Resident Evil Zero HD Remaster - noční můra v novém kabátě

Recenzovaná verze: PC

Vítám všechny zomíky, kteří si našli čas přelouskat naši recenzi remasterované verze hry Resident Evil Zero, známé ve své domovině jako Biohazard Zero. V posledních dnech se nám totiž do ruky dostává staronový díl, ve své HD kvalitě, určený pro konzole staré i nové generace a také pro PC platformu. Jestli je tento krok správný, anebo jde jen úlitbu staré generaci hráčů, případně ziskuchtivost, musí posoudit Capcom sám až po zjištění konečných čísel z prodeje. Pokud se ale nepletu, tak se první Resident Evil ve své HD kvalitě prodával líp, než banány za totalitního režimu a tak je vcelku logickým krokem i předělávka následných “residentů”.

Upřímně řečeno ale nevím, kde mám začít. Příběhem? Technickým zpracováním? Obtížností nebo chybami ve hře? Je toho hodně, co mám na svém shnilém srdci a aby se z mého sdělení nestalo pouze přidušené, nesouvislé a nesrozumitelné zombie mumlání, musím začít postupně. Však ono na každého nemrtvého postupně dojde.

Prvním důležitým aspektem všech zombíků je hlad… Tedy, prvním důležitým aspektem všech her je příběh. Ale má cenu jej tady vůbec vzpomínat? Hra vyšla poprvé 12. listopadu 2002 ve verzi pro Gamecube a v roce 2008 dokonce doputovala na Wii. Mám tak neodbytný pocit, že prozrazení děje je jen nošení mrtvol na hřbitov. Ale když jinak nedáte…

Lesem kolem Raccoon City projíždí celkem luxusní vlak. Ten je napaden dost hnusnými tvory a je po čase přinucen zastavit. O pár hodin později je do nedalekých hor povolán vrtulník se záchranným týmem Bravo od S.T.A.R.S. Ten však musí pro poruchu motoru nouzově přistát. Nikomu se nic nestane a členové týmu se vydávají na průzkum. Naleznou kamion a policejní vůz s mrtvými policisty, který měl převážet na popravu vraha jménem Billy Coen. Po vězni není ani památky a my tak získáváme podezřelého číslo 1. Ale tak jednoduché to v začátcích série Resident Evil nebylo.

Vašim herním alter egem se stává Rebecca Chambers, mladá, na první pohled až trochu moc křehká, medička. Ta naráží na starý známý vlak, plný milých cestujících, nabízejících “free hugs” a připojení se do týmu nemrtvol. Rebecca je ale poctivá a tak jim dává co proto a nelekne se ani hledaného vraha Billy Coena, kterého původně považovala za strůjce celé záležitosti. Nakonec jsou nuceni spolu drsňák a slečinka spolupracovat a možná z toho bude časem i něco víc. No, i když tady nejsme v Hollywoodu. Teď se totiž musí vypořádat s davem nevábně vonících fanoušků, dotěrného přerostlého hmyzu a trošku se rozpadajícími domácími mazlíčky, kteří nesmí chybět v žádném Residentu. Apropos, také s kupou dalších nepřátel, kromě úžasného vlaku na ně totiž čeká prohlídka rozlehlého panství, dotěrná obsluha a velké množství pokojů k prozkoumání.

Ale teď se už naladíme na trochu vážnější notu. Příběh hry je komplexnější, než z mého nadlehčeného úvodu vyplývá a pokud jste hru nikdy nehráli, bylo by škoda vám jej “vyzombičit” (ekvivalent “vyslepičení”, ale s trochou toho hnusu a smradu). Velké množství hráčů jej už zná z posledního hraní před léty a tak bych stejně jen zbytečně plnil stránky písmenky a zbytku jen prozradil víc, než je třeba znát. Pro nás jsou důležitější jiné věci.

Resident Evil Zero HD Remaster je podle mě dobře odvedená práce, které ale pro získání nových fanoušků něco schází. Aspoň tedy podle mého uvážení. Na samotném konceptu hry je totiž strašně znát jeho stáří. A ač tedy všechno v novém kabátku působí velmi dobře, neslučuje se to tak nějak vnitřně právě s oním “zastaralým” způsobem hraní. Myslím si, že doba statických kamer je minulostí, stejně tak načítání relativně malých lokací schovaným za animacemi lezení po žebříku nebo otvírání dveří. Chápu, že jde o “pouhý” HD remaster a ne o celkovou úpravu hry, ale myslím si, že minimálně délka těchto animací mohla být kratší. Výkonu je na tom v našich železech dost.

Další výtkou je ovládání. U konzolových verzí je jaksi logické, že budete používat gamepad. U mnou recenzované PC verze bych čekal smysluplnější podporu klasického komba klávesnice a myš. Ale tady je, jak bych to řekl, klavír a krysa k ničemu. Po půlhodině trápení jsem své oblíbené ovladače poslal do hrobu (chtěl jsem k šípku, ale musím být víc stylový) a zapojil gamepad od Logitechu. Hra dostala úplně jiný ráz, trochu akčnější, ale hlavně plynulejší. Jen jsem nějak nedokázal ovladači vnutit to správné rozložení tlačítek. Oficiální ovladače, neoficiální, všechno bylo hrou ignorováno a já měl tlačítka křížek a kolečko (neboli A a B) prohozené. Hloupost, ale několikrát jsem tak bohužel použil, z již tak omezeného inventáře, lékárničku v době, kdy jsem ji nepotřeboval a přitom jsem chtěl inventář pouze opustit.

