Během vydávání jednotlivých epizod se zdálo, že je adaptace Strážců Galaxie tou nejméně viditelnou sérií od Telltale Games. Je ale také nejméně kvalitní?
Recenzovaná verze: PC
Mezi nesčetnými značkami, které v rámci svých epizodických sérií adaptovalo studio Telltale Games, najdeme i Batmana od DC Comics. A tak bylo jen otázkou času, kdy si vývojáři posvítí i na konkurenční tábor, tedy na Marvel. Ten čas vypršel díky Guardians of the Galaxy, sérii, s níž se vrátil nepříjemný zlozvyk v podobě příliš dlouhých přestávek ve vydávání jednotlivých epizod. Nyní jsou ale všechny venku, a tak se můžeme podívat na co, co nabízí kompletní série a jak se tahle adaptace Strážců Galaxie povedla.
Strážci Galaxie a Dobyvatelé ztraceného artefaktu
Stejně jako komiksy a filmy, i série od Telltale Games sleduje partu, kterou tvoří Peter "Star-Lord" Quill, Gamora, Rocket, Groot a Drax. Těm se do rukou dostane prazvláštní artefakt s nebývalou mocí, přičemž popisování toho, co následuje po získání artefaktu, tradičně zavání významnými spoilery. Problém ale je, že i kdybych vám tu něco přeci jen vyžvanil, ve výsledku by to nebyla taková škoda, protože příběh jako takový tentokrát vážně neoslní. Zprvu se dost vleče, i v pozdějších epizodách má problém udržet vhodné tempo a jen málokdy dokáže nabídnout něco, co již nebylo k vidění v komiksové či filmové předloze. Tvůrci jako by se mnohdy nemohli rozhodnout, jestli dělají vlastní adaptaci nebo hru využívající motivy filmových Strážců Galaxie 2, což má za následek plytký, předvídatelný děj, který jen málokdy dokáže něčím překvapit. Někdy se zdá, že chce příběh jít svou cestou, ale třeba pojetí některých postav dělá dojem, že je prostě okopírované z letošního filmu.
Situaci nezlepšuje ani hlavní padouch. Nebo spíš padouška. I ta je až trestuhodně obyčejná a v mžiku by se mohla zařadit po bok celé řady průměrných, zaměnitelných záporáků na jedno použití, které tak často prezentují filmy od Marvelu (čest výjimkám, samozřejmě). Jde zkrátka o zoufale nevýraznou, povrchní a nezajímavou figuru, která má asi tolik charismatu a unikátních motivů ke svému zlotřilému jednání jako zmačkaný igelitový pytlík. Kdyby opravdu platilo, že hrdina je jen tak dobrý jako jeho protivník, Strážci Galaxie v podání Telltale Games by nejspíš nezastavili ani batole, co se snaží poprvé chodit.
Další postavy už jsou na tom naštěstí o poznání lépe. Quill, jeho parta a spojenci možná figurují v dost obyčejném, nevýrazném a nevyváženém příběhu, ale faktem zůstává, že velmi často dokážou pobavit. A díky skvěle napsaným dialogům a věčnému špičkování dokážou nezřídka vyloženě rozesmát. Guardians of the Galaxy od Telltale mají být očividně komedií a toto zaměření tvůrci svědomitě dodržují. Po stránce humoru bych se dokonce nebál titul přirovnat k tolik oblíbeným Tales from the Borderlands. Problém však je, že série ze světa Borderlands disponovala i vcelku zajímavým a chytlavým příběhem, což se tentokrát říct nedá. Tedy pokud nepočítám pohled do minulosti hlavních hrdinů, který je vždy velmi zajímavý, citlivě zpracovaný a občas dokonce dojemný. Příležitostně tu tedy fungují i prvky dramatu.
