošní odhad je stanoven na 430. Podle šéfa GDA Pavla Baráka je tohle dlouhodobý problém českého herního průmyslu, jenž zároveň zapříčinil fakt, že se podle všeho herních firem v Česku vůbec nedotklo masivní propouštění, které můžeme vidět u firem v zahraničí. Naopak tedy stále shánějí nové síly.
Skoro dvě třetiny zaměstnanců tvoří Češi, zbytek pak cizinci, většinou z Polska, Spojených států, Slovenska, Ukrajiny či Nizozemí. Nejčastější pozice tvoří programátoři a grafici. Co se týče pohlaví, stále drtivě převažují muži s 82 %. Více než polovina pracovníků je pak ve věku 26 až 35 let. V průmyslu nejčastěji působí lidé s vysokoškolským vzděláním, hned v závěsu jsou ale ti se středoškolským. Samotné vzdělání ohledně herního vývoje si však většina lidí zajistila z online zdrojů či od kolegů, formální vzdělání v oboru má pouze 20 % pracovníků.
Co se týče obratu, odhad na letošek je zatím 7,6 miliard Kč, což by byl mírný nárůst oproti 7,52 miliardám za předchozí rok. Drtivá většina příjmů jde ze zahraničí, a to 98 %, největšími trhy jsou Spojené státy, Velká Británie, Francie, Německo a Čína. Za rok 2022 vyšlo celkem 60 českých her, 11 DLC a kolem 200 game jam titulů či studentských projektů.
Problémem je podle GDA také nedostatečná podpora ze strany státu, což by se mělo změnit už v příštích let díky připravovanému Státnímu fondu audiovize, kde budou na rozdíl od Státního fondu kinematografie zahrnuty právě i videohry.