Další věcí je ukládání pozic. Jak sami asi víte, ukládání ve starších konzolových hrách bylo peklo a tady je krom masy nemrtvol právě nemožnost ukládat dalším podstatným elementem, který hovoří kladně, když mluvíme o celkové atmosféře hry, ale u mě záporně právě z důvodů častých chyb z přehmátnutí se. Stejně tak si právě neumím představit moderní hráče, zvyklé na ukládání pozic buď automaticky, nebo relativně kdykoli, že se s tím hladce vypořádají. Tady jsou místa ukládání jasně daná a ještě omezeno množství uložení a se zvyšující se obtížností počet těchto možností uložení klesá. Protože abyste vůbec mohli postup uložit, musíte nejdříve nalézt speciální předmět. A budete se tahat s ním, nebo si raději vezmete lékárničku nebo náboje nebo klíč?

S tím se váže i další problém, kdy nemůžete počítat s hraním typu “mám půl hoďky volného času, posunu se v příběhu dál”. Chtě nechtě se časem dostanete do okamžiku, kdy volíte mezi “nestihnu domluvený termín” nebo “ztratím celý dnešní postup”. Uděláte to jednou, dvakrát a pak si raději pustíte něco jiného.

Stejně tak si neumím představit dilema s “obřím” inventářem. Dneska tak nějak nepočítáte s tím, že byste si s sebou nevzali všechno důležité věci. Ano, batohy postav někdy nejsou nekonečné (zdravíme Hermionu a její zavazadla), ale vyloženě žonglovat takřka s každým předmětem, se dnes nenosí. Přibližuje to hru realitě, logické to je taky, ale podle mě to hodně hráčů odradí. Ono ani nevadí, že je inventář malý, ale že prakticky všechny věci potřebujete. A vracet se dříve nebo později někdy i přes celou lokaci, není úplně vždycky zábava.

Co mě ale u PC verze vyloženě naštvalo, jsou filmové předěly. U některých jde hodně vidět, že jsou holt “staré” a oproti remasterované hře jsou kvalitativně horší. To bych ale rozdýchal. Osobně mi vadila chyba, kdy se obraz o značný čas opožďoval vůči zvuku a titulkům. V jednu chvíli se dokonce videa po pár sekundách sekly a nepomohlo vůbec nic. Vidím v tom problém spíše u mé sestavy, která má ale paradoxně aktualizovány všechny ovladače. Na mě to ale působilo dost rušivě a hodně kazilo zážitek z hraní.

Dále bych mohl zmínit chvilky, kde se mi Billy dostal do Rebeccy, ne pod sukni, ale přímo dovnitř (a teď to nemyslím tak, jako vy, úchylové). Textury obou postav se v malých prostorech ignorovaly a naše dvojice se procházela jeden skrz druhého. Omluvitelné s přihlédnutím na stáří původní hry, ale neomluvitelné z hlediska dnešních her. Jiných výrazných kiksů jsem si naštěstí moc nevšiml. Oceňuji možnost vybrat si z “moderního” poměru stran 16:9 nebo “starého” 4:3. Hodně to pomáhá přiblížit se old-schoolovému zážitku z hraní. Zvuky při hře byly, krom zmíněných předělů, skvělé. Tak nějak mám pocit, že taky prošly čistkou. Stejně tak textury, které jsou při detailním pohledu prostě úchvatné. Nevšimnete si toho moc komplexně, ale spíše když se zaměříte na detaily a máte možnost si prohlédnout nějaký předmět zblízka. Prostě nádhera!

Jak moc se pak celkový gameplay liší od originálu, vám nepovím. Resident Evil 0 jsem před lety hrál snad jen jednou a rozhodně ne celý. Možná je to i pro posouzení úspěšnosti této hry lepší. Za sebe totiž můžu cítit, že grafika u mě nikdy nehrála prim a tady je vlastně jen přidaným a vítaným bonusem. Ze všeho ostatního na mě dýchl smrad rozpadajících se zombíků… tedy chtěl jsem říct nostalgie. Mám rád staré hry a dokážu ocenit snahu vývojářů o kvalitní port. Nevím ale, jak je přijme široká veřejnost moderních mladých hráčů. Jestli nebude prvotní nadšení a obří snahy vykoupit jedničky a nuly (sestavené do podoby Residentu Evil Zero HD Remaster) z digitálních distribučních kanálů, vystřídáno zklamáním z důvodů, jak to jen říct, starých principů hraní. Za sebe ale můžu rozhodně doporučit a investice do hry se vám bohatě vyplatí a asi bych ani nečekal na nějaké slevové akce. Kvalitní čerstvé maso si u řezníka taky kupujete za plnou cenu a tak když vám někdo nabídne 80 kilo shnilého, kdo by se vůbec rozmýšlel.

Počítač do redakce zapůjčil Grunex.com.