Scénář je víc než hráč
Ačkoliv jsou jednotliví Strážci v základu dobře a vtipně napsaní, výjimečně se chovají dost iracionálně. Po většinu hry můžete kupříkladu činit rozhodnutí, která jdou více na ruku Rocketovi nebo Gamoře. Poměrně svévolně jsem se nejčastěji ocitnul na straně Gamory, ale stačilo několik voleb v celkově slabé čtvrté epizodě, které dělaly dojem, že s oběma postavami ani příliš nesouvisí, a hned byl se mnou Rocket největší kamarád a Gamora mě hodlala zatratit. Vztah obou postav ke Quillovi se zkrátka nesmyslně otočil o 180 stupňů. Chápu, že hlavní hrdinové jsou více či méně šílení, ale jsem přesvědčen, že na tom nejsou tak špatně, aby se chovali takhle nesmyslně a neuvěřitelně.
„Po stránce humoru bych se dokonce nebál titul přirovnat k tolik oblíbeným Tales from the Borderlands.“
Později se ale samozřejmě zase všechno urovnalo, což dokazuje mimo jiné nepříjemnou skutečnost, že možnost výrazně ovlivňovat děj pomocí rozhodování je jako vždy pouhá iluze. Stejně jako v případě ostatních sérií od Telltale Games lze ovlivňovat dílčí události, dialogy a činnosti, ale celkový vývoj příběhu moc nezměníte. Tento fakt přitom tvůrci demonstrují až příliš viditelně, o což se postaraly jisté události konce čtvrté a začátku páté epizody. Už dlouho jsem nehrál hru, která by tak okatě dávala najevo, že jsou všechny ty volby v zásadě k ničemu.
Do rytmu hudby a zvláštní grafiky
Minimální vliv vašeho rozhodování je bohužel něco, co je v případě projektů Telltale Games běžná rutina. V případě Strážců Galaxie, alespoň těch filmových, je naopak běžnou rutinou využívání chytlavých skladeb. Vývojáři v tomto směru navazují na filmy se vší parádou. Soundtracku hry a výběru skladeb opravdu není co vytknout a leckdy jsou různé songy použity tak dobře, že celé sérii přidávají na vtipnosti a zábavnosti. Stěžovat si nemohu ani na dabing a ozvučení jako takové, vše je zkrátka v naprosto přijatelné normě.
Technická stránka je naopak poměrně rozporuplná. Některé její aspekty jsou přímo skvělé, třeba zpracování určitých materiálů v čele s kůží. Hra je navíc slušně optimalizovaná a ani se slabším a starším hardwarem není problém rozjet ji při povětšinou stabilních 60 snímcích za sekundu. Občas se ale zdá, jako by bylo všechno příliš plastové, a některé textury jsou i při nejvyšším grafickém nastavení viditelně rozmazané.
Největší slabinou vizuální a technické stránky jsou ale opět animace. Po značném množství recenzí, v nichž jsem hodnotil hry od Telltale, bych hrozně rád napsal, že tentokrát už tvůrci něco změnili k lepšímu, ale opak je pravdou. Animace, obzvlášť animace tváří a pohybu postav, jsou často odbyté a nepřesné a není na ně nijak příjemný pohled. Třeba chůze Petera Quilla leckdy dělá dojem, jako by mu někdo v každé scéně vylil do klína kýbl studené vody a tu nechal zmrznout. Pohyby úst se nezřídka nedokážou sladit s mluveným slovem a pohyby obličejových svalů zase mohou dělat dojem, že jsou postavy pod kůží roboti.
„Animace, obzvlášť animace tváří a pohybu postav, jsou často odbyté a nepřesné a není na ně nijak příjemný pohled.“
Parta především
Alespoň že v případě hratelnosti došlo k určitému posunu kupředu. Její jádro stále tvoří stokrát ohraná kombinace rozhovorů, quick-time eventů a volnějších pasáží, v nichž lze podle svého uvážení chodit a zkoumat prostředí. Vývojáři ale leccos zajímavými a hlavně adekvátními způsoby ozvláštnili. Třeba prostředí volnějších pasáží často sází na vertikalitu, díky čemuž se vám hodí raketové boty Star-Lorda jakožto primární hratelné postavy. Díky nim se můžete snadno přesouvat mezi jednotlivými úrovněmi a dělat v nich cokoliv, co je zrovna třeba. Quill má navíc k dispozici skener, který v mnoha situacích vyvolá obrazy minulosti. Někdy je něco takového nutné pro postup, jindy vám skenování řekne něco více o místě, v němž zrovna operujete.
