I Am Alive – dokážete přežít?

Recenze z hraní Xbox 360 verze.

I Am Alive započal svou dlouhou cestu už v roce 2008 pod pokličkou studia Darkworks, zodpovědného např. za horor Cold Fear či novodobý díl série Alone in the Dark: The New Nightmare. Titul pak o dva roky později převzala pobočka Ubisoftu v Šanghaji a celý projekt konečně dovedla do zdárného konce. Otázkou ale je, zda nová krev prospěla hře stejně, jako otočka se Splinter Cell: Conviction.

V neprostupném prachu

Hraní I Am Alive mi v mnohém připomínalo perfektní indie hříčku Limbo, a to nejen černo-šedo-bílou barevnou paletou a depresivní atmosférou. Titul totiž sází na základní lidské pudy a nutí vás přemýšlet, abyste přežili. A vůbec tu nejde o hordy zombií, nálet mimozemšťanů či další výmysly o konci světa. V I Am Alive musíte bojovat s tím nejúdernějším živlem – přírodou samotnou – a lidmi, kteří z neštěstí ztratili hlavu.

Příběh by se ale rozhodně dal rozvětvit mnohem více, než co je nám nabídnuto na stříbrném podnose. V zásadě jediné, co se opravdu dozvíme je fakt, že se něco stalo. Přeživší to nazývají „událostí“ a jsou na detaily stejně skupí, jako na zbytek jídla a vody. Celá zeměkoule je zkrátka v troskách, evakuace nevystačila na všechny a spousta obyvatel tak byla nechána napospas rozpadajícím se městům. Proč se tak stalo, co za tím stojí a co se vůbec děje kolem pro nás zůstane záhadou. I když, právě částečná nevědomost dost možná dotváří onu hutnou atmosféru, na které si hra zakládá.

Celý příběh se točí kolem snahy najít své blízké, podle hollywoodského pravidla se ale vždy něco zvrtne a vy musíte nechtěně odbočit.

Hráč na sebe bere roli chlapíka jménem Adam, který se do města Haventon vrací za svou manželkou a dcerou. Vaše snažení je vměstnáno mezi dobře vymyšlené vsuvky ve stylu natočených videomateriálů, kde Adam pojednává o své rodině a snaží se psychicky podpořit ve své pouti. Celý příběh se tak točí kolem snahy najít své blízké, podle hollywoodského pravidla se ale vždy něco zvrtne a vy musíte nechtěně odbočit, abyste pomohli unaveným obyvatelům, našli důležitý předmět nebo se jednoduše dostali přes tlustou vrstvu prachu. Nepotěší až trochu osekaný konec.

Smrt číhá všude

Pro začátek se budete muset poprat s prostředím samotným. Adam je schopný horolezec, do pavoučího muže má však daleko a hráč si tak bude muset neustále hlídat staminu. Ta začíná postupně ubývat při sebemenší fyzické zátěži a jediné, co potřebujete je najít někde plošinku, na které si Adam odpočine. Stamina se v mžiku doplní a můžete pokračovat v lezení. Struktura úrovní je samozřejmě navržena tak, aby musel hráč přemýšlet a svou cestu terénem plánovat, což často vyústí v nervydrásající škrábání po mrakodrapu, zatímco se držíte roury z posledních sil. Cesta rozbořeným městem možná může působit svobodně, většinou ale máte před sebou přesně danou cestu, kterou jen musíte najít v prachu. Čas od času narazíte na odbočky, jež vás odmění cennými předměty a vodou, tím ale prozkoumávání prostředí končí.

Ubisoft musím rozhodně pochválit za realistický přístup k samotnému pohybu. Když dlouho šplháte, musíte si hledat místa na odpočinek. Důležité je důkladné občerstvování vodou a nalezeným jídlem, stejně jako využívání skoby či háku. Často se také budete muset proběhnout po ulicích s neprostupnou vrstvou prachu, která nejen snižuje viditelnost, ale také zaplňuje vaše plíce pěkným sajrajtem. Časem sice najdete plynovou masku, to vám ale problém jen překryje. Musíte tedy neustále hledat cestu, všímat si detailů a sledovat staminu. A možná přežijete.