Často máte také k dispozici komlink, díky němuž se lze dorozumívat s ostatními Strážci. Opět platí, že někdy je používání komlinku nezbytné, zatímco jindy jde jen o zpestření, které nabízí další humorné okamžiky nebo zajímavosti. Často také navštívíte Quillovu loď, která funguje podobně jako jeskyně v Batmanovi. Můžete se po ní procházet a povídat si s ostatními členy posádky, stejně tak není problém pustit si zde muziku a zasednout k počítači a pročíst si zprávy a emaily. Něco takového mimochodem vřele doporučuji, protože se můžete opět dost dobře zasmát. Není nad to pročítat zprávy, v nichž se zrcadlí vyjadřování a humor Strážců a dalších postav, nebo vesmírný spam.
Tohle všechno má za následek, že můžete strávit mnohem více času průzkumem prostředí hry a testováním různých interaktivních prvků. Díky tomu mají Guardians of the Galaxy v porovnání s ostatními sériemi dost svéráznou tvář. Změny v hratelnosti se mohou příznivě podepsat i na herní době, která se v mém případě vyšplhala k solidním 9 hodinám, což je s ohledem na cenu celé série na Steamu vyhovující čas. Jsou tu ale i negativní následky, konkrétně zlobivá kamera. Ta byla v minulosti obrovským kamenem úrazu projektů Telltale Games. Během let se ale situace poněkud zlepšila. Nebo jsem si na ni možná prostě a jednoduše zvyknul. Ať je to jak chce, tentokrát jsem měl pocit, že problém je zpět a je výraznější než kdy dřív, zvlášť při používání raketových bot nebo při snaze interagovat s nějakým objektem na okraji scény. Může se stát, že vám hra takové pokusy z důvodu mizerné kamery dost znepříjemní.
Mimozemšťané musí být šílení
S ohledem na to, že značná část této recenze vyznívá dost kriticky, bych rád podotknul, že Guardians of the Galaxy nejsou nejhorší sérií od Telltale Games. Zlatou a stříbrnou pozici v tomto směru dle mého názoru stále zastává The Walking Dead: A New Frontier a The Walking Dead: Michonne. Strážci Galaxie jsou v zásadě lehce nadprůměrným počinem, u něhož jsem se nikdy moc nenudil. Dialogy hlavních postav jsou dobře napsané a pohled do minulosti jednotlivých Strážců je vždy jednou z předností příběhu a aktuálního dění. Každou chvíli se navíc můžete něčemu zasmát, tradiční hratelnost doznala určitých změn k lepšímu a vše doprovází výtečně vybraný hudební doprovod.
Dobrý dojem ale může pokazit celková plytkost a nevýraznost příběhu s nepříliš strhujícím tempem vyprávění, nesmírně slabý záporák, nedotažená kamera, tradičně odbyté animace a viditelně minimální vliv vašeho rozhodování. Při hraní a sledování toho, co Strážci Galaxie v podání Telltale Games provádí, jsem se ale opravdu dobře bavil a fanouškům Marvelu či zájemcům o solidní sérii na motivy komiksu bych Guardians of the Galaxy s klidným svědomím doporučil. Přesto se ale nemohu zbavit pocitu, že šlo z tak slibné a obecně zábavné a důvěrně známé látky vytěžit mnohem víc.
Guardians of the Galaxy koupíte v krabicové verzi pro konzole na Xzone.cz a GameExpres.sk. Krabicová verze zahrnuje první epizodu na disku a možnost stáhnout všechny zbylé epizody.
Verdikt
Solidní epizodická série, která je vhodná hlavně pro příznivce komedií a pro fanoušky komiksové nebo filmové předlohy. Nad celou hrou se však vznáší stín nevyužitého potenciálu a příliš povědomých nedostatků.