Na ostří nože

Zajímavě jsou řešeny souboje, které rozhodně nedávají valnou naději Rambo stylu a hráčům, kteří zbožňují akční střílečky. V zdevastovaném světě jsou totiž náboje ještě vzácnější, než neporušená masová konzerva, takže si musíte zásobník patřičně hlídat. Vaší hlavní zbraní tak bude lovecký luk, jehož šíp budete moci sbírat stále dokola a především mačeta, kterou nedobrovolně odevzdá jeden z prvních neboštíků.

Psychologické hrátky tu dostávají úplně nový rozměr, když s prázdnou pistolí míříte na jednoho ze tří pošuků, kteří se vás zjevně nebojí.

Ulicemi se rozhodně netoulají pouze nemocní a ponechaní svému osudu, kteří vám v případě záchrany darují informace a unikátní předměty. Často narazíte na bandy a gangy, ve kterých se lidé snaží přežívat na úkor jiných. Rabují, znásilňují a evidentně se baví. Tedy až do té doby, než narazí na vás. Zajímavým způsobem se tu chová především umělá inteligence, kterou se musíte naučit číst. Někteří jen brání své obydlí, případně se vás bojí více, než vy jich. Třímají ale v ruce pistoli a je tedy lepší je obejít stranou. Nebo také zkusit štěstí a zjistit, zda je vůbec nabitá. Stejné dilema budete mít i vy. Psychologické hrátky tu dostávají úplně nový rozměr, když s prázdnou pistolí míříte na jednoho ze tří pošuků, kteří se vás zjevně nebojí. Pak totiž musíte improvizovat, zkoušet překvapivé útoky mačetou, případně rovnou úprk. Každý nepřítel má také jinou úroveň strachu, takže musíte sledovat jejich reakce a chování, čemuž přizpůsobíte svou taktiku. Jedná se rozhodně o svěží přístup k soubojům, které dokonale sedne celkovému vyznění hry, a i když se po chvíli začne opakovat, nečekané reakce lidí vždy udržují napětí.

Tmavomodrý svět

No dobře, tak modrý zase není, podnadpis ale mluví spíše o atmosférickém ladění. I Am Alive ze začátku vypadalo jako klasické survival dobrodružství bez jakýchkoliv grafických výstřelků. Poté, co ale vývoj převzal Ubisoft se projekt lehce vizuálně pozměnil. Rozhodně tu nehledejte ostré textury a barevné duhy, katastrofický svět vás zaujme především depresivní nervydrásající atmosférou, čemuž hodně pomáhá vysoká saturace a všudypřítomný prach. Hra běží na upraveném Unreal enginu, jeho přítomnost byste ale postřehli jen stěží. Stejně jako naději občas uvidíte i slunce, prosvitající skrze vrstvu bílé mlhoviny a některé výhledy z výšky dokáží vážně upoutat. Na poměru XBLA titulu se ale I Am Alive rozhodně vytáhl a pokud dokážete pohlédnout skrze grafické pozlátko a určitou jednotvárnost, zůstanete spokojeni.

Celkovou katastrofickou náturu hry podtrhuje brilantní soundtrack, složený převážně z klavírové smyčky a interaktivních pazvuků, jež signalizují rozličné situace ve hře.

Trochu odfláklý se zdá být dabing samotného Adama, který ostatním výkonům rozhodně čest nedělá. Z některých obyvatel sálá opravdový strach a deprese, frajerské popostrkování mezi nepřáteli a jejich následné vystrašené hekání pak omrzet ani nedokáže. Celkovou katastrofickou náturu hry pak podtrhuje brilantní soundtrack, složený převážně z klavírové smyčky a interaktivních pazvuků, jež signalizují rozličné situace ve hře.

I Am Alive žije

Pokud máte pokrk zombíků, padajících asteroidů a vetřelců, co nám raší z těl, je I Am Alive lékem pro vás. Nabízí totiž odvrácený pohled na katastrofický scénář, a i když v některých aspektech pokulhává, za pár kaček se rozhodně vyplatí. O to více, když nebudete mít co hrát.